Radim Fiala

Návrh ruského vládce Vladimira Putina, aby se v Istanbulu konaly bez předběžných podmínek přímé rozhovory s Ukrajinou, je podle europoslance Alexandra Vondry (ODS) důležitým krokem, ale nestačí. V Otázkách Václava Moravce řekl, že si lze klást otázku, zda nejde o zdržovací taktiku. Podle místopředsedy ANO Radka Vondráčka ale není v Putinově zájmu dát Ukrajincům čas na dozbrojení. Návrh Kremlu tak považuje za hmatatelný pokrok. Premiér Petr Fiala (ODS) si myslí, že Rusko hledá způsoby, jak se vyhnout úplnému příměří, na které je Ukrajina podle něj připravena.

Brněnský soud v úterý předběžným opatřením zablokoval středeční finální podpis smlouvy o stavbě jaderných bloků v Dukovanech. Učinil tak na návrh francouzské firmy EDF, která napadla rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS). Vláda rozhodnutí soudu bere na vědomí. Podle ministra průmyslu Lukáše Vlčka (STAN) však bude mít odklad ekonomické dopady. Ve hře je prý podání kasační stížnosti. Podle analytiků může škoda za zpoždění dosáhnout stovek milionů korun.

Na cla ohlášená americkým prezidentem Donaldem Trumpem reagují i čeští politici. Premiér Petr Fiala (ODS) uvedl, že je Praha nemůže přejít mlčením. Evropa je podle něj připravena s USA jednat. Místopředseda opozičního ANO Karel Havlíček uvedl, že ANO podle něj nedoporučuje odvetná opatření a radí jednat s rozvahou. Podle něj nepomůže ukřivděnost ani ukvapenost v odvetných krocích.

Evropa musí dávat víc peněz na svou obranu, pokud chce uchovat transatlantickou vazbu a žít v příštích desetiletích v bezpečí, řekl poradce pro národní bezpečnost Tomáš Pojar na čtvrteční konferenci Bezpečná budoucnost pořádané premiérem Petrem Fialou (ODS). Řečníci se během projevů i následné diskuse věnovali různým bezpečnostním aspektům, včetně evropské spolupráce či ruské války na Ukrajině.

Schválení největší reformy trestní politiky za posledních patnáct let je nejisté. Vládní priorita prošla prvním čtením v prosinci, od té doby se ve sněmovně neposunula. Ústavně-právní výbor se k trestnímu zákoníku vrátí ve středu. Pokud jednání tentokrát dokončí, na plénum by se novela mohla dostat v dubnu. Změny budou poslanci podle ministra spravedlnosti Pavla Blažka (ODS) schvalovat nejdřív v květnu. Zkomplikovat by to mohla opozice.

Vláda je schopná vyřešit zvýšení výdajů na obranu v letošním roce na dvě procenta HDP ve stávajícím rozpočtu, nebude potřeba zvýšit schodek či měnit zákon o státním rozpočtu. V Otázkách Václava Moravce to řekl ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL). Podle informací ČT by bylo třeba v tomto roce najít v rozpočtu osm miliard korun. Hnutí ANO i SPD se pokusí vyvolat další jednání ve sněmovně na téma obranyschopnosti země, a to navrhováním mimořádných bodů programu. Zástupci SPD pak nevylučují, že budou iniciovat svolání další mimořádné schůze.

Tuzemský obranný rozpočet by nakonec mohl příští rok přesáhnout hranici 200 miliard korun. Oproti letošku jde o nárůst o přibližně 40 miliard. To je víc, než doteď vláda plánovala. ODS chce totiž nově prosadit výdaje na obranu ve výši 2,3 procenta HDP. Záměr má podporu koaličních partnerů.

