Izrael poprvé od velké invaze pošle Ukrajině vojenskou techniku

Izrael odsouhlasil prodej elektronického systému, který má pomoci Ukrajině s ochranou proti útokům dronů. Píše to server The Times of Israel s odkazem na nejmenované činitele. Izrael se snažil od začátku války chovat jako neutrální stát a hovořilo se o něm jako o jednom z možných kandidátů na zprostředkovatele míru. Podle Tel Avivu se o změnu politiky nejedná, jelikož systém nepoužívá smrtící střely, které by mohly přinést oběti na straně Ruska. Kyjev mezitím opět urgoval židovský stát kvůli dodávce protiraketových systémů.

Izraelští ministři zahraničí a obrany Eli Kohen a Joav Gallant odsouhlasili v polovině února exportní licence dvěma izraelskými firmám – Elbit a Rafael – na prodej elektronického armádního protidronového systému, který je schopen zachytit dron v okruhu asi čtyřiceti kilometrů.

O schválení tohoto obranného mechanismu Kohen informoval ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského během své návštěvy v Kyjevě 16. února. Tvrdí to několik nejmenovaných izraelských a ukrajinských činitelů, které citoval izraelský server Walla a následně i list The Times of Israel.

Izraelští ministři licence schválili možná i proto, aby si tak izraelská vláda ověřila, jak tento obranný systém funguje proti íránským dronům, řekl serveru Walla nejmenovaný izraelský činitel. Teherán, který je největším nepřítelem Izraele v regionu, poslal Moskvě tisíce svých dronů, jimiž ruská armáda útočí zejména na kritickou infrastrukturu Ukrajiny.

Izraelské zájmy v Sýrii

Prokyjevská politika Izraele dosud zahrnuje pouze deklaraci o podpoře Ukrajiny proti ruské ofenzivě, humanitární pomoc a odmítnutí nelegálních „referend“ v regionech anektovaných Ruskem.

Izrael zatím nedodal na Ukrajinu ničivé zbraně kvůli obavám, že by případné zabití ruských vojáků izraelskými zbraněmi mohlo poškodit izraelské bezpečnostní zájmy v Sýrii. Izrael v Sýrii cílí na íránské spojence Asadova režimu, protože se obává, aby do budoucna nevyužili své základny k útoku na židovský stát. Rusko, které stejně jako Írán podporuje syrského prezidenta, před tím dosud zavíralo oči. To by se však mohlo v případě přímého zapojení Izraele do války na Ukrajině změnit.

Předchozí izraelská vláda se po začátku ruské invaze na Ukrajinu snažila o neutrální postoj i o zprostředkování mírových jednání. Tehdejší premiér Naftali Bennett kvůli tomu letěl i do Moskvy a několikrát hovořil s ruským prezidentem Vladimirem Putinem i se Zelenským. Jeho snaha ale byla neúspěšná.

Nová vláda Benjamina Netanjahua, která je v úřadu od konce prosince, minulý měsíc hlasovala spolu s více než stovkou zemí OSN pro rezoluci vyzývající Rusko ke stažení jednotek z Ukrajiny. Kvůli větší podpoře včetně dodávek zbraní Kyjevu tlačí na Tel Aviv také jeho největší mezinárodní spojenec – Spojené státy.

Západní země se snaží pomáhat vojenskými dodávkami Ukrajině, aby mohla účinně čelit ruské ofenzivě. Jeden z ukrajinských představitelů nyní řekl serveru Walla, že ačkoli je země s dodávkami spokojena, stále naléhá na Izrael, aby umožnil zemi získat i klíčové protiraketové systémy. „V tom máme mezeru, kterou se nám nedaří vyřešit,“ postěžoval si nejmenovaný zdroj.

Ruské výhrůžky

Moskva začátkem února Izrael před poskytnutí zbraní Kyjevu varovala s tím, že povede pouze k vyhrocení konfliktu. „Všechny země, které dodávají zbraně (na Ukrajinu), by měly pochopit, že tyto (zbraně) budeme považovat za legitimní cíle ruských ozbrojených sil,“ zdůraznila mluvčí ruského ministerstva zahraničí Maria Zacharovová.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump s Ruttem dospěli k rámci dohody o Grónsku, USA cla nezvýší

