Biden přivítal Bennetta. Ujistil ho, že s Íránem chce jednat, ale počítá i s jinými možnostmi

Nahrávám video

Joe Biden se v Bílém domě poprvé setkal s Naftalim Bennettem. Hovořili mimo jiné o vztazích s Íránem a situaci kolem jeho jaderného programu. Americký prezident sdělil izraelskému premiérovi, že preferuje diplomatický přístup, ale je připraven přistoupit i k jiným možnostem. Ty blíže nespecifikoval.

„Potěšila mne vaše jasná slova, že Írán nikdy nebude schopen získat jadernou zbraň,“ obrátil se na Bidena nový izraelský premiér, který je považován za silně pravicového. Očekávalo se, že bude tlačit na tvrdý americký přístup.

Šéf Bílého domu se snaží oživit dohodu o íránském jaderném programu, kterou s teokratickým režimem v Teheránu uzavřel jeho předchůdce Barack Obama. Biden byl tehdy viceprezidentem. Mezi nimi však jedno období funkci hlavy státu vykonával Donald Trump, který od dohody jednostranně odstoupil a uvalil na Írán sankce.

Bennett na návštěvě zdůraznil, že Izrael přijal komplexní strategii, která zamezí Teheránu získat atomovou zbraň a zastaví jeho „regionální agresi“. Poděkoval Američanům za masivní vojenskou pomoc, avšak zdůraznil, že židovský stát svou bezpečnost vždy bude schopen zajistit sám.

Oba politici se téměř vyhnuli tématu Palestiny, na které mají odlišný pohled. Biden jen zmínil, že chce debatovat o posílení míru, bezpečnosti a prosperity Izraelců i Palestinců. Bennett je dlouhodobým zastáncem budování židovských osad na okupovaných palestinských územích, což Biden kritizuje.

Jak šel čas mezi USA a Izraelem

Spojenectví USA a Izraele má dlouhou tradici, minimálně od 60. let minulého století. Ale mívalo studenější i vřelejší období.

Když vláda George Bushe staršího roku 1990 cítila frustraci z neochoty tehdejší izraelské vlády Jicchaka Šamira začít jednání s Palestinci, dal to šéf americké diplomacie veřejně najevo. „Naše telefonní ústředna má linku 1-202-456-1414. Až to budete myslet vážně s mírem, zavolejte nám,“ řekl v červnu 1990 James Baker.

Naopak Bill Clinton a Jicchak Rabin vytvořili v 90. letech blízké duo. Takřka idylické bylo i spojenectví Donalda Trumpa a Benjamina Netanjahua. 

Joe Biden měl coby viceprezident Baracka Obamy s Netanjahuem komplikovanější vztahy. Včetně jednoho diplomatického skandálu před 11 lety při jeho návštěvě v Jeruzalémě. „Rozhodnutí izraelské vlády posunout stavební plány na výstavbu ve Východním Jeruzalémě podkopává důvěru,“ řekl v březnu 2010 Biden. 

Stejně jako za Netanjahua i za Benneta jsou osady trnem v oku demokratickému prezidentovi. Na mimořádně blízkých vztazích včetně každoroční americké vojenské pomoci ve výši 3,8 miliard dolarů to ale zatím nic nemění. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Prokurátor ICC Khan byl dočasně zbaven funkce kvůli obvinění ze sexuálního obtěžování

Hlavní prokurátor Mezinárodního trestního soudu (ICC) Karim Khan byl dočasně zbaven funkce kvůli obvinění ze sexuálního obtěžování. O jeho dalším osudu nyní rozhodne dozorčí orgán tvořený členskými státy, uvedly agentury AP a Reuters. Khana vyšetřovaly orgány OSN, už v květnu minulého roku sám dočasně odstoupil z funkce, podotýká agentura AFP.
před 23 mminutami

Izrael udeřil na jihu Libanonu, tamní úřady hlásí mrtvé a raněné

Izrael podnikl vzdušný úder na město Súr na jihu Libanonu. Podle údajů Červeného kříže a libanonských úřadů, které cituje agentura AFP, si útok vyžádal čtrnáct mrtvých a více něž dvacet raněných. Židovský stát v pondělí vyzval k evakuaci města a přilehlých oblastí.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Írán a Izrael zastavily vzájemné útoky, Trump varoval před hloupostí

Teherán oznámil, že zastavuje útoky na Izrael, ale pohrozil další reakcí, pokud bude izraelská armáda pokračovat v „agresi“ v Libanonu. Izrael v noci zasáhl mimo jiné petrochemický komplex na jihozápadě Íránu. Ten zrušil až do odvolání všechny lety. Izraelská armáda později informovala o dalších salvách raket vypálených na židovský stát z Íránu a Jemenu. Ceny ropy kvůli eskalaci konfliktu prudce vzrostly.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Rusové útočili na zastávku s lidmi v Oděse, v Záporožské a Sumské oblasti zabíjeli

Dva lidé byli zabiti a nejméně 23 osob bylo zraněno při ruském útoku na civilisty v centru Záporoží, oznámil v podvečer náčelník správy tohoto regionu Ivan Fedorov. Při ostřelování Sumské oblasti zahynul 71letý muž. Ve městě Nikopol byla při ruském úderu dle místních úřadů zabita žena. Šéf městské vojenské správy Serhij Lysak informoval, že cílem ruského útoku v Oděse byla ráno autobusová zastávka, zranění utrpěli tři lidé. Na Rusy okupovaném Krymu nejezdily některé vlaky.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Druhé kolo prezidentských voleb v Peru směřuje k těsnému výsledku

Vítěz nedělních prezidentských voleb v Peru bude zřejmě znám až za několik dnů. Po sečtení 94 procent volebních okrsků zatím vede levicový kandidát Robert Sánchez s 50,05 procenta hlasů před pravicovou političkou Keikou Fujimoriovou, která má nyní 49,95 procenta. Během dne se ve vedení držela spíše Fujimoriová, nicméně jako poslední se obvykle sčítají hlasy z venkovských oblastí, které jsou baštou Sáncheze, napsal v pondělí španělský deník El País.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Nedostatek pohonných hmot v Rusku způsobily ukrajinské útoky, přiznala Moskva

Ruské ministerstvo energetiky podle státní agentury TASS tvrdí, že problémy s nedostatkem pohonných hmot na jihu Ruska způsobily nepřátelské vzdušné útoky na energetické firmy. Nedostatek pohonných hmot si místy vynutil zavedení přídělového systému, před čerpacími stanicemi se tvoří dlouhé fronty motoristů.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Trumpův poplatek za víza pro specialisty je nelegální, rozhodl soud

Federální soudce v Bostonu Leo Sorokin rozhodl, že poplatek ve výši sto tisíc dolarů (dva miliony korun), který administrativa prezidenta Donalda Trumpa zavedla pro nová víza do USA pro kvalifikované zahraniční pracovníky, je nelegální a má být zrušen, informuje Reuters. Trumpova administrativa navýšení zaměstnavatelem hrazeného poplatku za nová pracovní víza pro specialisty oznámila loni v září.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Evropa novou společnou stíhačku mít nebude

Nová evropská stíhačka, jejíž vývoj stál miliardy eur, nakonec podle agentury DPA nevznikne. Německý kancléř Friedrich Merz a francouzský prezident Emmanuel Macron totiž došli k tomu, že se firmy Dassault a Airbus nejsou schopné na její konstrukci dohodnout. DPA to napsala s odvoláním na německé vládní kruhy, později konec projektu potvrdil Elysejský palác.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami
Načítání...