Vláda

Platy politiků by mohly do budoucna meziročně růst nejvýše o pět procent, navrhl ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL). Platová novela je ve sněmovně před schvalováním. Poslanci podpořili i návrh vládní koalice, podle kterého se digitalizace služeb státu zřejmě odkládá o dva roky na rok 2027. Důvodem je, aby se úřady stačily na vše připravit. Na začátku jednání zákonodárci minutou ticha uctili oběti loňské střelby na filozofické fakultě v Praze. Sněmovna se znovu sejde až v lednu.

Slovenská vláda v pátek schválila dohodu s lékařským odborovým sdružením LOZ. Kabinet předpokládá, že situace ve zdravotnictví by se díky ní mohla uklidnit do konce února. K ujednání, které má třicet stran, došlo i přesto, že o něm nejednal parlament, což požadovali právě lékařští odboráři, píše Denník N. Podle něj to znamená, že ke změnám zákonů se vláda jen zavazuje.

Vláda schválila, že se většině zaměstnanců státu a veřejných služeb od ledna zvýší platový tarif o 1400 korun. V pořadu Press klub rádia Frekvence 1 to řekl ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL). Ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL) později potvrdil, že se z rozhodnutí kabinetu zvednou učitelům platové tarify o sedm procent. Přidáno dostanou též lidé z bezpečnostních sborů.

Vláda rozhodla o novém seznamu psychoaktivních látek. Zařadila na něj kanabinoid HHC a některé jeho deriváty. Předpis upravuje seznam látek, u kterých se zkoumá jejich nebezpečnost. Pokud by byla nízká, mohly by se zařadit mezi nové psychomodulační látky a mohl by začít jejich regulovaný prodej.

Prezident Petr Pavel podepsal státní rozpočet na příští rok. Nedělalo se mu to lehce, dlouho podpis zvažoval, uvedl na sociálních sítích. Návrh počítá se schodkem 241 miliard korun. V minulých týdnech prezident i opozice vyjádřili nad některými body návrhu pochybnosti, týkaly se třeba příjmů z emisních povolenek nebo platů nepedagogických pracovníků.

Vládní strany se shodly na jednom z nejspornějších bodů zákona o podpoře bydlení. Ve městech, kde trpí nouzí nejvíc domácností, mají vzniknout nová kontaktní místa. Podle kompromisu koalice by se povinnost týkala sedmnácti měst, ve kterých vznikne 115 nových úvazků. To je méně pozic, než se původně plánovalo. Pro ODS a ministerstvo pro místní rozvoj jde o kompromisní řešení. Sněmovna se k zákonu vrátí v novém roce.

V pátek to byl přesně rok, co začal v Polsku vládnout kabinet Donalda Tuska. Velký návrat tohoto politika se ovšem neobešel bez kontroverzí. Záhy přistoupil k převzetí moci nad státními médii a voličům slíbil zúčtovat s předchozí vládou strany Právo a spravedlnost (PiS). Řadu svých tehdejších závazků ale dosud nesplnil.

Francouzský prezident Emmanuel Macron jmenoval premiérem exministra spravedlnosti a předsedu centristické strany MoDem Francoise Bayroua. Třiasedmdesátiletý politik ve funkci nahradil konzervativce Michela Barniera, který podal demisi minulý týden poté, co parlament kabinetu hlasy krajní pravice a levice vyslovil nedůvěru. Politologové se shodují, že Bayrou by mohl vyhovovat šéfce krajní pravice Marine Le Penové, čímž by si mohl zajistit dost hlasů pro svůj kabinet. Nový premiér má před sebou velkou výzvu –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ vyvést Francii z vleklé politické krize.

