Radim Fiala

Vládu tento týden čeká poslední jednání před letní pauzou. Pak se kabinet sejde až ve druhé polovině srpna. Koalice má přitom ještě do konce roku řadu plánů, chce dokončit projednávání důchodové reformy nebo prosadit změnu systému dávek. Za prioritu považuje také dojednání korespondenční volby. Zatímco o penzijním systému už jedná sněmovna, sjednocení dávek teprve čeká na debatu uvnitř kabinetu. Na řadě změn se vláda neshodne s opozicí, což může jejich prosazování výrazně prodloužit.

Nabídka jihokorejské KHNP byla lepší v klíčových parametrech, uvedl v Událostech, komentářích ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (STAN) v souvislosti s tendrem na dostavbu jaderného bloku v Dukovanech. Místopředseda hnutí SPD Radim Fiala ocenil, že vláda vybrala nejlepší nabídku, aniž by se dívala na geopolitiku, a že prosadila šedesátiprocentní účast českých firem.

Výběr korejské firmy KHNP na výstavbu jaderných bloků je správné rozhodnutí, shodují se odborníci. Bývalý generální ředitel ČEZ Jaroslav Míl uvedl, že firma má dobrou organizaci výstavby. Někteří však poukazují i na rizika. Podle nich totiž hrozí dvojnásobné až trojnásobné navýšení aktuálně deklarované ceny za jeden blok, obávají se také zpoždění celého projektu. Podle americké společnosti Westinghouse, která se o tendr také ucházela, KHNP není oprávněna používat technologii reaktoru, kterou nabídla. Američané se kvůli tomu chtějí právně bránit. Naopak francouzská EDF vzala výsledek tendru na vědomí.

Dva nové jaderné bloky v Dukovanech má postavit jihokorejská společnost KHNP, na brífinku po středečním jednání vlády to řekl premiér Petr Fiala (ODS). Aktuálně nabízená cena za jeden blok při výstavbě celkem dvou reaktorů je 200 miliard korun. Jde o sumu v současných cenách. Vláda zatím rozhodla jen o stavbě bloků v Dukovanech, s vítězným KHNP bude jednat o opci na další dva reaktory v Temelíně. Za výhodnou označila nabídku jihokorejské firmy také opozice.

Sněmovna v úterý naplnila členy vyšetřovací komisi ke střelbě na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, také podpořila vládní novelu, která má přispět k lepší ochraně obětí domácího násilí. Podpory se dočkala i novela, která zjednoduší rozvody a upraví péči o děti po rozvodu. Poslanci však večer nedokončili úvodní kolo debaty k návrhu zákona o podpoře bydlení. Projednávání po dohodě klubů a na návrh předsedy klubu ODS Marka Bendy přerušili do středy.

Ještě během letních prázdnin má vláda vybrat kandidáta na eurokomisaře. Mezi nominacemi je i ministr průmyslu Jozef Síkela (STAN). Pokud by se kabinet na jeho jméně shodl, bude za něj muset hledat náhradu do čela resortu. Opozice však tvrdí, že výměna ministra může přinést problémy. Zatím poslední změnou ve vládě je jmenování Marka Ženíška (TOP 09) do funkce ministra pro vědu, výzkum a inovace, kde nahradil Helenu Langšádlovou (TOP 09).

Sněmovna už zřejmě v tomto volebním období do jednacího řádu výrazněji zasahovat nebude, míní před letní přestávkou zástupci koalice. Poslanci doteď mluvili třeba o omezení přednostních práv nebo řečnické doby. To opozice odmítá.

Vládní strany se neshodnou na případném zavedení výpovědí bez udání důvodu. Podle premiéra Petra Fialy (ODS) poslanci návrh i tak předloží ve sněmovně. Pravděpodobně ale podporu nezíská. Kromě některých vládních stran totiž výpovědi bez udání důvodu odmítá i opozice. ODS a TOP 09 chtějí úpravu připojit k další novele zákoníku práce, kterou kabinet ještě neprojednal.

