Lídři Paříže, Londýna a Kyjeva podepsali na okraj úterního setkání koalice ochotných společnou deklaraci o budoucích bezpečnostních zárukách pro Ukrajinu, která se brání ruské agresi. Jeden z bodů zmiňuje záměr po dosažení příměří nasadit na Ukrajině multinárodní síly, do nichž by přispěly země, které k tomu budou ochotné. Jednání se poprvé za Česko zúčastnil premiér Andrej Babiš (ANO), který prohlásil, že Praha se svými vojáky podílet nebude.
„Tyto bezpečnostní záruky zajistí, že se Ukrajina nebude muset vzdát a že případná mírová dohoda nebude v budoucnu porušena,“ uvedl francouzský prezident Emmanuel Macron po společném podpisu deklarace s britským premiérem Keirem Starmerem a ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským.
„Multinárodní síly na Ukrajině budou složeny z národů koalice ochotných, které se budou chtít účastnit. Budou podporovat obnovu ukrajinské armády a podporovat odstrašování,“ stojí ve společné deklaraci. Text zmiňuje také podporu ukrajinských ozbrojených sil, účast v Amerikou navrhovaném mechanismu na monitorování příměří či závazky pomoci Ukrajině v případě ruského porušení možného míru.
Podle francouzského prezidenta text schválilo všech 35 lídrů ze zemí koalice ochotných, Macron ocenil shodu mezi jejími členy. Ukrajina už se téměř čtyři roky brání ozbrojené agresi sousedního Ruska a země koalice ji v její obraně různými způsoby podporují.
Ruská reakce na výsledky úterní pařížské schůzky zatím není zřejmá, v minulosti Moskva dávala verbálně najevo ochotu jednat o míru, zároveň však zdůrazňovala, že mírové uspořádání musí zohledňovat její požadavky, včetně územních. Rusko dosud také jednoznačně odmítalo přítomnost vojáků západních zemí na ukrajinském území.
Zelenskyj řekl, že spojenci na jednání v Paříži určili, jak bude fungovat evropská odstrašující síla po uzavření příměří a které země se na ní budou podílet. Zdůraznil, že s americkými představiteli vedl konkrétní debaty o kontrole příměří a že počítá s bezpečnostními zárukami. Ukrajinská delegace podle něj zůstává v Paříži, aby pokračovala v jednáních.
Později Zelenskyj uvedl, že dohody dosažené v Paříži ukazují, jak vážně partneři Ukrajiny z koalice ochotných chtějí pracovat na zajištění bezpečnosti země. Poznamenal, že stále zbývá vypracovat podrobnosti o tom, jak bude monitorování po případném uzavření mírové dohody zajištěno a jak bude ukrajinská armáda podporována a financována.
Americká pozice
Spojené státy na jednání zastupovali americký zmocněnec Steve Witkoff a Jared Kushner, zeť amerického prezidenta Donalda Trumpa. Po jednání oznámili, že bezpečnostní protokoly pro Ukrajinu se podařilo z velké části dokončit.
„Jsme připraveni udělat vše, co bude potřeba, abychom dosáhli míru,“ řekl Witkoff. Macron uvedl, že podpora Spojených států v otázce bezpečnostních záruk je upřímná a lze jí důvěřovat. USA se podle něj budou angažovat zejména v otázce monitorování fronty.
Britský premiér po schůzce přislíbil, že se jeho země bude podílet sledováním příměří pod vedením USA. Británie také bude podle Starmera pokračovat ve vyvíjení tlaku na Rusko včetně dalších opatření proti ruské stínové flotile. „K dosažení míru na Ukrajině jsme blíž než kdy dřív,“ zdůraznil v Paříži Starmer. Jednání ale podle něj nyní čekají ty nejtěžší momenty.
Babiš: Potřebujeme naše vojáky doma
„Potřebujeme naše vojáky doma,“ prohlásil Babiš po jednání koalice ochotných. Sdělil, že některé body společné deklarace jsou nepřijatelné a že ani Itálie, Polsko nebo Lotyšsko nemají v plánu vyslat vojáky na Ukrajinu. Dodal, že muniční iniciativa může pokračovat, ale Česko do ní nebude posílat peníze.
Polský premiér Donald Tusk uvedl, že západní partneři neočekávají, že by Varšava vyslala své vojáky na Ukrajinu v rámci bezpečnostních záruk. Podle něj je Kyjev připraven na kompromis, nebo o něm alespoň vážně jedná. Zdůraznil, že úkolem je udržet solidární transatlantický tlak na Rusko a že setkání podle něj potvrdilo jednotu mezi Spojenými státy a Evropou.
Španělsko navrhne, aby jeho armáda pomohla upevnit mír na Ukrajině, jakmile bude vyjednáno příměří, řekl španělský premiér Pedro Sánchez. Dodal, že o takové účasti bude diskutovat s hlavními politickými stranami ve své zemi.
Německý kancléř Friedrich Merz zase oznámil, že německé síly se této multinárodní operace budou účastnit, ale nevstoupí na ukrajinskou půdu. „Obnova Ukrajiny je neoddělitelně spojená s bezpečnostními zárukami a ekonomická síla a podpora bude nezbytná,“ sdělil po konci jednání.
Podle agentury AP není jasné, v jakém rozsahu budou spojenecké síly na Ukrajině působit. Lídři se ale podle ní při úterních jednáních za účelem odstrašení Ruska vyslovili pro poskytnutí podpory ve vzduchu, na zemi i na moři. Ukrajinské armádě poskytnou také výcvikové kapacity a vybavení.
Vedle zástupců států se schůzky zúčastnili také šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová a generální tajemník NATO Mark Rutte.
Zelenskyj: Rusko nepolevuje v úderech
„Rusko nepolevuje ve svých úderech na naši zemi,“ napsal na síti X Zelenskyj ještě před začátkem jednání koalice ochotných. Ukrajina nyní podle něj potřebuje posílit vzdušnou obranu, ochránit obyvatele i kritickou infrastrukturu. „Každá dodávka systémů a raket protivzdušné obrany zachraňuje životy a zvyšuje šance na diplomatické řešení,“ doplnil prezident.
Právě o ukrajinské obranyschopnosti a jejích reálných vojenských kapacitách měl Zelenskyj s Macronem před schůzkou koalice hovořit. „Také jsme měli velmi podstatnou diskuzi o diplomacii a našich dalších společných krocích,“ doplnil Zelenskyj.
Oba prezidenti poté podle AFP absolvovali oběd, kterého se měli účastnit také Witkoff a Kushner. Zelenskyj ale setkání se zástupci Spojených států nezmínil.
V sobotu jednali v Kyjevě bezpečnostní poradci zastupující země koalice ochotných. Zúčastnili se zástupci patnácti států včetně Británie, Francie a Německa, stejně jako NATO a Evropské unie. Podle ukrajinského vládního zdroje agentury AFP se na dálku připojil i Witkoff.
