Arménie hledí na Západ, vojáky ale cvičí s Íránem

Arménie, která má otevřené hranice pouze se dvěma svými sousedy, utužuje vztahy s Íránem. Minulý týden obě země uspořádaly podél celé hranice společné vojenské cvičení. To však přichází v době, kdy panuje napětí ohledně íránského jaderného programu a dlouhodobého konfliktu mezi Ázerbájdžánem a Arménii. Tato jihokavkazská země se zároveň snaží udržet vztahy i se Západem.

Írán a Arménie podle médií minulý týden provedly dvoudenní vojenské cvičení podél 44 kilometrů dlouhé společné hranice, a to za účasti vysoce postavených armádních představitelů. Arménské ministerstvo obrany před začátkem uvedlo, že cvičení zahrnuje „operace k neutralizaci útoků simulovaných teroristických skupin na hraniční kontrolní stanoviště na arménsko-íránské státní hranici“.

V rámci cvičení byly použity jak lehké, tak i těžké zbraně, ale trénovali například i odstřelovači. Podle serveru OC Media se takové operace konaly poprvé.

„Závazek k míru a trvalé stabilitě“

„Hlavním cílem tohoto cvičení je posílit bezpečnost našich společných hranic a zlepšit schopnosti sil nasazených v tomto citlivém regionu,“ uvedl íránský brigádní generál Valliollah Madani.

„Vzhledem ke geopolitickému významu Kavkazu a kritické povaze našich pohraničních oblastí bylo toto cvičení předem pečlivě naplánováno. Je důkazem naší připravenosti a závazku k míru a trvalé stabilitě,“ dodal generál.

Madani je zároveň zástupcem pozemních sil Islámských revolučních gard a dohlíží na elitní jednotky se sídlem v Tabrízu, které Teherán na cvičení vyslal. Tyto ozbrojené jednotky Spojené státy v roce 2019 zařadily na seznam teroristických organizací.

Další rozvoj bilaterálních vztahů

Arménie má s Íránem dobré vztahy – jedná se totiž mimo jiné o jednu ze dvou zemí, s nimiž má jihokavkazský stát otevřenou hranici. Arménské hranice jsou jak s Ázerbájdžánem, tak také Tureckem již více než tři desetiletí uzavřeny.

Arménský vládní program na období 2021 až 2026 označuje bilaterální vztahy s Íránem za „zvláštní “ a zavazuje se k jejich „dalšímu rozvoji“, informuje OC Media. Rozsah vojenské spolupráce mezi oběma zeměmi je zároveň více neprůhledný a je předmětem mnoha spekulací, dodává kavkazský server.

V roce 2024 britské médium Iran International tvrdilo, že Írán a Arménie dokončily historickou dohodu o dodávkách zbraní v hodnotě 500 milionů dolarů (téměř jedenáct miliard korun), která měla zahrnovat dodávky bezpilotních letounů a systémů protivzdušné obrany íránské výroby do Arménie.

Někteří tuto zprávu vnímali jako událost, která by mohla vyvolat hněv a podezření v Ázerbájdžánu, který má s Íránem již nyní nejisté vztahy, podotkl server. Arménské ministerstvo obrany nicméně krátce poté tato tvrzení vyvrátilo.

Íránský velvyslanec v Arménii Mehdi Sobhani rovněž odmítl pravdivost dohody o dodávkách zbraní a prohlásil, že zprávy byly šířeny s cílem vyvolat v regionu napětí.

Spor o Náhorní Karabach a možná mírová dohoda

Arménsko-íránská vojenská cvičení se konala v době přetrvávajícího napětí v souvislosti s íránským jaderným programem a dlouhodobým konfliktem mezi Arménií a Ázerbájdžánem.

Arménie byla s Ázerbájdžánem ve sporu o Náhorní Karabach přes tři desetiletí po rozpadu Sovětského svazu, kterého byly obě země členy. Hornatý region leží na jižním konci pohoří Karabach na území Ázerbájdžánu, za jehož součást je mezinárodně uznáván. Do roku 2023 v něm však žilo převážně sto tisíc etnických Arménů.

Po dvou karabašských válkách, ázerbájdžánské blokádě a exodu Arménů chtěly obě země podepsat smlouvu, která by vzájemný konflikt ukončila.

Právě na jejím znění se v polovině března arménští a ázerbájdžánští představitelé dohodli, napsala agentura Reuters s tím, že jde o „náhlý průlom v neuspokojivém a často trpkém mírovém procesu“.

Íránský režim jako nepřítel Západu

Někteří Arméni podle Reuters obviňují Moskvu z toho, že je nedokázala před Ázerbájdžánem ochránit. Z toho důvodu se tato jihokavkazská země v poslední době přiklonila k Západu – letos v dubnu tamní prezident Vahagn Chačaturjan podepsal zákon, který vytváří právní základ pro možný vstup Arménie do Evropské unie. Arménie však udržuje vřelé vztahy právě i s Teheránem.

