Prezident Petr Pavel ve středu na Pražském hradě přijal předsedu hnutí ANO a pravděpodobného budoucího premiéra Andreje Babiše. Jednali o návrhu programového prohlášení vlády, kterou ANO skládá s hnutím SPD a s Motoristy. Tématem byl i Babišův střet zájmů. Možný budoucí premiér po jednání zopakoval, že řešení svého střetu zájmů prezidentovi vysvětlí. Pavel nadále požaduje, aby Babiš do jmenování premiérem veřejně oznámil, jak svůj střet zájmů vyřeší.
Pavel se chtěl informovat o krocích, které Babiš jako možný předseda vlády zamýšlí podniknout v souvislosti s řešením zákona o střetu zájmů kvůli vlastnictví holdingu Agrofert.
Hrad v tiskové zprávě po schůzce uvedl, že pokud Babiš učiní kroky, které budou zřetelně ukazovat, že chce konflikt vyřešit a má řešení v souladu se zákony, je ho hlava státu připravena bez odkladu jmenovat předsedou vlády. „Respektuje přitom, že samotné řešení střetu zájmů má své zákonné lhůty po jmenování do funkce,“ oznámil Hrad. Nedostatečné vyřešení střetu zájmů by podle něj mohlo ohrožovat budoucí čerpání evropských peněz.
Pavel Babišovi zdůraznil, že jako prezident musí dostát slibu zachovávat ústavu, a proto chce, aby bylo zřetelné, jakým konkrétním způsobem předseda ANO splní své ústavní a zákonné povinnosti. „V opačném případě by už jmenováním vznikalo podezření, že prezident zakládá neústavní stav,“ vysvětlil Hrad.
Prezident vychází z nálezu Ústavního soudu z roku 2020, který ukládá hlavě státu, aby při zvažování, koho jmenovat předsedou nebo jiným členem vlády, přihlížel k možnému vzniku střetu zájmů a možnostem jeho řešení.
Rychlost dalších kroků směřujících k ustavení vlády je podle Pavla na Babišovi. „Záleží, kdy zveřejní postup ve věci střetu zájmů a kandidáty na ministry vlády,“ dodal Hrad.
Babiš zopakoval, že řešení střetu zájmů prezidentovi vysvětlí
Babiš po jednání zopakoval, že prezidentovi řešení střetu zájmů vysvětlí. Hlava státu podle něj ale hlavně chce, aby tak učinil směrem k veřejnosti. „Řekl jsem, že to řeším a že to bude v souladu s názory českých soudů a názorem Evropské komise,“ dodal.
„My jsme o tom diskutovali. Pan prezident má na to nějaký názor. Mluvili jsme o nějakých usneseních nějakých orgánů. My si to ještě nastudujeme a potom se k tomu vyjádřím,“ doplnil Babiš. „Atmosféra v některých médiích je taková, že i když zemřu, tak budou stále psát, že mám střet zájmů,“ míní.
Premiér, jímž se Babiš pravděpodobně stane, nesmí vlastnit firmu, která by čerpala dotace či obchodovala se státem. V případě holdingu Agrofert jde přitom ročně o minimálně stovky milionů korun.
Babiš v únoru 2017 vložil akcie Agrofertu do svěřenských fondů AB private trust I a AB private trust II kvůli novele zákona o střetu zájmů. V obou fondech si ale udržel vliv. Letos v říjnu pak potvrdil, že se opět stal jediným majitelem Agrofertu a že dělá kroky, aby se vyhnul střetu zájmů. Podrobnosti svého plánu ale veřejně prozrazovat nechce.
Ke střetu zájmů předsedy ANO se ve středu vyjádřil i končící premiér Petr Fiala (ODS), podle něhož právě střet zájmů komplikuje vznik nového kabinetu. Fiala to řekl na brífinku, během něhož informoval o tom, že vláda v demisi opětovně pošle návrh státního rozpočtu do Poslanecké sněmovny. Ke kroku končícího kabinetu se vyjádřil i Babiš, podle kterého je škoda, že k opětovnému zaslání rozpočtu nepřistoupila Fialova vláda dříve. Předvedla podle něho „nestandardní divadlo“.
Babišovy povinnosti a možnosti
„Andrej Babiš má takové možnosti, že žádná z nich pro něj není ideální. Nejčistější by bylo prodat celý Agrofert, což si moc neumím představit,“ sdělil redaktor Hospodářských novin Ondřej Leinert, podle něhož je druhou variantou zbavit koncern možnosti žádat o národní i evropské dotace.
