Analýza odhadla, že změna klimatu způsobená člověkem zintenzivnila nedávnou vlnu horka v Evropě a zvýšila počet očekávaných úmrtí v důsledku veder ve dvanácti evropských městech přibližně o patnáct set.
Na konci června zasáhla Evropu nebývalá vlna veder. Trvala deset dní, od 23. června do 2. července. Zjistit, kolik lidí během ní kvůli samotnému vedru zemřelo, není úplně snadné, data z lékařských systémů mívají značné zpoždění a výsledky mohou být nepřesné. Vědci z výzkumné organizace World Weather Attribution (WWA) se rozhodli pro jiný přístup.
Vycházeli z předpokladu, že při vedrech umírá více lidí než při mírném počasí. To potvrzuje celá řada studií, které ukazují, že zranitelní jsou zejména senioři, ale také malé děti – zkrátka skupiny, které jsou nějak oslabené nebo mají problémy s termoregulací. Současně WWA pracuje s tím, že zná velmi dobře a detailně měření teplot z evropských metropolí za posledních 150 let, takže je možné porovnávat, o kolik vyšší je počet úmrtí při různých hodnotách vedra.
A do třetice vědci vyhodnotili dopad lidmi způsobené změny klimatu, která způsobila, že z běžného červnového horka se stalo spalující vedro, které může poškozovat lidské zdraví. Z jejich výzkumu vyplývá, že používání fosilních paliv zvýšilo teploty ve zkoumaných evropských městech až o čtyři stupně Celsia. Žádné ze zkoumaných měst není české, většina leží na jihu kontinentu.
Výsledky ukazují, jak těžký je život v horkých městech
Studie odhaduje, že v důsledku extrémních teplot zemřelo ve městech během této desetidenní vlny veder přibližně 2300 lidí. Kdyby se klima neohřívalo spalováním fosilních paliv, bylo by dle studie nadměrných úmrtí asi o patnáct set méně, což znamená, že za 65 procent nadměrných úmrtí může změna klimatu.
Výsledky ukazují, jak relativně malé zvýšení nejvyšších teplot může vyvolat obrovský nárůst úmrtí, když horko zahltí lidi se základními zdravotními potížemi, jako jsou srdeční choroby, cukrovka a dýchací potíže, jak bylo zjištěno v předchozích studiích.
Výsledky také upozorňují na to, jak je horko podceňovanou hrozbou – většina úmrtí v důsledku horka se odehrává v domácnostech a nemocnicích, mimo dohled veřejnosti, a je jen zřídkakdy hlášena, uvádějí výzkumníci.
Nejvíce postiženi měli být lidé ve věku 65 let a starší, kteří podle studie tvořili 88 procent nadměrného počtu úmrtí souvisejících se změnou klimatu, a to v důsledku vyšší míry stávajících zdravotních potíží. Zjištění zdůrazňují, že starší lidé v Evropě čelí rostoucímu riziku předčasného úmrtí, protože spalování fosilních paliv má za následek teplejší, delší a častější vlny veder.
Výzkumníci ale upozorňují, že horko může ohrozit život všech věkových skupin, přičemž se odhaduje, že 183 úmrtí připadalo v jejich modelu na osoby ve věku 20 až 64 let. Přibližně devadesát procent úmrtí v Madridu bylo přičítáno změně klimatu, což je nejvíce ze všech měst, a to v důsledku velkého nárůstu veder, kdy teploty překročily hranici, při níž úmrtnost na horko rychle roste.
Autoři zprávy upozorňují, že teploty budou během vln veder v Evropě i nadále stoupat a počet úmrtí bude v budoucnu pravděpodobně vyšší. Bude to trvat do doby, než se sníží množství skleníkových plynů v atmosféře. To ale bude trvat kvůli době rozpadu oxidu uhličitého celé desítky let, takže významnou roli musí hrát také adaptační opatření ve městech, jež lokálně snižují teploty nebo poskytují lidem úlevu od vedra.
