Klimatická změna

Jezero, které se vytvořilo po sesuvu části ledovce na hranici mezi Čínou a Nepálem, začalo přetékat, varovala čínská televize CCTV s tím, že hrozí další povodeň. Záchranáři kvůli tomu na několik hodin přerušili práce. Obnovili je poté, co vyhodnotili riziko jako „zvládnutelné“. Později Nepál oznámil, že monitoruje dvě jezera. Počet obětí povodní v Nepálu se podle místních úřadů zvýšil na 579, píše AFP. Nejméně pět obětí oznámila Čína, uvádí Reuters. Záchranáři obou zemí dál pátrají po téměř dvou a půl tisících pohřešovaných, mezi nimiž jsou občané více než třiceti států.

Jihokorejská loď společnosti PanStar vyplula v sobotu přes Arktidu do Evropy, aby otestovala alternativu k námořním trasám narušeným konfliktem na Blízkém východě. Severní mořská cesta je přibližně o sedm tisíc kilometrů kratší než trasa přes Suezský průplav a může zkrátit plavbu asi o deset dní.

Mimořádně horká a suchá léta vedou zemědělce na jihu Francie ke změně způsobu hospodaření. Přibližně desítka farmářů v departementu Var začala pěstovat banány, papáje či manga, které potřebují méně vody a lépe snášejí vysoké teploty.

Stromy v Brně jsou po vlně veder v nejhorším stavu za posledních 40 let. Uvedla to správa veřejné zeleně s tím, že výrazně posílila zalévání. Místní si ale současně všímají, že město nechává vzrostlé stromy mnohde porážet. Jihomoravská metropole nemá manuál, který by vyjasnil pravidla dendrologické péče a zbytečnému kácení zabránil. S následky horka a sucha se potýká řada měst a obcí v celém Česku.

Jedna z největších zvířecích invazí probíhá už sto let. Argentinští mravenci během ní ovládli několik světadílů a kvůli oteplování planety pronikají i do dříve chladnějších zemí. Vědci teď popsali, jak si vedou proti moderním pesticidům.

Kvůli dlouhodobému suchu a nárůstu vysokých teplot v posledních letech se podle ochránců přírody musí výrazně změnit péče o zeleň ve městech a obcích. V tom pomáhá i krajinářská architektura. Tento obor je profesí i Evy Jeníkové. „V českých městech jsme udělali obrovský kus cesty tím, že máme klimatické strategie, standardy hospodaření s dešťovou vodou nebo zakládání zeleně. Ale můžeme teď na vlastní kůži posoudit, jakým způsobem je umíme začleňovat do ulic,“ říká.

Rozsáhlé lesní požáry dál zuří v Kanadě i Evropě. V kanadské Britské Kolumbii muselo své domovy opustit přes dvacet tisíc lidí, plameny se rychle šíří také v částech Španělska, Itálie a Srbska. Hasičům práci komplikují vysoké teploty, vítr i těžko dostupný terén. Evropské státy zároveň řeší nedostatek hasicích letadel. Ve Francii zahájili vyšetřování, obavy z ohně pak mají na jihu země.

V posledním červnovém týdnu zemřelo v Německu kvůli vysokým teplotám zhruba 9600 lidí. V novém odhadu takzvané nadúmrtnosti, která uvádí počet mrtvých oproti obvyklému průměru, to uvedl Institut Roberta Kocha (RKI). Svůj původní odhad tak zhruba zdvojnásobil.

Stovky řeckých hasičů již čtvrtý den bojují s hořícími lesy severozápadně od hlavního města. Jen v oblasti Attiky, historickém regionu Řecka, kde leží i Athény, již oheň pohltil přes sto domů a tisíce hektarů borových lesů a zemědělské půdy. Hašení ztěžují oblaka hustého kouře. Silný vítr, který plameny ještě více rozdmýchává, navíc znemožňuje specializovaným letounům nasávat mořskou vodu a hasit ze vzduchu, takže pozemní jednotky bojují s plameny samy. Předběžné vyšetřování naznačuje, že lesní požár byl způsoben jiskrami z vibrujících vodičů na soukromém elektrickém vedení přenášejícím elektřinu z větrných turbín. Dva lidé již kvůli tomu byli zatčeni a čelí obvinění ze žhářství. Víkendová srážka hasičských vrtulníků, při které zemřeli dva lidé, se nadále vyšetřuje.

Ministr životního prostředí Igor Červený (Motoristé) v Interview ČT24 v souvislosti s revidovaným návrhem Evropské komise na systém ETS zmínil, že oceňuje odstup od zelené ideologie. V jednání o emisních povolenkách vidí dílčí úspěchy, podle něj ale Česko čekají ještě další měsíce vyjednávání. Tématem rozhovoru, který vedl Daniel Takáč, byla také návštěva ministra v USA, zmenšení akceleračních zón a aktuální rekordní teploty.

Stav Dyje se po problémech s nedostatkem kyslíku zlepšuje, riziko ale podle odborníků trvá. Podle ekologa Kryštofa Chytrého by mohlo omezit množství sinic a tlející biomasy zprůtočnění alespoň části Novomlýnských nádrží a obnova říční krajiny. Ředitel pro správu povodí z Povodí Moravy Antonín Tůma to odmítá, tvrdí, že vypuštění nádrží není technicky ani z bezpečnostního hlediska možné a ohrozilo by jejich protipovodňovou i vodohospodářskou funkci. O problému diskutovali v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským.

