Jiří Šedivý

„V zásadě je to dobrá zpráva v tom smyslu, že došlo k určitým dohodám,“ okomentoval v pořadu Interview ČT24 výsledky jednání v Rijádu ředitel Evropské obranné agentury a bývalý velvyslanec České republiky při NATO Jiří Šedivý. Zároveň ale varoval před tím, že Moskva si začíná diktovat podmínky. Za asi nejlepší zprávu z jednání považuje repatriaci unesených ukrajinských dětí z Ruska. „Jsme ale ještě velice daleko od skutečného příměří,“ míní.

Česko má dostatek dobrovolníků připravených zapojit se do obrany státu, věří ředitel odboru řízení lidských zdrojů při ministerstvu obrany Jaroslav Daněk. Řekl to v pořadu 90’ ČT24, kde se společně s dalšími diskutujícími shodl, že znovuzavedení povinné vojenské služby v současnosti není nutné, naopak by přineslo potíže. Náčelnice odboru doplňování personálu Agentury personalistiky Armády ČR Iva Bednářová upozornila, že představy lidí o tom, jak vojna vypadá, už se dnes neshodují s realitou.

Premiér Petr Fiala (ODS) svolal schůzku k bezpečnostním otázkám, které se hnutí ANO i SPD odmítly účastnit. Lubomír Metnar (nestr. za ANO) v Interview ČT24 vysvětlil, že ANO chce o obraně jednat, ale ne na „PR akcích“ vládní koalice. Zdůraznil, že hnutí podporuje posilování obranyschopnosti a zvyšování výdajů na obranu, avšak pouze za podmínky efektivního a hospodárného využití prostředků. Za klíčové považuje předseda sněmovního branného výboru nábor vojáků či dobudování protivzdušné obrany.

Pozice ukrajinských sil v ruské Kurské oblasti se v posledních dnech prudce zhoršuje, tvrdí ukrajinská i světová média s odkazem na válečné blogery, analytiky i armádní zdroje. Kyjevu výrazně ztěžuje situaci v regionu absence informací od amerických zpravodajských služeb, jejichž sdílení s Ukrajinou administrativa prezidenta Donalda Trumpa zastavila. Zatímco některé zdroje hovoří o hrozícím obklíčení, generální štáb ukrajinské armády tvrdí, že situace je náročná, ale stále pod kontrolou.

Pozastavení americké vojenské pomoci, které oznámil šéf Bílého domu Donald Trump, může Ukrajině vážně uškodit, uvedli analytici oslovení Českou televizí s tím, že navýšení evropské pomoci bude nutné, nemusí ale stačit. Zejména u některých druhů zbraní.

Americký prezident Donald Trump nařídil přerušit americkou vojenskou pomoc Ukrajině, uvedl podle Reuters představitel Bílého domu, který si přál zůstat v anonymitě. Trump se rozhodl veškerou vojenskou podporu aktuálně mířící na Ukrajinu zastavit po páteční roztržce s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským, po níž v Bílém domě sešlo z očekávaného podpisu smlouvy o využívání ukrajinských nerostných surovin Spojenými státy.

Na zvyšování výdajů na obranu na tři procenta HDP by se měli shodnout politici a pak lze hledat cestu k dosažení, uvedla v 90’ ČT24 ekonomka a členka Národní ekonomické rady vlády Helena Horská. Hlavní ekonom Deloitte a poradce prezidenta David Marek zmínil, že otázka nestojí na tom, jestli si to může Česko dovolit. Ředitel Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu ČR Jiří Hynek míní, že se prostředky musí plánovat dlouhodobě. Bývalý náčelník Generálního štábu Armády ČR Jiří Šedivý zmínil, že právě čas a finance jsou dva vstupy, které by měly být dodrženy, v minulosti tomu tak podle něj ale nebylo.

Evropa musí jasně říci, jestli chce fungovat jako celek, řekl prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza. V Praze se v pondělí koná konference o českých prioritách v EU, které se účastnili čeští politici i odborníci. Ředitel Evropské obranné agentury Jiří Šedivý míní, že EU vždy spoléhala v rámci obrany na NATO, protože to je úkolem Aliance, ale to neznamená, že nemůže posilovat vlastní obranu. Ekonomka Helena Horská zmínila, že Evropa má mezery v investicích a je skvělá v průměrnosti. Zmínila, že v Evropě není nedostatek peněz na inovace, jen je neumí využívat.

