Starý světový řád založený na pravidlech už neexistuje, řekl německý kancléř Friedrich Merz na úvod Mnichovské bezpečnostní konference. Do bavorské metropole přijely desítky šéfů vlád a hlav států, stovka ministrů a další stovky hostů z celého světa. Debatovat budou o rusko-ukrajinském konfliktu nebo bezpečnostní situaci ve světě. Česko zastupuje prezident Petr Pavel, ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) a ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD).
Podle Merze mezinárodní světový řád založený na pravidlech, který svět znal desítky let, už neexistuje a do popředí se dere velmocenská politika. Je potřeba tento stav přijmout jako realitu, ale není možné se s ním smířit, řekl. „Evropa se musí stát hráčem světové politiky,“ dodal.
Podle Merze musí mít Evropa vlastní bezpečnostní strategii, jejímž cílem nebude obejít NATO, ale vystavět silný a samostatný evropský pilíř. Německý kancléř oznámil, že posílí zpravodajské služby jeho státu a že zahájil důvěrné hovory s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem o evropském jaderném arzenálu. Ten má sloužit k odstrašení protivníka, které v současnosti v rámci NATO do velké míry závisí na amerických atomových zbraních rozmístěných v Evropě.
Rozhovory s Merzem a dalšími evropskými lídry o přeměně odstrašující jaderné síly v pátek večer potvrdil i přímo Macron. Tato diskuze je podle něj součástí překreslení bezpečnostní architektury v Evropě, kdy evropské státy budou muset najít soužití s Ruskem a nebudou se moci tolik spoléhat na bezpečnostní podporu ze strany Spojených států.
Podle Macrona měl francouzský jaderný arzenál vždy „evropskou inspiraci“ a Paříž nyní jedná o spolupráci s Velkou Británií, která má rovněž jaderné zbraně.
Merz rovněž hovořil o tom, že vytvářet velmocenský systém v Evropě nepřipadá pro Německo v úvahu. „Partnerské vedení – ano, hegemonistické fantazie – ne. Němci již nikdy nepůjdou sami. To je trvalé poučení z naší historie,“ řekl kancléř s očividným odkazem na obě světové války, u jejichž rozpoutání Německo stálo. „Naši svobodu budeme hájit s našimi sousedy, pouze s našimi sousedy, našimi spojenci a našimi partnery,“ uvedl.
Vztahy Evropy s USA
Německý kancléř se dotkl také evropských vztahů se Spojenými státy americkými. „Pokud má mít naše partnerství budoucnost, musíme ho ve dvojím smyslu nově založit,“ řekl Merz ke vztahu Evropy a USA. Podle něj je nutné transatlantickou důvěru „opravit“ a „oživit“, protože se ve vzájemných vztazích v poslední době vytvořil příkop. Zároveň prohlásil, že transatlantické partnerství má podle něj nadále velký potenciál, a odmítl výzvy, že partnerství se Spojenými státy je třeba „odepsat“.
Obě strany podle něj musí naopak dojít k závěru, že společně jsou silnější. „Drazí přátelé, být součástí NATO není konkurenční výhodou jen pro Evropu. Je to konkurenční výhodou i pro Spojené státy,“ zdůraznil kancléř. „V dobách soupeření velmocí nebudou ani Spojené státy dostatečně silné, aby vše zvládly samy,“ dodal.
Čína formuluje své globální mocenské ambice a v dohledné době by mohla být z pohledu vojenské síly na stejné úrovni jako USA, pokračoval Merz. Peking využívá závislosti druhých a světový řád si vykládá novým způsobem podle svých potřeb. Evropa podle kancléře musí hledat také nová spojenectví, aby snížila závislost na USA a Číně. Jako potenciální partnery zmínil Kanadu, Japonsko, Turecko, Indii či Brazílii, ale třeba i státy Perského zálivu.
Šéf Bílého domu Donald Trump nicméně v pátek večer SEČ označil americké vztahy s ostatními zeměmi Severoatlantické aliance za skvělé a představitele členských států nazval svými přáteli, napsala agentura DPA, podle které Trump takto odpověděl na otázku, zda by něco vzkázal státníkům na mnichovskou konferenci.
