Naftali Bennett

Izrael odsouhlasil prodej elektronického systému, který má pomoci Ukrajině s ochranou proti útokům dronů. Píše to server The Times of Israel s odkazem na nejmenované činitele. Izrael se snažil od začátku války chovat jako neutrální stát a hovořilo se o něm jako o jednom z možných kandidátů na zprostředkovatele míru. Podle Tel Avivu se o změnu politiky nejedná, jelikož systém nepoužívá smrtící střely, které by mohly přinést oběti na straně Ruska. Kyjev mezitím opět urgoval židovský stát kvůli dodávce protiraketových systémů.

Izraelský parlament bude rozpuštěn. Předčasné volby se uskuteční 1. listopadu, do té doby povede vládu nynější ministr zahraničí Jair Lapid. Funkce se má ujmout o půlnoci tamního času. S dosavadním premiérem Naftalim Bennettem si už ale úřad předali. Předčasné listopadové volby budou od roku 2019 už páté.

Izrael čekají páté volby za poslední čtyři roky. Premiér Naftali Bennett se dohodl se svým koaličním partnerem ministrem zahraničí Jairem Lapidem na rozpuštění Knesetu. Volby by se měly uskutečnit v říjnu. Do té doby povede vládu Lapid. První kabinet po dvanáctiletém vládnutí Benjamina Netanjahua vznikl teprve před rokem. Jde o nejrozmanitější koalici v historii Izraele, v které má své zastoupení poprvé v dějinách i arabská menšina.

Před rokem nastoupila v Izraeli nová vláda v čele s Naftalim Bennettem. Kabinetu, ve kterém spolu vládne osm různých politických uskupení, však nyní hrozí rozpad. Ve 120členném Knesetu má 59 křesel a v minulém týdnu nebyl schopen prosadit zákon o osadnících, který se pravidelně schvaluje každých pět let. Vyloučeny tak nejsou ani předčasné volby.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj oznámil, že měl „dlouhý a obsažný“ telefonický rozhovor se svým francouzským protějškem Emmanuelem Macronem o vývoji války na Ukrajině, o možnosti záchrany ukrajinských vojáků z oceláren Azovstal v Mariupolu, o perspektivách rozhovorů s Ruskem a o dodávkách pohonných hmot, jejichž nedostatkem Ukrajina trpí i kvůli ruským náletům na sklady paliv a rafinerie.

Nepokoje v Izraeli se v posledních týdnech vyostřují. Izraelce a Palestince teď navíc ještě rozděluje i násilná smrt americko-palestinské reportérky televize al-Džazíra Širín abú Aklahové. Vinu za to dávají Palestinci izraelským úřadům, premiér ji odmítá. Odborník na izraelsko-palestinský konflikt Břetislav Tureček se domnívá, že vyšetřování se nikdy výsledku dobrat nemusí.

Palestinská reportérka Širín abú Aklahová, která pracovala pro televizní stanici al-Džazíra, byla ve středu zastřelena na Západním břehu Jordánu. Podle Palestinců i katarských úřadů ji zabili izraelští vojáci, když prováděli zátah ve městě Džanín. Izraelská armáda se brání tím, že nezačala střílet první a že Aklehovou spolu s dalším tamním novinářem zasáhli sami Palestinci. Izrael nabídl společné vyšetřování, palestinská samospráva to odmítla.

V Izraeli pokrčuje pátrání po dvou mužích podezřelých ze čtvrtečního atentátu v izraelském Eladu. Zabili tam nožem a sekerou tři Izraelce, kteří byli otci dohromady šestnácti dětí. Zraněno je podle pátečních zpráv izraelského tisku sedm lidí, z nichž stav jednoho je kritický a druhého vážný. Incident v den oslav izraelské nezávislosti vyostřil napětí, které v židovském státě panuje už jeden a půl měsíce.

