Vláda

Vláda by v pondělí měla rozhodnout o složení delegace na červencový summit NATO v Ankaře. Vyřešit několikaměsíční spor s prezidentem Petrem Pavlem, který se plánuje vrcholného fóra zúčastnit přes nesouhlas vládních Motoristů, premiér Andrej Babiš (ANO) slíbil po čtvrtečním setkání ministrů obrany Aliance. Kabinet probere mimo jiné také výhled vývoje veřejných financí do roku 2030.

Pro příští rok chce vláda ponechat stejné sazby pro tabák, hazard i alkohol. Podle ministerstva financí se teď resort zaměřuje na boj s černým trhem a řádný výběr stávajících daní. Zatímco u tabákových výrobků inkaso rostlo, například u daně z lihu i přes opakované navyšování ne. Loni dokonce vybraná suma klesla. Pro letošek ministerstvo snížilo očekávaný výnos.

Před sídlo České televize (ČT) na pražských Kavčích horách přišli lidé na demonstraci vyjádřit podporu veřejnoprávním médiím. Chvíli po čtvrté hodině odpoledne se tam vydali pochodem z Pražského povstání. Účastníci protestovali proti vládnímu návrhu zrušit poplatky za Českou televizi a Český rozhlas (ČRo) a přesunout je pod státní rozpočet. Na akci kromě organizátorů vystoupili také zástupci odborů České televize i lidé z řad kultury.

Je evidentní, že vláda chce šlápnout médiím veřejné služby na krk, uvedl bývalý ministr kultury Martin Baxa (ODS) v Nedělní debatě. Podle něj tomu proces okolo vládního návrhu na změnu financování České televize a Českého rozhlasu napovídá. Europoslankyně Jaroslava Pokorná Jermanová (ANO) novelu hájí, ale kritizuje dosavadní komunikaci ministra kultury Oty Klempíře (za Motoristy). Diskuzi moderoval Martin Řezníček.

Česko už nebude pokračovat v krocích k zavedení takzvané Istanbulské úmluvy proti násilí na ženách a domácímu násilí. Vláda premiéra Andreje Babiše (ANO) na svém posledním zasedání v pondělí zrušila souhlas předchozího kabinetu s ratifikací dokumentu. Na konec ratifikačního procesu upozornil server iRozhlas.cz. Opozice vládní krok kritizuje.

Kratom bude možné koupit legálně až od 21 let, oznámil premiér Andrej Babiš (ANO) na středečním brífinku k chystané regulaci psychomodulačních látek. Zakázán má být prodej přes internet. Zavede se spotřební daň a DPH se převede ze snížené do základní sazby, navrhuje dále vláda.

Iniciativa zaměstnanců České televize a Českého rozhlasu Veřejnoprávně v reakci na změnu financování veřejnoprávních médií, kterou schválila vláda, ohlásila výstražnou stávku. Na brífinku před budovou ČRo organizátoři uvedli, že do stávky se zapojí stovky zaměstnanců. Projeví se ve vysílání s výjimkou dětských stanic Radio Junior a Déčko, neohrozí ale klíčové funkce médií veřejné služby. Stávka má podporu odborových organizací obou médií, které ji ale nevyhlašují.

Zestátnění poplatků za veřejnoprávní média je legitimní politický cíl, důležité ale je, jakým způsobem k tomu dojde, upozorňuje redaktor České televize Petr Vašek. Škrty v rozpočtech jsou pro ČT návratem do roku 2008, pro Český rozhlas dokonce o dvacet let nazpět, dodal ve Studiu 6.

Vláda Andreje Babiše (ANO) má za sebou půl roku a hosté Událostí, komentářů probrali například navrhované změny včetně financování veřejnoprávních médií nebo novely o střetu zájmů politiků. Věnovali se i státnímu rozpočtu na příští rok nebo bezpečnostní politice. „Náklady pro veřejnoprávní média budou ve státním rozpočtu zajištěny. (…) Jsem přesvědčena, že to bude funkční, není potřeba se znepokojovat. Stávkové pohotovosti rozumím, ale musí začít konstruktivní debata,“ řekla šéfka poslaneckého klubu ANO Taťána Malá. „Změna financování veřejnoprávních médií je nesmysl a zbytečnost. Jediné, o co vládě jde, je tato média vyhladovět. Navrací tím výši financování do roku 2008, což je nehorázné,“ oponovala místopředsedkyně STAN Michaela Šebelová. Pozvání také přijali místopředseda SPD Radim Fiala, ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé), předseda Pirátů Zdeněk Hřib a místopředseda ODS Karel Haas. Diskuzi moderoval Lukáš Dolanský.