Izraelský bezpečnostní kabinet doporučil schválit dohodu o příměří v Pásmu Gazy, informují agentury s odvoláním na kancelář premiéra Benjamina Netanjahua. V pátek odpoledne o tom začala jednat celá izraelská vláda, debata se protáhla do večera a trvá tak už několik hodin. Média očekávají potvrzení dohody. Pokud tak učiní včas, měl by klid zbraní podle izraelských médií vstoupit v platnost v neděli ve 12:15 místního času (11:15 SEČ) a ještě ten den by teroristické hnutí Hamás mělo propustit první z rukojmí.

Poznámky nastupujícího šéfa Bílého domu Donalda Trumpa o připojení Grónska a průplavu v Panamě k USA souvisejí nejen se zajištěním národní bezpečnosti, ale také se změnami klimatu. Oteplování zvyšuje význam obou míst z hlediska lodní dopravy a obchodu. Arktida, kde USA soupeří o vliv s Ruskem a Čínou, pak skýtá bohatá naleziště přírodních zdrojů. Grónsko má zároveň strategickou polohu v případě většího konfliktu s Ruskem.

Kreml řeší budoucnost dvou svých vojenských základen v Sýrii poté, co v zemi padl režim autoritářského prezidenta Bašára Asada. Vojenská zařízení pro ruskou armádu představovala klíčovou strategickou bránu k ovlivňování dění na Blízkém východě i ve Středomoří a Africe. Podle dostupných informací Rusko vyklidilo značnou část vojenské techniky, tisíce vojáků však v Sýrii zůstávají. Podle řady analytiků je však nastalá situace pro Rusko strategickou porážkou a jeho působení v zemi je neudržitelné. Rusko Asadovi dlouhodobě pomáhalo udržet se u moci pomocí vojenských zásahů.

Nová šéfka diplomacie Evropské unie Kaja Kallasová a nový předseda Evropské rady António Costa jen několik hodin po nástupu do funkcí přijeli do Kyjeva. Sešli se s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským a členy ukrajinské vlády. Svojí cestou chtějí vyjádřit pokračující podporu Ukrajině v obraně proti ruské agresi. Costa přislíbil další finanční pomoc.

Izrael od začátku příměří s teroristickým hnutím Hizballáh ze středečního rána ohlásil z jihu Libanonu několik incidentů s civilisty a také se členy hnutí. Hizballáh prohlásil, že chce pokračovat v boji proti židovskému státu a nadále podporovat Palestince. Izraelská armáda také informovala, že žádné její jednotky se zatím z jihu země nestáhly. Dohoda o příměří vstoupila v platnost více než po roce přeshraničního ostřelování a dvou měsících otevřené války mezi Izraelem a Hizballáhem.

Armáda čelí vážnému nedostatku vojáků z povolání i těch v aktivních zálohách, upozornil náčelník generálního štábu Karel Řehka na velitelském shromáždění. Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) dodala, že problém se týká i dalších pracovníků. Řehka označil tuto situaci za strategický problém a oznámil, že armáda nechá vypracovat akční plán na nábor a stabilizaci personálu. Oba se shodli, že dvě procenta HDP na obranu by měla být základem, na kterém se bude dále stavět, nikoli stropem.

Poslanci se ve středu zabývají návrhem státního rozpočtu na rok 2025. Generální tajemník sdružení dopravců Česmad Bohemia Vojtěch Hromíř v té souvislosti usuzuje, že vláda bere dopravu jako prioritu. Upozornil však, že v Česku stále chybí například napojení dálniční sítě na okolní země. V oblasti školství zase podle programového ředitele EDUin Miroslava Hřebeckého poslední dva roky prostředky neodpovídaly vládnímu prohlášení. Ředitel Národního divadla Jan Burian mluvil o výzvách pro svou instituci.

Bývalý náčelník Generálního štábu Armády ČR Jiří Šedivý se domnívá, že noční izraelský útok proti vojenským cílům v Íránu, který byl odvetou za nedávné raketové údery Teheránu, byl „poměrně komplexní a masivní“. Zároveň upozornil, že nebýt tlaku mezinárodního společenství, mohl být ještě rozsáhlejší a vedený proti většímu počtu cílů. Šedivý si myslí, že Teherán na nálety Izraele nějak odpovědět musí. Nepředpokládá však, že by byl případný íránský protiúder masivní.