Německý kancléř Olaf Scholz uvedl, že Rusko porušilo zásadu, že hranice v Evropě se násilím nemění, a slíbil podpořit Švédsko a Finsko, pokud se rozhodnou vstoupit do NATO. Britský premiér Boris Johnson vystoupil před ukrajinským parlamentem a prohlásil, že Ukrajina zvítězí. Zároveň přislíbil novou vojenskou pomoc v přepočtu za téměř devět miliard korun. Prezident Volodymyr Zelenskyj kritizoval šéfa ruské diplomacie Sergeje Lavrova za výroky o židovském původu Adolfa Hitlera. Papež František uvedl, že už v březnu nabídl ruskému vůdci Vladimiru Putinovi schůzku ve snaze ukončit válku. S Putinem v úterý po víc než měsíci telefonoval francouzský prezident Emmanuel Macron.

V Izraeli se ve čtvrtek ráno rozezněly sirény na památku šesti milionů Židů zavražděných nacisty během holocaustu. Lidé se zastavili tam, kde právě byli, řidiči vystoupili z aut a postáli se skloněnou hlavou. Připomínkové akce se konají i v Česku.

Izraelská policie v neděli vstoupila do areálu mešity al-Aksá v Jeruzalémě, aby zabezpečila židovským návštěvníkům cestu na posvátné místo. Při střetech utrpělo zranění sedmnáct Palestinců, oznámila agentura AP s odvoláním na palestinské zdravotníky. Na stejném místě se policie s Palestinci střetla už v pátek, nedělní střety však byly podle agentury Reuters méně násilné. Kvůli střetům pozastavila účast v izraelské vládní koalici strana Sjednocená arabská kandidátka (UAL).

Izrael by si přál být prostředníkem a garantem míru na Ukrajině. Premiér Naftali Bennett je ale opatrný, co se týče kritiky Ruska, protože jeho země se nachází v ošemetné pozici kvůli situaci na Blízkém východě, uvedla ředitelka Herzlova centra izraelských studií při Karlově univerzitě Irena Kalhousová, která byla hostem Interview ČT24. Izrael se podle ní považuje za západní zemi, která má své spojence USA a Evropu, vůči Rusku ale musí být obezřetnější.

Izraelská služba Šin Bet v pátek uvedla, že bezpečnostní složky zastřelily atentátníka, který ve čtvrtek v Tel Avivu zabil dva lidi a dalších několik zranil. Pravděpodobný pachatel byl dopaden ráno po devítihodinové pátrací operaci, které se účastnily stovky příslušníků bezpečnostních sborů, informovala agentura DPA.

Izraelský premiér Naftali Bennett vyzval Izraelce se zbrojním povolením, aby se vyzbrojili. Zároveň ohlásil další bezpečnostní opatření, která jsou podle něj nezbytná po třech útocích v Izraeli z uplynulého týdne. O život při nich přišlo jedenáct lidí. Premiér řekl, že vznikne nová pohraniční policejní brigáda. Každý voják s alespoň základním bojovým výcvikem si má o víkendu odnášet zbraň domů.

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan během nedělního telefonátu s ruským prezidentem Vladimirem Putinem nabídl, že bude prostředníkem mírového řešení konfliktu na Ukrajině a vyzval k zastavení bojů. Putin odpověděl, že tak učiní, pokud Kyjev splní požadavky Moskvy, stojí v prohlášení Kremlu. Také izraelský premiér Naftali Bennett chce zprostředkovat jednání obou válčících stran. Šance na úspěch diplomacie ale podle něj nejsou velké. Západ se připravuje na možnost, že Ukrajina bude mít exilovou vládu.

Prostředníkem v jednáních mezi Západem a Ruskem by mohla být Čína, řekl španělskému deníku El Mundo šéf unijní diplomacie Josep Borrell. Evropská unie Peking o asistenci v jednání ale zatím nepožádala. Nabídku zprostředkovat setkání s ukrajinskými představiteli chce v neděli ruskému prezidentu Vladimiru Putinovi zopakovat zase turecký prezident Recep Tayyip Erdogan. V sobotu proběhla schůzka izraelského premiéra Naftaliho Bennetta s šéfem Kremlu, další kolo jednání Ukrajiny a Ruska by mělo proběhnout v pondělí. Putin prohlásil, že rozhodnutí napadnout sousední zemi bylo správné a Západem vyhlášenou bezletovou zónu by považoval za útok.

