Vláda strana 3 z 5

Předseda hnutí ANO Andrej Babiš oznámí, jakým způsobem vyřeší svůj střet zájmů, těsně předtím, než ho prezident Petr Pavel jmenuje do premiérské funkce. Pokud si to prezident přeje, sdělí to veřejně. Babiš to řekl novinářům ve čtvrtek večer po jednání koaliční rady vznikající vlády ANO, SPD a Motoristů v Průhonicích. Lídři stran také uvedli, že neplánují upravovat své programové prohlášení podle požadavků prezidenta.

Prezident Petr Pavel, který po předsedovi hnutí ANO Andreji Babišovi požaduje, aby veřejnosti vysvětlil, jak hodlá vyřešit svůj střet zájmů ještě před svým jmenováním premiérem, by měl podle Libora Vondráčka (Svobodní, klub SPD) Babiše jmenovat už nyní. „Pak by mu začala běžet třicetidenní lhůta, během níž by musel střet zájmů vysvětlit,“ uvedl Vondráček v pořadu Interview ČT24, který moderoval Daniel Takáč. Podle Vondráčka by prezident mohl, pokud by zjistil, že ho Babiš „obelstil“, klást překážky při jmenování ministrů. Dodal také, že způsob, jakým chce Babiš střet zájmů vyřešit, zná, avšak otázkou podle něj zůstává, kolik dalších podmínek bude prezident mít.

Školy zatím nedostaly část peněz na platy do konce kalendářního roku, protože ministerstvo školství čeká na převod necelých čtyř miliard, které by pak mohlo do regionů poslat. Původní rozpočet s částkou nepočítal. Předpokládal totiž, že financování pracovníků kuchyní nebo úklidu přejde na obce od září. Ty ho ale převezmou až od ledna.

Prezident Petr Pavel ve středu na Pražském hradě přijal předsedu hnutí ANO a pravděpodobného budoucího premiéra Andreje Babiše. Jednali o návrhu programového prohlášení vlády, kterou ANO skládá s hnutím SPD a s Motoristy. Tématem byl i Babišův střet zájmů. Možný budoucí premiér po jednání zopakoval, že řešení svého střetu zájmů prezidentovi vysvětlí. Pavel nadále požaduje, aby Babiš do jmenování premiérem veřejně oznámil, jak svůj střet zájmů vyřeší.

Vláda v demisi na středečním jednání rozhodla mimo jiné o tom, že vyhoví požadavku vznikající koalice ANO, SPD a Motoristů a nově zvolené sněmovně pošle návrh státního rozpočtu na příští rok. Je identický s původním návrhem z konce září. Rozhodnutí bylo podle premiéra v demisi Petra Fialy (ODS) přijato jednomyslně. Končící kabinet podle Fialy krok učinil ve chvíli, kdy je ve sněmovně ustaven patřičný výbor. Ve večerních hodinách už byl rozpočet i s přílohami k dispozici na webu sněmovny.

„V rozpočtu určitě není o sto miliard míň,“ odmítá kritiku hnutí ANO člen sněmovního mandátového a imunitního výboru Karel Haas (ODS). Tvrdí, že ANO změnilo od voleb názor na návrh rozpočtu na příští rok „minimálně pětkrát až desetkrát“. Připouští, že je schopen se bavit o výhradách Národní rozpočtové rady. Poslanec ANO Aleš Juchelka v Událostech, komentářích prohlásil, že v návrhu rozpočtu chybí 15 miliard v příjmech a 85 miliard, které prý schází třeba resortům práce a sociálních věcí, školství či zdravotnictví. Nechce prý, aby Česko bylo v rozpočtovém provizoriu. Diskusí provázel Daniel Takáč.

V rozpočtu na výzkum, vývoj a inovace nesedí podle místopředsedy hnutí ANO Karla Havlíčka dvě miliardy korun. Nesoulad je v položce spjaté s kosmickými aktivitami, která nemá nic do činění s výzkumem a převede se zpět do běžných provozních výdajů ministerstva dopravy, řekl Havlíček po koaličním jednání zástupců stran vznikající vlády ANO, SPD a Motoristů.

Téma střetu zájmů předsedy ANO Andreje Babiše je po říjnových volbách opět na scéně. Pravděpodobný nový budoucí premiér totiž ve funkci předsedy vlády nesmí vlastnit firmu, která by čerpala dotace či obchodovala se státem. V případě Agrofertu jde přitom ročně minimálně o stovky milionů korun. Novela zákona, která střet zájmů členů kabinetu řeší, vznikla v roce 2017 a bývá přezdívána „Lex Babiš“. Při své minulé vládě šéf ANO vložil Agrofert do dvou svěřenských fondů. Podle Evropské komise a českých soudů toto opatření ovšem střet zájmů neřeší. Jak pravděpodobný budoucí premiér situaci vyřeší tentokrát, zatím neoznámil. Nejen na to, jaké možnosti Babiš má, se blíže zaměřila Jana Neumannová v pořadu Reportéři ČT.