Hnutí STAN by mělo v pondělí rozhodnout, koho nominuje na pozici eurokomisaře. Zmiňují se hned dvě možná jména – nově zvolená europoslankyně Danuše Nerudová a ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela. Kabinet má kandidáta oficiálně navrhnout do konce srpna. Podle premiéra Petra Fialy (ODS) by ale o jménu mohlo být jasno dříve. Pro Česko chce získat silné, ideálně ekonomické portfolio. Předseda vlády také uvedl, že se jménem kandidáta souvisí i šance na dosažení silného postu. Už nyní na evropské úrovni vede neformální jednání – další ho čeká v pondělí v Bruselu.

Sněmovna v pátek po poledni rozhodla, že poslanci budou o zavedení možnosti korespondenční volby pro Čechy žijící v zahraničí hlasovat příští pátek od 13 hodin. Pevný termín stanovila dolní komora na návrh vládního tábora. Opoziční návrhy na stanovení jiného pevného termínu pro zahájení hlasování o volbě poštou dolní komora zamítla. Předseda poslanců SPD Radim Fiala navrhoval 30. srpen 2025. Protože toto datum připadá na sobotu, Radek Vondráček (ANO) chtěl, aby se hlasovalo po 30. srpnu příštího roku.

Poslanci ve středu začali schvalovat sporné zavedení možnosti korespondenční volby pro Čechy žijící v zahraničí. Vládní tábor nechal svolat ke koaliční novele mimořádnou schůzi, která zužuje možnosti opozičních obstrukcí v debatě o návrhu programu. Ani tak se však poslanci k hlasování nedostali, v závěru jednacího dne chtěly vystoupit v řádné diskusi čtyři desítky výhradně opozičních zástupců. V jednání budou pokračovat v pátek.

Volby do Evropského parlamentu znamenají pro Evropu otočku k realističtější politice, zejména ve vztahu ke Green Dealu a migraci, uvedl při debatě českých poslanců v pořadu Události, komentáře poslanec Patrik Nacher (ANO). Také Radim Fiala (SPD) doufá, že se Evropa otáčí k realistické, pragmatické politice. I Jan Skopeček (ODS) soudí, že voliči obecně vyjádřili nesouhlas se stylem politiky, který v EU v posledních letech dominoval. Lucie Potůčková (STAN) si naopak myslí, že zvítězil strach a obavy voličů. První tři jmenovaní poslanci jsou proti tomu, aby Evropskou komisi dál vedla Ursula von der Leyenová, zatímco Potůčková ji podporuje. V pořadu se mluvilo i o tom, koho by mohlo Česko navrhnout za eurokomisaře.

Sněmovnu čekají personální změny. Čtyři poslanci, kteří ve volbách uspěli, míří z tuzemského parlamentu do toho evropského. Všichni jejich náhradníci ČT potvrdili, že mandát v dolní komoře přijmou. Změny se projeví v zahraničním a školském výboru, nový bude také místopředseda sněmovny. ANO uvažuje nad trojicí jmen. Obměny na jednotlivých postech by podle vládní koalice měly respektovat aktuální stranické rozložení sil.

Modernizace italského ropovodu TAL má ukončit závislost Česka na ruské ropě. „Po dokončení budeme mít jednu z nejmodernějších ropovodných struktur v Evropě,“ prohlásil v pořadu Události, komentáře ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN). Místopředseda hnutí SPD Radim Fiala oceňuje snahu vlády diverzifikovat rizika spojená s dovozem ropy. Ruský plyn je ale v Evropě stále potřeba, uznávají oba politici.

Stát v tomto volebním období spotřební daň z tichého vína velmi pravděpodobně nezavede. Jak zjistila ČT, k odporu opozičních ANO a SPD se definitivně přiklonili i lidovci. Jejich předseda Marian Jurečka řekl, že by byl ochotný o nové taxe uvažovat jen v případě, že by ji Česko dokázalo prosadit na celoevropské úrovni.

Sněmovna v prvním čtení podpořila vládní návrh širších změn v důchodech. Předpokládá například zvyšování důchodového věku nad nynější hranici 65 let podle prodlužování života a snižování výpočtu nových důchodů. Úvodní debata o sporné penzijní reformě poslancům zabrala 32 hodin čistého času a vyplnila tři jednací dny. Převažovala v ní opoziční kritika. Předloha nyní zamíří k posouzení do sociálního výboru.

