Mnichovská třídenní bezpečnostní konference, která začala v pátek, by mohla přinést odpovědi na některé otázky spojené s vývojem konfliktů na Ukrajině či na Blízkém východě. Konferenci oficiálně zahájil německý prezident Frank-Walter Steinmeier, hovořil i americký viceprezident JD Vance nebo ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Česko zastupuje prezident Petr Pavel a ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.).
Vance ve svém projevu řekl, že ve světě existuje spousta hrozeb. Za tu největší vůči Evropě ovšem nepovažuje Rusko, ale spíše „hrozbu zevnitř“. „Obávám se ústupu Evropy od některých jejích nejzákladnějších hodnot, hodnot, které sdílí se Spojenými státy americkými,“ vysvětlil. Podle něj je svoboda slova v Evropě na ústupu. Vance většinu svého projevu věnoval kritice poměrů v Evropě, o ruské válce na Ukrajině se navzdory očekáváním zmínil jen okrajově.
Jako hlavní příklad „hrozby zevnitř“ považuje Vance nedávno zrušené volby v Rumunsku. V prosinci rumunský nejvyšší soud zrušil probíhající prezidentské volby po obvinění z ruského vměšování a v pátek rozhodl, že celý proces, který měl skončit tento víkend, se bude muset opakovat. „Zarazilo mě, že bývalý evropský komisař nedávno vystoupil v televizi a vyjádřil potěšení nad tím, že rumunská vláda právě zrušila celé volby,“ řekl Vance. Kritizoval také politiku Evropské komise v regulaci sociálních sítí, ale také vlády ve Švédsku či Británii.
Téma mnichovské konference, tedy bezpečnost, ve Vanceově projevu prakticky nezaznělo. Americký viceprezident jen zopakoval, že by Evropa měla vydávat více peněz na svou obranu. Prezident Donald Trump před časem vyzval, aby spojenci v Severoatlantické alianci vydávali na obranu pět procent hrubého domácího produktu.
Vance Evropany také vyzval, aby zastavili nelegální migraci. Je to podle něj přáním také evropských občanů, kterým by měli politici více naslouchat. Viceprezident rovněž kritizoval, jak evropské země přistupují k některým stranám označovaným za populistické. Nepřímo přitom podpořil německou stranu Alternativa pro Německo (AfD), která je označovaná za pravicově populistickou až krajně pravicovou.
„Protipožární zdi nemají místo,“ uvedl. Jako protipožární zeď je označován princip, na základě kterého německé strany politického středu nespolupracují se stranami na okrajích politického spektra. V Německu se příští týden v neděli uskuteční parlamentní volby. AfD se v nich zřejmě stane druhou nejsilnější stranou. AfD otevřeně podporuje mimo jiné blízký Trumpův spolupracovník, miliardář Elon Musk. „Když dokázala americká demokracie přežít deset let nadávání Grety Thunbergové, dokážete vy přežít několik měsíců Elona Muska,“ řekl Vance.
JD Vance se na okraj konference setkal s Alicí Weidelovou, která je kandidátkou AfD na spolkovou kancléřku. S odvoláním na své zdroje o tom informovala německá veřejnoprávní televize ZDF. Spolupředsedkyně AfD Weidelová na síti X ocenila viceprezidentův projev na konferenci jako vynikající. O AfD se zajímají německé tajné služby.
Čeští představitelé o projevu Vance a pozici Evropy
Bývalý velvyslanec Česka ve Francii a předseda senátního výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost Pavel Fischer (člen senátorského klubu ODS a TOP 09) uvedl v 90' ČT24 přímo z konference, že projev JD Vance vyvolal nesouhlasné reakce. Ať už například z německých oficiálních míst, nebo zástupců baltských zemí. Fischer pak soudí, že Vance mnohé věci týkající se například bezpečnosti Evropy vůbec nepojmenoval. „Je tady v kuloárech hodně diskusí, například se členy Kongresu, a nacházíme s nimi celou řadu společných témat,“ dodal poté.
Bývalý velvyslanec v Kanadě Borek Lizec ve stejném pořadu souhlasil s názory, že projev amerického viceprezidenta byl překvapením a na konci téměř bez potlesku. „Ze strany JD Vance to byla kritika současných evropských lídrů. Transatlantické hodnoty dost zúžil na svobodu projevu. Německý prezident Frank-Walter Steinmeier upozornil v projevu, který předcházel vystoupení amerického představitele, že vedení Ameriky a Evropy má rozdílné světonázory, a to vystihlo situaci.“
Vrchní ředitelka sekce bezpečnostní a multilaterární ministerstva zahraničí Veronika Stromšíková uvedla v Devadesátce, že z USA v posledních dnech dochází sada „velice různorodých signálů“. Označila je za „určitou formu budíčků“.
Fischer to chápe podobně. Hovořil proto například o možnosti mobilizovat privátní fondy na financování obranných projektů v Evropě. „Máme obrovské výzvy v oblasti bezpečnosti. Abychom je mohli společně řešit, musíme najít čas si naslouchat a třeba také spolu nesouhlasit.“
Lizec řekl, že v Evropě je ochota zvyšovat výdaje na obranu. Trump má podle něj pravdu, když hovoří o tom, že Evropa přispívá na transatlantickou bezpečnost nepoměrně méně než USA. „Je v zájmu Evropy, aby se zlepšila ve schopnosti se bránit a zajišťovat svou bezpečnost.“
Stromšíková jako příklad uvedla, že Česko už dlouho vyjadřovalo údiv, že Evropská investiční banka setrvávala na požadavku dodržovat „pseudoetické regule, které omezují investice do zbrojního průmyslu“. Podobně se to týkalo pozic velkých evropských bankovních konsorcií s jejich vlastními kodexy. „Usilujeme o to, aby se to velice rychle změnilo,“ dodala ředitelka.
