Americký prezident Donald Trump v posledních dnech nařídil sérii leteckých úderů na pozice šíitských povstalců v Jemenu. Hútíové už druhým rokem ohrožují svobodu plavby, globální obchod i regionální mír. Šéf Bílého domu chce vojenskou operací zvýšit tlak na Írán, aby zasedl k jednacímu stolu. Hútíové ale dali jasně najevo, že na názory svého předního spojence nebudou brát ohled.
Šíitští rebelové ovládají západní část Jemenu včetně metropole Saná a přístavu Hudajdá. Povstalci čelí kritice ze strany aktivistů i západních zemí kvůli porušování lidských práv a represím vůči disentu. V lednu skupina zadržela několik humanitárních pracovníků OSN, celkem jich ale drží už desítky z různých organizací.
Na obchodní lodě v Rudém moři začali hútíové útočit v listopadu 2023 v solidaritě s Palestinci poté, co Izrael zahájil válku v Pásmu Gazy v reakci na brutální útok Hamásu ze 7. října 2023. Rebelové se od té doby zaměřili na více než sto obchodních plavidel, na něž míří drony i raketami. Dosud potopili dvě plavidla a zabili čtyři námořníky, uvádí server Times of Israel.
„Schopnost ukázat, že jsou těmi, kdo jsou ochotni bojovat proti Izraeli, byla jednou z věcí, které skutečně posílily jejich legitimitu v celém regionu a také v Jemenu,“ řekla ABC expertka na globální konflikty Sarah Phillipsová z Univerzity v Sydney.
Desítky raket vypálených na Izrael
Povstalci cílí na plavidla, jež jsou podle nich nějak napojena na židovský stát nebo země, které jej podporují. Po pauze spojené s klidem zbraní v Gaze v úterý poprvé po dvou měsících vypálili balistickou raketu na Izrael poté, co Jeruzalém obnovil údery v enklávě, které si podle palestinských úřadů vyžádaly značné množství obětí. Celkem už hútíové poslali na Izrael asi čtyřicet raket a několik dronů.
Izraelská armáda nejnovější střelu zlikvidovala pomocí obranného systému Arrow s dlouhým doletem nad Saúdskou Arábií, tisíce lidí se kvůli poplachu utíkaly schovat do krytů. „Jemen, jeho vedení, lidé a armáda nebudou nečinně přihlížet všem masakrům proti našemu lidu v Gaze,“ řekl vojenský mluvčí hútíů, který slíbil, že skupina přitvrdí, pokud útoky na Palestince neskončí.
Přitvrdit se však rozhodl i Bílý dům. Trump na své sociální síti Truth Social uvedl, že jeho administrativa se zaměřila na hútíe kvůli jejich „nepolevující kampani pirátství, násilí a terorismu“. „Použijeme drtivou smrtící sílu, dokud nedosáhneme našeho cíle,“ řekl šéf Bílého domu s odkazem na narušení globální lodní dopravy.
Vojenské cíle
Sobotní masivní údery USA podle hútíjských úřadů zabily 53 lidí a dalších 98 zranily. Terčem úterních náletů byl i přístav Hudajdá v Rudém moři či provincie Sádá, kde se podle jemenských zdrojů dlouhodobě ukrývají vůdci hútíů.
Média blízká povstalcům informovala o útocích na deseti různých místech včetně čtvrti al-Safra v Sádá. V oblasti se nachází sklady zbraní a výcviková centra. Podle jemenských zdrojů je považována za jednu z nejdůležitějších a silně opevněných vojenských pevností šíitské skupiny, píše Reuters.
Vojenský mluvčí hútíů oznámil, že hnutí v reakci zaútočilo raketami a drony na americkou letadlovou loď USS Harry S. Truman a další „nepřátelské lodě“. Dodal, že je to již čtvrtý takový útok během posledních 72 hodin, píše agentura AFP. Americká armáda se k útoku prozatím nevyjádřila.
„Americká agrese neodradí nezlomný a bojující Jemen od plnění náboženských, morálních a humanitárních povinností vůči palestinskému lidu,“ uvedli rebelové v prohlášení.
Změna strategie USA
Trumpův přístup se značně liší od dosavadního postupu mezinárodní koalice. V minulosti reakce na činy hútíů spočívala hlavně v obranných mechanismech, tedy sestřelování raket a dronů patřících povstalcům, jež mířily na mezinárodní plavbu v Rudém moři, připomněl blízkovýchodní zpravodaj ČT David Borek.
„Popřípadě (šlo o) limitované útoky. Plus tady byly v minulosti přinejmenším dvě vlny izraelských náletů na cíle v Jemenu. Toto se ale kvalitativně odlišuje jednak mohutností, ale hlavně tím, že to má trvat delší dobu,“ upozornil Borek po víkendových úderech USA.
Prosincová zpráva Mezinárodního institutu pro strategická studia uvádí, že USA a jejich partneři udeřili v době vlády demokrata Joea Bidena na rebely od ledna 2024 více než 260krát. Podle agentury AP američtí vojenští činitelé přiznali, že měli mnohem širší seznam cílů.
Podle analytiků se ale USA nejspíš snažily vyhnout civilním ztrátám a nerozdmýchávat občanskou válku Jemenu, která staví hútíe a jejich spojence proti exilové vládě země a jejich místním a mezinárodním spojencům, jako je Saúdská Arábie a Spojené arabské emiráty.
Dopady na lodní dopravu
Útoky jemenských povstalců mají významné ekonomické dopady. Hútíům se podařilo paralyzovat námořní nákladní dopravu Rudým mořem a skrz Suezský průplav, kde provoz zeslábl během prvního roku útoků více než o polovinu. Lodě plují z Asie do Evropy kolem mysu Dobré naděje, což je ovšem výrazně delší trasa. Trvá-li plavba z Perského zálivu přes Suez dva týdny, okolo Afriky zabere 24 dní.
