Izrael poprvé od velké invaze pošle Ukrajině vojenskou techniku

Izrael odsouhlasil prodej elektronického systému, který má pomoci Ukrajině s ochranou proti útokům dronů. Píše to server The Times of Israel s odkazem na nejmenované činitele. Izrael se snažil od začátku války chovat jako neutrální stát a hovořilo se o něm jako o jednom z možných kandidátů na zprostředkovatele míru. Podle Tel Avivu se o změnu politiky nejedná, jelikož systém nepoužívá smrtící střely, které by mohly přinést oběti na straně Ruska. Kyjev mezitím opět urgoval židovský stát kvůli dodávce protiraketových systémů.

Izraelští ministři zahraničí a obrany Eli Kohen a Joav Gallant odsouhlasili v polovině února exportní licence dvěma izraelskými firmám – Elbit a Rafael – na prodej elektronického armádního protidronového systému, který je schopen zachytit dron v okruhu asi čtyřiceti kilometrů.

O schválení tohoto obranného mechanismu Kohen informoval ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského během své návštěvy v Kyjevě 16. února. Tvrdí to několik nejmenovaných izraelských a ukrajinských činitelů, které citoval izraelský server Walla a následně i list The Times of Israel.

Izraelští ministři licence schválili možná i proto, aby si tak izraelská vláda ověřila, jak tento obranný systém funguje proti íránským dronům, řekl serveru Walla nejmenovaný izraelský činitel. Teherán, který je největším nepřítelem Izraele v regionu, poslal Moskvě tisíce svých dronů, jimiž ruská armáda útočí zejména na kritickou infrastrukturu Ukrajiny.

Izraelské zájmy v Sýrii

Prokyjevská politika Izraele dosud zahrnuje pouze deklaraci o podpoře Ukrajiny proti ruské ofenzivě, humanitární pomoc a odmítnutí nelegálních „referend“ v regionech anektovaných Ruskem.

Izrael zatím nedodal na Ukrajinu ničivé zbraně kvůli obavám, že by případné zabití ruských vojáků izraelskými zbraněmi mohlo poškodit izraelské bezpečnostní zájmy v Sýrii. Izrael v Sýrii cílí na íránské spojence Asadova režimu, protože se obává, aby do budoucna nevyužili své základny k útoku na židovský stát. Rusko, které stejně jako Írán podporuje syrského prezidenta, před tím dosud zavíralo oči. To by se však mohlo v případě přímého zapojení Izraele do války na Ukrajině změnit.

Předchozí izraelská vláda se po začátku ruské invaze na Ukrajinu snažila o neutrální postoj i o zprostředkování mírových jednání. Tehdejší premiér Naftali Bennett kvůli tomu letěl i do Moskvy a několikrát hovořil s ruským prezidentem Vladimirem Putinem i se Zelenským. Jeho snaha ale byla neúspěšná.

Nová vláda Benjamina Netanjahua, která je v úřadu od konce prosince, minulý měsíc hlasovala spolu s více než stovkou zemí OSN pro rezoluci vyzývající Rusko ke stažení jednotek z Ukrajiny. Kvůli větší podpoře včetně dodávek zbraní Kyjevu tlačí na Tel Aviv také jeho největší mezinárodní spojenec – Spojené státy.

Západní země se snaží pomáhat vojenskými dodávkami Ukrajině, aby mohla účinně čelit ruské ofenzivě. Jeden z ukrajinských představitelů nyní řekl serveru Walla, že ačkoli je země s dodávkami spokojena, stále naléhá na Izrael, aby umožnil zemi získat i klíčové protiraketové systémy. „V tom máme mezeru, kterou se nám nedaří vyřešit,“ postěžoval si nejmenovaný zdroj.

Ruské výhrůžky

Moskva začátkem února Izrael před poskytnutí zbraní Kyjevu varovala s tím, že povede pouze k vyhrocení konfliktu. „Všechny země, které dodávají zbraně (na Ukrajinu), by měly pochopit, že tyto (zbraně) budeme považovat za legitimní cíle ruských ozbrojených sil,“ zdůraznila mluvčí ruského ministerstva zahraničí Maria Zacharovová.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Ceny plynu a ropy dál prudce rostou

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě prudce zvyšuje a v úterý ráno se dostala na 56 eur (1360 korun) za megawatthodinu (MWh). K růstu přispívá zpráva, že Katar byl v pondělí nucen zastavit vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu výrazně rostou i ceny ropy. Brent v úterý dopoledne přidává čtyři procenta na téměř 81 dolarů za barel.
Právě teď