Vláda v pondělí schválila novelu mediálních zákonů, která ruší poplatky za veřejnoprávní média, informoval po jednání kabinetu ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy). Napojena budou na státní rozpočet. Česká televize má podle Klempíře hospodařit s 5,74 miliardy korun a Český rozhlas s 2,065 miliardy korun. Částky vychází z rozpočtu k roku 2024, tedy před loňským navýšením poplatků po sedmnácti letech. Fakticky to znamená, že se vrací na úroveň roku 2008. Ředitelé obou institucí se obávají propouštění a omezení výroby.

Britská vláda zakáže dětem mladším šestnácti let přístup k sociálním sítím, oznámil v pondělí premiér Keir Starmer. Představil také plány na omezení platforem umožňujících přenášení živých videí. Vláda plánuje prosadit potřebnou legislativu do Vánoc a zákaz by měl vstoupit v platnost na jaře příštího roku. Agentura Reuters označuje plánovaná opatření za jedna z dosud nejrozsáhlejších omezení v oblasti internetu na celém světě.

Stavby větrných elektráren, které mohou pomoci snížit emise skleníkových plynů a omezit změnu klimatu, měly rozhýbat akcelerační zóny. Stát označil 94 míst, kde by je nebo fotovoltaiky mělo jít vybudovat snáz a rychleji. Zhruba tři desítky teď chce kabinet, jehož někteří členové reagovat na změnu klimatu odmítají, vyřadit nebo zmenšit. A to i kvůli nesouhlasu samospráv i výhradám armády.

Vláda chce normalizovat vztahy s Čínou na úroveň ostatních evropských zemí, je to podstatné pro export českých firem. V pořadu televize Nova Za pět minut dvanáct to řekl ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé). Je podle něj ale potřeba zachovávat vůči Číně obezřetnost. Nedávná cesta předsedy Senátu Miloše Vystrčila (ODS) na Tchaj-wan podle Macinky mohla být interpretována jako vyjádření podpory nezávislosti ostrova.

Dánská farmaceutická společnost Novo Nordisk otevřela výrobní závod v Bohumili, osadě, která patří pod středočeské Jevany. Investovala do něj více než osm miliard korun, z toho 3,5 miliardy dala do jeho modernizace. Vyrábět v něm bude součásti do moderních léků na cukrovku a obezitu. Prezident společnosti Mike Doustdar řekl, že výroba začala tento měsíc.

Poslanci na mimořádné schůzi z podnětu opozice debatovali o otázce střetu zájmů premiéra Andreje Babiše (ANO) a dotacích skupině Agrofert. Sněmovna neschválila program schůze, k řečnickému pultu se tak dostali jen poslanci s přednostním právem a jednání skočilo bez výsledku. Opoziční poslanci avizovali, že budou chtít také blokovat přijetí novely, která rozvolňuje zákon o střetu zájmů politiků. Úpravy v úterý předložila skupina koaličních poslanců, kvůli tomu odpadne běžné připomínkové řízení. Babiš se schůze nezúčastnil, omluvil se z pracovních důvodů.

Vládní koalice v úterý oznámila, že v pondělí bude kabinet projednávat zákon, který ruší televizní a rozhlasové poplatky. Podle předsedy Poslanecké sněmovny a šéfa SPD Tomia Okamury jde koalici čistě právě o zrušení poplatků. „Nic jiného v tom nehledejte. Nic jiného naším záměrem opravdu není,“ zdůraznil. Předseda sněmovního mediálního výboru z opoziční KDU-ČSL František Talíř se ale domnívá, že kabinet chce mít páku, jak na média veřejné služby tlačit.

Prezident Petr Pavel hovořil s ministrem zemědělství Martinem Šebestyánem (za SPD) o možném střetu zájmů premiéra Andreje Babiše (ANO). Šéf resortu označil komunikaci zemědělského fondu s orgány Evropské unie ohledně dotací za bezproblémovou, nesouhlasí prý se současnou podobou zákona o střetu zájmů. Poslanci nyní navrhují jeho změnu. Podle člena sněmovního zemědělského výboru Marka Výborného (KDU-ČSL) má návrh zákona zbavit premiéra Babiše střetu zájmů, označil to jako „neakceptovatelné“. Návrh zákona je podle něj ušitý na míru. Místopředseda ústavně-právního výboru Libor Vondráček (Svobodní, klub SPD) tvrdí, že „ve střetu zájmů – nikoliv podle zákona – jsme do nějaké míry přece všichni, když rozhodujeme o věcech, které se týkají našeho platu, zákonů.“ Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.

Ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy) v pondělí předloží vládě zákon, který zruší televizní a rozhlasové poplatky. Po úterním jednání pracovní skupiny o veřejnoprávních médiích to na síti X uvedl premiér Andrej Babiš (ANO). O výši částky, kterou by Česká televize (ČT) a Český rozhlas (ČRo) měly místo toho dostat ze státního rozpočtu, bude podle něj kabinet v pondělí diskutovat. Zástupci vládní koalice v úterý jednali s řediteli ČT Hynkem Chudárkem a ČRo René Zavoralem.

Prezident Petr Pavel stále neví, jestli bude součástí delegace na summit NATO v Ankaře. Vláda rozhodnutí o složení delegace odložila na 22. června, původně avizovala už 8. červen. Podle ministra zahraničí Petra Macinky (Motoristé) by Česko mělo být na summitu zastoupeno delegací v čele s premiérem Andreje Babišem (ANO). Ministrovi také vadila prezidentova „kritika vlády“ na návštěvě Estonska. Podle předsedy Senátu Miloše Vystrčila (ODS) by národní zájmy měli hájit „ti nejvyšší, nejsilnější, s největšími kompetencemi“, prezidentovu účast na akci tak podporuje. Diskuzí v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.

Vláda stále nerozhodla, zda povolí prezidentovi Petru Pavlovi účast na červencovém summitu NATO v Ankaře. „Čeká na informace od ministra obrany,“ vysvětluje to předseda senátního výboru pro záležitosti EU Jan Schiller (ANO). Podle něj je mezi Strakovou akademií a Hradem dohoda, že na summit NATO prezident nepojede, ale pojede na valné shromáždění OSN. Senátor avizuje, že premiér Andrej Babiš (ANO) na jednání Aliance zdůvodní, „proč nejsme schopni dodržet, co jsme slíbili“. „Doufejme, že to pan (prezident USA Donald) Trump pochopí,“ přeje si Schiller a dodává, že Babiš má lepší pozici, protože se s Trumpem zná. V Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem dále mluvil o budoucnosti českých výdajů na obranu či cestě předsedy Senátu Miloše Vystrčila (ODS) na Tchaj-wan.

Rozhodnutí o složení delegace na summit NATO v Ankaře nepadlo, řekl prezident Petr Pavel při odchodu z Úřadu vlády. Premiér Andrej Babiš (ANO) měl zároveň prezidenta ujistit, že výkon jeho pravomocí omezovat nehodlá a zopakoval, že vláda o složení delegace rozhodne 22. června. Podle ministra zahraničí Petra Macinky (Motoristé) by měl na neformální části summitu zastoupit Česko někdo, kdo skutečně rozhoduje. Vláda zároveň v pondělí schválila Pavla jako vedoucího delegace Valného shromáždění OSN.

Vláda v pondělí schválila navýšení platby za státní pojištěnce v příštím roce o 24 miliard korun. Po jednání kabinetu to řekl premiér Andrej Babiš (ANO). Vláda podle něj bude požadovat po ministerstvu zdravotnictví úspory. Veřejné zdravotní pojištění hospodaří letos s výdaji více než 570 miliard korun, příjmy jsou o téměř 15 miliard korun nižší. Dále vláda schválila účast prezidenta Petra Pavla na Valném shromáždění OSN.

Celkem o 24 miliard korun více zaplatí v příštím roce stát za své pojištěnce, tedy děti nebo důchodce. O mimořádné valorizaci by v pondělí měla rozhodnout vláda. Podle premiéra Andreje Babiše (ANO) by bez těchto peněz hrozil zdravotnictví kolaps. Opozice ale návrh kritizuje. Argumentuje tím, že navyšování plateb samo o sobě finanční problémy pojišťoven nevyřeší. A doporučuje zaměřit se na to, jak s penězi na péči nakládají.

Soukromá Expediční základní ScioŠkola a síť škol Erazim podaly správní žalobu kvůli nedávnému rozhodnutí ministerstva školství o ukončení pokusného ověřování takzvané kombinované výuky na základních školách. Tento model kombinuje prezenční a distanční výuku. Pro školu, která střídá on-line výuku s expedicemi, to znamená ukončení provozu ke konci června, sdělil mluvčí ScioŠkol Tomáš Matoušek.