„Což v zásadě u Agrofertu, který je na nich do značné míry závislý, by bylo pomalu zničení firmy,“ poznamenal Leinert, který zmínil i další možnost, kterou by bylo převedení holdingu do „nějakého slepého fondu“. „A zajistit to tak, aby majitel neměl žádný podíl na tom, jak Agrofert funguje,“ dodal.
„Já myslím, že Andrej Babiš ví, jak chce střet zájmů řešit, ale asi má nějaký dobrý důvod, proč to nechce říct nám,“ poznamenal politický analytik Lukáš Jelínek, podle něhož nepřinesl Babišův komentář po setkání s Pavlem mnoho nových informací. „Já mám takovou zkušenost, že čím je Andrej Babiš skoupější na slovo, tak tím více věcí se mu honí hlavou,“ sdělil s tím, že schůzka zřejmě nebyla v nejlepší atmosféře.
Podle ústavního právníka Aleše Gerlocha z Právnické fakulty Univerzity Karlovy teď Babiš ve vztahu ke střetu zájmů žádné povinnosti nemá. „Protože je teď neoficiální pověřenou osobu (skládáním vlády), což není ústavní krok. Pan prezident ho samozřejmě může vyzvat, aby mu to blíže vysvětlil, aby to veřejně vysvětlil a podobně, ale je to výzva, která nemá ústavní ani zákonnou oporu,“ vysvětlil.
Ústava podle Gerlocha výslovně říká, že člen vlády nesmí vykonávat činnosti, které jsou neslučitelné se členstvím v kabinetu. Babiš tak podle něho musí být nejprve členem vlády, aby měl nějaké povinnosti vyplývající ze zákona o střetu zájmů. „Prováděcí zákon pak počítá, že bez zbytečného odkladu nejpozději do třiceti dnů střet zájmů vyřeší,“ dodal ústavní právník.
Podle ústavního právníka Ondřeje Preusse zmiňovaná třicetidenní lhůta ve skutečnosti směřuje spíše k přímému angažmá v nějakém podnikání. „Což asi není ten největší problém Andreje Babiše, protože on vliv vykonává spíše nepřímo. Takže já samozřejmě chápu, že platí pravidlo, že právně to má Babiš řešit až ve chvíli, kdy bude jmenován, ale rozumím i snaze prezidenta vyjevit konkrétní způsob, jak se k tomu postaví, protože se to opravdu asi primárně týká čerpání dotací,“ sdělil.
Výtky i ocenění programových bodů
Tématem byl i návrh programového prohlášení. Prezident už po volbách označil za zásadní, aby vláda počítala s pevným zakotvením v Evropské unii, česká politika byla v souladu s mezinárodním právem a kladla důraz na lidskou důstojnost a lidská práva. Za bezpečnostní záruku považuje členství v Severoatlantické alianci (NATO).
Mezi klíčové otázky hlava státu zařadila i zachování a podporu institucí demokratického státu, nezávislost médií veřejné služby, autonomii vysokých škol či nezávislost justice, státního zastupitelství, policie, bezpečnostních složek, ale i dalších státních orgánů.
Ve středu Pavel ocenil prohlášení v oblasti podpory hospodářsky a sociálně slabších regionů a vyzdvihl komplexní a „solidně zpracovanou“ oblast zdravotnictví. Podpořil i většinu záměrů v oblasti vzdělávání, a to včetně důrazu na téma duševního zdraví. Hlava státu si cení i vytyčeného směru v oblasti hospodářské a energetické politiky s tím, že je zapotřebí odpovědně řešit financování těchto politik.
Pavel má naopak výhrady k rozpočtové politice a hospodaření státu, ale také k části životního prostředí a formulaci o postavení a financování neziskových organizací i veřejnoprávních médií. Další výhrady se poté týkají důchodového systému.
„V oblastech, kde Ústava a ústavní zvyklosti dávají prezidentovi možnost koordinovat a podílet se na zajišťování zájmů naší země, požádal prezident, aby jeho postoje zohlednila vláda v budoucím návrhu textu. Jde především o zahraniční a bezpečnostní politiku,“ stojí v tiskové zprávě, podle níž Pavel vznesl návrh na doplnění dokumentu o mezinárodně-bezpečnostní situaci, v níž se Česko nachází a také o zmínku o postoji vlády k ruské válce proti Ukrajině. „Podobně požaduje prezident zahrnutí závazku plnění spojeneckých povinností v rámci NATO a navyšování obranných výdajů,“ dodal Hrad.
Babiš připomínky předá koaličním partnerům
Babiš prý nyní připomínky prezidenta sdělí koaličním partnerům a následně bude rozhodnuto, zda se na základě názorů hlavy státu do programového prohlášení něco doplní, či nikoliv. Šéf SPD Tomio Okamura v reakci na požadavky prezidenta uvedl, že návrh programového prohlášení vlády je zdařilým kompromisem, který přinese občanům prosperitu, vyšší životní úroveň a bezpečnost.