Šedivý: Německo si uvědomuje roli Evropy v NATO
Pokud Evropa nebude v rámci NATO hrát roli partnera USA, tak výrazně ztratí, míní bývalý náčelník generálního štábu Jiří Šedivý. Podle něj bylo z Merzova projevu znát, že si to Německo, které v Evropě přebírá vůdčí úlohu, uvědomuje. Proto lze očekávat, že poroste tlak na to, aby se evropské státy dokázaly samy bránit, dodal.
Vývoj a testování jaderného odstrašení, o kterém podle Merze hovoří Německo s Francií, bude trval několik desítek let, upozornil Šedivý. „To, co momentálně má především Francie a Velká Británie, není dostačující, abychom mohli mluvit o jaderném odstrašení,“ dodal.
Restart transatlantických vztahů není nic nového, míní Pavel
Restart transatlantických vztahů, avizovaný Merzem, podle prezidenta Pavla není ničím novým. „Emotivně to vypadá, že je tady velká roztržka mezi Evropou a Spojenými státy, která by snad mohla ohrožovat i spojenectví v rámci NATO. Když však člověk blíže poslouchá všechny aktéry, tak musí nabýt dojmu, že je to jen o narovnání vztahů,“ sdělil prezident.
Podle Pavla USA dlouhodobě zaštiťovaly bezpečnost v Evropě na úkor svých občanů. „Až americký prezident Donald Trump k tomu přistoupil tak razantním přístupem na rozdíl od svých předchůdců, kteří vždy velmi diplomaticky varovali, že je potřeba, aby Evropa nesla přiměřený podíl na vlastní bezpečnosti,“ sdělil. Doplnil, že Trump toto sdělení postavil až do konfrontační roviny.
Pavel rovněž ocenil, že v otázce ruské invaze na Ukrajinu a hledání mírového řešení se podařilo sblížit stanoviska USA, Evropy a Ukrajiny. Dodal, že ještě je třeba dostat k vážným jednáním i Rusko, které podle něj nejeví ochotu válku ukončit a setrvává na svých maximalistických požadavcích. „Je třeba vytrvat v podpoře Ukrajiny a zároveň ekonomicky a politicky tlačit na Rusko, že není jiná cesta než u jednacího stolu,“ dodal.
Pavel: Populismus sám o sobě nemusí být špatný
Populisté často projdou názorovou proměnou, když se dostanou k moci a zjistí, jak složitá situace ve skutečnosti je, prohlásil později odpoledne český prezident v panelové diskuzi, která se věnovala nárůstu populismu ve světě. Populismus sám o sobě podle něj nemusí být špatný.
„Zkušenost ukazuje, že když se tito lidé, kteří byli velmi dlouho na straně, která kritizovala, dostanou do pozic, kde mají zodpovědnost, pak náhle porozumí, jak je situace komplexní,“ podotkl Pavel. Často pak dle něj tito politici „změní mnoho ze svých extrémních pozic, které měli předtím“.
Řada politiků je za nálepku populisty podle prezidenta ráda, protože chtějí naslouchat lidem a přinášet řešení jejich problémů. „Problém začíná, když se populismus obrátí proti institucím, které tu jsou proto, aby chránily demokracii,“ upozornila hlava státu v diskuzi. Důležité tak podle Pavla je, aby existoval systém brzd a protiváh, přičemž ochranou proti populismu může být také živá občanská společnost. „Většina populistických politiků je velmi citlivá na veřejné mínění,“ dodal.
Po odpoledním vystoupení v diskuzním panelu na téma populismu má prezident Pavel v plánu zúčastnit se literárního večera společně se spisovatelem Jáchymem Topolem a bývalým velvyslancem v Německu Tomášem Kafkou. Tuzemsko je letos hlavním hostem Frankfurtského knižního veletrhu, pořádá proto v Německu řadu literárních akcí v rámci Roku české kultury.
Pavel v sobotu plánuje schůzku s generálním ředitelem Rheinmetallu Arminem Pappergerem, kde s Pavlem bude i Zůna, a s ázerbajdžánským prezidentem Ilhamem Alijavem. Rád by se sešel také s americkými zákonodárci z Demokratické i Republikánské strany.
Program v Mnichově v pátek zahájil i Macinka, který se na okraj bezpečnostní konference sešel s vůdkyní běloruské opozice Svjatlanou Cichanouskou. Na facebooku o tom informovalo ministerstvo zahraničí. Podle něj ministr ujistil běloruskou političku, že úsporná opatření jeho resortu se nedotknou programů na podporu běloruské opozice.
