Vláda

Senát rozhodne o rozšíření významných dnů o Den české vlajky. Ten by měl podle premiéra Andreje Babiše (ANO) připadnout na 30. března. Žádný ze senátních výborů ale hladké schválení této změny nepodpořil, podle kritiků je nadbytečná. Senátoři by raději upravili název svatováclavského svátku na Den české státnosti a státních symbolů. Horní komora v prvním ani druhém kole nevybrala dalšího člena Rady Českého rozhlasu. Místo tak bude od konce týdne neobsazené do doby, než Senát vyhlásí novou volbu.

Kabinet Andreje Babiše (ANO) složený z ANO, SPD a Motoristů vládne sto dní. Za tu dobu stihl prosadit státní rozpočet na letošní rok i řadu personálních změn. Musel se ale rovněž vypořádat s opozičním pokusem o vyslovení nedůvěry, spory některých koaličních představitelů s prezidentem Petrem Pavlem i s komplikacemi způsobenými americko-izraelským útokem na Írán. Jak dosavadní práci kabinetu hodnotí politici a experti?

Parlamentní volby v Dánsku vyhráli sociální demokraté premiérky Mette Frederiksenové. Zaznamenali však nejhorší výsledek od roku 1903, napsala po sečtení všech hlasů dánská stanice TV2. Zemi čekají zřejmě složitá koaliční jednání, neboť levicové strany sice těsně porazily ty pravicové, ani jeden z bloků však nezískal ve 179členném parlamentu většinu. Rozhodující silou tak mohou být centrističtí Umírnění v čele s ministrem zahraničí a bývalým premiérem Larsem Lökkem Rasmussenem.

Evropská komise schválila český plán využití prostředků z evropského finančního nástroje SAFE, který byl zřízen loni a umožňuje půjčky na vojenské vybavení. Česká republika může využít částku 2,06 miliardy eur (50,4 miliardy korun). Česká strana dokument ještě v lednu upravovala, proto se schvalování protáhlo. Schválen byl rovněž i francouzský plán. Jediný plán, který tedy stále čeká na posouzení, je plán Maďarska.

Ministerstvo zemědělství provádí monitoring marží v celém řetězci, uvedl šéf resortu Martin Šebestyán (za SPD), a to od prvovýrobců po maloobchod. Funguje to částečně jako osvěta, řekl s tím, že tuzemský trh je specifický, osmdesát procent potravin se prodává přes řetězce, ve Francii je to asi 46 procent. „Musíme se zaměřit na výchovu spotřebitelů, abychom je vedli k nákupu v jiných částech a abychom co nejvíc domácí lokální produkce dokázali uplatnit v řetězcích,“ zmínil. Místopředseda sněmovního zemědělského výboru Petr Bendl (ODS) zdůraznil nutnost posilování malých a středních producentů potravin. Upozornil také, že tlak na marže souvisí také s platy a investicemi a jejich možným snižováním. V debatě v Událostech, komentářích hovořili také o cenách hnojiv či pohonných hmot. Diskusí provázel Lukáš Dolanský.

Návrh na výjimky u rozhlasových a televizních poplatků pro lidi nad 75 let či firmy ještě není hotový, koaliční poslanci ho v úterý nepředloží, řekl před jednáním dolní komory její místopředseda Patrik Nacher (ANO). Autoři chystané novely podle něj vyčíslují dopady různých variant tak, aby výpadek příjmů České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo) nebyl vyšší, než kolik jim přidala poslední novela. O plánu na částečné zrušení poplatků chce opozice v úterý jednat na plénu. ČT a ČRo uvedly, že by zrušením části poplatků přišly zhruba o třetinu příjmů.

Italská premiérka Giorgia Meloniová uznala porážku v referendu, ve kterém Italové v pondělí a v neděli hlasovali o vládní reformě soudnictví. Návrh měl za cíl rozdělit na dvě samostatné skupiny italský justiční stav, který nyní dohromady tvoří soudci a státní zástupci. Podle předběžných výsledků po sečtení 94 procent hlasů se proti změně vyslovilo zhruba 54 procent hlasujících. K urnám přišlo téměř 60 procent voličů, což italská média považují za vysokou účast.

Předseda TOP 09 Matěj Ondřej Havel považuje za správné, že stát zpřísní kontroly zabezpečení zbrojovek po požáru haly a administrativní budovy zbrojařské společnosti v Pardubicích. Upozornil ale, že ten, kdo občany Česka chrání, jsou tajné služby. Zároveň varoval před unáhlenými závěry vyšetřování této události. Míní, že zabezpečení se nemá týkat jen zbrojovek, ale i jiného strategického průmyslu. Havel bude překvapený, pokud vyšetřování ukáže, že za požárem není Rusko. Dodal ale, že nemá žádné informace. V pořadu Interview ČT24 probral s moderátorem Jiřím Václavkem i dění na Blízkém východě, bezpečnost Česka, výdaje na obranu a rozpočet bezpečnostních služeb nebo financování veřejnoprávních médií.

