Vláda

Na pražském letišti přistálo před pátou odpoledne letadlo z jordánského Ammánu společnosti Smartwings, přistát mělo už v 15:20. Letadlo si od aerolinek pronajal stát. Se zhruba osmdesátiminutovým zpožděním dorazilo před 14:00 i letadlo Emirates z Dubaje. Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) uvedl odpoledne, že letiště v Ománu je přetížené. Jeden vládní speciál tam ale podle něj přistál a lidé jsou už na cestě do Česka. Lidé se vrací kvůli konfliktu na Blízkém východě.

V Nepálu začaly první parlamentní volby od loňských protestů, které vedly ke konci tamní vlády. V ulicích a u volebních místností hlídkují bezpečnostní síly, podotýká agentura AP. Volební místnosti se uzavřou ve 12:15 SEČ. Sčítání hlasů má začít ještě ve čtvrtek, výsledky se očekávají o víkendu.

Poslanci ve středečním druhém čtení návrhu letošního rozpočtu navrhli přesuny peněz uvnitř rozpočtu v celkovém objemu téměř 240 miliard korun. Je to asi deset procent jeho celkových výdajů. Celkový schodek 310 miliard korun, který sněmovna schválila v prvním čtení, už poslanci měnit nemůžou, mohou jen navrhovat přesuny uvnitř rozpočtu. Zákonodárci také propustili do třetího čtení předlohu, která zastavuje zvýšení jejich měsíčního vyměřovacího základu a vrací ho na loňskou úroveň.

Stát zatím dokázal plně digitalizovat čtyřicet dva procent svých služeb, uvedla zodpovědná vládní agentura. Loni v únoru to bylo osmnáct procent. Původně mělo být stoprocentně hotovo loni. Zákonodárci ale nakonec termín odložili. On-line komunikaci s úřady dávají přednost asi dvě třetiny lidí. Přesto se většina dotázaných vyslovila i pro zachování klasického osobního vyřízení. Digitální služby dle oslovených respondentů fungují průměrně, výhrady mají hlavně k datovým schránkám. Ty využívá přes pět milionů lidí. Víc než milion registrovaných uživatelů by letos měl dostat také digitální občanský průkaz. Širší využití bude mít připravovaná evropská digitální peněženka.

Čechy v Jordánsku vyzvedne repatriační letoun až v úterý, uvedl ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé), a to kvůli uzavření vzdušného prostoru v zemi. Repatriace se pak týká i Egypta a Ománu. „Jsem rád, že se vláda a opozice shodnou, že je potřeba se postarat o české občany. Jsem velmi zdrženlivý v tom, abych komentoval konkrétní kroky, (...) jak danou situaci vyřešit,“ uvedl v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou exministr zahraničí Jan Lipavský (za ODS). Kritický je ale ke komunikaci kabinetu. „Vláda zareagovala okamžitě, převládá racionální duch a snažíme se pomáhat. Je zbytečné kritizovat vládu, že snad měla být v něčem rychlejší,“ sdělil místopředseda poslaneckého klubu ANO Radek Vondráček. O situaci na Blízkém východě debatovali také europoslanec Jan Farský (STAN) a místopředseda sněmovního výboru pro bezpečnost Radek Koten (SPD).

Vláda v souvislosti s děním na Blízkém východě nezvýšila stupeň ohrožení terorismem. Nemá informace o možném ohrožení České republiky, uvedl po pondělní schůzi kabinetu ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO). Kabinet se zabýval i zpřísněním úpravy trestného činu neplacení výživného nebo zrušením nominačního zákona, který upravuje výběr kandidátů do orgánů státních a polostátních firem. Ministři podpořili úpravy státního rozpočtu, schválili nový etický kodex pro členy vlády a vyjádřili se i k dvojici opozičních návrhů.

Čtveřice unijních států se postavila proti odkladu a změnám v systému emisních povolenek ETS 2. Potřebu systém reformovat naopak vidí šestnáct států sedmadvacítky, mezi nimi i Česko. Vládní koalice pak vyzývá ke zrušení celého systému. Europoslanec Ondřej Knotek (ANO) argumentuje náklady pro domácnosti, upozornil na možný další nárůst cen povolenek po roce 2030. Emisní povolenky jsou „důležitý nástroj“ ke splnění klimatického cíle pro rok 2030, podotknul europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09). Náměstek ministryně financí Petr Mach (Svobodní za SPD) potvrdil, že vláda nepřipustí zavedení ETS 2, zmínil úspory pro obyvatele. Členka sněmovního rozpočtového výboru Vendula Svobodová (Piráti) tvrdí, že není jistota, že by se ceny nezvyšovaly i přes nezavedení povolenek – například kvůli inflaci. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.