Česko poskytlo Ukrajině od začátku plnohodnotné ruské invaze nepotřebný vojenský materiál za 7,3 miliardy korun. Na bilanční tiskové konferenci to v pátek oznámila ministryně obrany Jana Černochová (ODS). Uvedla také, že by tuzemsko v letošním roce mělo poprvé splnit dvě procenta výdajů hrubého domácího produktu (HDP) na obranu. Opozice je ale skeptická ohledně toho, zda se podaří peníze utratit smysluplně. Resort podle hnutí ANO zvyšuje výdaje zčásti i navýšením splátek, a vládě tak prý hrozí blamáž. Podle ministryně se ukáže, jaké útraty Aliance uzná.

Věk pro odchod do starobního důchodu poroste o měsíc ročně do věkové hranice 67 let, o dva roky vyšší než teď. Od roku 2026 se má deset let snižovat výpočet nových penzí. Započítávat se bude každý rok menší část výdělku. Změny přinese koaliční důchodová reforma, kterou v pátek podepsal prezident Petr Pavel. Opoziční ANO a SPD slibují, že pokud se dostanou k moci, podstatnou část podle nich asociálních úprav v penzích zruší.

Mezi látky, jejichž zákaz ve středu vláda schválila, nepatří podle ministra zdravotnictví Vlastimila Válka (TOP 09) HHC a jeho deriváty. Bude zařazeno na nový seznam látek, jejichž škodlivost budou odborníci posuzovat a nebude trestné je vlastnit. Na jednání vlády prý půjde příští týden. Opatření budou vyžadovat notifikaci Evropskou komisí, u seznamů ji Válek očekává zhruba za deset dní, u souvisejících vyhlášek počítá s 1. červencem 2025. Vláda v úterý rozhodovala i o povodňové pomoci či platech vojáků.

Poslanci se v úterý sešli k dalšímu projednávání vládní novely o zvýšení televizního a rozhlasového poplatku a rozšíření okruhu poplatníků. Předloha je ve druhém čtení. Už nyní je jisté, že bude účinná později než od ledna, jak vláda původně předpokládala. Program schůze se povedlo schválit až po téměř pěti hodinách. Večer pak sněmovna omezila řečnickou dobu pro debatu, což prosadil zhruba 8,5 hodiny po zahájení jednání koaliční tábor, jehož zástupci mluvili o opozičních obstrukcích.

Slovenská vláda stále hledá řešení ve sporu s tamními lékaři. Bezmála tři a půl tisíce z nich už avizovalo, že chtějí do konce roku odejít. Požadují, aby kabinet Roberta Fica (Smer–SD) splnil své původní sliby – třeba jasnější financování nebo vyšší růst mezd. Slovenský parlament v prvním čtení projednává možnost nakázat lékařům, aby ve službě zůstali i se začátkem nového roku. Ministerstvo zdravotnictví navzdory tomu tvrdí, že většině požadavků vyhovělo, s tím však odbory nesouhlasí.

Ústavní soud (ÚS) vyhověl návrhu hnutí ANO a zrušil podstatnou část novely o střetu zájmů, která od letoška zpřísnila pravidla pro vlastnictví médií u politiků a přijímání dotací u členů vlády a jejich firem. Politici a další veřejní funkcionáři například už dále nemohli být zároveň skutečnými majiteli televizí, rádií či novin. Novela ale vznikla jako neústavní přílepek, zdůraznil Ústavní soud v nálezu. Právě vady legislativního procesu byly důvodem zásahu soudu. Obsahem zákona se proto nezabýval.

Resort zdravotnictví navrhl prodloužit bez časového omezení zákaz HHC i jiných kanabinoidů, který měl platit do konce roku. Na seznam zakázaných látek chce přidat nově ještě dalších 146 substancí, vyplývá z návrhu vládního nařízení, které bude projednávat kabinet. Proti zákazu bez termínu je vládní protidrogový odbor, navrhuje prodloužení do 1. července. Experti návrh kritizují, doporučují začít postupovat podle zákona o psychomodulačních látkách.

Slovenská vláda chce zvláštním zákonem přinutit lékaře, kteří hromadně podali výpovědi kvůli sporu se státem mimo jiné o platy, aby zůstali pracovat v nemocnicích. Kabinet premiéra Roberta Fica (Smer) na své nedělní schůzi schválil návrh, který rovněž předpokládá, že za odepření povinnosti vykonávat zdravotní péči během vyhlášené mimořádné situace bude zdravotníkům hrozit trestní stíhání.

