Bezpečnostní záruky

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj přiletěl na Kypr, kde se u příležitosti zahájení kyperského předsednictví v Radě EU setká mimo jiné s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou a předsedou Evropské rady Antóniem Costou. Zelenskyj vyjádřil naději, že se jeho země, jež se čtvrtým rokem brání ruské ozbrojené agresi, během předsednictví Kypru v příštích šesti měsících přiblíží členství v Evropské unii, informovala agentura Reuters.

Lídři Paříže, Londýna a Kyjeva podepsali na okraj úterního setkání koalice ochotných společnou deklaraci o budoucích bezpečnostních zárukách pro Ukrajinu, která se brání ruské agresi. Jeden z bodů zmiňuje záměr po dosažení příměří nasadit na Ukrajině multinárodní síly, do nichž by přispěly země, které k tomu budou ochotné. Jednání se poprvé za Česko zúčastnil premiér Andrej Babiš (ANO), který prohlásil, že Praha se svými vojáky podílet nebude.

Hosté Událostí, komentářů debatovali o ruské invazi na Ukrajinu, bezpečnostních zárukách, mírových jednáních a roli Evropy. Diskuse se účastnili europoslanec a místopředseda STAN Jan Farský, místopředseda sněmovního výboru pro evropské záležitosti Denis Doksanský (ANO), europoslanec a místopředseda ODS Alexandr Vondra a místopředseda sněmovního ústavně-právního výboru Libor Vondráček (Svobodní, klub SPD). Podle Vondry je klíčové, aby se mír opíral o seriózní bezpečnostní garance a nebyla to jen krátká přestávka mezi ruskými útoky na Ukrajinu. „Evropa není slabá, ale je fragmentovaná. (...) V Evropě chybí vůle spojit svou sílu vůči Rusku,“ myslí si Farský. Diskuse se také týkala novoročního projevu předsedy poslanecké sněmovny Tomia Okamury (SPD). „S formou některých výroků Okamury nesouhlasím, ale jsou to fakta,“ sdělil Doksanský. Vondráček míní, že zahraniční politiku určuje premiér a ministr zahraničí, proto Okamura mluvil spíše za sebe a ne za vládu. Moderovala Tereza Řezníčková.

Ukrajina si přeje mír, ale ne za každou cenu, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v novoročním projevu. Slíbil, že se nepodepíše pod slabou mírovou dohodu, která by jen prodloužila ruskou válku na Ukrajině. Ještě před prezidentovým projevem, zveřejněným na sociálních sítích, byl v Kyjevě podle ukrajinských médií vyhlášen letecký poplach a byla slyšet palba protivzdušné obrany.

Na jednání prezidenta USA Donalda Trumpa s prezidentem Ukrajiny Volodymyrem Zelenským o podmínkách možného zastavení ruské války proti Ukrajině nastal pokrok, uvedla předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová. Trump, Zelenskyj i francouzský prezident Emmanuel Macron zmínili posun v otázce bezpečnostních záruk pro Ruskem napadenou Ukrajinu. Rusko obdrželo telefonát z Bílého domu a stále mluví o dosažení svých cílů, které se rovnají zničení nezávislé Ukrajiny.

Chystaný plán možného zastavení ruské války na Ukrajině podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského počítá s americkými bezpečnostními zárukami pro Ukrajinu na dobu patnácti let. Zelenskyj amerického prezidenta Donalda Trumpa požádal o bezpečnostní záruky až na padesát let. Ukrajinský prezident také vyjádřil názor, že plán by měly podepsat Ukrajina, USA, Rusko i Evropa.

Američané podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského navrhli, aby se přímých jednání v Miami o možném konci ruské války na Ukrajině účastnili zástupci Spojených států, Ukrajiny i Ruska. Podle Kremlu ale třístranná jednání nejsou na stole. Američané s Ukrajinci na Floridě jednali v pátek, v sobotu se sešli s ruskou stranou. Ruský vyjednávač Kirill Dmitrijev novinářům řekl, že jednání byla konstruktivní a budou pokračovat v neděli.