K programovému prohlášení má kromě hlavy státu výhrady i končící vláda. „Pokud to programové prohlášení má být reálné, tak definice hrozby ze strany Ruska tam být má,“ míní premiér v demisi Fiala.
„To, že tam není definováno, jakou jsme zemí, kdo je jednoznačnou hrozbou, že to prostě Rusko je (...), to samo o sobě je zobrazením jisté nezodpovědnosti a bezpečnostní hrozbou, jak to bude v příštích čtyřech letech vypadat,“ myslí si vicepremiér v demisi a předseda STAN Vít Rakušan, podle něhož dokument místo ukotvení hodnot obsahuje jednotlivosti mikromanagementu.
Babiš dále řekl, že prezidentovi koalice doručí návrhy personálního obsazení vlády, až se k tomu dostane. S Pavlem se domluvil na novém způsobu komunikace, aby se obě strany nepřekvapovaly. „Že budu psát panu prezidentovi přímo,“ vysvětlil. Termín dalšího setkání nemají. S hlavou státu podle něj nemají žádný konflikt.
Reakce politiků
„Já myslím, že je jasné, že pan Babiš je v naprosto evidentním střetu zájmů,“ sdělil předseda poslaneckého klubu ODS Marek Benda, podle něhož je jasné, že odpověď na otázku, jak Babiš střet zájmů vyřeší, má být známa předtím, než bude Babiš jmenován premiérem. „A vůbec se nedivím panu prezidentovi, že to po něm požaduje,“ dodal.
Prezident jako vysoký ústavní činitel a hlava státu může mít připomínky k programovému prohlášení vlády, míní Benda, který však dodal, že záleží na kabinetu, jestli připomínky bude akceptovat. Rusko podle Bendy v návrhu prohlášení jako hrozba zmíněno není, protože některé ze stran rodící se koalice si nemyslí, že je hrozbou. „Já to pokládám za hrubou chybu a hrubou chybu zejména hnutí ANO,“ doplnil.
„Mně to připomíná takovou hru na zdrženou, protože v zákoně je jasně uvedeno, že do třiceti dnů jmenovaný předseda vlády odstraní rozpor, tedy střet zájmů. Což si myslím, že je poměrně přesně napsáno a potom tedy nechápu, proč je tady ten požadavek, aby měl pan nastávající premiér dopředu předkládat řešení,“ uvedl poslanec SPD Radek Koten. Jak již bylo uvedeno výše, Pavel později upřesnil, že vychází z nálezu Ústavního soudu z roku 2020.
K chybějícím zmínkám o mezinárodní a bezpečnostní politické situaci Koten řekl, že vláda se zodpovídá zejména Poslanecké sněmovně. „A strany, které vyhrály volby se potom budou zodpovídat svým voličům. A programové prohlášení je konsensem všech tří subjektů, které koaliční smlouvu podepsaly,“ poznamenal poslanec SPD, podle něhož nejde o něco, co by měl prezident modifikovat nebo „nějakým způsobem upravovat“.
„Já vnímám to, že postoj pana prezidenta je opravdu korektní,“ sdělil senátor STAN Ondřej Lochman, podle něhož se Pavel chová tak, jak by měl. „Vychází z dané legislativy, z dané ústavy a prověřuje situaci, aby nedošlo k protiprávním stavu,“ dodal s tím, že se diví hnutí ANO, že už den po vítězství ve volbách neřeklo, jakým způsobem Babiš střet zájmů vyřeší.
Přístup Pavla k programovému prohlášení je podle Lochmana standardní. „Pokud by chtěl pan prezident vstupovat sám do toho, že by psal programové prohlášení (...) a vstupoval do něho tak, že bude mít vliv na jeho většinu, tak to už by v pořádku nebylo. Ale tento pocit z toho nemám,“ doplnil senátor STAN.
„Prezident nemůže delší dobu zdržovat jmenování premiéra. Je otázkou debaty, jak dlouho to může být, ale nemůže to zastavit,“ řekl v Interview ČT24 politolog Masarykovy univerzity Lubomír Kopeček. Odhadl, že pokud by mělo jít o půl roku, jako tomu bylo dvakrát v minulosti (2006 a 2017), tak už by to bylo za hranou.
Požadavek Pavla, aby Babiš veřejně vysvětlil, jak chce řešit střet zájmu, vychází podle politologa vstříc zájmu prezidentových voličů, kterými jsou hlavně voliči končící vlády. Navíc by tak měl do budoucna Babišův slib pro případ, že by ho budoucí premiér neuskutečnil.
