Biden přivítal Bennetta. Ujistil ho, že s Íránem chce jednat, ale počítá i s jinými možnostmi

3 minuty
Události: Izraelský premiér na návštěvě v USA
Zdroj: ČT24

Joe Biden se v Bílém domě poprvé setkal s Naftalim Bennettem. Hovořili mimo jiné o vztazích s Íránem a situaci kolem jeho jaderného programu. Americký prezident sdělil izraelskému premiérovi, že preferuje diplomatický přístup, ale je připraven přistoupit i k jiným možnostem. Ty blíže nespecifikoval.

„Potěšila mne vaše jasná slova, že Írán nikdy nebude schopen získat jadernou zbraň,“ obrátil se na Bidena nový izraelský premiér, který je považován za silně pravicového. Očekávalo se, že bude tlačit na tvrdý americký přístup.

Šéf Bílého domu se snaží oživit dohodu o íránském jaderném programu, kterou s teokratickým režimem v Teheránu uzavřel jeho předchůdce Barack Obama. Biden byl tehdy viceprezidentem. Mezi nimi však jedno období funkci hlavy státu vykonával Donald Trump, který od dohody jednostranně odstoupil a uvalil na Írán sankce.

Bennett na návštěvě zdůraznil, že Izrael přijal komplexní strategii, která zamezí Teheránu získat atomovou zbraň a zastaví jeho „regionální agresi“. Poděkoval Američanům za masivní vojenskou pomoc, avšak zdůraznil, že židovský stát svou bezpečnost vždy bude schopen zajistit sám.

Oba politici se téměř vyhnuli tématu Palestiny, na které mají odlišný pohled. Biden jen zmínil, že chce debatovat o posílení míru, bezpečnosti a prosperity Izraelců i Palestinců. Bennett je dlouhodobým zastáncem budování židovských osad na okupovaných palestinských územích, což Biden kritizuje.

Jak šel čas mezi USA a Izraelem

Spojenectví USA a Izraele má dlouhou tradici, minimálně od 60. let minulého století. Ale mívalo studenější i vřelejší období.

Když vláda George Bushe staršího roku 1990 cítila frustraci z neochoty tehdejší izraelské vlády Jicchaka Šamira začít jednání s Palestinci, dal to šéf americké diplomacie veřejně najevo. „Naše telefonní ústředna má linku 1-202-456-1414. Až to budete myslet vážně s mírem, zavolejte nám,“ řekl v červnu 1990 James Baker.

Naopak Bill Clinton a Jicchak Rabin vytvořili v 90. letech blízké duo. Takřka idylické bylo i spojenectví Donalda Trumpa a Benjamina Netanjahua. 

Joe Biden měl coby viceprezident Baracka Obamy s Netanjahuem komplikovanější vztahy. Včetně jednoho diplomatického skandálu před 11 lety při jeho návštěvě v Jeruzalémě. „Rozhodnutí izraelské vlády posunout stavební plány na výstavbu ve Východním Jeruzalémě podkopává důvěru,“ řekl v březnu 2010 Biden. 

Stejně jako za Netanjahua i za Benneta jsou osady trnem v oku demokratickému prezidentovi. Na mimořádně blízkých vztazích včetně každoroční americké vojenské pomoci ve výši 3,8 miliard dolarů to ale zatím nic nemění. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Po nehodě vrtulníku zemřeli poblíž Kilimandžára dva Češi

Poblíž Kilimandžára zemřeli ve středu dva čeští občané. Informaci místních médií potvrdil mluvčí českého ministerstva zahraničí Daniel Drake. Podle serveru Tanzania Times u nejvyšší africké hory havaroval vrtulník, nehodu nepřežil nikdo z pasažérů.
10:23Aktualizovánopřed 9 mminutami

Americké úřady nalezly milion dokumentů souvisejících s Epsteinem, tvrdí ministerstvo

Americké ministerstvo spravedlnosti uvedlo, že zpracovává zhruba milion dokumentů, které by mohly souviset s případem sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina. Ve středu večer to napsaly agentury Reuters a AP. Americký Kongres nařídil ministerstvu zveřejnit dokumenty související s Epsteinem do pátku 19. prosince. Resort zopakoval, že kvůli velkému množství materiálů bude zveřejňování trvat ještě několik dalších týdnů.
před 1 hhodinou

Prezidentem Hondurasu se podle úřadů stane Asfura podporovaný Trumpem

Po sečtení sporných okrsků se stal vítězem prezidentských voleb v Hondurasu konzervativní kandidát Nasry Asfura. Podle agentur AP a Reuters to uvedly volební úřady. Asfuru před volbami podpořil americký prezident Donald Trump, který čelil kritice, že nevhodně zasáhl do voleb. Asfura uvedl, že je připraven převzít vládu. Středopravicový politik Salvador Nasralla, který skončil druhý, hovoří o volebních podvodech a vyzval k přepočtu všech hlasů, porážku odmítl uznat.
před 2 hhodinami

KLDR údajně otestovala novou raketu

Severokorejský vůdce Kim Čong-un se údajně zúčastnil testu nové rakety. Ve čtvrtek ráno to napsala severokorejská státní média, která citovaly agentury AFP a Reuters. Kim ve středu navštívil i doky, kde KLDR podle státních médií staví svou jadernou ponorku.
před 2 hhodinami

Skupina 14 zemí odsuzuje Izrael kvůli dalším osadám na Západním břehu

Skupina čtrnácti zemí, mezi nimi i Británie, Francie, Itálie, Německo či Kanada, odsuzuje rozhodnutí Izraele schválit dalších devatenáct osad na okupovaném Západním břehu. Vládu izraelského premiéra Benjamina Netanjahua proto žádá, aby rozhodnutí z minulého týdne zrušila. Počet izraelských osad na tomto okupovaném palestinském území se za tři roky zvýšil na 69.
před 2 hhodinami

Evropa odsuzuje sankce USA kvůli regulaci platforem

Řada evropských zemí a Evropská komise (EK) ve středu důrazně odsoudily americké sankce vůči pěti Evropanům. Pětice sankcionovaných se podle Washingtonu podílela na prosazování cenzury na amerických internetových platformách, z pohledu EK jde ale o lidi, kteří se zasazují o přísnou regulaci technologického sektoru a o boj proti dezinformacím na internetu, uvedla agentura AFP s odvoláním na vyjádření šéfa francouzské diplomacie.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

Zelenskyj představil novou verzi plánu na ukončení ruské války

Nejnovější verze amerického plánu na ukončení ruské války proti Ukrajině počítá se zmrazením fronty na současných liniích a zahájením jednání o vytvoření demilitarizovaných zón. Na dlouhodobém konsensu ohledně územních otázek se ovšem ukrajinští a američtí vyjednavači na víkendových jednáních dohodnout nedokázali, shrnul ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Předmětem sporu je také budoucí správa Ruskem okupované Záporožské jaderné elektrárny.
včeraAktualizovánopřed 22 hhodinami

USA uvalily sankce na pět Evropanů kvůli údajné cenzuře amerických platforem

Spojené státy uvalily sankce v podobě zákazu vstupu do země na pět Evropanů včetně bývalého eurokomisaře pro vnitřní trh Thierryho Bretona, a to kvůli údajné cenzuře amerických internetových platforem. Evropská komise a Francie sankce důrazně odsoudily.
23. 12. 2025Aktualizovánopřed 22 hhodinami
Načítání...