Vědci zjistili, že velcí kopytníci jako divocí koně či zubři efektivně snižují počet klíšťat v přírodě díky své přirozené pastvě. V milovické rezervaci jich bylo na pasených plochách až o 75 procent méně než v okolních, neobhospodařovaných porostech. Klíšťat v tuzemsku v posledních letech kvůli změnám klimatu přibývá a šíří se do vyšších nadmořských výšek. O výsledcích výzkumu informovala společnost Česká krajina.
„Pastvou velcí kopytníci přetvářejí husté vysokostébelné trávníky na mozaiku s vyšším podílem nízké vegetace. Tím mizí pro klíšťata ideální biotop, jako jsou vlhká a stinná místa, kde číhají na hostitele,“ uvedl Miloslav Jirků z Biologického centra Akademie věd ČR.
„I když se klíšťata více šíří kvůli vyšším teplotám, díky kterým ve větších počtech přežívají zimy, přímé slunce jim paradoxně nesvědčí. V řídké a nízké vegetaci vytvořené pastvou velkých kopytníků nemají dostatek stinných a vlhkých míst, kde jinak přežívají nejteplejší část dne, kdy jim hrozí úhyn vyschnutím,“ dodala Johana Alaverdyan z České zemědělské univerzity.
Pozorování výskytu klíšťat potvrdila i praxe. Zatímco v prvních dvou letech po zavedení pastvy byli koně v milovické rezervaci klíšťaty doslova obsypaní, v dalších letech už nebyli parazité na zvířatech prakticky patrní. Výzkum podle Jirků ukazuje, že by velcí kopytníci mohli být přínosem i v jiných typech prostředí, například v říčních nivách či mokřadech. To bude ověřovat navazující výzkum.
Klíšťat drasticky přibývá i kvůli klimatické změně
Podle letošních dat České zemědělské univerzity přibývá klíšťat v Česku dramatickým tempem. V 70. a 80. letech minulého století byla horní hranice výskytu klíšťat v tuzemsku kolem 700 metrů nad mořem, na přelomu tisíciletí již tisíc až 1100 metrů nad mořem a v roce 2024 sbírali vědci klíšťata i ve výšce kolem 1300 metrů nad mořem. Loni přitom celkově nasbírali o 75 procent klíšťat více než v roce 2021.
„K šíření klíšťat přispívá nejenom změna klimatu, ale i krajina pozměněná člověkem. Řada míst je opuštěných a zarůstá hustou vegetací, což je pro přírodu nepřirozený stav,“ tvrdí Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina, která milovickou rezervaci velkých kopytníků založila před deseti lety ve spolupráci s vědci.
V minulosti právě stáda velkých kopytníků přispívala k vytváření řídkých, krátkostébelných trávníků, kde se klíšťatům nedaří ani přesto, že mají kvůli globálnímu oteplování příhodné podmínky k expanzi.
Klíšťata přenášejí řadu nebezpečných onemocnění. Především klíšťovou encefalitidu a lymeskou borreliózu. Ty mohou mít pro člověka velmi vážné následky, včetně trvalých neurologických poškození, a v ojedinělých případech končí i smrtí pacienta.
