Radim Fiala

Poslanecká sněmovna v pátek zvolila nominantku opozičního hnutí STAN Barboru Urbanovou novou místopředsedkyní. Ke zvolení bylo v pátečním druhém kole tajné volby nutných 87 hlasů. Hlasovalo 172 poslanců, z nichž Urbanovou podpořilo 126. Ta se tak stává poslední zvolenou místopředsedkyní dolní komory a pětičlenné vedení sněmovny v čele s předsedou Tomiem Okamurou (SPD) je nyní kompletní. Urbanová byla v nynější volbě jedinou kandidátkou.

Soud uložil vládnímu hnutí SPD peněžitý trest ve výši tří milionů korun za kontroverzní předvolební plakáty. Středeční verdikt, podle nějž SPD spáchalo trestný čin podněcování k nenávisti, není pravomocný. Hnutí vinu odmítá s tím, že pouze komunikovalo své názory na migrační pakt nebo zneužívání dávek. Obžalobě čelí i šéf SPD a předseda sněmovny Tomio Okamura, stíhání je ale aktuálně přerušené, protože poslanci ho odmítli vydat. Jeho skutky tak bude soud projednávat zvlášť.

Energetická skupina ČEZ může začít s procesem vyčlenění nevýrobní části firmy do nové dceřiné společnosti, schválili na valné hromadě akcionáři. Mluvčí skupiny Ladislav Kříž potvrdil, že by nová firma měla vzniknout v řádu týdnů od schválení a následně v prvním čtvrtletí roku 2027 by do ní měly být začleněny vybrané podniky. Rozdělení ČEZu je podle analytiků prvním krokem k chystanému zestátnění společnosti, které plánuje současná vláda.

Místopředseda SPD Radim Fiala roky podnikal v oblasti zaměstnávání osob se zdravotním postižením, které stát podporuje miliardami ročně. V roce 2018 své firmy převedl do svěřenského fondu a od té doby tvrdí, že už nejsou jeho. Reportérům ČT však nyní potvrdil, že je stále jedním ze skutečných majitelů. V nejbližší době se pak chystá převést firmy na svou rodinu, sdělil. Reportéry ČT zajímalo, jak Fialovo podnikání funguje – mluvili i s lidmi, kteří pro jeho firmu, která inkasuje příspěvky od státu, pracují.

V případě, že by se ukázalo, že dotace holdingu Agrofert byly vyplaceny nezákonně, musí být po společnostech vymáhány. V pořadu CNN Prima News Partie Terezie Tománkové to v neděli řekl ministr spravedlnosti Jeroným Tejc (za ANO). Ministerstvo zemědělství dotace Agrofertu nadále vyplácí. Nejmenovaný vysoce postavený unijní představitel ale pro ČTK potvrdil, že kvůli nejasnostem kolem střetu zájmu premiéra Andreje Babiše (ANO) se i na zemědělské fondy vztahuje pozastavení výplaty dotací.

Poslanecká sněmovna řeší spory mimo jiné kvůli neobsazeným funkcím i napjatým vztahům mezi vládou a opozicí. Ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka (ANO) v Nedělní debatě ČT hovořil o „bezskrupulózním blokování“ dolní komory ze strany současné opozice, naopak poslanec Marian Jurečka (KDU-ČSL) zkritizoval „kádrování“ kandidátů opozice do sněmovních funkcí. Poslanec ODS Jiří Havránek upozornil, že některé neobsazené pozice jsou důležité pro chod státu. Poslanci SPD Tomáši Doležalovi pak více než dlouhé projevy vadí osobní útoky na zákonodárce. Debatu moderoval Martin Řezníček.

Zástupci opozice kritizují pozici ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) při výběru nového náčelníka generálního štábu armády. Neexistuje jiné čestné řešení pro politika než okamžitě rezignovat, zhodnotil europoslanec Alexandr Vondra (ODS). Zůna nehlasoval pro nominovaného Miroslava Hlaváče, s nímž má přitom úzce spolupracovat. Předseda Pirátů Zdeněk Hřib se domnívá, že se SPD snaží Zůnu „neustále cenzurovat“. Šéf poslanců SPD Radim Fiala tvrdí, že Zůna hlasoval proti způsobu výběru. Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) podotknul, že Hlaváč jako kandidát získal naprostou většinu. Nedělní debatou provázela Jana Peroutková.