Poslanecká sněmovna schválila nový zákon o digitalizaci financí, podle kterého bude na trh s kryptoaktivy dohlížet ČNB. Také prošel zákon, který má umožnit do budoucna integraci Národní rozvojové banky s Českou exportní bankou. Sněmovna ale opět nedokončila závěrečné schvalování novely o prodlužování dočasné ochrany pro ukrajinské uprchlíky. Schůze bude pokračovat ve středu.

Francouzský prezident Emmanuel Macron obdržel demisi premiéra Michela Barniera, jehož kabinetu ve středu vyslovilo nedůvěru tamní Národní shromáždění. Macron slíbil jmenovat nového premiéra v následujících dnech. V Národním shromáždění neexistuje jasná většina, situace proto podle něj vyžaduje kompromisy. Odmítl také výzvy opozice, aby odstoupil z funkce hlavy státu.

Senát beze změn schválil důchodovou reformu, kterou chce vláda mimo jiné postupně zvýšit věk odchodu do penze z 65 na 67 let. Zdůvodňuje to nutností zajistit financování důchodů i pro budoucí penzisty. I když má k reformě výhrady opozice, odbory i část členů horní komory z frakcí vládních stran, senátní výbory ji doporučily schválit beze změn.

Dolní komora francouzského parlamentu po týdnech sporů o rozpočet na příští rok vyslovila nedůvěru menšinové vládě premiéra Michela Barniera, který je ve funkci teprve tři měsíce. Ve druhé nejlidnatější zemi Evropské unie se tak prohlubuje politická krize navazující na letní volby, v nichž žádný z hlavních bloků nezískal většinu v Národním shromáždění. Francouzský prezident Emmanuel Macron nyní musí hledat nového premiéra, k situaci se zatím nevyjádřil a projev plánuje na čtvrtek odpoledne. Podle části levicové opozice by řešením situace bylo odstoupení prezidenta.

Rozsáhlý návrh novely zákona o ochraně přírody a krajiny, který zahrnuje mimo jiné vyhlášení národního parku Křivoklátsko pátým národním parkem Česka, podpořila na středečním zasedání vláda. Cílem návrhu, který nyní čeká posouzení sněmovnou, je posílit ochranu a biodiverzitu v oblasti. Starostové z Křivoklátska ale trvají na tom, aby tam zůstala chráněná krajinná oblast (CHKO). Vláda schválila také půjčku ropy pro Orlen Unipetrol ze státních zásob.

Menšinová francouzská vláda se rozhodla využít možnost prosadit návrh rozpočtu na příští rok bez souhlasu poslanců, čímž se vystavila hlasování o nedůvěře jen tři měsíce po nástupu do úřadu. Vyslovení nedůvěry hned podpořily největší opoziční strany včetně krajně pravicového Národního sdružení (RN). Vláda by podle médií mohla padnout do konce týdne.

Novela mysliveckého zákona nemá ani téměř půl roku po vládním schválení podporu ve sněmovně. Návrh chce posílit práva vlastníků pozemků a rychleji snižovat počty přemnožené zvěře. Proti je nejen celá opozice, ale i část poslanců STAN a KDU-ČSL. Vadí jim třeba snaha vlády zmenšit minimální výměru honitby nebo výše pokut, které by mohl stát udělovat za neplnění plánu lovu.

Dva dny před očekávaným hlasováním o rozpočtu na příští rok koalice stále nemá finální dohodu, jasno není minimálně ve dvou otázkách. Část poslanců chce přesunout stamiliony korun na boj proti závislostem. Další se zase domáhají garance, že obce a kraje budou mít dost peněz na platy zaměstnanců ve školách. Někteří poslanci říkají, že pokud své požadavky neprosadí, jejich hlas by při schvalování celého rozpočtu mohl chybět.