Jaderná dohoda

Írán chystá výrazné zvýšení obohacování uranu, varovala Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE). Přístup Teheránu podle médií nezměnilo ani páteční jednání mezi blízkovýchodní zemí a evropskými státy v Ženevě. Podle bezpečnostního experta Vlastislava Břízy jsou rozhovory předehrou, než se ujme moci vláda zvoleného amerického prezidenta Donalda Trumpa. Bez USA podle něj případná jaderná dohoda nemá význam. Teherán je dle Břízy teoreticky schopný vyrobit atomovou zbraň zhruba do roka. Největší hrozbu expert vidí v tom, že íránská bomba by roztočila kolotoč nukleárního zbrojení v celém regionu – Saúdskou Arábií počínaje.

Írán začne v pátek jednat s Velkou Británií, Francií, Německem a Evropskou unií o obnovení jaderné dohody z roku 2015, sdělily íránské diplomatické zdroje japonskému zpravodajskému webu Kjódó News. Zmíněná trojice evropských zemí spolu s USA vyjádřila v sobotu hluboké znepokojení nad plánem Teheránu zprovoznit nové pokročilé odstředivky pro obohacování uranu.

Teherán na Blízkém východě dlouhodobě rozpoutává konflikty a zkouší, kam až se svým terorizováním amerických sil může zajít, proto bylo třeba ukázat, že zabití amerických vojáků je překročením červené linie. V rozhovoru pro ČT24 to uvedl bezpečnostní analytik Milan Mikulecký. Nastavit druhou tvář, jak si možná v tomto případě představovala Unie, podle něj není správnou cestou. Spojené státy útočily na proíránské milice dva dny po sobě a zasáhly desítky cílů. V pondělí se bude eskalací na Blízkém východě na popud Ruska zabývat Rada bezpečnosti OSN.

Írán poslal Evropské unii odpověď na návrh k oživení mezinárodní jaderné dohody z roku 2015. Zbývá podle něj dořešit poslední tři sporné otázky. Brusel zatím obsah odpovědi nezveřejnil. Už dříve varoval, že dochází čas pro další jednání a že nabídka je „finální.“ Teherán oznámil, že v případě krachu rozhovorů má ještě záložní plán. Od začátku února ještě posílil spolupráci s Moskvou.

Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE) se s Íránem dohodla na pokračování nezbytných ověřovacích a monitorovacích aktivit v Íránu. Inspektoři MAAE budou moci nainstalovat nové paměťové karty do sledovacích kamer a pokračovat v monitorování íránských jaderných aktivit. Oznámil to podle agentury Reuters ředitel íránské atomové agentury po setkání se šéfem MAAE Rafaelem Grossim.

Joe Biden se v Bílém domě poprvé setkal s Naftalim Bennettem. Hovořili mimo jiné o vztazích s Íránem a situaci kolem jeho jaderného programu. Americký prezident sdělil izraelskému premiérovi, že preferuje diplomatický přístup, ale je připraven přistoupit i k jiným možnostem. Ty blíže nespecifikoval.

Nová izraelská vláda Naftaliho Bennetta se ostře vymezila vůči nově zvolenému prezidentovi Íránu. Tím je ultrakonzervativní Ebráhím Raísí, který ovládl páteční volby, jež provázela nejnižší účast od založení islámské republiky. Inaugurován bude na začátku srpna. Podle Izraele bude nový režim znepřáteleného státu „režimem brutálního popravčího“. K procesu voleb se negativně vyjadřují Spojené státy. Teherán to považuje za vměšování.

V Íránu v pátek v sedm ráno místního času začaly prezidentské volby. Duchovní vůdce ajatolláh Alí Chameneí vyzval voliče, aby k hlasování přišli ve velkém počtu, informovala agentura Reuters. Očekává se však, že kvůli nespokojenosti Íránců s politickým vedením a s ekonomickou situací země bude volební účast nižší než obvykle.