Po České republice se konaly akce připomínající začátek ruské plnohodnotné invaze na Ukrajinu před čtyřmi lety, 24. února 2022. Bezpečnost a obranyschopnost Česka, Ukrajiny a celé Evropy byly tématy veřejného slyšení v Senátu, ze kterého se členové vlády Andreje Babiše (ANO) omluvili, zatímco prezident Petr Pavel dorazil. Zajištění bezpečnosti je odpovědností nás všech, řekl Pavel v horní komoře. Prezident se odpoledne sešel na Hradě s podporovateli napadené země.

Nová nizozemská menšinová koaliční vláda se ujala úřadu poté, co její zástupci formálně složili přísahu před králem Willemem-Alexanderem. Liberální politik Rob Jetten se tak stal nejmladším a také prvním otevřeně homosexuálním premiérem v historii země. Jeho progresivní proevropská strana D66 loni v říjnu překvapivě vyhrála volby. Spolu s D66 tvoří novou nizozemskou vládu křesťanští demokraté (CDA) a středopravá liberální strana VVD.

Česko bude v EU usilovat o úplné zrušení zákazu prodeje nových vozidel se spalovacím motorem po roce 2035, řekl po jednání kabinetu premiér Andrej Babiš (ANO). Vláda vedle toho přerušila projednávání svého legislativního plánu na letošek a výhledu na další roky. Babišovi vadilo, že v plánu jsou rozpory.

Hosté Událostí, komentářů z ekonomiky debatovali o vládou schválené nové hospodářské strategii, podle níž má česká ekonomika v příštích letech růst díky soukromým firmám a podnikatelům. Stát se má zaměřit na vzdělávání, trh práce, inovace, infrastrukturu a podnikatelské prostředí. Téma rozebrali generální ředitel pražské burzy Petr Koblic a Pavel Neset ze Škody Auto Vysoké školy. O přípravě na krizové situace posléze hovořili ředitel odboru ochrany obyvatelstva a krizového řízení GŘ HSZ ČR Dušan Uhlík a předseda Správy státních hmotných rezerv Pavel Švagr. Pořad se věnoval také investicím obcí do udržitelnosti a platformě OBEC 2030, kterou přiblížil předseda sdružení místních samospráv ČR Petr Halada. Debatou provázely Nina Ortová a Hana Vorlíčková.

Ministerstvo obrany přiznává, že Česko letos nebude schopné plnit závazky vůči NATO, a to především pokud jde o vojenské schopnosti, kterými má ke společné alianční obraně přispívat. Vláda plánuje omezit výdaje resortu jak v absolutních číslech, tak v poměru k hrubému domácímu produktu.

Budapešť zvažuje zastavení exportu elektřiny a plynu na Ukrajinu, pokud Kyjev neobnoví dodávky ropy ropovodem Družba. Uvedl to podle agentury Reuters šéf kanceláře maďarského premiéra Gergely Gulyás. Maďarsko, stejně jako sousední Slovensko, už ve středu oznámilo přerušení dodávek nafty na Ukrajinu. Kyjev navíc dle Bratislavy odložil termín obnovení dodávek ropy na sobotu, což je posun o další den oproti termínu, se kterým Bratislava naposledy počítala.

Stát zavede nový systém evidence tržeb EET 2.0 od ledna příštího roku, nejprve v pilotním režimu, oznámila ve středu ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Součástí návrhu bude výjimka EET OFF, určená pro nejmenší podnikatele. Zavedení EET 2.0 si Schillerová vytkla jako jeden ze svých cílů v boji se šedou ekonomikou a s daňovými úniky.

Slovenská rafinerie Slovnaft zastavuje vývoz nafty na Ukrajinu a veškeré její produkty budou nyní určeny pro domácí trh, uvedl podle slovenských médií premiér Robert Fico (Smer). Opatření je reakcí na přerušení dodávek ruské ropy ropovodem Družba. Zastavení dodávek nafty na Ukrajinu oznámilo rovněž Maďarsko. Maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó podle agentury PAP uvedl, že země dodávky obnoví teprve tehdy, až Ukrajina obnoví tranzit ropovodem Družba.

Prezident Petr Pavel se ve čtvrtek ráno v 9:00 sejde s kandidátem na ministra životního prostředí Igorem Červeným (Motoristé). Stejně jako v případě ostatních kandidátů před vznikem vlády Andreje Babiše (ANO) si chce při jednání vyslechnout jeho názory. Pavel předpokládá, že Červeného jmenuje členem vlády v pondělí 23. února ráno, řekl novinářům na tiskové konferenci při své úterní návštěvě Prahy.

