Biden přivítal Bennetta. Ujistil ho, že s Íránem chce jednat, ale počítá i s jinými možnostmi

3 minuty
Události: Izraelský premiér na návštěvě v USA
Zdroj: ČT24

Joe Biden se v Bílém domě poprvé setkal s Naftalim Bennettem. Hovořili mimo jiné o vztazích s Íránem a situaci kolem jeho jaderného programu. Americký prezident sdělil izraelskému premiérovi, že preferuje diplomatický přístup, ale je připraven přistoupit i k jiným možnostem. Ty blíže nespecifikoval.

„Potěšila mne vaše jasná slova, že Írán nikdy nebude schopen získat jadernou zbraň,“ obrátil se na Bidena nový izraelský premiér, který je považován za silně pravicového. Očekávalo se, že bude tlačit na tvrdý americký přístup.

Šéf Bílého domu se snaží oživit dohodu o íránském jaderném programu, kterou s teokratickým režimem v Teheránu uzavřel jeho předchůdce Barack Obama. Biden byl tehdy viceprezidentem. Mezi nimi však jedno období funkci hlavy státu vykonával Donald Trump, který od dohody jednostranně odstoupil a uvalil na Írán sankce.

Bennett na návštěvě zdůraznil, že Izrael přijal komplexní strategii, která zamezí Teheránu získat atomovou zbraň a zastaví jeho „regionální agresi“. Poděkoval Američanům za masivní vojenskou pomoc, avšak zdůraznil, že židovský stát svou bezpečnost vždy bude schopen zajistit sám.

Oba politici se téměř vyhnuli tématu Palestiny, na které mají odlišný pohled. Biden jen zmínil, že chce debatovat o posílení míru, bezpečnosti a prosperity Izraelců i Palestinců. Bennett je dlouhodobým zastáncem budování židovských osad na okupovaných palestinských územích, což Biden kritizuje.

Jak šel čas mezi USA a Izraelem

Spojenectví USA a Izraele má dlouhou tradici, minimálně od 60. let minulého století. Ale mívalo studenější i vřelejší období.

Když vláda George Bushe staršího roku 1990 cítila frustraci z neochoty tehdejší izraelské vlády Jicchaka Šamira začít jednání s Palestinci, dal to šéf americké diplomacie veřejně najevo. „Naše telefonní ústředna má linku 1-202-456-1414. Až to budete myslet vážně s mírem, zavolejte nám,“ řekl v červnu 1990 James Baker.

Naopak Bill Clinton a Jicchak Rabin vytvořili v 90. letech blízké duo. Takřka idylické bylo i spojenectví Donalda Trumpa a Benjamina Netanjahua. 

Joe Biden měl coby viceprezident Baracka Obamy s Netanjahuem komplikovanější vztahy. Včetně jednoho diplomatického skandálu před 11 lety při jeho návštěvě v Jeruzalémě. „Rozhodnutí izraelské vlády posunout stavební plány na výstavbu ve Východním Jeruzalémě podkopává důvěru,“ řekl v březnu 2010 Biden. 

Stejně jako za Netanjahua i za Benneta jsou osady trnem v oku demokratickému prezidentovi. Na mimořádně blízkých vztazích včetně každoroční americké vojenské pomoci ve výši 3,8 miliard dolarů to ale zatím nic nemění. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump uvalí kvůli Grónsku clo na některé evropské země

Americký prezident Donald Trump oznámil desetiprocentní clo na Dánsko, Norsko, Švédsko, Francii, Německo a další země kvůli jejich postupu ohledně Grónska. V platnost mají vstoupit 1. února. Od června se pak mají zvýšit na 25 procent. Trvat mají, dokud se neuzavře dohoda o Grónsku. Trump dlouhodobě hrozí zabráním ostrova, evropské země tam v posledních dnech vysílají své vojáky.
17:36Aktualizovánopřed 1 hhodinou

V Radě pro Pásmo Gazy jsou Blair, Rubio či Kushner, předseda je Trump

Bílý dům v pátek večer oznámil složení vedení Rady míru pro Pásmo Gazy, jejíž vznik inicioval americký prezident Donald Trump. Ten bude orgánu předsedat. V radě mimo jiné zasedají americký ministr zahraničí Marco Rubio, Trumpův speciální vyslanec Steve Witkoff, zeť amerického prezidenta Jared Kushner či britský expremiér Tony Blair. Vysokým představitelem pro Pásmo Gazy se stal bývalý blízkovýchodní zmocněnec OSN a bulharský diplomat Nikolaj Mladenov.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Po pádu dvou lavin v Rakousku zemřelo nejméně pět lidí

Po pádu dvou lavin zemřelo v Rakousku nejméně pět lidí. Neštěstí se stalo v oblasti salcburského Pongau. S odkazem na horskou záchrannou službu o tom informuje agentura APA. Národnost mrtvých zatím není známa.
před 1 hhodinou

EU a Mercosur podepsaly obchodní dohodu

Představitelé Evropské unie a jihoamerického bloku Mercosur podepsali obchodní dohodu. Úmluva se připravovala 25 let a podle Evropské komise vytvoří největší zónu volného obchodu na světě, která bude pokrývat trh s více než sedmi sty miliony spotřebitelů. Vyvolává ale protesty zemědělců v Evropě.
před 1 hhodinou

Chameneí přiznal tisíce zabitých demonstrantů

Íránský duchovní vůdce poprvé veřejně přiznal, že během protestů byly zabity tisíce lidí, „někteří nelidským a brutálním způsobem“. Píše to server BBC News. Demonstrace režim zřejmě prozatím dokázal potlačit, míní experti. Prezident USA Donald Trump poděkoval Teheránu, že nevykonal žádnou z více než osmi set údajně plánovaných poprav. Podle agentury AP řekl, že právě proto se rozhodl ustoupit od vojenského zásahu v zemi.
09:25Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Soud v Minnesotě omezil zásahy federálních agentů proti pokojným demonstrantům

Příslušníci Úřadu pro imigraci a cla (ICE) a další federální agenti nasazení v Minneapolis musí omezit používání donucovacích prostředků proti pokojným demonstrantům a dobrovolnickým hlídkám monitorujícím jejich činnost. Podle Reuters o tom rozhodla federální soudkyně v Minnesotě. Naopak kvůli údajnému spiknutí s cílem mařit práci federálních imigračních agentů zahájilo americké ministerstvo spravedlnosti vyšetřování představitelů státu Minnesota a města Minneapolis, informuje CBS.
01:10Aktualizovánopřed 2 hhodinami

V Indonésii se z radaru ztratilo letadlo. Zřejmě se zřítilo

Letoun na vnitrostátní lince v Indonésii ztratil kontakt s řídícím střediskem ve chvíli, kdy se po odletu z hlavního indonéského ostrova Jáva přibližoval k hornaté oblasti na ostrově Sulawesi, uvedla agentura AP s odvoláním na tamní představitele. Pátrací a záchranná akce je v plném proudu, na palubě bylo osm členů posádky a tři cestující.
před 3 hhodinami

Syrské síly ovládly dvě kurdská města a ropná pole

Syrská armáda informovala, že převzala kontrolu nad městy Dajr Háfir a Maskana na severu země, z nichž se po páteční dohodě stáhly jednotky koalice Syrských demokratických sil (SDF). Píše to agentura AFP. Armáda obsadila i dvě ropná pole Súfján a Saurá. Kurdové dříve oznámili, že považují za nedostatečný dekret, kterým dočasný prezident Ahmad Šará uznal jejich národní práva a kurdštinu prohlásil za úřední jazyk.
10:48Aktualizovánopřed 3 hhodinami
Načítání...