Ruská armáda po několikaměsíčním úsilí zřejmě prolomila ukrajinskou obranu u města Časiv Jar v Doněcké oblasti. Píše to německý deník Bild i americký list The Wall Street Journal. Rusové v noci také zaútočili na ukrajinské město Sumy. Zabili tam téměř celou jednu rodinu, z níž přežil jen otec.

V současné chvíli je na tom Ukrajina nejhůře od prvních měsíců války, prohlásil v pořadu Devadesátka ČT24 bezpečnostní analytik Michal Smetana. Vyhlídky Kyjeva na následující měsíce jsou podle něj „velmi tvrdé“. S tím souhlasí i armádní generál ve výslužbě a bývalý náčelník českého generálního štábu Jiří Šedivý. Ačkoliv jsou podle něj obě strany vyčerpány, Rusové jsou na tom o něco lépe, jelikož mají dostatek lidských sil i zbraní.

Konec ukrajinského ministra zahraničí Dmytra Kuleby a dalších členů tamního kabinetu není první případ, kdy prezident Volodymyr Zelenskyj přikročil ke změnám ve vládě, upozornila ukrajinistka Lenka Víchová ve středečních Událostech, komentářích. Podle bývalého velvyslance Česka při NATO Jakuba Landovského byl Kuleba vynikající vyjednavač. Ale ukrajinská vláda potřebuje „novou energii“, prohlásila předsedkyně Poslanecké sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09). O situaci na Ukrajině hovořil i bývalý náčelník českého generálního štábu Jiří Šedivý.

Pondělní masivní vzdušný útok Ruska na ukrajinská města oživil na Západě debatu ohledně povolení pro Kyjev použít západní střely dlouhého doletu i hluboko na ruském území, jak napadená země dlouhodobě žádá. Zatímco Francie a Velká Británie naznačují, že by se zákaz měl zrušit, USA a Německo mluví o provokaci Kremlu a možném vyhrocení konfliktu. Podle expertů by americké rakety ATACMS dokázaly zasáhnout více než dvě stě vojenských objektů v Rusku. Kyjev na váhání spojenců reagoval výrobou vlastní střely-dronu dlouhého doletu, jejíž parametry zatím podléhají utajení.

Rusové nyní nemají zájem začít jednat o míru na Ukrajině, protože nejsou vyčerpaní, míní bývalý náčelník Generálního štábu Jiří Šedivý a bývalý velvyslanec v Rusku a USA Petr Kolář. Podle velvyslance ČR při NATO Jakuba Landovského je nutné neustále Ukrajinu podporovat jak politicky, tak materiálně, aby se Rusko dostalo do pozice, kdy bude k jednání přinuceno. Tématem Událostí, komentářů byl i mírový summit ve Švýcarsku, který bude 15. a 16. června. Zúčastní se ho i český prezident Petr Pavel.

Za dvě dekády členství se na předních pozicích Evropské unie vystřídala řada Čechů. Europoslanci navrhují a hlasují o zákonech, soudci unijních soudů hledají spravedlnost, eurokomisaři rozhodují. Pozornost celé Unie byla na Česko upřena také během dosavadních dvou předsednictví. Podle odborníků sice první skončilo „reputační katastrofou“, po druhém předsednictví však Praha získala pověst spolehlivého partnera.

Ukrajina nyní potřebuje od Spojených států především zbraně dalekého dosahu a protivzdušnou obranu, řekl v rozhovoru pro stanici CNB prezident Volodymyr Zelenskyj. Americkým kongresmanům opět poděkoval za schválení balíku vojenské pomoci a zdůraznil, že nefinancují válku, ale pomáhají bránit svobodu a demokracii. Senátem by podle agentury Reuters měl zákon o pomoci projít v příštím týdnu.

Jako samozřejmá součást Evropské unie je dnes v Bruselu vnímána Česká republika. Opačným směrem je to občas horší. Česká veřejnost fungování evropských institucí často nerozumí nebo je považuje za příliš těžkopádné a klíčová rozhodnutí, která činí vlády členských zemí, někteří označují za „diktát Bruselu“. O fungování Evropské unie, ale i o rizicích pro ni hovořili v debatě České televize k nadcházejícímu dvacátému výročí vstupu České republiky hosté, kteří patří k nejvlivnějším Čechům v Bruselu.