Libanon strana 2 z 5

Teherán na Blízkém východě dlouhodobě rozpoutává konflikty a zkouší, kam až se svým terorizováním amerických sil může zajít, proto bylo třeba ukázat, že zabití amerických vojáků je překročením červené linie. V rozhovoru pro ČT24 to uvedl bezpečnostní analytik Milan Mikulecký. Nastavit druhou tvář, jak si možná v tomto případě představovala Unie, podle něj není správnou cestou. Spojené státy útočily na proíránské milice dva dny po sobě a zasáhly desítky cílů. V pondělí se bude eskalací na Blízkém východě na popud Ruska zabývat Rada bezpečnosti OSN.

Americké údery v Iráku a Sýrii jsou strategickou chybou Washingtonu, která dál zvýší napětí v regionu, uvedl podle agentury AFP mluvčí íránské diplomacie. V podobném duchu se vyjádřil mluvčí irácké armády, který varoval, že nálety mohou mít vážné následky na stabilitu a bezpečnost Iráku i celého Blízkého východu. Podle Bagdádu zemřelo při náletech 16 lidí včetně civilistů. Damašek operaci označil za agresi a zmínil se o americké okupaci syrského území. Na žádost Ruska se v pondělí sejde Rada bezpečnosti OSN. USA chtějí v úderech pokračovat. Páteční operaci považují za první fázi své odpovědi na lednový útok na americké vojáky v Jordánsku.

Mezinárodní soudní tribunál neřekl Izraeli, že má ukončit vojenskou operaci v Pásmu Gazy, a naopak nařídil Hamásu propustit rukojmí, zdůraznil v rozhovoru pro ČT24 bezpečnostní analytik Otakar Foltýn, který komentoval týden starý předběžný verdikt Haagu. Podle experta je právní postup ze strany Jihoafrické republiky založen na argumentech, nikoli na důkazech ohledně páchání genocidy proti palestinským obyvatelům Pásma Gazy.

Turecká policie zadržela dalších sedm lidí pro podezření ze špionáže pro izraelskou tajnou službu Mosad, informovala v pátek agentura AP s odvoláním na turecká média. Tamní úřady během minulého měsíce zadržely 34 lidí, kteří čelí podezření, že pracovali jako špioni pro Mosad a sledovali Palestince žijící v Turecku.

Napětí od vypuknutí války mezi Izraelem a Hamásem nepolevuje ani na izraelsko-libanonských hranicích. V neděli po úderu Hizballáhu na severu židovského státu zemřeli dva civilisté. Přes sto tisíc dalších Izraelců z oblasti uprchlo. Hizballáh, který je spojencem palestinských teroristů, vyhrožuje, že zaútočí na Haifu. Město se připravuje na nejhorší a s ním i tamní obří podzemní nemocnice.

Od teroristického útoku palestinského hnutí Hamás na Izrael uplynulo sto dní. Židovský stát odpověděl mohutným bombardováním a pozemní ofenzivou. Palestince podporují spojenci Íránu, například libanonský Hizballáh, který ostřeluje sever Izraele. Útoku se obává i nedaleká čtvrtmilionová Haifa.

Jemenští povstalci jsou terčem západního bombardování. Svět si klade otázku, jak se k věci postaví Írán, který tyto nebezpečné ozbrojence podporuje. Útoky povstalců z Jemenu proti mezinárodní lodní dopravě, podle nich spojené s Izraelem, a protiútok amerických a britských sil s sebou přináší obavy z dalšího rozšiřování konfliktu na Blízkém východě. Podle analytiků bude mnohé záviset na další reakci hútíů.

Spojené státy americké a Velká Británie v pátek v noci zahájily údery ze vzduchu a z moře proti vojenským pozicím jemenských povstalců hútíů na území Jemenu. Podporu k bojové akci poskytla i Austrálie, Bahrajn, Kanada a Nizozemsko, řekl americký prezident Joe Biden. Útoky potvrdil i britský premiér Rishi Sunak. V jemenské metropoli Saná se podle svědků ozvalo několik výbuchů, zasažena byla i další města. Cílem úderů je obnovit stabilitu v Rudém moři.