Americký Senát v neděli večer schválil návrh zákona, který otevírá cestu k obnovení financování vlády. Republikáni získali potřebných šedesát hlasů ze sta díky skupině demokratů, kteří souhlasili výměnou za příslib možného zrušení škrtů ve zdravotním pojištění. Jde pouze o první procedurální hlasování a konečné schválení zákona o vládních financích může být otázkou několika dní, upozornila agentura AP.

Místopředseda hnutí ANO Radek Vondráček hodlá spolu s dalšími stranami vznikající vládní koalice zrušit trestný čin neoprávněné činnosti pro cizí moc. Takový záměr kritizoval ministr vnitra v demisi Vít Rakušan (STAN), podle kterého je taková norma potřeba. V Otázkách Václava Moravce debatovali třeba o obsazení vedení sněmovny kromě zmíněných hostů také Jan Bartošek z KDU-ČSL či poslanec Libor Vondráček (Svobodní, klub SPD).

První místopředseda ANO Karel Havlíček nevyloučil konec muniční iniciativy. Zjištění budoucí vlády podle něj ukazují větší problémy projektu, než ANO před volbami předpokládalo, řekl v Partii na CNN Prima News. Podle místopředsedy ODS Martina Kupky se jedná o bohapustou snahu očernit vše, čeho vláda dosáhla. Konec iniciativy opakovaně označil premiér v demisi Petr Fiala (ODS) za chybu.

Ukrajinští uprchlíci v Česku zaplatili ve třetím čtvrtletí letošního roku na odvodech a daních 8,2 miliardy korun, více než dvojnásobek částky, kterou český stát vynaložil na jejich pomoc. Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) v neděli oznámilo, že výdaje spojené s podporou lidí s dočasnou ochranou činily v tomto období 3,9 miliardy korun, a rozpočet tak byl v plusu 4,3 miliardy korun.

Ve Spojených státech bylo v sobotu zrušeno více než 1400 letů kvůli platební neschopnosti federální vlády a omezení fungování federálních úřadů, takzvanému shutdownu, píší média. Federální úřad pro letectví (FAA) začal omezovat provoz na 40 hlavních amerických letištích v pátek, kdy bylo zrušeno 1024 letů. Cestující se podle stanice ABC News přesto kvůli nedostatku personálu v řadách letových dispečerů potýkají s velkými zpožděními.

Zvolení šéfa SPD Tomia Okamury do vedení Poslanecké sněmovny demonstruje, co má v plánu vznikající koalice udělat, myslí si ministr dopravy v demisi Martin Kupka (ODS). V řadách budoucích vládních poslanců podle něj byly i respektovanější osobnosti, Okamura ale nejspíš předsedovi ANO Andreji Babišovi dává „nejlepší možnost, jak vládu poskládat za nejnižší cenu“, sdělil v Interview ČT24. Nejpodstatnější hlasování bude právě o nevydání Okamury a Babiše do rukou spravedlnosti, zhodnotil. S moderátorem Danielem Takáčem probral rovněž odstranění vlajky ze sněmovní budovy, nezaslání návrhu rozpočtu nebo náladu v ODS před volbou nového vedení.

Předseda ANO Andrej Babiš, který z pověření prezidenta Petra Pavla jedná o sestavení vlády s SPD a Motoristy, se v pátek sešel s některými kandidáty na ministry, s nimiž jednal například o rozpočtu na příští rok. Místopředsedkyně ANO Alena Schillerová po jednání prohlásila, že v rozpočtu vedle 38 miliard korun na dopravní infrastrukturu chybí asi 32 miliard na mandatorní výdaje resortu práce a sociálních věcí a sedm miliard na spolufinancování zemědělství.

„Chtěl bych, aby sněmovna fungovala, abychom mohli prosazovat zákony v souladu s vládním prohlášením, a to je pro mě absolutní priorita,“ zdůraznil v pořadu Interview ČT24 moderovaném Terezou Řezníčkovou nově zvolený předseda dolní komory a šéf SPD Tomio Okamura, podle něhož je potřeba diskutovat i s budoucí opozicí. Sám si údajně dal cíl, aby komunikace v Poslanecké sněmovně byla lepší.