Režim v Teheránu je spojován s mnoha konflikty – sponzoruje a podporuje například teroristické hnutí Hamás v Gaze, teroristické hnutí Hizballáh v Libanonu a hútíje v Jemenu. Zároveň poskytuje bezpilotní letouny Šáhed Moskvě v rámci její plnohodnotné invaze na Ukrajinu, která trvá již čtvrtým rokem.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

„Celá země podporuje válku na Ukrajině,“ prohlásil Putin na přehlídce v Moskvě

Ruský vládce Vladimir Putin při projevu na Rudém náměstí v Moskvě prohlásil, že ruská společnost pevně podporuje ty, kteří bojují ve válce, kterou Rusko vede proti Ukrajině. Vojenské přehlídky k 80. výročí vítězství Sovětského svazu nad nacistickým Německem se účastní čínská hlava státu Si Ťin-pching, přiletěl také slovenský premiér Robert Fico nebo český europoslanec Ondřej Dostál (Stačilo!). Naprostá většina evropských představitelů ale na protest proti ruské agresi vůči Ukrajině chyběla.
10:30Aktualizovánopřed 27 mminutami

Papež Lev XIV. v první mši slíbil vnesení světla do „temných nocí“

V Sixtinské kapli se dopoledne konala mše za nového papeže Lva XIV. Obřadu se účastnil jak on sám coby hlava katolické církve, tak také kardinálové, kteří ho ve čtvrtek zvolili, ukázaly záběry z Vatikánu. Modlili se za jednotu církve, nového papeže i za vymizení nenávisti a zášti z lidských srdcí. Papež poprvé na veřejnosti po svém zvolení promluvil anglicky. Slíbil, že do „temných nocí“ světa vnese světlo.
13:50Aktualizovánopřed 53 mminutami

Ukrajina a ministři EU podpořili vznik tribunálu k ruským zločinům

Ukrajina a téměř dvě desítky evropských ministrů zahraničí v pátek ve Lvově podpořili vznik speciálního tribunálu, který by měl ke zodpovědnosti pohnat vládce Kremlu Vladimira Putina a další ruské lídry za plnohodnotnou vojenskou agresi proti Ukrajině, informuje Reuters.
před 1 hhodinou

Ukrajinská tajná služba tvrdí, že odhalila maďarské špiony

Ukrajinská tajná služba SBU podle svého pátečního prohlášení odhalila maďarskou špionážní síť, která pracovala proti zájmům Ukrajiny. Shromažďovala prý zpravodajské informace o ukrajinských obranných kapacitách a protivzdušné obraně na jihozápadě této země, která se už čtvrtým rokem brání ruské agresi. Dva agenti byli zatčeni, oznámila SBU. Maďarský ministr zahraničí Petér Szijjártó obvinění označil za propagandu.
09:10Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Rusko navzdory slovům o příměří udeřilo na ukrajinské obce

Rusko přes jím vyhlášené třídenní příměří více než dvěstěkrát zasáhlo osm ukrajinských osad poblíž fronty v Záporožské oblasti, uvedl Reuters s odvoláním na šéfa oblastní správy Ivana Fedorova. Podle serveru Ukrinform útočilo také v Nikopolu v Dněpropetrovské oblasti a v Chersonské oblasti, kde si úder vyžádal jednu oběť. Rusko zase tvrdí, že Ukrajina dronem zasáhla budovu místní správy v ruském Bělgorodu.
09:59Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Břečka, nebo budoucnost? AI obrázky v sobě mají morbidní odér, říká expert

Reklamy na plakátech, titulní stránky časopisů, ale i lidskoprávní kampaně – to všechno lze vytvořit pomocí obrazových generátorů, které nahrazují práci kreativců, grafiků či fotografů. Jejich práci ale předtím bez souhlasu vytěžily, podotýká v rozhovoru pro ČT24 reklamní fotograf Adam Bartas. Vizuální kultura se podle něj nenávratně mění, což prý přinese i inflaci tohoto syntetického obsahu.
před 3 hhodinami

Pákistán po indickém ostřelování Kašmíru hlásí mrtvé

AFP s odkazem na pákistánské představitele píše, že při pátečním indickém ostřelování Kašmíru v blízkosti faktické hranice s Pákistánem zahynuli čtyři lidé, včetně jednoho dítěte. Indická armáda zase dle Reuters tvrdí, že pákistánské ozbrojené síly podnikly v noci na pátek a v pátek brzy ráno „několik útoků“ pomocí bezpilotních letounů a dalších zbraní podél celé západní hranice Indie.
07:49Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Vítězstvím nad nacismem Kreml ospravedlňuje válku proti Ukrajině

Rusko si osmdesáté výročí konce druhé světové války připomíná ve velkém stylu, vůdce Vladimir Putin vyhlásil letošek „Rokem obránce vlasti“. Oslavy Dne vítězství mají v zemi velký význam, neboť vítězství v druhé světové válce, respektive v ruském pojetí ve Velké vlastenecké válce, je zásadní součástí tamní kolektivní paměti. Hrdost na porážku nacismu sjednocuje společnost, zároveň ji však režim využívá k politickým účelům, v posledních letech především k ospravedlňování agrese proti Ukrajině, což je také ústředním tématem letošních oslav.
před 9 hhodinami
Načítání...