Slovenský premiér Eduard Heger ve středu ohlásil rušení epidemických restrikcí postupně od konce února. Na konci března by se země podle něj měla vrátit do režimu, který v zemi platil před vypuknutím pandemie nemoci covid-19. Rakousko zruší prakticky veškerá proticovidová opatření od 5. března. Při vstupu do země bude potřeba doklad o očkování, o prodělání nemoci či negativní test na covid. Švýcarsko od čtvrtka ruší téměř všechna koronavirová opatření. V Německu hlavní pandemická omezení skončí do 20. března.

Izrael má plán na záchranu ukrajinských Židů a jejich příbuzných v případě ruské invaze na Ukrajinu. Podle deníku The Jerusalem Post to potvrdili vysocí představitelé izraelské vlády. Plán zahrnuje nejen záchranu a přesun dotyčných do Izraele, ale i jejich dočasné ubytování. Příslušné úřady na scénáři pracují již řadu týdnů, jeho podrobnosti však zatím zůstávají nejasné, píše deník.

Izraelský prezident Jicchak Herzog v neděli jako první hlava státu této blízkovýchodní země přicestoval na návštěvu Spojených arabských emirátů. Ty s Izraelem navázaly diplomatické vztahy teprve v roce 2020.

Rukojmí, které v sobotu v synagoze v texaském městě Colleyville držel neznámý pachatel, se podařilo osvobodit. Všichni jsou v pořádku, oznámil texaský guvernér Greg Abbott. Místní policejní šéf na tiskové konferenci řekl, že podezřelý je po smrti, podle prezidenta Joea Bidena šlo o akt terorismu. Federální úřad pro vyšetřování (FBI) sdělil, že útočníkem byl britský občan.

Spojené státy ve čtvrtek zaznamenaly 484 377 nových případů nákazy nemocí covid-19. Podle serveru BNO News jde o nejvyšší denní přírůstek na světě. Italská vláda přitvrdí, například do MHD budou moci jen očkovaní a ti, kteří covid prodělali. Některé státy ale přes rychlé šíření varianty omikron zmírňují opatření, například Austrálie mění definici blízkého kontaktu, v Izraeli bude očkovaným po setkání s nakaženým stačit antigenní test. Blízkovýchodní země ale také nově schválila čtvrtou dávku vakcíny pro rizikové skupiny obyvatel.

Izrael chce zdvojnásobit počet osadníků na Golanských výšinách, řekl v neděli na schůzi vlády premiér Naftali Bennett. Na tomto syrském strategickém území, které Izrael obsadil za války v roce 1967, nyní žije asi 25 tisíc izraelských osadníků a 23 tisíc drúzů, z nichž většina se považuje za Syřany se statusem izraelských rezidentů. Izrael v roce 1981 obsazenou část výšin anektoval, což ale OSN a mnoho zemí považuje za neplatné.

Starší 60 let a další ohrožené skupiny Izraelců budou mít možnost nechat se naočkovat čtvrtou dávkou vakcíny proti covidu. Slovensko dál uvolňuje restrikce. Rakouské restaurace budou zavírat nejpozději ve 22:00. K očkování se snaží veřejnost motivovat britská vláda. Nastupující vlnu pandemie už nelze zastavit, prohlásil německý ministr zdravotnictví. Třetí dávky vakcín pro všechny v bohatých zemích prodlužují pandemii, tvrdí WHO. Riziko hospitalizace je u omikronu o 40 procent nižší než u delty, uvádí britská studie.

Írán podle nově zveřejněných satelitních snímků připravuje další start kosmické rakety schopné vynést družici na oběžnou dráhu. Zpráva přišla v době, kdy ve Vídni pokračuje jednání o oživení jaderné dohody s Teheránem. Rozhovory brzdí obavy, že íránský režim svým vesmírným programem maskuje ambice na získání atomové zbraně.