Jiří Šedivý

Kreml řeší budoucnost dvou svých vojenských základen v Sýrii poté, co v zemi padl režim autoritářského prezidenta Bašára Asada. Vojenská zařízení pro ruskou armádu představovala klíčovou strategickou bránu k ovlivňování dění na Blízkém východě i ve Středomoří a Africe. Podle dostupných informací Rusko vyklidilo značnou část vojenské techniky, tisíce vojáků však v Sýrii zůstávají. Podle řady analytiků je však nastalá situace pro Rusko strategickou porážkou a jeho působení v zemi je neudržitelné. Rusko Asadovi dlouhodobě pomáhalo udržet se u moci pomocí vojenských zásahů.

Nová šéfka diplomacie Evropské unie Kaja Kallasová a nový předseda Evropské rady António Costa jen několik hodin po nástupu do funkcí přijeli do Kyjeva. Sešli se s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským a členy ukrajinské vlády. Svojí cestou chtějí vyjádřit pokračující podporu Ukrajině v obraně proti ruské agresi. Costa přislíbil další finanční pomoc.

Izrael od začátku příměří s teroristickým hnutím Hizballáh ze středečního rána ohlásil z jihu Libanonu několik incidentů s civilisty a také se členy hnutí. Hizballáh prohlásil, že chce pokračovat v boji proti židovskému státu a nadále podporovat Palestince. Izraelská armáda také informovala, že žádné její jednotky se zatím z jihu země nestáhly. Dohoda o příměří vstoupila v platnost více než po roce přeshraničního ostřelování a dvou měsících otevřené války mezi Izraelem a Hizballáhem.

Armáda čelí vážnému nedostatku vojáků z povolání i těch v aktivních zálohách, upozornil náčelník generálního štábu Karel Řehka na velitelském shromáždění. Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) dodala, že problém se týká i dalších pracovníků. Řehka označil tuto situaci za strategický problém a oznámil, že armáda nechá vypracovat akční plán na nábor a stabilizaci personálu. Oba se shodli, že dvě procenta HDP na obranu by měla být základem, na kterém se bude dále stavět, nikoli stropem.

Poslanci se ve středu zabývají návrhem státního rozpočtu na rok 2025. Generální tajemník sdružení dopravců Česmad Bohemia Vojtěch Hromíř v té souvislosti usuzuje, že vláda bere dopravu jako prioritu. Upozornil však, že v Česku stále chybí například napojení dálniční sítě na okolní země. V oblasti školství zase podle programového ředitele EDUin Miroslava Hřebeckého poslední dva roky prostředky neodpovídaly vládnímu prohlášení. Ředitel Národního divadla Jan Burian mluvil o výzvách pro svou instituci.

Bývalý náčelník Generálního štábu Armády ČR Jiří Šedivý se domnívá, že noční izraelský útok proti vojenským cílům v Íránu, který byl odvetou za nedávné raketové údery Teheránu, byl „poměrně komplexní a masivní“. Zároveň upozornil, že nebýt tlaku mezinárodního společenství, mohl být ještě rozsáhlejší a vedený proti většímu počtu cílů. Šedivý si myslí, že Teherán na nálety Izraele nějak odpovědět musí. Nepředpokládá však, že by byl případný íránský protiúder masivní.

Ruská armáda po několikaměsíčním úsilí zřejmě prolomila ukrajinskou obranu u města Časiv Jar v Doněcké oblasti. Píše to německý deník Bild i americký list The Wall Street Journal. Rusové v noci také zaútočili na ukrajinské město Sumy. Zabili tam téměř celou jednu rodinu, z níž přežil jen otec.

V současné chvíli je na tom Ukrajina nejhůře od prvních měsíců války, prohlásil v pořadu Devadesátka ČT24 bezpečnostní analytik Michal Smetana. Vyhlídky Kyjeva na následující měsíce jsou podle něj „velmi tvrdé“. S tím souhlasí i armádní generál ve výslužbě a bývalý náčelník českého generálního štábu Jiří Šedivý. Ačkoliv jsou podle něj obě strany vyčerpány, Rusové jsou na tom o něco lépe, jelikož mají dostatek lidských sil i zbraní.