Poslanci se v úterý začali zabývat širšími změnami v důchodech během mimořádné schůze svolané koaličními zákonodárci. Ve 23 hodin přerušili první den jednání, pokračovat budou ve středu od devíti. Podle premiéra Petra Fialy (ODS) představuje neudržitelnost penzijního systému zásadní zátěž pro Česko. Předseda opozičního ANO Andrej Babiš pokládá změny v penzích za návrh, jak okrást důchodce.

Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) chce vládě předložit návrh rozpočtu na příští rok se schodkem maximálně 235 miliard korun. Řekl to České televizi. Plánovaný deficit by tak měl oproti letošku klesnout nejméně o sedmnáct miliard. V příštích měsících tak čekají kabinet debaty, kam dát peněz víc a kde naopak škrtat. Většina jeho členů se netají tím, že ve volebním roce budou pro své resorty žádat miliardy navíc. Se snižováním schodku ale souhlasí většina vládních stran, ačkoliv jejich konkrétní představy jsou odlišné. Například TOP 09 požaduje ještě výraznější úspory než ministr financí. Prioritami mají podle koalice zůstat investice do bezpečnosti, obrany a dopravní infrastruktury.

Ministr dopravy Martin Kupka (ODS) by chtěl v příštím roce vydávat na rozestavění potřebných úseků dálnic a železničních tratí zhruba o třicet miliard víc než letos, kdy má Státní fond dopravní infrastruktury k dispozici sto miliard na nové projekty a dalších padesát na opravy a provoz. K ministrovým plánům je ovšem skeptická nejen opozice, ale i někteří členové vládní koalice.

Místo sedmi miliard na investice nula. Končí Národní rozvojový fond, do kterého měly banky odvádět peníze na investice a veřejně prospěšné projekty. Požádal o odnětí licence a Česká národní banka vyhověla. Za celou dobu své existence, tedy za tři a půl roku, finanční instituce skrz fond nepodpořily ani jeden projekt. Banky slibovaly prostřednictvím fondu podpořit třeba rozvoj infrastruktury. Celkově mělo jít o projekty v hodnotě až třicet pět miliard korun. Fond vznikl za vlády Andreje Babiše (ANO) místo tehdy zvažované bankovní daně. O jejím možném zavedení se debatuje i v současném kabinetu Petra Fialy (ODS).

Dolní komoru už ve čtvrtek čeká další mimořádná schůze. Poslanci mají na programu jednání jediný bod – korespondenční volbu pro české občany v zahraničí. Koalice jim chce hlasování ulehčit, opozice ale ve změně vidí možnou kolizi s ústavou. Počítá se tak s dlouhými projevy.

Část vládních stran nevzdává snahu prosadit výpovědi bez udání důvodu. I přesto, že čelí odporu opozice i koaličních partnerů. Ti navíc hovoří o možném porušení koaliční smlouvy. Zastánci změny ovšem namítají, že „pružnější trh práce“ je závazek z programového prohlášení vlády.

Pavel Tuleja (TOP 09) oznámil, že se vzdává nominace na ministra pro vědu, výzkum a inovace. Žádný člen vlády nesmí být zatížen pochybnostmi, zdůvodnil svůj krok. Premiér Petr Fiala (ODS) rozhodnutí Tuleji uvítal. Věří, že TOP 09 navrhne nového kandidáta. To v odpoledních hodinách potvrdila i předsedkyně strany Markéta Pekarová Adamová. Tuleja čelil kritice za to, že své vědecké práce publikoval v takzvaných predátorských časopisech, někteří zástupci akademické obce navíc poukázali na podle nich nevalnou kvalitu jeho odborných prací.

Bezpečnostní informační služba (BIS) oznámila, že rozkryla ruskou vlivovou síť. Jejím cílem bylo ovlivnit volby do Evropského parlamentu, a to nejenom v Česku, ale i dalších zemích. Součástí sítě byl podle kontrarozvědky web Voice of Europe, BIS ale hovoří i o uplácení některých evropských politiků. Že by hráli jakoukoli – natož vědomou – roli v ruských mocenských plánech však politici, jichž se kauza kolem Voice of Europe týká, odmítají. Ti, kdo webu poskytli rozhovory, především tvrdí, že neměli jak zjistit, že něco není v pořádku. Tématem se zabývali Václav Crhonek a Jakub Hříbek ve 168 hodinách.