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) odmítá odhad České národní banky, podle kterého schodek veřejných financí překoná příští rok tři procenta hrubého domácího produktu (HDP). Národní rozpočtová rada pro ČT spočítala, že by tři procenta znamenala deficit 356 miliard korun. Ministryně ujišťuje, že prolomení tříprocentní hranice vláda nedopustí.

Nová elektronická evidence tržeb (EET) nejspíš opět skončí u Ústavního soudu. Opozici vadí, že součástí povinnosti mají být i platby kartou. Z předchozí EET je právě Ústavní soud vyjmul. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) ale už není možné tak snadno karetní transakce dohledat.

Nový zákon o regulaci cen paliv umožní rychlejší a flexibilnější reakce na krizové situace, řekl v Nedělní debatě předseda poslaneckého klubu SPD Radim Fiala. Vláda se chce vyhnout žalobám, oponoval místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS). Podle viceprezidenta Svazu průmyslu a dopravy ČR Radka Špicara mělo být opatření mírnější. Debatu vedl Lukáš Dolanský.

Sněmovna ve čtvrtek po deseti hodinách debat přerušila mimořádné jednání, které vyvolala opozice mimo jiné kvůli růstu cen pohonných hmot či změně financování veřejnoprávních médií. Rozpravu ovládli zástupci vládní koalice ANO, SPD a Motoristů, kteří ji využili ke kritice svých odpůrců, předchozího kabinetu a k pozitivnímu vylíčení svých dosavadních nebo chystaných kroků. Promluvit mohli pouze představitelé s přednostním řečnickým právem, na všechny se ale během vymezené doby nedostalo.

Na vlivných i politicky významných postech na některých ministerstvech jsou lidé, kteří se podílejí na legitimizaci kremelské propagandy. Šíří informace ze zdrojů, které jsou podle tajných služeb přímo napojené na Rusko, a jsou tak bezpečnostním rizikem, když otevřeně míří proti českým zájmům. Takovým na Kreml přímo napojeným zdrojům někteří politici také poskytují rozhovory. Reportéři ČT zjišťovali, jak to vysvětlují a co na to jejich nadřízení ministři. Natáčeli Ondřej Golis a Jana Neumannová.

Plánovaná státní podpora hypoték pro mladé rodiny a potřebné profese se zatím nekoná. V aktuální hospodářské strategii chybí. Prioritou kabinetu je dokončení úpravy stavebního zákona.

Vláda slibuje změny v české ústavě. S některými úpravami základního zákona ale nejspíš narazí. Zástupci opozice rázně odmítají zakotvit do nejvyšší normy korunu i právo na hotovost. Větší šanci má zavedení celostátního referenda. O jeho možné podpoře mluví Piráti. Trojici zákonů kabinet zahrnul do legislativního plánu. Ke schválení ale potřebuje ve sněmovně alespoň 120 hlasů. Má jich 108.

Premiér Andrej Babiš (ANO) ve středu jednal přes tři hodiny s ministrem obrany Jaromírem Zůnou (za SPD). Po schůzce na ministerstvu obrany s novináři nehovořil. Televizi CNN Prima NEWS později řekl, že na ministerstvo bude nyní chodit často a že ministr vypracuje novou koncepci armády, představit ji má do konce května. Ministerstvo na webu uvedlo, že schůzka se týkala stavu resortu, jeho dalšího směřování, včetně aktuální koncepce a mimo jiné i rozpočtu na příští rok. Dopoledne se Zůnou jednal i prezident Petr Pavel. Ten projednal nominace na jmenování nových generálů i s dalšími ministry.

Průměrná cena benzinu v tuzemsku vzrostla kvůli bojům na Blízkém východě na 40 korun za litr, což je nejvíce od května 2024. Nafta zdražila na průměrných 44,62 koruny za litr, naposledy byla obdobně drahá v listopadu 2022, plyne z údajů společnosti CCS. Ceny paliv setrvale rostou v reakci na izraelsko-americké údery v Íránu. Průměrná cena naturalu od té doby stoupla o 6,40 koruny a diesel, na jehož ceně se vývoj podepisuje výrazněji, zdražil o 11,50 koruny.

