Jednání mezi Íránem a evropskými zeměmi, které má začít v pátek v Ženevě, je jen předehrou, než se ujme moci vláda zvoleného amerického prezidenta Donalda Trumpa, míní bezpečnostní expert Vlastislav Bříza. Bez USA podle něj případná jaderná dohoda nemá význam. Teherán je dle Břízy teoreticky schopný vyrobit atomovou zbraň zhruba do roka. Největší hrozbu expert vidí v tom, že íránská bomba by roztočila kolotoč nukleárního zbrojení v celém regionu – Saúdskou Arábií počínaje.
Když Írán získá atomovou bombu, na řadě jsou Saúdi, varuje expert
Írán se stal díky své strategické geografické poloze, přírodním zdrojům a důležitou rolí v muslimském šíitském světě regionální mocností. Jeho nukleární program sahá až do druhé poloviny padesátých let, kdy vztahy mezi Teheránem a Washingtonem byly ještě vřelé a tehdejší šáh a prezident Dwight Eisenhower podepsali dohodu o civilní jaderné spolupráci, píše server Atalayar.
Koncem šedesátých let pak Teherán připojil svůj podpis pod Smlouvu o nešíření jaderných zbraní (NPT). S islámskou revolucí v roce 1979 Írán a USA ale zpřetrhaly vazby a vojenské a mocenské ambice Teheránu posílily. Západ poslední dekády viní islámskou republiku z porušování NPT a výroby atomových zbraní. Na projektech íránského výzkumného jaderného programu se místo USA podílel Peking a později Moskva.
Nebezpečný raketový program
Přelomovou jadernou úmluvu z roku 2015, známou pod zkratkou JCPOA, o jejímž oživení se nyní bude jednat, uzavřel Írán v době vlády reformního prezidenta Hasana Rouháního, a to se Spojenými státy, EU, Británií, Francií, Německem, Ruskem a Čínou. Cílem ujednání bylo zpomalit íránský jaderný program výměnou za zrušení protiíránských sankcí.
„Všichni plísnili Trumpa, když v roce 2018 jadernou dohodu vypověděl. Hlavním důvodem ale bylo, že Írán pod pláštíkem jaderné dohody vyvíjel balistické rakety středního dosahu, dokonce se snažil vyvinout i raketu mezikontinentální. To znamená – vyvíjel nosiče jaderných zbraní, protože mezikontinentální balistické rakety a rakety středního dosahu, ostatně jako jsme viděli na Ukrajině (nedávný útok novou ruskou střelou v Dnipru, pozn. redakce) slouží primárně jako nosiče jaderných zbraní,“ popsal webu ČT24 expert Vlastislav Bříza z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.
Zvýšené zásoby silně obohaceného uranu
Teherán v reakci na odstoupení USA od smlouvy a zavedení stovek tvrdých sankcí v posledních šesti letech zvýšil svou jadernou aktivitu. Nyní obohacuje uran místo na 3,67 procenta povolených v dohodě téměř na úroveň potřebnou pro výrobu jaderné zbraně, přičemž současně navyšuje také jeho zásoby, upozornila Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE), s níž Teherán odmítá plně spolupracovat a povolit inspekce.
Kromě toho Írán rozšířil svá obohacovací zařízení v Natanzu a Fordo a připravuje se na provoz dalšího obohacovacího zařízení poblíž Natanzu, zmiňuje americký think tank Atlantic Council.
MAAE minulý čtvrtek přijala rezoluci z pera Velké Británie, Francie, Německa a USA, v níž vyzývá Teherán k výraznému zlepšení kooperace s agenturou ohledně jeho jaderného programu. Írán na rezoluci reagoval zprovozněním nových odstředivek.
K zintenzivnění jaderných aktivit vede islámskou republiku blížící se návrat Trumpa do Bílého domu, ale i izraelská ofenziva proti teroristickému hnutí Hizballáh, které slouží jako prodloužená ruka Teheránu na Blízkém východě. Oslabení Hizballáhu vyvolalo v islámské republice veřejnou diskusi o tom, zda může sloužit jako nejúčinnější prostředek nukleární zbraň, píše list The Wall Street Journal (WSJ).
Rozpor mezi íránskou rétorikou a realitou
Kroky Teheránu nyní mají vyvolat diplomatický tlak na Evropu, která se stejně jako USA obává, že islámská republika dokáže atomovou zbraň brzy vyvinout, pokud se k tomuto kroku rozhodne. K výrobě ničivé bomby je potřeba uran obohacený na devadesát procent, přičemž Teherán jej obohacuje na více než šedesát procent.
Írán navíc tvrdí, že ovládá potřebné technologie. Současně však opakuje, že jeho nukleární program slouží jen a pouze pro civilní, vědecké účely. „Dokonce ústy svého duchovního vůdce říká, že to je v rozporu s islámským právem šaría, takže vlastně nemá smysl se o tom bavit, ale reálné kroky jsou v rozporu s tím prohlášením, protože Írán neustále dokupuje centrifugy, které obohacují uran o izotop 235. Dokonce je prokázáno i MAAE, že obohacení někde probíhá i nad sedmdesát, respektive osmdesát procent,“ všímá si Bříza.