Americký prezident Donald Trump se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Trump to po jednání v Davosu oznámil ve středu večer SEČ na sociální síti Truth Social s tím, že díky tomu nezavede dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. Ta měla začít platit za necelé dva týdny. Šéfka švédské diplomacie Maria Malmerová Stenergardová i dánský ministr zahraničí Lars Lökke Rasmussen to uvítali. Lídři států EU se přesto ve čtvrtek sejdou na mimořádném summitu.
20:53Aktualizovánopřed 52 mminutami

Skvělá příležitost a maraton schůzek, hodnotí dva dny v Davosu Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) na síti X oznámil, že se na Světovém ekonomickém fóru (WEF) ve švýcarském Davosu setkal se šesti prezidenty, pěti premiéry včetně německého kancléře Friedricha Merze, se šéfem NATO Markem Ruttem, s běloruskou opoziční lídryní Svjatlanou Cichanouskou i se špičkami byznysu. Dva dny na ekonomickém fóru podle něj byly „skvělou příležitostí“ sejít se s lídry z celého světa a podpořit export a investice tuzemských firem i do zemí mimo Evropu a vzájemný turistický ruch.
před 1 hhodinou

Jen USA mohou ochránit Grónsko, řekl Trump v Davosu

Spojené státy nadále počítají s tím, že získají Grónsko, nepoužijí k tomu ale sílu, prohlásil na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu americký prezident Donald Trump. Grónsko je autonomním územím Dánska. Večer pak Trump oznámil, že se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Díky tomu nezavede dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. V Davosu také slíbil, že USA budou vždy stát při Severoatlantické alianci, zároveň ale zpochybnil závazky spojenců k NATO a kritizoval evropské země.
13:19Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Počet obětí vlakové nehody ve Španělsku vzrostl na 43, pátrání pokračuje

Počet obětí nedělní srážky vlaků na jihu Španělska vzrostl na 43 poté, co záchranáři ve středu odpoledne v troskách nalezli další tělo. Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na andaluské úřady. Zásah na místě nadále pokračuje i s využitím těžké techniky. Odbory španělských strojvedoucích zároveň pohrozily stávkou, požadují zajistit bezpečnost na železnici.
13:09Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Většina Kyjeva zůstává kvůli ruským útokům bez elektřiny

V Kyjevě je po ruských útocích nadále šedesát procent města bez elektřiny a čtyři tisíce budov bez tepla, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Po místních úřadech žádá větší úsilí. Ukrajina kvůli intenzivním ruským útokům na energetický systém čelí v současné době mimo jiné dlouhým výpadkům v dodávkách proudu, což nutí podniky fungovat na generátorech deset i více hodin.
14:36Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Šéf Ryanairu vyloučil, že by firmu mohl koupit Musk, kterého nedávno urazil

Americký miliardář Elon Musk nemůže koupit irskou nízkonákladovou leteckou společnost Ryanair, ačkoli by to pro něj byla lepší investice než převzetí sociální sítě X, uvedl ve středu šéf Ryanairu Michael O'Leary. Pokračoval tak ve slovní přestřelce s Muskem, jehož nedávno počastoval vulgarismem, jímž komentoval miliardářovy (nízké) intelektuální schopnosti. Musk následně navrhl, že by mohl Ryanair koupit, připomíná agentura Reuters.
před 5 hhodinami

Agentury: Izraelská armáda zabila v Gaze jedenáct lidí

Počet obětí středeční izraelské palby při několika různých incidentech v Pásmu Gazy stoupl na jedenáct, mezi zabitými jsou také dvě děti, jedna žena a tři novináři včetně spolupracovníka agentury AFP, informovaly tiskové agentury s odvoláním na zdravotníky v Gaze. Izraelská armáda ohledně úmrtí novinářů uvedla, že byli podezřelí z obsluhy dronu napojeného na teroristické hnutí Hamás. Už dříve sdělila, že zabila osobu, kterou označila za teroristu a která podle ní vstoupila na území pod její kontrolou a představovala pro izraelské vojáky hrozbu.
16:46Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Europarlament podpořil půjčku Ukrajině, dohodu s Mercosurem poslal k soudu

Evropský parlament (EP) schválil první návrh nutný pro spuštění půjčky Ukrajině za devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun). Peníze bude moci Ukrajina použít na financování svých potřeb v letošním a příštím roce. Poskytnutí půjčky dojednali unijní lídři na prosincovém summitu EU v Bruselu. Europoslanci také chtějí, aby obchodní dohodu s uskupením Mercosur přezkoumal Soudní dvůr EU. Evropští zákonodárci rovněž pozastavili projednávání návrhů k loňské obchodní dohodě s USA.
15:04Aktualizovánopřed 6 hhodinami
Načítání...