Izrael poprvé od velké invaze pošle Ukrajině vojenskou techniku

Izrael odsouhlasil prodej elektronického systému, který má pomoci Ukrajině s ochranou proti útokům dronů. Píše to server The Times of Israel s odkazem na nejmenované činitele. Izrael se snažil od začátku války chovat jako neutrální stát a hovořilo se o něm jako o jednom z možných kandidátů na zprostředkovatele míru. Podle Tel Avivu se o změnu politiky nejedná, jelikož systém nepoužívá smrtící střely, které by mohly přinést oběti na straně Ruska. Kyjev mezitím opět urgoval židovský stát kvůli dodávce protiraketových systémů.

Izraelští ministři zahraničí a obrany Eli Kohen a Joav Gallant odsouhlasili v polovině února exportní licence dvěma izraelskými firmám – Elbit a Rafael – na prodej elektronického armádního protidronového systému, který je schopen zachytit dron v okruhu asi čtyřiceti kilometrů.

O schválení tohoto obranného mechanismu Kohen informoval ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského během své návštěvy v Kyjevě 16. února. Tvrdí to několik nejmenovaných izraelských a ukrajinských činitelů, které citoval izraelský server Walla a následně i list The Times of Israel.

Izraelští ministři licence schválili možná i proto, aby si tak izraelská vláda ověřila, jak tento obranný systém funguje proti íránským dronům, řekl serveru Walla nejmenovaný izraelský činitel. Teherán, který je největším nepřítelem Izraele v regionu, poslal Moskvě tisíce svých dronů, jimiž ruská armáda útočí zejména na kritickou infrastrukturu Ukrajiny.

Izraelské zájmy v Sýrii

Prokyjevská politika Izraele dosud zahrnuje pouze deklaraci o podpoře Ukrajiny proti ruské ofenzivě, humanitární pomoc a odmítnutí nelegálních „referend“ v regionech anektovaných Ruskem.

Izrael zatím nedodal na Ukrajinu ničivé zbraně kvůli obavám, že by případné zabití ruských vojáků izraelskými zbraněmi mohlo poškodit izraelské bezpečnostní zájmy v Sýrii. Izrael v Sýrii cílí na íránské spojence Asadova režimu, protože se obává, aby do budoucna nevyužili své základny k útoku na židovský stát. Rusko, které stejně jako Írán podporuje syrského prezidenta, před tím dosud zavíralo oči. To by se však mohlo v případě přímého zapojení Izraele do války na Ukrajině změnit.

Předchozí izraelská vláda se po začátku ruské invaze na Ukrajinu snažila o neutrální postoj i o zprostředkování mírových jednání. Tehdejší premiér Naftali Bennett kvůli tomu letěl i do Moskvy a několikrát hovořil s ruským prezidentem Vladimirem Putinem i se Zelenským. Jeho snaha ale byla neúspěšná.

Nová vláda Benjamina Netanjahua, která je v úřadu od konce prosince, minulý měsíc hlasovala spolu s více než stovkou zemí OSN pro rezoluci vyzývající Rusko ke stažení jednotek z Ukrajiny. Kvůli větší podpoře včetně dodávek zbraní Kyjevu tlačí na Tel Aviv také jeho největší mezinárodní spojenec – Spojené státy.

Západní země se snaží pomáhat vojenskými dodávkami Ukrajině, aby mohla účinně čelit ruské ofenzivě. Jeden z ukrajinských představitelů nyní řekl serveru Walla, že ačkoli je země s dodávkami spokojena, stále naléhá na Izrael, aby umožnil zemi získat i klíčové protiraketové systémy. „V tom máme mezeru, kterou se nám nedaří vyřešit,“ postěžoval si nejmenovaný zdroj.

Ruské výhrůžky

Moskva začátkem února Izrael před poskytnutí zbraní Kyjevu varovala s tím, že povede pouze k vyhrocení konfliktu. „Všechny země, které dodávají zbraně (na Ukrajinu), by měly pochopit, že tyto (zbraně) budeme považovat za legitimní cíle ruských ozbrojených sil,“ zdůraznila mluvčí ruského ministerstva zahraničí Maria Zacharovová.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump útokem na Venezuelu nahrál Rusku, přestože ho ponížil, shodují se experti