Konec ukrajinského ministra zahraničí Dmytra Kuleby a dalších členů tamního kabinetu není první případ, kdy prezident Volodymyr Zelenskyj přikročil ke změnám ve vládě, upozornila ukrajinistka Lenka Víchová ve středečních Událostech, komentářích. Podle bývalého velvyslance Česka při NATO Jakuba Landovského byl Kuleba vynikající vyjednavač. Ale ukrajinská vláda potřebuje „novou energii“, prohlásila předsedkyně Poslanecké sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09). O situaci na Ukrajině hovořil i bývalý náčelník českého generálního štábu Jiří Šedivý.

Pondělní masivní vzdušný útok Ruska na ukrajinská města oživil na Západě debatu ohledně povolení pro Kyjev použít západní střely dlouhého doletu i hluboko na ruském území, jak napadená země dlouhodobě žádá. Zatímco Francie a Velká Británie naznačují, že by se zákaz měl zrušit, USA a Německo mluví o provokaci Kremlu a možném vyhrocení konfliktu. Podle expertů by americké rakety ATACMS dokázaly zasáhnout více než dvě stě vojenských objektů v Rusku. Kyjev na váhání spojenců reagoval výrobou vlastní střely-dronu dlouhého doletu, jejíž parametry zatím podléhají utajení.

Rusové nyní nemají zájem začít jednat o míru na Ukrajině, protože nejsou vyčerpaní, míní bývalý náčelník Generálního štábu Jiří Šedivý a bývalý velvyslanec v Rusku a USA Petr Kolář. Podle velvyslance ČR při NATO Jakuba Landovského je nutné neustále Ukrajinu podporovat jak politicky, tak materiálně, aby se Rusko dostalo do pozice, kdy bude k jednání přinuceno. Tématem Událostí, komentářů byl i mírový summit ve Švýcarsku, který bude 15. a 16. června. Zúčastní se ho i český prezident Petr Pavel.

Za dvě dekády členství se na předních pozicích Evropské unie vystřídala řada Čechů. Europoslanci navrhují a hlasují o zákonech, soudci unijních soudů hledají spravedlnost, eurokomisaři rozhodují. Pozornost celé Unie byla na Česko upřena také během dosavadních dvou předsednictví. Podle odborníků sice první skončilo „reputační katastrofou“, po druhém předsednictví však Praha získala pověst spolehlivého partnera.

Ukrajina nyní potřebuje od Spojených států především zbraně dalekého dosahu a protivzdušnou obranu, řekl v rozhovoru pro stanici CNB prezident Volodymyr Zelenskyj. Americkým kongresmanům opět poděkoval za schválení balíku vojenské pomoci a zdůraznil, že nefinancují válku, ale pomáhají bránit svobodu a demokracii. Senátem by podle agentury Reuters měl zákon o pomoci projít v příštím týdnu.

Jako samozřejmá součást Evropské unie je dnes v Bruselu vnímána Česká republika. Opačným směrem je to občas horší. Česká veřejnost fungování evropských institucí často nerozumí nebo je považuje za příliš těžkopádné a klíčová rozhodnutí, která činí vlády členských zemí, někteří označují za „diktát Bruselu“. O fungování Evropské unie, ale i o rizicích pro ni hovořili v debatě České televize k nadcházejícímu dvacátému výročí vstupu České republiky hosté, kteří patří k nejvlivnějším Čechům v Bruselu.

Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg přiznal, že situace na ukrajinském bojišti je vážná, Rusko pro úspěch na frontě neváhá obětovat muže ani výzbroj. Pro účinnou pomoc Ukrajině je proto nutné poskytnout ji co nejdřív. Spojenci jsou připraveni rychle dodat drony, munici nebo systémy protivzdušné obrany. Severoatlantická aliance ve čtvrtek slaví 75 let od svého založení. Rusko u té příležitosti prostřednictvím náměstka ruského ministra zahraničí Alexandra Gruška prohlásilo, že nemá v úmyslu jít se zeměmi NATO do konfliktu.

Dlouhodobá, více předvídatelná a robustní pomoc Kyjevu vyšle Rusku zprávu, že válku nemůže vyhrát, řekl ve středu generální tajemník NATO Jens Stoltenberg. Podle agentur navrhl vznik fondu pro Ukrajinu ve výši 100 miliard eur (některé jiné zprávy zmiňují sto miliard dolarů), ale na brífinku k tomu na přímou otázku odpověděl, že nemůže mluvit o podrobnostech. V Bruselu začalo dvoudenní jednání ministrů zahraničí členských zemí Aliance. Setkání se koná 75 let poté, co byla založena. Ministři mají jednat zejména o nadcházejícím červencovém summitu NATO ve Washingtonu, o situaci na Ukrajině i o možném nástupci Stoltenberga, kterému v říjnu končí mandát.

