Arménie, která má otevřené hranice pouze se dvěma svými sousedy, utužuje vztahy s Íránem. Minulý týden obě země uspořádaly podél celé hranice společné vojenské cvičení. To však přichází v době, kdy panuje napětí ohledně íránského jaderného programu a dlouhodobého konfliktu mezi Ázerbájdžánem a Arménii. Tato jihokavkazská země se zároveň snaží udržet vztahy i se Západem.
Arménie hledí na Západ, vojáky ale cvičí s Íránem
Írán a Arménie podle médií minulý týden provedly dvoudenní vojenské cvičení podél 44 kilometrů dlouhé společné hranice, a to za účasti vysoce postavených armádních představitelů. Arménské ministerstvo obrany před začátkem uvedlo, že cvičení zahrnuje „operace k neutralizaci útoků simulovaných teroristických skupin na hraniční kontrolní stanoviště na arménsko-íránské státní hranici“.
V rámci cvičení byly použity jak lehké, tak i těžké zbraně, ale trénovali například i odstřelovači. Podle serveru OC Media se takové operace konaly poprvé.
„Závazek k míru a trvalé stabilitě“
„Hlavním cílem tohoto cvičení je posílit bezpečnost našich společných hranic a zlepšit schopnosti sil nasazených v tomto citlivém regionu,“ uvedl íránský brigádní generál Valliollah Madani.
„Vzhledem ke geopolitickému významu Kavkazu a kritické povaze našich pohraničních oblastí bylo toto cvičení předem pečlivě naplánováno. Je důkazem naší připravenosti a závazku k míru a trvalé stabilitě,“ dodal generál.
Madani je zároveň zástupcem pozemních sil Islámských revolučních gard a dohlíží na elitní jednotky se sídlem v Tabrízu, které Teherán na cvičení vyslal. Tyto ozbrojené jednotky Spojené státy v roce 2019 zařadily na seznam teroristických organizací.
Další rozvoj bilaterálních vztahů
Arménie má s Íránem dobré vztahy – jedná se totiž mimo jiné o jednu ze dvou zemí, s nimiž má jihokavkazský stát otevřenou hranici. Arménské hranice jsou jak s Ázerbájdžánem, tak také Tureckem již více než tři desetiletí uzavřeny.
Arménský vládní program na období 2021 až 2026 označuje bilaterální vztahy s Íránem za „zvláštní “ a zavazuje se k jejich „dalšímu rozvoji“, informuje OC Media. Rozsah vojenské spolupráce mezi oběma zeměmi je zároveň více neprůhledný a je předmětem mnoha spekulací, dodává kavkazský server.
V roce 2024 britské médium Iran International tvrdilo, že Írán a Arménie dokončily historickou dohodu o dodávkách zbraní v hodnotě 500 milionů dolarů (téměř jedenáct miliard korun), která měla zahrnovat dodávky bezpilotních letounů a systémů protivzdušné obrany íránské výroby do Arménie.
Někteří tuto zprávu vnímali jako událost, která by mohla vyvolat hněv a podezření v Ázerbájdžánu, který má s Íránem již nyní nejisté vztahy, podotkl server. Arménské ministerstvo obrany nicméně krátce poté tato tvrzení vyvrátilo.
Íránský velvyslanec v Arménii Mehdi Sobhani rovněž odmítl pravdivost dohody o dodávkách zbraní a prohlásil, že zprávy byly šířeny s cílem vyvolat v regionu napětí.
Spor o Náhorní Karabach a možná mírová dohoda
Arménsko-íránská vojenská cvičení se konala v době přetrvávajícího napětí v souvislosti s íránským jaderným programem a dlouhodobým konfliktem mezi Arménií a Ázerbájdžánem.
Arménie byla s Ázerbájdžánem ve sporu o Náhorní Karabach přes tři desetiletí po rozpadu Sovětského svazu, kterého byly obě země členy. Hornatý region leží na jižním konci pohoří Karabach na území Ázerbájdžánu, za jehož součást je mezinárodně uznáván. Do roku 2023 v něm však žilo převážně sto tisíc etnických Arménů.
Po dvou karabašských válkách, ázerbájdžánské blokádě a exodu Arménů chtěly obě země podepsat smlouvu, která by vzájemný konflikt ukončila.
Právě na jejím znění se v polovině března arménští a ázerbájdžánští představitelé dohodli, napsala agentura Reuters s tím, že jde o „náhlý průlom v neuspokojivém a často trpkém mírovém procesu“.
Íránský režim jako nepřítel Západu
Někteří Arméni podle Reuters obviňují Moskvu z toho, že je nedokázala před Ázerbájdžánem ochránit. Z toho důvodu se tato jihokavkazská země v poslední době přiklonila k Západu – letos v dubnu tamní prezident Vahagn Chačaturjan podepsal zákon, který vytváří právní základ pro možný vstup Arménie do Evropské unie. Arménie však udržuje vřelé vztahy právě i s Teheránem.
Režim v Teheránu je spojován s mnoha konflikty – sponzoruje a podporuje například teroristické hnutí Hamás v Gaze, teroristické hnutí Hizballáh v Libanonu a hútíje v Jemenu. Zároveň poskytuje bezpilotní letouny Šáhed Moskvě v rámci její plnohodnotné invaze na Ukrajinu, která trvá již čtvrtým rokem.