Pro takto obohacený uran přitom neexistuje jiné využití než u případné jaderné zbraně, upozornil expert. „Když jde o medicínské (či průmyslové) účely, tak se bavíme o jednotkách, maximálně nižších desítkách procent,“ vysvětluje Bříza. Írán podle něj není daleko od toho provést jaderný test, pokud by se tak rozhodl. „Pokud to nejsou jednotky měsíců, tak nižší roky,“ míní odborník, jehož odhad činí rok až dva.
Jakákoli země, která má rozvinutý mírový nukleární program, je nyní podle Břízy schopna vyvinout atomovou zbraň. „Írán nemá rozvinutý mírový jaderný program, proto obohacuje uran a dělá to jinak. Vyvinout jadernou zbraň je jednodušší než nosič, který vám ji dopraví na cíl. Kromě jaderné zbraně a nosiče je tam ještě jedno kritérium, a to projít procesem takzvané miniaturizace jaderné zbraně,“ vysvětluje Bříza.
„Jadernou zbraň, kterou odzkoušíte, musíte zmenšit natolik, abyste ji dostali na nosič. Jsou to tři těžké kroky a paradoxně ty druhé dva, tedy nosiče a miniaturizace jsou těžší než vlastní vývoj jaderné zbraně,“ popisuje daný proces.
Hrozba „kolotoče výroby jaderných zbraní“
Pokud Írán atomovou zbraň nakonec vyrobí, nejspíš ji bude mít jen jako pojistku a hrozbu silou, jako to dělá Moskva, domnívá se expert. „Problém je, že kdyby se tak stalo, region se stane obrovsky nestabilním, nejenom z pohledu Izraele jako státu,“ poukazuje na nenávist íránského režimu k Izraeli, „ale ve chvíli, kdy by (Teherán) zařadil do výzbroje jadernou zbraň, jsem hluboce přesvědčen, že tím dnem začíná jaderný program Saúdské Arábie, velkého rivala Íránu v regionu,“ konstatoval Bříza.
Každý velký stát na Blízkém východě, jako je třeba Saúdská Arábie, pak bude chtít vlastnit atomovou zbraň, obává se expert. „To by roztočilo kolotoč vývoje jaderných zbraní v regionu, který bohužel začala válka na Ukrajině. Ta znamená renesanci jaderných zbraní,“ řekl Bříza webu ČT24.
Expert: Dohoda bez USA nemá význam
Západní země v posledním týdnu vyjádřily nad nukleárními kroky Teheránu silné znepokojení a o víkendu pak média přinesla zprávu, že jaderné rozhovory budou obnoveny – zatím však pouze mezi Íránem a Evropou. Podle zdrojů Kjódó News se očekává diskuse o íránském jaderném programu a evropských sankcích vůči íránským aerolinkám a lodním společnostem.
„To všechno je jenom předehra, než nastoupí nová americká administrativa, protože nejen ona, ale i Írán ví moc dobře, že tím hlavním hráčem na šachovnici jsou Spojené státy, nikoli pár západoevropských států. Takže je to příprava, aby to pak v uvozovkách bylo jednodušší. Jde o sondování terénu, aby bylo vidět, co je hratelné v dohodě. Dokud k tomu nepřistoupí Spojené státy, tak to ale žádnou zásadní hodnotu nemá,“ uvedl Bříza.
Podobná situace podle něj nastala při vypovězení smlouvy v roce 2018. „Evropské státy tam zůstaly, ale ve finále se tou dohodou nikdo neřídil. Odstoupení USA znamenalo de facto konec dohody, de iure nezanikla,“ podotkl expert.
Trumpův plán „maximálního tlaku“
Nová Trumpova administrativa chce podle amerických činitelů citovaných listem The Financial Times (FT) oživit politiku „maximálního tlaku“ na Teherán a nechat islámskou republiku „zbankrotovat“, aby nebyla schopna nadále financovat své prodloužené ruce na Blízkém východě, mezi něž patří třeba zmíněný Hizballáh a další teroristické šíitské skupiny.
Nastupující šéf Bílého domu chce posílit restrikce právě i kvůli snahám omezit schopnost Teheránu vyvíjet jadernou zbraň a donutit zemi ke změně nukleární doktríny. Sankce by se podle FT měly týkat i vývozu ropy, která je pro Teherán klíčovým vývozním artiklem.
Íránský export černého zlata se za poslední čtyři roky více než ztrojnásobil, ze čtyř set tisíc barelů denně v roce 2020 na letošních více než 1,5 milionu, přičemž téměř všechny dodávky směřují do Číny, uvedla americká vládní agentura Energy Information agency.
„Je to jejich hlavní zdroj příjmů a jejich (íránská) ekonomika je již mnohem křehčí, než byla tehdy... jsou v koutě mnohem víc než dokonce první (Trumpovo) volební období, byla by to dost špatná situace,“ řekl FT prezident poradenské společnosti Rapidan Energy Bob McNally, bývalý poradce pro energetiku v administrativě George W. Bushe.