Česko čekají za půl roku sněmovní volby. Podle nejnovějšího průzkumu agentury Median by vyhrálo hnutí ANO, druhá by skončila koalice SPOLU a třetí jsou Starostové. Do sněmovny by se dostali i Motoristé, SPD, Stačilo a Piráti. Naopak pod hranicí vstupu do dolní komory skončili sociální demokraté a Trikolora. Ostatní by nezískali ani dvě procenta. Debaty o předvolebním klání se v Událostech, komentářích zúčastnili zástupci dvou opozičních a dvou vládních stran, které mají v průzkumech největší podporu. Pozvání přijali Eva Decroix (ODS), Aleš Juchelka (ANO), Michaela Šebelová (STAN) a Radim Fiala (SPD).

Poslanci ANO a SPD bojkotovali středeční jednání sněmovny o armádě poté, co ho koalice nechala uzavřít. Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) zdůraznila, že s opozicí byla vždy připravena o těchto věcech diskutovat a je i nadále. Pokud bude mít opozice zájem, informace z uzavřeného jednání poskytne, uvedla po setkání s prezidentem Petrem Pavlem. ANO a SPD už oznámily, že v polovině dubna hodlají svolat nové zasedání o obraně.

Pravidla pro jednání sněmovny se do konce volebního období nepodaří změnit. Zástupci koalice potvrdili, že se na úpravách jednacího řádu s opozicí nedohodli. ANO a SPD nesouhlasí třeba s omezením přednostních práv.

Opoziční hnutí Svoboda a přímá demokracie (SPD) bude v podzimních sněmovních volbách kandidovat společně se Svobodnými, Trikolorou a stranou Právo Respekt Odbornost (PRO). Šéfové čtveřice stran v pátek představili memorandum o spolupráci. Od spojenectví si slibují, že předejde hrozbě propadnutí hlasů a zajistí jim silnější zastoupení ve sněmovně.

Vláda premiéra Petra Fialy (ODS) ve sněmovně nestihne prosadit všechny své priority. Už teď je podle vyjádření předsedů koaličních klubů pro ČT téměř jisté, že se nepodaří změnit rozpočtové určení daní. Dolní komorou nejspíš neprojde ani myslivecký zákon. Stihnout se má naopak trestní zákoník nebo školský zákon.

Ceny potravin v lednu pokračovaly v růstu, oproti loňskému lednu byly vyšší téměř o pět procent. Šetření antimonopolního úřadu v minulosti nezjistilo v této oblasti kartelové dohody, ale mluvilo o oligopolním trhu. Ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL) v Otázkách Václava Moravce zmínil, že je nutné zvýšit tlak na dodržování pravidel a tedy i pokuty. Předseda poslaneckého klubu SPD Radim Fiala soudí, že nepsané kartely je nutno rozbít a pokuty musí být „téměř likvidační“.

Policie bude moci vést trestní řízení vůči předsedovi SPD Tomiu Okamurovi za dvojici plakátů opozičního hnutí z loňské volební kampaně. Sněmovna ho ve středu vydala ke stíhání po více než čtyřhodinovém jednání. Policie podezírá Okamuru z podněcování k nenávisti vůči skupině osob nebo z omezování jejich práv a svobod. Okamura po rozhodnutí o vydání řekl, že bude dál bojovat za bezpečnou Českou republiku a za svobodu slova.

Sněmovna schválila po pěti hodinách projevů opozice program mimořádné schůze k růstu poplatků pro Českou televizi a Český rozhlas. K novele se ale sejde až v pátek, protože ve středu už doba vymezená pro závěrečné schvalování zákonů skončila. Koalice chce na páteční poledne pro hlasování o podobě novely stanovit pevný termín. Během středečního jednání dolní komory se svého přednostního řečnického práva opět rozhodli využít opoziční předáci v čele s předsedou ANO Andrejem Babišem.

Odkládá se projednávání energetického zákona, který do Poslanecké sněmovny vrátil Senát. Dolní komora přitom normu mohla posoudit už v úterý. Koalice ale zatím nemá jasno v tom, kterou verzi podpořit. Budou o tom ještě jednat nejen poslanecké kluby, ale i špičky vládních stran. Senát chce z normy označované jako lex OZE III vypustit individuální kontroly solárních elektráren, které do návrhu vložili v dolní komoře vládní zákonodárci.