„To, co se děje v Rudém moři, to, co dělají hútíové, není možné označovat za lokální věc. Byl to opravdu citlivý zásah do globální ekonomiky,“ prohlásil Borek s tím, že problematika hútíů se tak netýká pouze regionu Blízkého východu.
Role Íránu
Americká vojenská operace bude nejspíš pokračovat, protože Trump se snaží vyvinout tlak na hlavního podporovatele hútíů, kterým je Írán. Šéf Bílého domu v pondělí zdůraznil, že bude činit Teherán odpovědným za jakékoli útoky hútíů. Ve středu pak zdůraznil, že Írán musí přestat vyzbrojovat povstalce a nechat je, aby bojovali sami a dřív prohráli.
Trump už dříve odstoupil od jaderné dohody s Íránem a zavedl přísné sankce. Teherán od té doby posouvá svůj jaderný program dál.
Islámská republika dlouhodobě vyzbrojuje hútíe, kteří vycházejí ze šíitské sekty Zajdíja, jež vládla v Jemenu tisíc let – až do roku 1962, připomíná AP. Skupina se oficiálně zrodila v době občanské války v Jemenu v 90. letech 20. století.
Teherán sice svou roli popírá, řada zabavených zbraní ale podle expertů jasně ukazuje na íránský původ. Teokratický režim se nejspíš snaží vyhnout restrikcím za porušení zbrojního embarga, které OSN uvalila na jemenské rebely.
V současné době představují hútíové nejsilnější skupiny v rámci íránské „osy odporu“, jelikož Izrael v posledních letech svými ofenzivami značně oslabil jak Hamás, tak libanonský Hizballáh. Asadův režim v Sýrii jako hlavní spojenec Íránu koncem roku padl.
Teherán tak s obtížemi udržuje na Blízkém východě svou zástupnou válku. Podle think tanku Chatham House proto nyní hútíe podporuje v budování jejich regionální přítomnosti, zejména v Iráku a Africkém rohu.
Írán aktuálně řeší, jak reagovat na Trumpův dopis ohledně případných nových rozhovorů týkajících se jaderného vývoje. Prezident USA v dopise íránskému duchovnímu vůdci Chámeneímu dal zemi dva měsíce na uzavření dohody, napsal server Axios s odkazem na své zdroje.
Podle nezávislého Soufanova centra se sídlem v New Yorku jsou americké údery na jemenské povstalce „ne až tak jemným signálem pro Teherán, protože Trump jednoznačně trvá na tom, aby se Írán vrátil k jednacímu stolu, aby se zabýval svým jaderným programem“, uvedlo centrum v analýze.
Pravděpodobná eskalace útoků
Podle expertů údery USA nejspíš povedou k eskalaci konfliktu. Hútíjský ministr zahraničí Džamal Amer už řekl agentuře Reuters, že skupina „neztlumí“ své akce proti izraelské lodní dopravě v Rudém moři v reakci na americký vojenský tlak nebo výzvy spojenců skupiny, jako je právě Írán.
Dva vysoce postavení íránští představitelé sdělili Reuters, že Írán v pátek doručil ústní zprávu vyslanci hútíů v Teheránu, aby povstalci zmírnili napětí. Íránský ministr zahraničí také prý požádal Omán, aby hútíům předal podobný vzkaz, když v neděli navštívil Maskat.
Jemenští rebelové jsou mnohem ochotnější riskovat než islámská republika, upozorňuje Chatham House. Írán byl skeptický ohledně útoků v Rudém moři, protože se obával eskalace, rebelové ale v útocích pokračovali.
Podle think tanku pohání hútíe sebedůvěra získaná jejich dominancí v Jemenu a schopnost odolávat letitým útokům Saúdské Arábie a Spojených arabských emirátů, ale také jejich agresivní a expanzivní ideologie. Írán byl naopak v průběhu let opatrný, aby provokace nespustily válku s Izraelem a Spojenými státy.
Ropná infrastruktura jako možný cíl
Podle AP by se povstalci kromě izraelských cílů a amerických válečných lodí mohli zaměřit také na jiná místa. Agentura připomíná, že rebelové v minulosti udeřili na ropnou infrastrukturu v Saúdské Arábii a Emirátech, což jsou dvě země, jež zasahují do války v Jemenu na straně oficiální sunnitské vlády.
Arabské země Perského zálivu „se distancují od probíhajících nepřátelských akcí, ale nyní budou čelit hrozbám pro svou hlavní ropnou infrastrukturu, hútíové budou chtít zasáhnout prezidenta Donalda Trumpa tam, kde to bolí, na cenách ropy“, míní analytici z Eurasia Group.
Rovněž expertka Sarah Phillipsová neočekává, že se chování povstalců změní. Hútíové se podle ní nejspíš přizpůsobí. „Toto je organizace, která bojuje od roku 2004... jsou velmi zvyklí na takové zásahy. Jsou velmi dobří v přemísťování svého vybavení,“ uvedla pro ABC profesorka.
Podle Chatham House je nepravděpodobné, že by Írán uskutečnil přímou odvetu za údery USA na hútíe. Pokud ale má tato operace dohnat Teherán k jednacímu stolu, nejspíš neuspěje. Islámská republika se naopak bude cítit nucena zesílit podporu povstalců, nebo v ní minimálně pokračovat, jelikož jde o klíčového člena její osy.
Pokud chce Trumpova administrativa skutečně oslabit a případně porazit hútíe, měla by začít skutečným, dlouhodobým úsilím o udržitelný mír v Jemenu, podotýká rovněž think tank.