Vládní koalice chce v úterý ve sněmovně podat poslanecký návrh zákona, který zruší televizní a rozhlasové poplatky pro seniory, firmy, nezaopatřené mladé lidi do 26 let nebo osoby s tělesným postižením. Výnos z poplatků by se tak měl vrátit do stavu z roku 2024, sdělil po jednání koaliční rady předseda dolní komory Tomio Okamura (SPD). Podle ministra kultury Oty Klempíře (za Motoristy) by měl zákon platit již od poloviny letošního roku. Česká televize (ČT) a Český rozhlas (ČRo) upozornily na dopady na financování.

Stát zvýší kontrolu zabezpečení objektů 428 firem, které mají licenci na výrobu a vývoz zbraní. Pokud nenaplní zákon, hrozí jim neposkytnutí licence, prohlásil po jednání vlády ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO). Jde o reakci na páteční zapálení areálu zbrojařské společnosti LPP Holding. Podle ministra zasílají firmám resorty průmyslu, vnitra a obrany „důrazné upozornění“ na dodržování zákona o nakládání s bezpečnostním materiálem, případně zákona o zbraních a střelivu.

Hnutí Svoboda premiéra Roberta Goloba zvítězilo v nedělních slovinských parlamentních volbách, uvedly agentury DPA a APA. Svoboda po sečtení 99,85 procenta hlasů získala 28,62 procenta hlasů a 29 mandátů, následuje uskupení Slovinská demokratická strana (SDS) trojnásobného expremiéra Janeze Janši s 27,95 procenta hlasů a 28 mandáty. Vláda tak ztratila většinu. Podle agentury DPA tak země stojí před obtížným sestavením kabinetu.

Hosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali vládní návrh, podle nějž má při poskytování spotřebitelských úvěrů platit horní hranice pro úroky. Jiný výpočet by platil pro malé půjčky do dvaceti tisíc na dobu do jednoho roku a další pro zbytek úvěrů. Diskuse na toto téma se zúčastnili člen Asociace poskytovatelů nebankovních úvěrů Jakub Hauptmann, právník Konsorcia dluhových poraden Jakub Sosna a hlavní ekonom ČSOB Jan Bureš. Pořad se věnoval také problematice rodinného podnikání, o níž hovořili generální ředitel Newton University Jiří Koleňák a majitel firmy Koupelny Syrový Matouš Syrový. Debata se týkala i rekordní investice do českého start-upu Mews, o níž hovořil partner investiční skupiny DEPO Ventures Petr Šíma. Diskusí provázeli Nina Ortová a Jakub Musil.

Na Letné v Praze se v sobotu odpoledne konalo shromáždění nazvané Nenecháme si ukrást budoucnost. Akce chtěla podle předsedy iniciativy Milion chvilek Mikuláše Mináře upozornit na nebezpečí eroze demokracie, oligarchizace společnosti a na kroky vlády Andreje Babiše (ANO), které k nim dle něj směřují. Organizátoři očekávali na akci statisícovou účast, ke shromážděným lidem promluvila kromě Mináře i řada dalších řečníků. Protest trval nakonec přibližně dvě a půl hodiny.

Prezident Petr Pavel v pátek podepsal státní rozpočet na letošní rok se schodkem 310 miliard korun. Ten už vyšel ve Sbírce zákonů, Česko tak přestalo hospodařit v rozpočtovém provizoriu. Hlava státu však vládě vytýká nízké výdaje na obranu. Podle místopředsedy sněmovny Patrika Nachera (ANO) je však v letošním rozpočtu oproti loňskému skutečnému o 24 miliard korun na obranu více. Ze schodku prý radost nemá, ovšem rozpočet označil za „realistický a pravdivý.“ Místopředseda dolní komory Jan Skopeček (ODS) tvrdí, že prezident nemá do rozpočtového procesu zasahovat případným vetem, ale jeho výhrady – včetně vysokého deficitu i výdajů na obranu – ocenil. Rozpočet dle něj není v souladu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.

Prezident Petr Pavel podepsal státní rozpočet na letošní rok se schváleným schodkem 310 miliard korun. Podepsaný rozpočet vyšel ještě v pátek ve Sbírce zákonů a v sobotu začne platit. Skončí tak rozpočtové provizorium, v němž stát od začátku roku hospodaří. Loni byl plánovaný deficit 241 miliard korun, rozpočet nakonec skončil ve schodku 290,7 miliardy korun.

Poslanec Robert Králíček (ANO) oznámil, že po zhruba dvou měsících končí jako vládní zmocněnec pro digitalizaci a strategickou bezpečnost. Ačkoliv se oběma oblastem věnuje dlouhodobě, šíře agendy mu podle něj neumožňuje práci skloubit s výkonem mandátu poslance a funkcí místopředsedy poslaneckého klubu ANO. Tématům se bude nadále věnovat ve sněmovně. Podle zdrojů Ekonomického deníku o jeho konci rozhodl premiér Andrej Babiš (ANO).