Izraelský parlament vyslovil podle očekávání důvěru nové koaliční vládě. Končí tak 12leté období, kdy stál v čele kabinetu Benjamin Netanjahu. Naftali Bennett složil přísahu a stal se novým izraelským premiérem. Má jím být do roku 2023, kdy ho vystřídá Jair Lapid. Izraelská média očekávají, že s odchodem Netanjahua z čelné pozice nastane posun v izraelské politice. Příchod nové vlády oslavují v izraelských ulicích tisíce lidí.

Mezi Washingtonem a Teheránem se zvyšuje napětí. Zatímco íránské revoluční gardy se v dubnu dvakrát střetly při drobných incidentech s americkým námořnictvem, diplomaté obou zemí mezitím bojují o budoucnost jaderné dohody. Tu dříve vypověděl někdejší americký prezident Donald Trump, jeho nástupce Joe Biden ale přislíbil, že se USA k smlouvě znovu připojí. Podmínkou však je, že ji začne dodržovat i Teherán.

Teherán se v úterý rozhodl, že bude obohacovat uran na šedesát procent, což představuje nejvyšší koncentraci, na niž kdy Írán uran obohacoval, a je zásadním porušením jaderné dohody z roku 2015. Stanovisko přišlo poté, co země v neděli oznámila problémy s elektrickou distribuční soustavou v Natanzském jaderném provozu a začala hovořit o izraelském útoku. Íránský prezident Hasan Rouhání ve středu uvedl, že krok Teheránu je „odpověď vašemu zlu“.

Írán přestane Mezinárodní agentuře pro atomovou energii (MAAE) dodávat obraz z jejích kamer, které kontrolují provozy na tamních jaderných zařízeních. Při návštěvě šéfa agentury to oznámil ministr zahraničí Mohammad Džavád Zaríf. O záměru vypovědět závazky z mezinárodní dohody o svém jaderném programu z roku 2015 Teherán informoval agenturu již v předchozích dnech, uvedla agentura AP.

Írán začal ve svém jaderném zařízení s obohacováním uranu až na 20 procent, informovala agentura AP s odvoláním na mluvčího íránské vlády. Informaci potvrdila Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE). Úmysl obohacovat uran až na 20 procent oznámil Teherán už před několika dny. Jde o další krok, jímž země porušuje mezinárodní jadernou dohodu z roku 2015. Teherán ji přestal dodržovat poté, co od ní v roce 2018 odstoupily USA.

Íránci po čtyřech turbulentních letech vybírají nové poslance. Sankce zavedené po vypovězení jaderné dohody Spojenými státy srazily tamní hospodářství na kolena. Řadě Íránců klesla životní úroveň, vadí jim korupce a mlžení režimu v klíčových otázkách. Mnozí obyvatelé ze situace viní reformisty prezidenta Hasana Rouháního, čeká se tak posílení konzervativců. Mluví se však i o referendu o celé islámské republice. Řada zejména mladých chce odpor vůči režimu vyjádřit bojkotem pátečních voleb.

Symbol regionální stability, ale také moderní a tolerantní stát. Omán se nachází v neklidné oblasti, sám však láká turisty na svou vstřícnou tvář. Nabízí toho opravdu hodně – obří kaňon, duny, jezírka ke koupání, stovky pevností či nové mešity s nádhernými zahradami. Do této blízkovýchodní země jsme se vydali začátkem roku autem po vlastní ose z emirátů. Pozitivní dojem z Ománu nám nakonec nezkazila krize kolem Íránu, nejistota ohledně vývoje po úmrtí dlouhodoletého vládce ani náhlé záplavy.

Írán v současné době obohacuje víc uranu než před uzavřením mezinárodní dohody o svém jaderném programu v roce 2015 (JCPOA). V televizním projevu to oznámil íránský prezident Hasan Rouhání. Evropští signatáři smlouvy podali stížnost na Teherán kvůli porušování dohody. Krize kolem Íránu se v poslední době vyhrotila po zabití významného íránského velitele Spojenými státy.