Stovky restrikcí, které USA zavedly vůči islámské republice po vypovězení jaderné dohody v roce 2018, sice zůstaly v platnosti, podle expertů je ale Washington v době vlády demokrata Joea Bidena neuplatňoval tak důsledně, protože se snažil zmírnit napětí a obnovit rozhovory.
Američtí „jestřábi“ míří k moci
Nový republikánský šéf Bílého domu se ale obklopil „jestřáby“, kteří nebudou jednat s Teheránem v rukavičkách. Nastupující poradce pro národní bezpečnost Mike Waltz už v dobách, kdy byl kongresmanem, prosazoval legislativu, jež by zavedla sankce na čínské nákupy ropy z Íránu, návrh ale tehdy neprošel Senátem USA, připomíná FT. Tvrdý přístup vůči islámské republice avizoval rovněž kandidát na ministra zahraničí Marco Rubio.
Trumpův tým nyní údajně připravuje řadu exekutivních příkazů, které chce vydat hned první den v úřadu a v nichž se zaměří právě na Teherán. Lidé obeznámení s Trumpovým uvažováním uvedli, že taktika „maximálního tlaku“ bude použita k pokusu donutit Írán k rozhovorům s USA, což může být ale podle analytiků běh na dlouhou trať.
Šéf íránské diplomacie Abbás Arakčí už Trumpa před tímto přístupem varoval. „Pokus o ‚maximální tlak 2.0‘ povede pouze k ‚maximální porážce 2.0‘,“ napsal na síti X s odkazem na íránský jaderný pokrok v letech, kdy Trump od dohody odstoupil. „Lepší nápad: vyzkoušejte ‚maximální moudrost‘ – ve prospěch všech,“ dodal ministr.
Překážky v cestě k dohodě
I když dává Teherán pod vedením nového umírněného prezidenta Masúda Pezeškjána najevo, že má zájem o jednání, dohoda je podle expertů velmi vzdálená. Arakčí například popřel zprávu The New York Times o schůzce mezi americkým miliardářem a blízkým spojencem Trumpa Elonem Muskem a íránským vyslancem v OSN s tím, že podobné přímé kontakty by byly předčasné.
„Velkou otázkou je, zda by byl ajatolláh Chámeneí ochoten uzavřít jadernou a regionální dohodu s mužem, který zabil Kásima Sulejmáního,“ řekl FT vedoucí pracovník think tanku Carnegie Endowment for International Peace Karim Sadjadpour v souvislosti s atentátem na velitele elitních íránských jednotek Kuds v roce 2020.
„Je těžké představit si jadernou nebo regionální dohodu, která by byla přijatelná jak pro izraelského premiéra, tak pro nejvyššího vůdce Íránu,“ poznamenal expert.
Spekulace o izraelském úderu
Izraelský ministr zahraničí Gideon Saar ve čtvrtek v Praze prohlásil, že Írán podporuje teror a nestabilitu na Blízkém východě, a kdyby získal jaderné zbraně, dramaticky by to změnilo situaci ve světě. „Írán je nejradikálnějším režimem na světě. Nemůže držet nejnebezpečnější zbraně,“ zdůraznil Saar.
Židovský stát sice při říjnové odvetě za íránský raketový útok nezaútočil přímo na íránský jaderný program, vysoce postavený zdroj z izraelské obrany ale nedávno listu The Jerusalem Post řekl, že podobný úder je za Trumpovy vlády pravděpodobnější než kdy dřív.
Podle tohoto zdroje „je to poprvé po mnoha letech, kdy jsou přítomny dvě podmínky“ týkající se útoku na íránský jaderný program, totiž že takový úder „je nezbytný… a je možný“. V rámci resortu podle něj panuje shoda na rozdíl od roku 2009, kdy se velká část obranného establishmentu postavila proti návrhům premiéra Benjamina Netanjahua udeřit na nukleární zařízení islámské republiky.
Nedůvěra Íránců
Ani řada Íránců příliš nevěří tomu, že by mohlo dojít k uklidnění situace a jejich země během Trumpovy vlády zahájila jednání i se Spojenými státy, píše server Arab Weekly. „Je nepravděpodobné, že by chtěl mluvit s Íránem,“ řekl agentuře AFP íránský zaměstnanec pracující v soukromém sektoru. „Pokud jejich zájmům poslouží uzavření míru, udělají to. A pokud jim bude sloužit válka, půjdou touto cestou,“ obává se Íránec.
Reformista Pezeškján, který nastoupil do úřadu letos v červenci, prohlásil, že chce zlepšit vztahy se Západem a oživit jadernou dohodu, aby podpořil ekonomiku.
Obyčejní lidé v islámské republice totiž pocítili v posledních letech tíživé dopady restrikcí, jež vedly k prudkému zdražování a znehodnocení rijálu vůči americkému dolaru. Kvůli propadu životní úrovně a porušování lidských práv zažil Írán i několik vln protestů, které krvavě potlačil.