Rutte: Rusko není mocný medvěd, ale hlemýžď
Generální tajemník NATO Mark Rutte v pátek na okraj konference vyzval, aby svět nepodléhal ruské propagandě. „Chtějí, abychom vnímali Rusy jako mocného medvěda, ale dalo by se říci, že Ukrajinou postupují rychlostí zahradního hlemýždě,“ prohlásil na akci, kterou uspořádala bavorská Křesťansko-sociální unie (CSU).
V Bruselu v pátek nejmenovaný vysoký činitel NATO uvedl, že podle Aliance bylo od začátku plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu zabito nebo zraněno přibližně 1,3 milionu ruských vojáků. Jen v roce 2025 měla Moskva asi 415 tisíc zraněných a zabitých vojáků.
Setkání ministrů zahraničí Ukrajiny a Číny
Mnichovská bezpečnostní konference se tradičně koná v hotelu Bayerischer Hof v centru města. Po zahájení probíhají panelové diskuze a debaty, do kterých se až do neděle zapojí mimo jiné více než šest desítek prezidentů a premiérů. Na okraj konference se uskutečnilo také mnoho dvoustranných jednání.
Jedním z nich bylo i setkání ukrajinského ministra zahraničí Andrije Sybihy a jeho čínského protějšku Wang Ia, kterého ukrajinský šéf diplomacie pozval na návštěvu Kyjeva. Peking podle Sybihy může sehrát důležitou roli při nastolení spravedlivého míru v rusko-ukrajinské válce.
„Vážíme si čínské podpory ukrajinské územní integrity a suverenity a měli jsme spolu velmi věcnou a pragmatickou diskuzi,“ sdělil Sybiha. „Je povzbudivé, že intenzivně pokračují různé dialogy týkající se ukrajinské krize,“ řekl Wang podle prohlášení zveřejněného čínským ministerstvem. „Jsme ochotni udržovat komunikaci s Ukrajinou a spolupracovat s mezinárodním společenstvím, abychom sehráli konstruktivní roli při dosažení brzkého politického řešení krize,“ dodal.
Setkání amerického šéfa diplomacie
Americký ministr zahraničí Marco Rubio se na okraj konference v sobotu setká mimo jiné s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Tématem jednání bude snaha o ukončení ruské války na Ukrajině. Za tímto účelem se v Abú Dhabí již uskutečnila dvě kola americko-rusko-ukrajinských jednání. Další by mělo podle Kremlu proběhnout příští týden ve Švýcarsku.
Rubio se v pátek večer sešel i s dánskou premiérkou Mette Frederiksenovou. Ta pak oznámila, že setkání bylo konstruktivní. Jednání budou pokračovat na vysoké úrovni v pracovních skupinách, dodala. „Bylo zdůrazněno, že aktuální rozhovory jsou správnou cestou vpřed,“ doplnil grónský premiér Jens-Frederik Nielsen, který se také účastnil. Mezi USA a Evropou vzrostlo letos napětí hlavně kvůli snaze amerického prezidenta získat Grónsko. Arktický ostrov je přitom součástí Dánského království. Rubio se dále setká třeba i s Wang Iem.
Rubio na konferenci vystoupí v sobotu ráno, s jejím šéfem Wolfgangem Ischingerem bude debatovat o současném postavení Spojených států ve světě. S napětím se očekává, zda naváže na loňský projev viceprezidenta JD Vance, který tehdy ostře zkritizoval Evropu za údajně špatný stav demokracie a obviňoval ji z omezování svobody projevu.
Před odletem do Mnichova ale Rubio podle agentury Reuters zvolil umírněný tón. Spojené státy jsou podle něj „úzce provázané s Evropou“ a jejich budoucnost „vždy byla a bude propojená“. „Budeme tedy muset hovořit o tom, jak ta budoucnost bude vypadat,“ dodal.
Portál Euronews v pátek večer informoval o tom, že Rubio odřekl účast na páteční schůzce evropských spojenců, představitelů Severoatlantické aliance a Evropské unie a Zelenského. Podle Euronews tak učinil na poslední chvíli z termínových důvodů.