Francie, Británie a Německo využily možnosti, kterou nabízí mezinárodní jaderná dohoda s Íránem, a podaly na Teherán stížnost kvůli porušování jeho závazků vyplývajících z tohoto dokumentu. Uvedli to ministři zahraničí trojice zemí označované jako E3. Cílem je podle nich záchrana smlouvy a obnovení diskuse s Íránci, která by Teheránu umožnila přehodnotit některá jeho minulá rozhodnutí. Stížnost nemá směřovat k obnovení protiíránských sankcí uvalených OSN. Rusko to nepovažuje za dobrou volbu, Írán mluví o chybě.

Írán opět zažívá protirežimní protesty v ulicích, tentokrát kvůli sestřelení ukrajinského civilního letadla. Zároveň režim v Teheránu pociťuje tlak sankcí ze strany Spojených států, věří Tomáš Pojar z CEVRO Institutu. Případná změna režimu je ale podle něj závislá na íránské veřejnosti. Bývalý ministr zahraničí Jan Kavan v Událostech, komentářích upozornil, že k sankcím vůči Teheránu chybí důvod, a jsou proto protiprávní. Například Česko je proto neuznává.

Íránský prezident Hasan Rouhání v neděli oznámil, že na jihu země bylo objeveno nové ropné pole, kde se podle odhadů nachází zhruba 53 miliard barelů ropy. Pokud je informace pravdivá, představovalo by to podle agentury AP zvětšení prokázaných íránských ropných rezerv zhruba o třetinu. Írán dosud uváděl, že má 150 miliard barelů ropných rezerv.

Írán ohlásil další krok ve vypovídání mezinárodní jaderné dohody z roku 2015. Teherán podle prezidenta Hasana Rouháního začne ve středu plnit plynem přes tisíc odstředivek, které slouží k obohacování uranu. EU i Rusko poslední kroky Íránu znepokojily. Spojené státy dohodu vypověděly minulý rok a uvalily na Írán tvrdé hospodářské restrikce. Nově na sankční seznam přibylo devět lidí včetně syna nejvyššího duchovního vůdce i generální štáb íránské armády.

Írán potvrdil, že přestává dodržovat další část jaderné dohody z roku 2015. Mluvčí íránské organizace pro jadernou energii Behrúz Kamálvandí oznámil, že země bude vyvíjet nové odstředivky určené k urychlení obohacování uranu. Nadále však bude umožňovat inspektorům Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) přístup ke svým jaderným zařízením.

Íránský ministr zahraničí Džavád Zaríf informoval EU, že odstupuje od dalších bodů jaderné dohody z roku 2015. Ty se týkají vývoje odstředivek používaných k obohacování uranu, napsala agentura Reuters. Země letos začala dohodu vypovídat kvůli tomu, že od ní loni odstoupily Spojené státy a obnovily sankce. Ostatní signatáři včetně EU se ji pokoušejí zachránit.

Írán bude vždy reagovat záporně na jakoukoli nabídku bilaterálních jednání se Spojenými státy. V případě, že by ale USA zrušily sankce proti Íránu, je Teherán ochoten vést mnohostranná jednání s Washingtonem a dalšími signatáři mezinárodní jaderné dohody z roku 2015. Podle agentury Reuters to v íránském parlamentu řekl prezident Hasan Rouhání. Zároveň podle agentury AP obvinil evropské země z toho, že nenaplňují závazky, které na sebe vzaly poté, co USA od jaderné dohody loni odstoupily.

Spojené státy o dalších 90 dní prodlouží výjimku, která umožní Rusku, Číně a evropským zemím civilní jadernou spolupráci s Íránem. Ve středu to podle agentury Reuters oznámil bezpečnostní poradce Bílého domu John Bolton. Američané krátce předtím zařadili íránského ministra zahraničí Mohammada Džaváda Zarífa na sankční seznam, oznámilo ministerstvo financí odpovědné za správu sankcí. Zaríf podle agentury Reuters uvedl, že se ocitl na černé listině, protože představuje hrozbu americké agendě. EU rozhodnutí lituje.