Premiér Andrej Babiš podle ministra průmyslu Karla Havlíčka (oba ANO) navrhne Filipa Turka (Motoristé) do čela ministerstva životního prostředí. Řekl to v Otázkách Václava Moravce. Prezident Petr Pavel Turka dlouhodobě odmítá. Resort dočasně vede předseda Motoristů Petr Macinka, který je zároveň v čele ministerstva zahraničí.
„V tuto chvíli to platí,“ odpověděl Havlíček na dotaz, zda premiér předloží Turkovu nominaci. ANO podle něj ctí koaliční smlouvu a Motoristé, za něž Turek kandidoval, na jeho nominaci trvají.
Hrad v prosinci po jednání prezidenta Pavla s Turkem uvedl, že hlava státu předpokládá, že Babiš Turka na ministra nenavrhne. Předseda vlády je povinen chránit ústavní hodnoty, uvedl prezident po jednání s Turkem. Pokud by Babiš toto očekávání nenaplnil, z vyjádření Hradu vyplývá, že Pavel by Turka nejmenoval, ač to považuje za mimořádný krok.
Podle místopředsedy STAN Lukáše Vlčka by měl Babiš podat na prezidenta kompetenční žalobu. Hnutí ANO ji ale nechce. „Proč bychom šli do sporu s panem prezidentem a řešili to dalších několik měsíců,“ reagoval Havlíček.
Turek čelí kritice kvůli rasistickým a homofobním příspěvkům na sociálních sítích. Za výroky se omluvil, u některých ale autorství popírá. Kontroverze vzbudilo také jeho majetkové přiznání či informace, podle nichž před osmi lety vyhrožoval zaměstnanci saúdskoarabské ambasády.
Nestandardní, hodnotí Havlíček úder na Venezuelu
Tématem Otázek byl také americký útok na Venezuelu. Spojené státy v sobotu podnikly rozsáhlé letecké útoky, zadržely a z této jihoamerické země odvezly jejího autoritářského prezidenta Nicoláse Madura.
„Byl to nestandardní krok, ale na druhou stranu situace ve Venezuele je také nestandardní, a to už dlouhou dobu,“ řekl Havlíček. „Kloním se k tomu, že bychom měli jednoznačně podpořit Spojené státy,“ dodal. Premiér Andrej Babiš (ANO) ani prezident Petr Pavel se k americké vojenské akci ve Venezuele zatím nevyjádřili.
„Přál bych si, aby se opravdu podařilo odstranit diktátora, který tu zemi sužoval dramatickým způsobem,“ uvedl Kupka. „Přál bych si, aby současná opozice dokázala zemi stabilizovat.“ Dodal také, že by operace mohla vést ke snížení ceny ropy a zvýšení tlaku na Čínu a Rusko.
„Je dobře, že diktátor Maduro je pryč,“ řekl Vlček. Zároveň ale zpochybnil motivaci útoku a upozornil na to, jak velkým tématem byla ropa během sobotní tiskové konference prezidenta USA Donalda Trumpa o úderu na Venezuelu. Vlček dodal, že ze situace plyne poučení, že Evropa musí stát pospolu a jednotlivé státy musí prohlubovat spolupráci.
„Maduro je diktátor a drogy ohrožovaly Spojené státy už delší dobu“, řekl předseda poslanců SPD Fiala. „Na druhou stranu si myslím, že jedním z hlavních cílů operace byla ropa a geopolitické zájmy Spojených států,“ dodal. Podle něj se jedná o porušení mezinárodního práva. „Jsem rád, že Maduro je pryč a že se bojuje proti drogám, ale tento styl nemohu hájit,“ sdělil.
Také Havlíček připustil, že jedním z motivů útoku mohla být i ropa, Venezuela má totiž největší ropné zásoby na světě. V této souvislosti připomněl spolupráci Venezuely s Ruskem nebo Čínou. Americký prezident Donald Trump tak podle Havlíčka může situaci využít k posílení tlaku na zlevňování ropy na trhu a tím zatlačit na Rusko k ukončení války na Ukrajině, pro které je vývoz ropy důležitou součástí tamní ekonomiky.
Okamurův projev
Hosté Otázek hovořili také o novoročním projevu předsedy sněmovny Tomia Okamury. V projevu kritizoval poskytování zbraní Ukrajině i vedení ukrajinského státu, což vyvolalo ostrou reakci opozice i ukrajinských politiků a diplomatů. Postavil se proti ukrajinskému členství v EU, kritizoval tvrdě postoj EU i lidi z okolí prezidenta Volodymyra Zelenského, když mluvil o „ukrajinských zlodějích kolem Zelenského junty“.
Havlíček označil formu projevu Okamury „za hranou“. „Především tvrzení o tom, že EU směřuje ke třetí světové válce. Souhlasím ovšem s tím, že se Unie řítí vlakem a čeká ji náraz do zdi,“ dodal. Nesouhlasí ovšem s řešením SPD, „nechce vyskakovat, ale rychle brzdit“.
Okamurův projev kritizoval i ukrajinský velvyslanec Vasyl Zvaryč, kvůli tomu si jej pozve ministr zahraničí Macinka. Předseda poslanců SPD Radim Fiala uvedl, že diplomatická praxe má být založená na zdrženlivosti a diplomat nemá veřejně hodnotit vnitřní politiku země, kde působí. „Výroky českého ústavního činitele, ať se s nimi někdo ztotožňuje nebo ne, patří do prostoru domácí demokratické politické diskuse,“ míní Fiala.
Snaha o odvolání
Opozice chce kvůli novoročnímu projevu šéfa SPD vyvolat hlasování Poslanecké sněmovny o odvolání Okamury z jejího čela. Vyjádření jednoho z nejvyšších ústavních činitelů považují opoziční politici za ostudné a nepřijatelné, sněmovna i vláda premiéra Babiše by se od Okamurových slov měly podle nich distancovat.
„Už jen kvůli tomu, že se jedná o vážné poškození českých zájmů,“ zdůvodnil místopředseda ODS Martin Kupka snahu o odvolání. „Není to jen předseda SPD, ale předseda Poslanecké sněmovny, jehož vyjádření je důležitým krokem vůči našim partnerům. Člověk, který nás prokazatelně vyvádí ze společenství států NATO a Evropské unie, nemá být předsedou sněmovny. Označit bruselský vlak jako vlak, který míří ke třetí světové válce, je nehorázné,“ řekl.
„V SPD by se měli probudit, už nejsou opoziční stranou, ale vládní stranou, která má třetí nejvyšší ústavní pozici a formují obraz České republiky,“ řekl místopředseda Starostů Lukáš Vlček. Podle něj by hlasování o odvolání Okamury mělo být ještě před hlasováním o důvěře vlády. Podle Kupky to je na místě. Havlíček to označil za hysterii.