Státní správa se oproti minulému roku rozrůstá, přibylo dvě stě úřednických míst. Celkem se v ní letos počítá s 73 520 posty. Premiér Petr Fiala (ODS) a ministři argumentují tím, že noví zaměstnanci jsou potřeba kvůli čerpání peněz z Evropské unie. Na úřednické platy stát letos plánuje vydat téměř čtyřicet miliard korun.

Slovenský premiér Robert Fico (Smer) opět obvinil Českou republiku, že její politici a média zasahují do vnitřních záležitostí Slovenska. Ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.) to důrazně odmítl, premiér Petr Fiala (ODS) označil obvinění za absurdní. Fico také na schůzce s diplomaty jmenovitě oslovil přítomného českého velvyslance Rudolfa Jindráka.

Sněmovna měla pokračovat v závěrečném schvalování novely o zvýšení televizního a rozhlasového poplatku a rozšíření okruhu poplatníků. Poslanci schválili program schůze po třech hodinách. Následně bylo svoláno jednání grémia kvůli nevoli vládního tábora, kterou vyvolala žádost SPD o přestávku až do konce jednacího dne. Situací se zabývalo sněmovní grémium, které schůzi přerušilo do čtvrtka.

Spojené státy jsou pro Česko klíčovým spojencem v bezpečnosti i obchodních vztazích. Krátce po inauguraci nového amerického prezidenta Donalda Trumpa to na síti X uvedl premiér Petr Fiala (ODS). Je přesvědčen, že se vztahy zemí budou nadále úspěšně rozvíjet. Šéf opozičního ANO Andrej Babiš zase doufá, že se během Trumpova mandátu vylepší vztahy mezi USA a Evropou. Ocenil také inaugurační řeč nového šéfa Bílého domu, šlo prý o „projev silného lídra“.

Sněmovní volby se podle šéfa Bezpečnostní informační služby (BIS) Michala Koudelky stanou hlavním předmětem a cílem zájmu dezinformačních platforem, stejně jako dezinformačních stránek a skupin na sociálních sítích. Koudelka to řekl na sněmovním semináři k problematice zahraničního vměšování do volebního procesu. Ačkoli je počet konzumentů dezinformačního obsahu v Česku relativně omezený, nové technologie, především umělá inteligence, mají v období před volbami potenciál některé narativy rozšířit i mezi výrazně širší obecenstvo, míní.

Sněmovna se nedostala k hlasování o platové novele, která počítá s růstem platů ústavních činitelů pro letošek o téměř sedm procent. Schůze, kterou nechal svolat koaliční tábor, začala opoziční kritikou. Vystoupil předseda ANO Andrej Babiš i lídr SPD Tomio Okamura. Závěrečné kolo debaty bude pokračovat v pátek, kdy by podle vicepremiéra Mariana Jurečky (KDU-ČSL), který novelu za vládu předložil, měla sněmovna rozhodnout.

Za první tři měsíce, kdy ministerstvo pro místní rozvoj spustilo program na podporu výstavby nájemního bydlení, už eviduje žádosti za víc než čtyři a čtvrt miliardy. K dispozici je přitom maximálně sedm miliard. Pokud by všichni dosavadní žadatelé uspěli, vznikne přes třináct set nových bytů. Byty jsou zamýšlené pro mladé rodiny, seniory nebo zdravotníky, hasiče a další potřebné profese. Jejich měsíční nájem bude nižší, než je na trhu obvyklé.

Do konce funkčního období zbývají současné vládě už jen měsíce. Během nich plánuje prosadit třeba reformu sociálních dávek nebo novelu zákoníku práce. Podle části opozice by ale kabinet krátce před koncem svého mandátu neměl měnit systémové věci.