Vládní koalice zatím nehodlá snižovat spotřební daň na benzin a naftu, oznámili v Debatě ČT její zástupci – místopředsedové sněmovny Patrik Nacher (ANO) a Jiří Barták (Motoristé) a šéf poslaneckého klubu SPD Radim Fiala. Občanští demokraté ho však podle dalšího místopředsedy dolní komory Jana Skopečka (ODS) požadovat budou už nyní, kritizují podceňování situace. Pirátská poslankyně Olga Richterová upozornila na hrozící zdražování potravin. Poslanec Lukáš Vlček (STAN) zdůraznil dopad na ceny plynu a zemědělských hnojiv.

Závazek dávat na obranu dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP) je podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) nezpochybnitelný. Slibovat vyšší výdaje ale není v současnosti reálné, uvedla v nedělní Partii Terezie Tománkové na CNN Prima News. Zástupci opozice kritizovali v debatě přístup vlády k obraně. Kabinet ANO, SPD a Motoristů podle nich neplní spojenecké závazky.

Hnutí SPD navrhne zrušit korespondenční volbu, její vládní partneři s otevřením této debaty souhlasí. Krok naopak kritizují opoziční zákonodárci, kteří novinku v minulém volebním období prosadili.

Poslanecká sněmovna schválila letošní státní rozpočet se schodkem 310 miliard korun. Při schvalování přidala například peníze na sport nebo mládež. Opozice kritizovala mimo jiné podle ní nízké výdaje na obranu. Pro rozpočet hlasovalo 103 poslanců vládní koalice, proti bylo 88 poslanců opozice. Rozpočet nyní dostane k podpisu prezident Petr Pavel. Již dříve řekl, že ho vetovat nebude. Loni rozpočet skončil s deficitem 291 miliard korun.

Poslankyně z klubu SPD Markéta Šichtařová (Svobodní) oznámila, že se vzdává mandátu. Zdůvodňuje to tím, že nemá možnost pokračovat v plnění slibů voličům při stávajícím složení dolní komory. Reagovala tak na rozhodnutí sněmovny, která pustila do druhého čtení unijní zákon o digitálních službách, což označila za obrovské zklamání. Šichtařovou má nahradit předseda pražské organizace SPD a městský zastupitel Josef Nerušil.

Na dotační program Nová zelená úsporám letos podle vicepremiéra Karla Havlíčka (ANO) mohou jít čtyři miliardy korun, možná i víc. Vláda počítá s úvěry, záručními instrumenty a bude možné vyřídit i zatím nevypořádané žádosti podle starších pravidel, uvedl v Otázkách Václava Moravce. O nových pravidlech čerpání dotací na energetické modernizace domů bude v pondělí s premiérem Andrejem Babišem (ANO) hovořit po svém jmenování nastupující ministr životního prostředí Igor Červený (Motoristé).

Kandidát na ministra životního prostředí Igor Červený (Motoristé) nechtěl konkretizovat témata schůzky s prezidentem Petrem Pavlem, jednání podle něj proběhlo v přátelské atmosféře. Pavlovi zodpověděl dotazy, řekl. Hrad odpoledne uvedl, že hlava státu s kandidátem řešila přístup Česka k ochraně přírody, vody a půdy i tematiku klimatické změny. Pavel Červeného v pondělí jmenuje ministrem. Nepojí se s ním kontroverze jako s poslancem Filipem Turkem (za Motoristy), dodal dříve prezident.

Vláda se na pondělním zasedání shodla, že zruší Národní ekonomickou radu vlády (NERV), která předchozímu kabinetu radila se strukturálními ekonomickými opatřeními. Podpořila rozšíření trestného činu obchodování s lidmi a odmítla pro nadbytečnost návrh novely opozičních poslanců o předcházení ekologické újmě. Také třeba jmenovala nové členy Rady vlády pro využití výnosu z dražeb emisních povolenek.