Uplynulo přesně čtvrt roku od útoku teroristického hnutí Hamás na Izrael; 7. říjen proměnil a dál proměňuje Blízký východ. Izraelská armáda v sobotu oznámila likvidaci vojenských struktur Hamásu v severní části Pásma Gazy. Boje se nyní přesouvají na jih, eliminace teroristů tam ale bude složitější. Zesilují navíc útoky vedené na Izrael z Libanonu.

Desítky raket vyslala teroristická organizace Hizballáh z Libanonu na Izrael. Ten palbu opětoval. Podle Hizballáhu je útok "prvotní odvetou" za úder, který začátkem týdne v Bejrútu zabil zástupce šéfa Hamásu Sáliha Arúrího a dalších šest představitelů tohoto palestinského hnutí. O žádných zraněných nebo obětech Izrael neinformoval.

Přes tisíc lidí se v libanonské metropoli zúčastnilo pohřbu druhého muže Hamásu Sáliha Arúrího, který zemřel v úterý po útoku na kancelář teroristické skupiny v Bejrútu. Zásah je připisovaný Izraeli a přetrvávají obavy z odplaty ze strany Hamásu, ale také libanonského Hizballáhu. Podle Washingtonu si nicméně otevřenou válku nepřejí ani teroristé, ani židovský stát. USA také popřely, že by měly něco společného s útokem v Íránu, který si ve středu vyžádal přes osmdesát obětí. Situaci na Blízkém východě se pokusí osobně uklidnit šéf americké diplomacie Antony Blinken.

Nejméně 95 lidí ve středu zahynulo a dalších 211 jich bylo zraněno při dvou explozích nedaleko hřbitova v íránském městě Kermán, kde je pochován generál Kásim Solejmání, uvedl tamní ministr zdravotnictví Bahrám Ejnolláhí. Oznámil to poté, co státní média hovořila o 103 mrtvých. Podle ministra však byla některá jména obětí započítána dvakrát. K atentátu, který je podle agentury DPA nejhorší ve zhruba 45letých dějinách islámské republiky, se dosud nikdo nepřihlásil. Podle zástupce guvernéra provincie Kermán šlo o terorismus. Polooficiální web Nournews uvedl, že na silnici vedoucí ke hřbitovu explodovalo několik plynových lahví.

Izrael v úterý zabil zástupce šéfa politického křídla teroristického hnutí Hamás Sáliha Arúrího. Pokud Hamás a teroristické hnutí Hizballáh odpoví stejnou mírou, může to znamenat otevření nové fronty v konfliktu na Blízkém východě, upozorňuje zahraniční zpravodaj ČT David Borek. Arúrí byl vedoucím představitelem palestinské islamistické skupiny v Libanonu, kterého bude pro hnutí obtížné nahradit. Vůdce spojeneckého Hizballáhu Hasan Nasralláh ve středu prohlásil, že zabití Arúrího bylo očividnou agresí Izraele a vážným, nebezpečným zločinem, k němuž nelze mlčet.

Při izraelském dronovém útoku byl podle libanonských zdrojů na předměstí Bejrútu zabit muž číslo dvě v hierarchii teroristické skupiny Hamás Sálih Arúrí. O útoku v Bejrútu a smrti vysoce postaveného člena Hamásu informovala také agentura Reuters s odvoláním na tři bezpečnostní zdroje. Zprávu krátce nato potvrdil i samotný Hamás. Podle jeho vůdce zemřeli dva další důležití velitelé.

Na pomezí Izraele a Libanonu se stupňuje neklid. Teroristické hnutí Hizballáh dál vyhrožuje židovskému státu kvůli bojům v Pásmu Gazy a ostřeluje protější stranu hranice. Z Izraele zase míří granáty i drony. Jeruzalém se obává možné nové severní fronty, lidé proto opouštějí mnoho pohraničních měst. V severoizraelském městě Kirjat Šmona natáčel zpravodaj ČT Jan Šilhan.

Před rokem byl Radžar turistickým hitem. Po dvaceti letech se vesnice na hranici Izraele a Libanonu otevřela pro veřejnost. O rok později je život místních vzhůru nohama. Po říjnovém útoku Hamásu na Izrael, izraleské odpovědi vojenskou invazí do Pásma Gazy a eskalaci bojů mezi Izraelem a Hizballáhem je Radžar opět v izolaci.