Současná bezpečnostní situace je podle ředitele Bezpečnostní informační služby (BIS) Michala Koudelky nejvážnější od druhé světové války. To, co dělají ruští vojáci na Ukrajině, nebo to, co palestinští teroristé provedli v Izraeli, by bez milosti udělali také u nás, řekl novinářům po jednání s prezidentem v pražském sídle kontrarozvědky. Žádné konkrétní informace o přímém ohrožení bezpečnosti Česka momentálně tajné služby nemají. Podle Petra Pavla je v současnosti role BIS zásadní.

Berlín poskytne Kyjevu nový zbrojní balík v ceně 500 milionů eur, v přepočtu zhruba 12,6 miliardy korun. Jeho součástí je zaplacení 180 tisíc kusů dělostřelecké munice z české iniciativy. Tu spolkový ministr obrany Boris Pistorius ocenil, díky ní prý nastal pokrok v zásobování Ukrajiny dělostřeleckou municí. České úsilí na úvod jednání na americké základně Ramstein vyzdvihl také ministr obrany USA Lloyd Austin, který schůzku uspořádal. V průběhu dne oznámily své finanční příspěvky do české iniciativy také Helsinky a Ottawa.

Pokud by Rusové začali skutečně nějaký rozsáhlý vojenský konflikt, tak nemohou počítat s tím, že ho vyhrají, řekl bývalý náčelník Generálního štábu AČR Jiří Šedivý. Aleš Opata, který funkci rovněž zastával, navíc poukázal na to, že v případě střetu je Severoatlantická aliance „neporazitelná“. Debatě o stavu tuzemské i alianční armády se u příležitosti 25. výročí vstupu Česka do NATO věnoval pořad Události, komentáře speciál.

Pětadvacet let od vstupu České republiky do NATO si v úterý připomněla v pořadu Události, komentáře Speciál řada hostů, od bývalých prezidentů Václava Klause a Miloše Zemana přes premiéra Petra Fialu (ODS) po náčelníka generálního štábu Karla Řehku.

Den vstupu do NATO byl jedním z nejdůležitějších dnů českých moderních dějin a znamenal historický přelom pro naše bezpečí, řekl premiér Petr Fiala (ODS) na Pražském hradě na konferenci Naše bezpečnost není samozřejmost připomínající čtvrtstoletí od vstupu do Aliance. Ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) vyzval k podpoře Ukrajiny a jednotě Západu tak, aby letošní rok přinesl ze země napadené Ruskem dobré zprávy. I když Ukrajina není součástí NATO, je klíčovým spojencem a tím, kdo podstupuje nejtěžší boj proti ruské rozpínavosti a agresivitě, dodala ministryně obrany Jana Černochová (ODS).

Před sídlem NATO v Bruselu byla za zvuku švédské hymny vyvěšena vlajka Švédska. Aliance tak slavnostně zakončila proces vstupu skandinávské země do organizace. Švédsko se stalo členem NATO minulý týden, o přijetí požádalo stejně jako Finsko v důsledku plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu. Švédský premiér Ulf Kristersson při slavnostním ceremoniálu mimo jiné prohlásil, že jeho země je hrdým členem Aliance.

Bill Clinton, bývalý americký prezident, je v Praze. V úterý se zúčastní konference na Pražském hradě u příležitosti 25. výročí vstupu České republiky do Severoatlantické aliance. Do hlavního města přicestoval už v sobotu večer. V neděli navštívil jazzový klubu Reduta. Na místě s ním byl i český prezident Petr Pavel a zástupci politické reprezentace i bezpečnostní komunity.

Bývalý americký prezident Bill Clinton je v Praze. Ze Spojených států přiletěl v sobotu večer. V úterý vystoupí na konferenci Naše bezpečnost ve Španělském sále Pražského hradu. Ta mimo jiné připomene 25. výročí vstupu Česka do Severoatlantické aliance. Clinton byl šéfem Bílého domu mezi roky 1993 a 2001, tedy právě v době rozšíření NATO o Polsko, Maďarsko a Česko. Do Prahy přijel na pozvání českého prezidenta Petra Pavla.