Vláda na pondělním zasedání schválila hospodářskou strategii i nařízení umožňující uprchlíkům z Ukrajiny i v letošním roce žádat o udělení zvláštního dlouhodobého pobytu. Premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání rovněž oznámil, že novým kandidátem na post ministra životního prostředí je Igor Červený (Motoristé). Kabinet také jmenoval zmocněnce pro transformaci sítě pražských nemocnic a výstavbu nové. Podle resortu zdravotnictví jím bude Pavel Scholz.

Novým kandidátem Motoristů na ministra životního prostředí je poslanec Igor Červený, oznámil premiér Andrej Babiš (ANO). Náhradního uchazeče Motoristé navrhují poté, co prezident Petr Pavel odmítl jmenovat Filipa Turka mimo jiné kvůli některým jeho postojům a výrokům. Turek zůstává vládním zmocněncem pro klimatickou politiku. Pavel už nominaci Červeného obdržel, plánuje s ním osobní setkání. Nového kandidáta Motoristů na MŽP opozice přes výhrady vítá, čas ale podle ní ukáže.

Vláda Andreje Babiše (ANO) na svém pondělním zasedání rozhodla o tom, že nástupcem Dany Drábové v čele Státního úřadu pro jadernou bezpečnost (SÚJB) bude dosavadní ředitel sekce jaderné bezpečnosti SÚJB Štěpán Kochánek. Podle usnesení bude sedmačtyřicetiletý Kochánek funkci zastávat od 18. února, mandát je pětiletý. Po úmrtí Drábové, která zemřela vloni počátkem října ve věku 64 let, řídil úřad dosavadní ředitel sekce pro řízení a technickou podporu Michal Merxbauer.

Motoristé navrhnou nového kandidáta na ministra životního prostředí (MŽP). Jméno uchazeče oznámí premiér Andrej Babiš (ANO) odpoledne po jednání vlády. Opozice je přesvědčená o tom, že resort si zaslouží kvalitního kandidáta. Doufá, že to bude někdo, kdo nezpochybňuje vědecké názory a bude pracovat pro lidi. Zástupci koalice rozdělení úřadů vítají, vést dva různé resorty dlouhodobě by mohl být podle některých problém. Funkci ministra životního prostředí dočasně zastává šéf Motoristů Petr Macinka, který má na starosti i diplomacii.

Kabinet Andreje Babiše (ANO) v týdnu rozhodl o zrušení Národní ekonomické rady vlády (NERV). Ta přitom může pozitivně ovlivňovat konání vlád, shodli se ekonom Miroslav Singer a sociolog Daniel Prokop, kteří v NERV v minulosti působili. Zejména Singer ale vidí v existenci této rady spíše „marketingové cvičení“ politiků. Oceňuje, že se „jeho“ NERV podařilo zabránit plošnému zavření průmyslu během pandemie. Myslet si ale, že nějaká vláda použije návrhy reforem, je podle Singera naivní. Prokop vidí fungování NERV pozitivněji. Podle něj může doplnit analytický aparát státních úřadů a poskytnout jim nezbytné kalkulace. Poslední NERV zanechal podle Prokopa užitečné návrhy, které by mohla využít i Babišova vláda. Prokop zmínil například reformu zdravotní prevence, rozpočtového určení daní nebo důchodů. I on však vidí roli rady spíš jako „inspiraci“.

Nová superdávka se má místo od května dostat k příjemcům až v srpnu. S návrhem hned v prvním čtení souhlasila sněmovna, předloha jde do Senátu. Podle exministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky (KDU-ČSL) všichni věděli, že „najet na superdávku“ nebude jednoduché. Současný šéf resortu Aleš Juchelka (ANO) zmínil, že zatím neví, jak se projeví superdávka na rozpočtu. V debatě v Událostech, komentářích se věnovali také možným změnám v oblasti důchodů. Pořadem provázel Lukáš Dolanský.

Změny ve školním stravování, které mají platit od letošního září, by se mohly odložit až na září 2027. Po pátečním jednání o vyhlášce, která mění pravidla pro složení školního jídelníčku stará 30 let, to prohlásil premiér Andrej Babiš (ANO). Zatím podle něj ale nebylo nic definitivně rozhodnuto, protože návrh není projednaný v koalici, kterou ANO tvoří s SPD a Motoristy. V plánu jsou podle něj další jednání.

Šéf maďarské opoziční strany Tisza Péter Magyar varoval, že lidé napojení na vládu premiéra Viktora Orbána se chystají zveřejnit video, na kterém je zachycen při sexu se svojí bývalou přítelkyní. Magyar se domnívá, že se stal terčem očerňující kampaně v ruském stylu, jejímž cílem je zdiskreditovat ho před dubnovými parlamentními volbami. Jeho strana si před nimi v průzkumech dlouhodobě udržuje vedení před Orbánovým Fideszem.