Prezident Petr Pavel na Pražském hradě přijal demisi vlády dosavadního premiéra Petra Fialy (ODS). Zároveň kabinet koalice SPOLU (ODS, KDU-ČSL, TOP 09) a hnutí STAN pověřil, aby prozatímně vykonával funkce do jmenování nové vlády. Pavel na konci října pověřil jednáním o sestavení nového kabinetu Andreje Babiše, jehož hnutí ANO dává dohromady koalici s hnutím SPD a s Motoristy.

Pro funkci předsedy Poslanecké sněmovny není nominovaný šéf SPD Tomio Okamura způsobilý, prohlásil poslanec a místopředseda KDU-ČSL Václav Pláteník v pořadu Interview ČT24. Proto jeho strana staví kandidaturu někdejšího místopředsedy dolní komory Jana Bartoška (KDU-ČSL). Upozornil, že šéf sněmovny po dvou nespěšných pokusech o sestavení vlády vybírá, kdo to zkusí potřetí. „My jako KDU-ČSL jsme nešli do politiky, abychom nic nedělali,“ dodal poslanec. Zároveň připustil, že je potřeba respektovat, že parlamentní volby vyhrály strany vznikající vlády ANO, SPD a Motoristů, což se podle něj děje. Pořad moderoval Daniel Takáč.

Budoucí vláda ANO, SPD a Motoristů plánuje změnit stavební zákon a zavést prvky centralizované stavební správy. Legislativu bude chtít schválit ve zrychleném řízení, uvedl místopředseda hnutí ANO Karel Havlíček. Již dříve sdělil, že se navrátí k podobě návrhu z roku 2021, jenž zřizoval například Nejvyšší stavební úřad.

Ministr sportu bez portfeje bude existovat, protože je potřeba propojovat řadu agend spadajících pod školství, obranu či zdravotnictví, řekl v Interview ČT24 šéf poslaneckého klubu Motoristů Boris Šťastný. Konkrétně zmínil řešení primární prevence či snahu o dožití ve zdraví ne 61 let, ale třeba 70 let jako ve Švédsku. V pořadu moderovaném Terezou Řezníčkovou uvedl, že jména nových ministrů budou známa do konce listopadu. K programovému prohlášení řekl, že se do něj Motoristům podařilo dostat například nezvyšování dluhu či daní. Zdůraznil i trajektorii snižování deficitu státního rozpočtu směrem k vyrovnanosti. „Netvrdíme, že vyrovnaný rozpočet bude za čtyři roky. Situace není růžová," dodal. Ústupek Motoristů vidí u inkluze, kde chtěli její zrušení – místo toho má dojít k její zásadní revizi.

Nejvyšší české vědecké ocenění Česká hlava letos získal parazitolog Julius Lukeš z Parazitologického ústavu Biologického centra Akademie věd a Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Ocenění dostal za celoživotní přínos vědeckému výzkumu v biologii parazitů a za mimořádný vliv na českou i mezinárodní vědeckou scénu. Mezi další oceněné letošního ročníku patří například hematolog Marek Mráz nebo chemik Martin Volek.

Hosté Událostí, komentářů týdne probrali programové prohlášení možné vládní koalice, o které jednají ANO, SPD a Motoristé. Diskuse se zaměřila také na předávání státních vyznamenání prezidentem Petrem Pavlem či na postoj britského krále Karla III. k LGBTQ+ vojákům v tamní armádě. Pozvání přijali publicista a komik Luděk Staněk, novinář a moderátor Čestmír Strakatý, komentátor Mladé fronty DNES Petr Kolář, herec, politik a diplomat Martin Stropnický a advokát Petr Sokol. Pořadem provázela Jana Fabianová.

Sliby pro přítomnost na úkor budoucnosti, označil znovuzvolený poslanec Vojtěch Munzar (ODS) programové prohlášení ANO, SPD a Motoristů v Duelu ČT24 moderovaném Janou Peroutkovou. Také zkritizoval, že plánované kroky hnutí ANO oddálí Česko od udržitelných důchodů. To znovuzvolený poslanec Aleš Juchelka (ANO) odmítl a sdělil, že je spokojený s tím, že celé programové prohlášení je protkané „prorodinnou politikou“. Dodal, že díky tomu, že se stranám povedlo domluvit i na pragmatickém programu, bylo jednání rychlé. Juchelka také připustil, že dostal nabídku na ministerský post.

Hosté Událostí, komentářů z ekonomiky řešili kondici německé ekonomiky, která za třetí čtvrtletí stagnovala. O tématu diskutovali profesor ekonomie Achim Wambach, výkonný ředitel Česko-německé obchodní a průmyslové komory Bernard Bauer, ředitel zahraniční kanceláře CzechTrade Německo Adam Jareš a prezident Svazu průmyslu a dopravy Jan Rafaj.