Ukrajinská delegace zahájila v pátek ve Spojených státech rozhovory s americkými vyjednavači. Zástupci obou stran se shodli, že budou pokračovat ve snaze o dojednání mírové dohody mezi Ukrajinou a Ruskem. Po jednání to uvedl hlavní ukrajinský vyjednávač Rustem Umerov, podle něhož Kyjev trvá na dlouhodobém zajištění ukrajinské bezpečnosti. Delegace mají naplánováno i sobotní setkání. Do Miami mezitím přicestoval ruský vyjednávač Kirill Dmitrijev na jednání s americkou stranou.

Ukrajinská delegace bude ve Spojených státech jednat v pátek a sobotu o mírovém plánu, který by mohl vést k ukončení ruské války proti Ukrajině, oznámil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Šéf Kremlu Vladimir Putin ve středu prohlásil, že ruské cíle – tedy úplná kapitulace a podřízení Ukrajiny Rusku – se nezměnily. Evropské státy ve svém projevu označil za „podsvinčata“.

Evropské a americké bezpečnostní záruky pro Ukrajinu by mohly být náhradou za členství země v NATO, připustil podle Reuters ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Zdůraznil přitom, že by to byl z ukrajinské strany kompromis a takové záruky by musely být právně závazné. V Berlíně více než pět hodin jednal s kancléřem Friedrichem Merzem a Američany o jejich návrhu na ukončení ruské války, k jehož původní podobě měl Kyjev a jeho evropští spojenci výhrady. Americký vyslanec Steve Witkoff hovořil po jednání o „výrazném pokroku“.

Ruská válka na Ukrajině vyburcovala většinu evropských zemí k tomu, aby upřely pozornost ke stavu svých armád. Zatímco vyzbrojování Velké Británie, která dlouho žila podle expertů v iluzi vlastní vojenské síly, provází problémy, Polsko už teď dává na obranu téměř pět procent HDP a mezi zeměmi NATO si udržuje náskok. Jedním z nejaktivnějších a nejambicióznějších aktérů je v současné době také Německo, kde poslanci v pátek schválili novou podobu vojenské služby.

Předseda zahraničního výboru sněmovny Radek Vondráček (ANO) a předseda výboru pro evropské záležitosti Petr Sokol (ODS) debatovali v Událostech, komentářích o jednáních o míru na Ukrajině. Podle Vondráčka Rusko vyjednává z pozice síly a svých maximálních požadavků. Sokol poznamenal, že Rusko může zastavit válečné operace kdykoli, kdyby chtělo. Oba diskutující také vyjádřili svůj názor na Visegrádskou skupinu (V4). Moderovala Barbora Kroužková.

Dvě třetiny členských států NATO se zavázaly poskytnout zbraně Ukrajině prostřednictvím iniciativy PURL, uvedl šéf Severoatlantické aliance Mark Rutte. Norsko dá dalších pět set milionů eur (dvanáct miliard korun), Německo přispěje dalšími dvěma sty miliony eur (4,8 miliardy korun), uvedli ministři zahraničí obou zemí Espen Barth Eide a Johann Wadephul před jednáním v Bruselu. Celkem podle Rutteho spojenci a partneři přispějí sumou kolem pěti miliard dolarů (104 miliard korun).

Americko-ruský návrh plánu pro ukončení ruské války proti Ukrajině mimo jiné předpokládá, že okupovaný Krym a celá Doněcká a Luhanská republika budou de facto uznány za ruské. Plán také počítá s výraznou redukcí ukrajinské armády, ale nikoli ruské, dále s amnestií pro Rusko, zákazem dalšího rozšiřování NATO či zřízením rusko-amerického investičního fondu. Uvádějí to agentury AP a AFP, které tvrdí, že kopii plánu viděly. Analytici z Institutu pro studium války návrh označili za úplnou kapitulaci Ukrajiny. Kyjev podle Financial Times čelí tlaku USA, aby plán rychle přijal.

Nový americký plán, který má podle představ Washingtonu zastavit válku na Ukrajině, schválil prezident Spojených států Donald Trump. V noci na čtvrtek to uvedla televize NBC News s odvoláním na zdroje v Bílém domě. Washington mimo jiné chce, aby se Ukrajina vzdala části území a snížila počet svých vojáků. Přistupuje tedy na požadavky ruského agresora. S Kyjevem o plánu nejednal.