Na Slovensku začalo ve čtvrtek platit nařízení o omezení při prodeji nafty a o dvojích cenách tohoto paliva. Příslušné rozhodnutí kabinetu premiéra Roberta Fica (Smer) ze středy, které bude platit 30 dnů, bylo zveřejněno ve sbírce zákonů. Řidiči vozidel se zahraniční poznávací značkou zatím ale neplatí za naftu vyšší cenu než domácí motoristé. Mluvčí ministerstva financí Pavol Kirinovič totiž řekl, že vyhláška o stanovení ceny nafty pro vozidla z ciziny začne platit až v příštích dnech, konkrétně od pondělí.

Velké investice do sportovišť včetně modernizace centra v Nymburce, kterou loni v září podpořila minulá vláda, byly pozastaveny. Novinářům to na neformálním setkání řekl ministr pro sport, zdraví a prevenci Boris Šťastný (Motoristé). Velké projekty chce v následujících měsících přehodnotit a zkoordinovat mezi jednotlivými kraji, plánuje vytvoření nové národní strategie na následujících osm až dvanáct let. Česká unie sportu (ČUS), která centrum v Nymburce vlastní a provozuje, o pozastavení projektu zatím oficiální informace nemá.

Maďarský premiér Viktor Orbán bude v polovině dubna usilovat o svůj šestý mandát, přičemž zemi vládne nepřetržitě od roku 2010. U moci se drží díky důrazu na sociální a rodinnou politiku, snaží se vykreslit jako aktivní ochránce společnosti. „Svou vládu představuje jako obranu Maďarska, ochranu suverenity a historické kontinuity,“ říká historik Andrej Tóth. Orbánovi se současně za dobu vládnutí podařilo zakročit proti veřejnoprávním médiím, soudům, nevládním organizacím či právům menšin.

„Nejsem si jistý, zda má Česká republika nějaké kapacity, aby pomohla vojensky,“ komentoval ministr zahraničí a šéf Motoristů Petr Macinka tuzemskou pozici vůči válce na Blízkém východě a íránské blokádě Hormuzského průlivu. Roli Česka vidí v diplomacii. O možnostech zapojení Evropy do konfliktu, budoucnosti Íránu či růstu cen pohonných hmot mluvil v Interview ČT24 s moderátorem Danielem Takáčem.

Ministerstvo vnitra ruší svůj Krizový informační tým (KRIT), který od roku 2022 koordinoval komunikaci státu k občanům v krizových situacích, třeba při povodních. Uvedl to v úterý šéf týmu Jan Paťawa. Ministerstvo v pondělí na webu informovalo o tom, že začlenění strategické komunikace resortu do oddělení tisku přinese úsporu v tabulkových místech, podle Paťawy stát zrušením týmu ztratí kapacity v odbornosti, kterou potřebuje.

Dohodu o průmyslové spolupráci na pořízení 24 amerických letounů páté generace F-35 pro českou armádu podepsal ve středu s firmou Lockheed Martin poslední z jedenácti českých subjektů, společnost Ray Service. Její vedení to považuje za „skok kupředu", znamená to pro ni investice do nových kapacit. Další firma, PBS Group, se na vylepšení stíhačky podílí už druhým rokem. Na začátku přitom bylo její důsledné prověření výrobcem. O nákupu stíhaček rozhodla před třemi lety minulá vláda, výcvik prvních českých pilotů má začít v roce 2029. Plná bojeschopnost je nyní plánována na rok 2035. Pořízení letounů a úpravy infrastruktury mají vyjít na 150 miliard korun.

Izrael pokračuje v úderech na Libanon. Cílí při tom dle vlastních slov na hnutí Hizballáh. Lídři Kanady, Francie, Německa, Itálie a Velké Británie varovali před dalším vyhrocením tohoto konfliktu a vyzvali Libanon a Izrael, aby začaly jednat o politickém řešení.

Národní rozpočtová rada konstatovala, že rozpočet pro letošní rok porušuje české zákony, protože má moc velký schodek. Představitelé vlády s tím nesouhlasí. „Ať už něco takového říká ministr financí, jiný člen vlády, nebo předseda vlády, jsou to ti hráči, kterým byl zapískán faul,“ řekl předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Ačkoli s porušením zákona o rozpočtové odpovědnosti nejsou spojené žádné sankce, Hampl varoval, že finanční svět počínání vlády vidí. „Reputačně je to určitě bolest i pro Českou republiku a dominantně pro vládu,“ míní. V pořadu Interview ČT24 probral s moderátorem Danielem Takáčem také vliv konfliktu na Blízkém východě na ceny paliv v Česku či výši výdajů na obranu republiky.