Konflikt mezi Araby a Židy zuří v Palestině s různou intenzitou už přes sto let. Pokusy vyřešit ho mírovou cestou zatím vždy ztroskotaly. Důvodů je dlouhá řada, ale dají se shrnout do jednoduchého tvrzení, které znali už první sionisté: Když dva národy, které nejsou schopné žít spolu, chtějí stejnou zem, musí to vyvolat spor.

Přerušení bojů mezi Izraelem a teroristickým hnutím Hamás začne platit v pátek v sedm hodin ráno místního času (6:00 SEČ), uvedlo katarské ministerstvo zahraničí s tím, že během následujícího odpoledne bude propuštěno třináct rukojmí. Židovský stát už dříve během čtvrtka oznámil, že klid zbraní v Pásmu Gazy začne nejdříve v pátek a že bude trvat čtyři dny. Následně je Jeruzalém připraven v příměří pokračovat, pokud Hamás denně propustí aspoň deset rukojmí.

Libanon je na dohled města Kirjat Šmona. Je to tak blízko, že libanonské hnutí Hizballáh, podporované Íránem, používá k útokům proti tomuto izraelskému území i protitankové střely. V oblasti severního Izraele natáčel zpravodaj ČT Václav Černohorský.

Zbraně ruské výroby zřejmě míří do rukou libanonského extremistického hnutí Hizballáh, uvedla média. Podle agentury Reuters disponují teroristé protilodními raketami Jachont, deník The Wall Street Journal informoval o možných dodávkách protivzdušného systému Pancir. V Izraeli to vzbuzuje obavy – Hizballáh je spojencem hnutí Hamás, proti němuž po útoku 7. října vede Jeruzalém válku v Pásmu Gazy. Jako znepokojivé hodnotí informace i Spojené státy. Rostou obavy z možnosti, že také Hizballáh zaútočí na Izrael, otevře tak severní frontu a rozšíří konflikt do dalších oblastí regionu.

Vojenské jednotky židovského státu postoupily do centra města Gaza. Podle agentury Reuters to prohlásil izraelský ministr obrany Joav Galant s tím, že vůdce Hamásu Jahjá Sinvár je nyní izolovaný ve svém bunkru. Dodal, že po skončení probíhajícího konfliktu nebude v Pásmu Gazy vládnout ani Izrael, ani Hamás. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu v televizním projevu řekl, že město Gaza je obklíčeno a armáda jeho země operuje uvnitř města.

Agentura AFP uvedla s odkazem na libanonská státní média, že při izraelském útoku na jedoucí automobil v jižním Libanonu byli zabiti čtyři členové rodiny libanonského novináře, včetně tří dětí. Ve válečné situaci není možné tyto informace nezávisle prověřit. Libanon podá stížnost k OSN.

Izraelské síly v noci na neděli bombardovaly pozice teroristického hnutí Hamás v Pásmu Gazy. Podle listu The Times of Israel židovský stát podnikl letecké útoky, které podle armádních zdrojů cílily na infrastrukturu islamistů, a to například na skladiště zbraní, pozorovatelny a velitelská stanoviště. Palestinská tisková agentura Wafa spadající pod orgány samosprávy vedené Fatahem oznámila, že při sobotních leteckých úderech zahynulo v uprchlickém táboře Maghází 51 lidí, převážně žen a dětí. Informace nicméně nelze nyní nezávisle ověřit.

Izraelské obranné síly pokračují v útocích na Pásmo Gazy. Armáda židovského státu informovala o pozemním postupu. Podle údajů z Gazy podnikla v noci také vzdušné útoky, které cílily nejen na sever území, ale i na jeho jih, kam Izrael doporučil civilistům, aby se přesunuli. Konkrétní tvrzení jednotlivých stran konfliktu o průběhu bojů však nelze nezávisle ověřit. Americký ministr zahraničí Antony Blinken jednal s arabskými protějšky v Jordánsku, varoval před hrozbou rozšíření konfliktu.