V Praze přistálo další letadlo s turisty z Blízkého východu

Další Češi se ráno vrátili z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě. Letadlo s asi dvěma sty krajany přiletělo z ománského Maskatu do Prahy, dalších dvě stě lidí se vrátilo už v noci. V ohroženém regionu je podle systému dobrovolných registrací Drozd, který spravuje české ministerstvo zahraničí, asi 6,7 tisíce Čechů. Nejvíce z nich je v Dubaji.
02:15Aktualizovánopřed 16 mminutami

VideoVláda zareagovala okamžitě, říká Vondráček. Lipavský kritizuje její komunikaci

Čechy v Jordánsku vyzvedne repatriační letoun až v úterý, uvedl ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé), a to kvůli uzavření vzdušného prostoru v zemi. Repatriace se pak týká i Egypta a Ománu. „Jsem rád, že se vláda a opozice shodnou, že je potřeba se postarat o české občany. Jsem velmi zdrženlivý v tom, abych komentoval konkrétní kroky, (...) jak danou situaci vyřešit,“ uvedl v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou exministr zahraničí Jan Lipavský (za ODS). Kritický je ale ke komunikaci kabinetu. „Vláda zareagovala okamžitě, převládá racionální duch a snažíme se pomáhat. Je zbytečné kritizovat vládu, že snad měla být v něčem rychlejší,“ sdělil místopředseda poslaneckého klubu ANO Radek Vondráček. O situaci na Blízkém východě debatovali také europoslanec Jan Farský (STAN) a místopředseda sněmovního výboru pro bezpečnost Radek Koten (SPD).
před 18 mminutami

Americká ambasáda v Rijádu se stala terčem íránského dronového útoku

Ambasádu Spojených států v Rijádu v noci na úterý zasáhly dva drony, což způsobilo menší požár a hmotné škody malého rozsahu, uvedlo v prohlášení ministerstvo obrany Saúdské Arábie. Americká televize Fox News uvedla, že v budově ambasády v době útoku nikdo nebyl a že na komplex zaútočil Írán pomocí dronů. Americké ministerstvo zahraničí nařídilo evakuaci zaměstnanců svých ambasád a jejich rodin v Bahrajnu, v Iráku a v Jordánsku. Uzavřené je i velvyslanectví v Kuvajtu.
01:17Aktualizovánopřed 20 mminutami

Izrael opět útočí na Teherán a Bejrút

Izraelské letectvo v úterý ráno oznámilo, že zahájilo vlnu rozsáhlých úderů proti Íránu a Hizballáhu. Izrael naopak čelil dalšímu íránskému raketovému útoku. Válka s Íránem podle izraelského premiéra Benjamina Netanjahua nepotrvá věčně, jelikož jde o rychlou a rozhodující operaci. O tom, kdo Írán poté povede, by podle něj měli rozhodnout sami Íránci a Spojené státy a Izrael jim pro to zajišťují podmínky.
03:45Aktualizovánopřed 30 mminutami

Satelitní snímky ukazují škody po úderech na Blízkém východě

Izrael a USA pokračují v úderech proti Íránu, které zahájily v sobotu 28. února 2026. Při úderech zemřel íránský nejvyšší vůdce ajatolláh Alí Chameneí a desítky dalších vysokých představitelů tamního režimu. Teherán v reakci spustil protiútok například na izraelský Tel Aviv, ale i na cíle v dalších zemích regionu. Satelitní snímky přibližují způsobené škody.
včeraAktualizovánopřed 42 mminutami

FT: Izrael sledoval Chameneího ochranku pomocí dopravních kamer

Izraelská tajná služba se nabourala do dopravních kamer v Teheránu, aby mohla sledovat ochranku nejvyššího vůdce Alího Chameneího a další íránské čelní představitele. S odkazem na informované zdroje o tom napsal deník Financial Times (FT). Spojené státy a Izrael v sobotu zahájily rozsáhlé údery na Írán, kterými mimo jiné zabily Chameneího a desítky dalších předních činitelů.
před 9 hhodinami

Fox News: Hormuzský průliv podle americké armády uzavřen nebyl

Hormuzský průliv, přes který prochází zhruba pětina celosvětových dodávek ropy a také velké množství zemního plynu, podle oblastního velitelství amerických ozbrojených sil CENTCOM navzdory tvrzení Íránu uzavřen nebyl, uvedla v pondělí americká stanice Fox News. CENTCOM na žádost agentury Reuters o vyjádření nereagoval.
před 10 hhodinami
Načítání...