Příměří na Ukrajině pravděpodobně do jara nebude a evropští spojenci musí i přes korupční skandál, který zachvátil Kyjev, pokračovat v podpoře Ruskem napadené země, zdůraznil v rozhovoru pro agenturu AP finský prezident Alexander Stubb. Evropa si mezitím podle něj bude muset udržet odolnost a odhodlání, aby přečkala zimní měsíce, zatímco Moskva bude pokračovat ve svých hybridních útocích a informační válce po celém kontinentu.

Čína si předvolala japonského velvyslance a její ambasador v Tokiu v pátek vydal ostrý protest. Peking stupňuje tlak na novou japonskou vládu – nelíbí se mu její bezpečnostní politika artikulovaná první premiérkou země v historii. Sanae Takaičiová, které se přezdívá japonská Železná lady, prohlásila, že v případě napadení Tchaj-wanu by se Japonsko ocitlo v situaci ohrožující jeho vlastní existenci. A proto by muselo vojensky zasáhnout.

Prezident Petr Pavel ve středu na Pražském hradě přijal předsedu hnutí ANO a pravděpodobného budoucího premiéra Andreje Babiše. Jednali o návrhu programového prohlášení vlády, kterou ANO skládá s hnutím SPD a s Motoristy. Tématem byl i Babišův střet zájmů. Možný budoucí premiér po jednání zopakoval, že řešení svého střetu zájmů prezidentovi vysvětlí. Pavel nadále požaduje, aby Babiš do jmenování premiérem veřejně oznámil, jak svůj střet zájmů vyřeší.

Britský premiér Keir Starmer po jednání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským v Londýně vyzval k posílení dodávek střel dlouhého doletu pro Ukrajinu, která se od února 2022 brání otevřené ruské agresi. „Posilujeme naše programy tak, abychom Kyjevu mohli poskytnout přes pět tisíc lehkých střel,“ uvedl Starmer s tím, že Británie bude dál dodávat i dalekonosné rakety. Koalice ochotných je podle něj odhodlána jít dále než kdykoli předtím, aby zvýšila tlak na Rusko.

Návrh amerického prezidenta Donalda Trumpa, aby se základem pro jednání s Moskvou staly současné frontové linie na Ukrajině, je dobrý kompromis, řekl podle agentur ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj při návštěvě Norska. Zároveň vyjádřil pochyby o tom, že ruský vládce Vladimir Putin na něco takového přistoupí.

Evropské země připravují společně s Ukrajinou dvanáctibodový návrh na ukončení ruské invaze na stávající bojové linii, informovala v úterý s odvoláním na své zdroje agentura Bloomberg s tím, že na plnění plánu by měl dohlížet mírový výbor pod předsednictvím amerického prezidenta Donalda Trumpa.

Cíle Ruska sahají daleko za hranice Ukrajiny, a pokud uspěje, bude to znamenat konec svobody, lidských práv a důstojnosti pro více než sto milionů lidí. Na přednášce na Harvardově univerzitě v USA to uvedl prezident Petr Pavel. V rámci české muniční iniciativy Ukrajina získala až 3,5 milionu kusů munice, oznámil také prezident.

Podle generálního tajemníka NATO Marka Rutteho byl čtvrteční summit zástupců koalice ochotných klíčový, jelikož došlo k doladění bezpečnostních záruk pro Ukrajinu. Ty budou podle něj nastavené tak, že ruský vládce Vladimir Putin už na Evropu nikdy nezaútočí. „Jde o vzkaz Moskvě, aby se už nikdy nepokoušela obsadit ani jeden čtvereční kilometr ukrajinského území,“ řekl Rutte v rozhovoru pro ČT, který vedl Martin Řezníček.

Dvacet šest zemí přislíbilo svou účast v zajištění budoucího míru na Ukrajině, sdělil francouzský prezident Emmanuel Macron. Dodal, že spojenci poskytnou ukrajinské armádě prostředky na to, aby mohla odrazit případný útok. Základem bezpečnostních garancí tak budou místní ozbrojené síly, uvedl po videokonferenci s koalicí ochotných v Paříži šéf NATO Mark Rutte. Zástupci států se poté spolu s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským telefonicky spojili s šéfem Bílého domu Donaldem Trumpem. Ten Evropany vyzval, aby přestali kupovat ruskou ropu.