Ještě loni v květnu pronášel Nicolás Maduro vzletná slova o vztazích Venezuely a Ruska, když v Kremlu podepisoval s ruským vládcem Vladimirem Putinem dohodu o vzájemné spolupráci. Poté, co ale venezuelského autokrata sesadily a zajaly Spojené státy, ruský vůdce mlčí. Experti připouštějí, že americký úder ve Venezuele Moskvu ponížil. Zároveň ale podle nich nahrává ruskému vnímání světa a jeho zájmům na Ukrajině a v Evropě.
před 12 mminutami

Protesty v Íránu mají přes dva a půl tisíce obětí. Režim z toho viní USA a Izrael

Íránská mise při OSN v úterý obvinila Spojené státy a Izrael z toho, že nesou odpovědnost za stovky obětí protivládních protestů v Íránu. Prezident USA Donald Trump podle ní také podněcuje k násilí, hledá záminku pro vojenskou intervenci, ohrožuje suverenitu a bezpečnost Íránu a snaží se destabilizovat vládu. Protivládní protesty si podle lidskoprávních organizací citovaných agenturou AP dosud vyžádaly více než 2570 obětí a přes 18 100 zadržených, z nichž některým hrozí trest smrti.
03:13Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Rok 2025 byl třetím nejteplejším v historii měření

Rok 2025 byl třetím nejteplejším rokem v historii měření. Průměrná globální teplota dosáhla 14,97 stupně Celsia. Byl tedy jen nepatrně (o 0,01 °C) chladnějším než rok 2023 a o 0,13 °C chladnějším než rok 2024, který byl vůbec nejteplejším rokem v historii měření. Uvedla to meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Posledních jedenáct let bylo zároveň jedenáct nejteplejších let v historii měření.
před 2 hhodinami

Írán připouští dva tisíce mrtvých demonstrantů, jiné odhady jsou násobně vyšší

Íránský režimní činitel řekl agentuře Reuters, že při tamních protivládních protestech zemřely asi dva tisíce lidí, včetně civilistů a členů bezpečnostních složek. Podle jiných zdrojů ale může být obětí několikanásobně více, některé odhady uvádějí až dvanáct tisíc mrtvých. Serveru BBC svědci popsali střelbu do davů a první případy odsouzení k trestu smrti. Prezident USA Donald Trump večer pohrozil, že Spojené státy velmi tvrdě zasáhnou, bude-li íránská vláda demonstranty popravovat.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Prokuratura chce pro jihokorejského exprezidenta trest smrti

Trest smrti pro bývalého jihokorejského prezidenta Jun Sok-jola požaduje zvláštní prokuratura za to, že Jun v roce 2024 vyhlásil stanné právo. Informují o tom agentury AFP a Reuters. Proces s pětašedesátiletým politikem, který kvůli svému postupu čelí obžalobě z několika trestných činů včetně vzpoury a zneužití pravomoci, se nyní blíží ke konci. Podle agentury Jonhap soud vynese rozsudek 19. února.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Hlasitému kritikovi Trumpa hrozí, že přijde o výsluhy. Chtějí mě umlčet, míní

Americký senátor Mark Kelly žaluje ministerstvo obrany. Pentagon totiž spustil proceduru, na jejímž konci hrozí hlasitému kritikovi prezidenta Donalda Trumpa degradace a odebrání výsluh. Kelly, bývalý astronaut a vojenský pilot, je přesvědčen, že ho Trumpovi lidé chtějí umlčet.
před 9 hhodinami

Mezi Kodaní a Washingtonem si volíme Dánsko, řekl grónský premiér

Pokud si Grónsko musí vybrat mezi Dánskem a Spojenými státy, volí Dánsko, prohlásil v úterý grónský premiér Jens-Frederik Nielsen. Zopakoval, že ostrov není na prodej, informuje agentura Reuters. Zájem o Grónsko v posledních dnech dává opakovaně najevo americký prezident Donald Trump, nevyloučil přitom k jeho zisku ani použití síly vůči spojenecké zemi Severoatlantické aliance.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Lavina v Rakousku zabila chlapce z Česka

V Rakousku v salcburském Bad Gasteinu v úterý zemřel třináctiletý český chlapec, kterého při lyžování ve volném terénu zachytila lavina. O neštěstí informovala agentura APA s tím, že záchranáři hocha vyprostili a poté se ho marně snažili asi 45 minut oživit. APA původně informovala o tom, že chlapci bylo 12 let, na základě informací salcburské policie následně věk opravila.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami
Načítání...