Jako by chtěl vyvolat roztržku, hodnotí projev Kallasová
Německý ministr obrany Boris Pistorius, který byl na konferenci dalším z řečníků, označil Vanceovu kritiku za nepřijatelnou. „Jestli jsem to pochopil správně, srovnává situaci v určitých částech Evropy s tou v autoritářských oblastech. To je nepřijatelné,“ řekl.
Také bývalý americký velvyslanec při NATO Ivo Daalder webu Politico řekl, že to není projev, který by očekával „ve 21. století a určitě ne od amerického viceprezidenta na nejdůležitější evropské bezpečnostní konferenci“. Šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová uvedla, že projev zněl, jako kdyby chtěl Vance s Evropou vyvolat roztržku.
„Byl to nesmírně zajímavý projev, myslím že některým se z toho doteď motá hlava. I potlesky v sálu byly takové vlažné. Vance se určitě snažil překvapit a to má při vyjednávání obrovskou hodnotu, protože dostává příjemce do defenzivy. Všichni očekávali, že promluví o bezpečnosti, a on místo toho hovořil o tom, jaké hodnoty bráníme,“ poznamenal bývalý český velvyslanec při NATO šéf středoevropské pobočky Aspen Institute Jakub Landovský v Interview ČT24.
„Německo zůstane spolehlivým partnerem,“ ujistil Steinmeier
Německý prezident na úvod konference řekl několik slov o útoku v bavorské metropoli. „Nad Mnichovem se zdvihl temný stín,“ poznamenal. Dále zdůraznil, že Německo i po parlamentních volbách zůstane spolehlivým partnerem. „Německá zahraniční a bezpečnostní politika zůstane evropská, transatlantická a multilaterální,“ ujistil Steinmeier. Předčasné parlamentní volby se v zemi uskuteční příští týden v neděli. Ať už po nich vznikne jakákoli vláda, bude podle Steinmeiera muset dále investovat do bezpečnosti a zvýšit výdaje na obranu nad dvě procenta hrubého domácího produktu.
Steinmeier dále uvedl, že mezinárodní společenství se bude muset vypořádat s tím, že nová americká administrativa nedodržuje zavedená diplomatická pravidla. „Má zcela odlišný pohled na svět než my, takový, který nebere ohled na zavedená pravidla, partnerství a pěstovanou důvěru,“ vysvětlila hlava sousedního státu.
Von der Leyenová varovala před cly
Na konferenci promluvila také předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Podle ní obchodní války nedávají smysl, ale nespravedlivá cla uvalená na EU nezůstanou bez odpovědi. Také upozornila, že Ukrajina je součástí evropské rodiny a „její budoucnost leží zde“. Ukrajina by podle šéfky Komise měla dostat silné bezpečnostní garance.
„Posilujeme naši konkurenceschopnost. Posilujeme obranu. Víme, že silnější Evropa je lepší pro nás pro všechny. Silnější Evropa spolupracuje se Spojenými státy na odvracení hrozeb, které máme jako partneři společné,“ prohlásila von der Leyenová.
Kromě Ukrajiny by měly být důležitými tématy také situace na Blízkém východě včetně války v Pásmu Gazy a další vývoj v Sýrii. Na pořadu jednání jsou i výzvy, které představují pro současný svět klimatické změny či umělá inteligence.
Budeme reagovat na „šikanózní“ praktiky, řekl čínský ministr
Čínský ministr zahraničí Wang I v Mnichově prohlásil, že svět čelí velkým úkolům a proměnám. „Není pochyb o tom, že svět míří k multilateralismu,“ řekl. Poznamenal, že Čína byla vždy zastáncem skutečného multilaterálního uspořádání, které je založené na právu a na tom, že hlas každé země je slyšet. Ujistil, že Čína zůstává v měnícím se světě prvkem jistoty.
Kriticky se Wang vyjádřil o clech, která uvalila administrativa nového amerického prezidenta Donalda Trumpa. Poznamenal, že cla nemají vítěze, ale že Čína je připravena hrát až do konce. Uvedl, že země bude na jednostranné „šikanózní“ praktiky reagovat rozhodně.
Na konferenci dorazily desítky hlav států a vlád
Na akci, která se tradičně koná v hotelu Bayerischer Hof v mnichovském centru, dorazilo šest desítek hlav států a vlád a přes sto ministrů. V americké delegaci je kromě Vance také ministr zahraničí Marco Rubio a zvláštní zmocněnec pro Ukrajinu a Rusko generál Keith Kellogg. Ukrajinu, která se skoro tři roky brání ruské invazi, zastoupuje prezident Volodymyr Zelenskyj. V pátek by se měl na okraj konference sejít právě s americkým viceprezidentem Vancem.
Krátce před začátkem konference si spolu ohledně války na Ukrajině telefonovali prezident USA Donald Trump a ruský vládce Vladimir Putin a domluvili se na setkání, pravděpodobně v Saúdské Arábii. Zelenskyj varoval, že Kyjev nepřijme žádnou dohodu, která bude vyjednaná bez jeho účasti. Podíl na jednáních požaduje také Evropa, která by měla podle amerických představ převzít hlavní díl odpovědnosti za budoucí zajištění bezpečnosti Ukrajiny.
Podle čtvrtečního prohlášení Donalda Trumpa se v Mnichově mělo konat také setkání vysoce postavených představitelů Ruska, Ukrajiny a USA. Organizátoři konference však podle jejího šéfa Christopha Heusgena nevědí nic o tom, že by měla do bavorské metropole dorazit delegace ruských vyjednavačů.