Cestovní ruch dle Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) v posledních letech potvrdil svou roli hnací síly hospodářského růstu. Počet mezinárodních turistů mířících do zemí OECD se dle studie této mezivládní organizace v roce 2024 zvýšil o 8,1 procenta, díky čemuž se tento sektor přímo podílel na čtyřech procentech HDP. Růst navíc pokračoval i loni. Přesto se cestovní ruch potýká s řadou výzev. Zmínit lze třeba fakt, že na některých místech je cestovatelů až příliš. S řízením turistických toků může dle studie pomoci mimo jiné i umělá inteligence (AI).

Před pětapadesáti lety, 21. července 1971, se historické jádro Prahy stalo městskou památkovou rezervací. Šlo o klíčové rozhodnutí tehdejší vlády, které sice zachránilo stovky unikátních budov před demolicí, zároveň ale přineslo také výzvu, jak skloubit ochranu památek s moderním životem ve městě.

U obce Los Gallardos na jihu Španělska, kterou zasáhl ničivý lesní požár, pokračuje pátrání po nezvěstných. Jejich počet se zvýšil na 23, dopoledne úřady hovořily o devatenácti pohřešovaných. Oheň zabil dvanáct lidí, a stal se tak nejsmrtelnějším lesním požárem v zemi od začátku století, informují agentury. Požár není ani v pátek večer plně pod kontrolou. Oheň vznikl zřejmě kvůli závadě na elektrickém vedení.

Vlna veder, která nedávno zasáhla Evropu, si v Německu od poloviny června vyžádala životy přibližně 5100 lidí, odhadl tamní Institut Roberta Kocha (RKI). Už v polovině roku tak počet obětí přesahuje hodnotu za celé předchozí roky. Meteorologická služba Evropské unie Copernicus uvedla, že letošní červen byl nejteplejším červnem zaznamenaným v západní Evropě a druhým nejteplejším globálně.

Evropská unie vysílá čtyři hasicí letouny na pomoc v boji s požáry na jihu Francie, napsala na síti X předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Stroje podle ní dorazí v pondělí z Kypru a Švédska. Unie je aktivovala v rámci evropského programu pro sdílení zdrojů RescEU. Stovky hasičů bojují s rozsáhlým požárem na jihozápadě Francie, napsala agentura AFP. Oheň podle ní ale zasáhl také některá místa Portugalska, Španělska nebo Řecka.

Současná klimatická změna je podle Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) mimořádně rychlá a lidé se na ni musí adaptovat. Překonání teplotního maxima pro Česko o 1,5 stupně, jako se to stalo tento víkend, je podle meteorologů „naprosto bezprecedentní“.

Současné vlny veder s teplotními rekordy dle poslankyně Gabriely Svárovské (Zelení, za Piráty) ukazují, že stát nemá dostatečně připravenou krizovou komunikaci ani praktická opatření. Ministr životního prostředí Igor Červený (Motoristé) v Nedělní debatě ČT oponoval, že resorty veřejnost informují a vláda připravuje i konkrétní kroky. Podle exministra životního prostředí Petra Hladíka (KDU-ČSL) ale web ani sociální sítě nenahradí komunikační kampaň. Místopředseda SPD Radim Fiala zdůraznil potřebu praktických adaptačních opatření. Hosté pořadu, který moderovala Tereza Kručinská, se přeli také o personální změny na resortu životního prostředí.

Téměř v polovině zkoumaných evropských měst už padly absolutní teplotní rekordy, anebo se tam očekává, že padnou. Podle nové analýzy má hlavní roli při současné vlně veder změna klimatu, další možné faktory vědci z Imperial College v Londýně vyloučili.

Městům a obcím v Česku podle architektky Magdaleny Macekové z Nadace Partnerství chybí krizové plány pro postup během vln veder. Nedostatečná je podle ní také osvěta, která by lidem poradila, jak ochladit byty a domy. Odborníci i města se v posledních letech snaží zmírnit efekt takzvaných městských tepelných ostrovů, podle Macekové je ale celý proces velmi pomalý, stejně jako řada dalších stavebních opatření.

Začíná příjem žádostí do další fáze programu Nová zelená úsporám (NZÚ), který motivuje k investicím do úprav budov, aby bylo jejich vytápění ekologičtější a ekonomičtější. Nově má program dva směry, kterými stát rekonstrukce podporuje – bezúročné úvěry a přímé dotace. Majitelé rodinných domů, bytová družstva a společenství vlastníků jednotek (SVJ) mohou získat bezúročný úvěr. Na nízkopříjmové domácnosti v bytových domech lze k tomu získat dotační bonus až 120 tisíc. Nízkopříjmoví vlastníci rodinných domů pak mohou dosáhnout na dotaci.

V loňském roce prudce vzrostl počet lidí, kteří byli nuceni opustit své domovy, ale zůstali ve vlastní zemi, kvůli přírodním katastrofám a extrémním projevům počasí. Vyplývá to ze studie, kterou pro ekologickou organizaci Greenpeace vypracovala Hamburská univerzita.

Náměstí Jiřího z Poděbrad v Praze 3 prošlo rozsáhlou rekonstrukcí za více než 470 milionů korun. Přibyly desítky stromů, nové povrchy, kašna i opatření pro lepší hospodaření s dešťovou vodou. Nová podoba prostranství však vyvolala i debatu mezi veřejností.

Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek v Oválné pracovně oznámil, že vyčlení 700 milionů dolarů (14,6 miliardy korun) na obnovu uhelného průmyslu ve Spojených státech. Finance půjdou mimo jiné na výstavbu dvou uhelných elektráren. Bude se jednat o první nové uhelné elektrárny v USA za více než deset let, napsal deník The New York Times (NYT).