Radim Fiala

Průměrná cena benzinu v tuzemsku vzrostla kvůli bojům na Blízkém východě na 40 korun za litr, což je nejvíce od května 2024. Nafta zdražila na průměrných 44,62 koruny za litr, naposledy byla obdobně drahá v listopadu 2022, plyne z údajů společnosti CCS. Ceny paliv setrvale rostou v reakci na izraelsko-americké údery v Íránu. Průměrná cena naturalu od té doby stoupla o 6,40 koruny a diesel, na jehož ceně se vývoj podepisuje výrazněji, zdražil o 11,50 koruny.

Vládní koalice zatím nehodlá snižovat spotřební daň na benzin a naftu, oznámili v Debatě ČT její zástupci – místopředsedové sněmovny Patrik Nacher (ANO) a Jiří Barták (Motoristé) a šéf poslaneckého klubu SPD Radim Fiala. Občanští demokraté ho však podle dalšího místopředsedy dolní komory Jana Skopečka (ODS) požadovat budou už nyní, kritizují podceňování situace. Pirátská poslankyně Olga Richterová upozornila na hrozící zdražování potravin. Poslanec Lukáš Vlček (STAN) zdůraznil dopad na ceny plynu a zemědělských hnojiv.

Závazek dávat na obranu dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP) je podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) nezpochybnitelný. Slibovat vyšší výdaje ale není v současnosti reálné, uvedla v nedělní Partii Terezie Tománkové na CNN Prima News. Zástupci opozice kritizovali v debatě přístup vlády k obraně. Kabinet ANO, SPD a Motoristů podle nich neplní spojenecké závazky.

Hnutí SPD navrhne zrušit korespondenční volbu, její vládní partneři s otevřením této debaty souhlasí. Krok naopak kritizují opoziční zákonodárci, kteří novinku v minulém volebním období prosadili.

Poslanecká sněmovna schválila letošní státní rozpočet se schodkem 310 miliard korun. Při schvalování přidala například peníze na sport nebo mládež. Opozice kritizovala mimo jiné podle ní nízké výdaje na obranu. Pro rozpočet hlasovalo 103 poslanců vládní koalice, proti bylo 88 poslanců opozice. Rozpočet nyní dostane k podpisu prezident Petr Pavel. Již dříve řekl, že ho vetovat nebude. Loni rozpočet skončil s deficitem 291 miliard korun.

Poslankyně z klubu SPD Markéta Šichtařová (Svobodní) oznámila, že se vzdává mandátu. Zdůvodňuje to tím, že nemá možnost pokračovat v plnění slibů voličům při stávajícím složení dolní komory. Reagovala tak na rozhodnutí sněmovny, která pustila do druhého čtení unijní zákon o digitálních službách, což označila za obrovské zklamání. Šichtařovou má nahradit předseda pražské organizace SPD a městský zastupitel Josef Nerušil.

Na dotační program Nová zelená úsporám letos podle vicepremiéra Karla Havlíčka (ANO) mohou jít čtyři miliardy korun, možná i víc. Vláda počítá s úvěry, záručními instrumenty a bude možné vyřídit i zatím nevypořádané žádosti podle starších pravidel, uvedl v Otázkách Václava Moravce. O nových pravidlech čerpání dotací na energetické modernizace domů bude v pondělí s premiérem Andrejem Babišem (ANO) hovořit po svém jmenování nastupující ministr životního prostředí Igor Červený (Motoristé).

Kandidát na ministra životního prostředí Igor Červený (Motoristé) nechtěl konkretizovat témata schůzky s prezidentem Petrem Pavlem, jednání podle něj proběhlo v přátelské atmosféře. Pavlovi zodpověděl dotazy, řekl. Hrad odpoledne uvedl, že hlava státu s kandidátem řešila přístup Česka k ochraně přírody, vody a půdy i tematiku klimatické změny. Pavel Červeného v pondělí jmenuje ministrem. Nepojí se s ním kontroverze jako s poslancem Filipem Turkem (za Motoristy), dodal dříve prezident.

Vláda se na pondělním zasedání shodla, že zruší Národní ekonomickou radu vlády (NERV), která předchozímu kabinetu radila se strukturálními ekonomickými opatřeními. Podpořila rozšíření trestného činu obchodování s lidmi a odmítla pro nadbytečnost návrh novely opozičních poslanců o předcházení ekologické újmě. Také třeba jmenovala nové členy Rady vlády pro využití výnosu z dražeb emisních povolenek.

Je to přesně měsíc, co premiérovi Andreji Babišovi (ANO) uplynula 30denní lhůta, během které měl podle zákona vyřešit svůj střet zájmů. Firmy, které vlastní a které pobíraly státní dotace, ale dosud nepřevedl do svěřenského fondu, jak slíbil. Čeká podle svých slov na souhlas ze dvou zemí Evropské unie. Nově se také objevily rozpory mezi tím, co Babiš slíbil, tedy že k majetku se dostanou jeho děti až po jeho smrti, a tím, co je údajně napsáno v zakládací listině fondu.

Sněmovna v úterý začala jednat o návrhu pětice opozičních stran na vyslovení nedůvěry vládě Andreje Babiše (ANO). Opozice vyvolala schůzi po vyostření konfliktu mezi Motoristy a prezidentem Petrem Pavlem. V úvodu schůze vystoupil předseda ODS Martin Kupka, který kabinet kritizoval. Premiér Babiš se ve svém projevu následně naopak ostře vyjadřoval směrem k opozici. Kolem 21. hodiny se sněmovna dostala k rozpravě. Jednání bylo ve 23 hodin přerušeno a pokračovat bude ve středu od 9 hodin.

Zástupci akademické obce, odborné spolky i ombudsman varují před dopady novely stavebního zákona na památkovou péči. Norma, kterou poslanci projednávají, výrazně uvolňuje pravidla v památkových rezervacích a zónách a ruší ochranná pásma. Kritici se obávají nevratných škod i ztráty mezinárodní prestiže Česka. Vůči změnám v zákoně se vymezili v otevřeném dopise premiérovi Andreji Babišovi (ANO) a poslancům.

Poslanci ve středu ani na druhý pokus nezvolili šéfa opozičního hnutí STAN Víta Rakušana místopředsedou sněmovny. Poslední ze čtveřice místopředsednických pozic v dolní komoře zůstala neobsazená. Uskuteční se nová volba, do níž budou moci poslanecké kluby navrhovat nové nominanty. Sněmovna měla na programu i další body, například úvodní kolo debaty o novele stavebního zákona. Debatu ale po čtyřech hodinách přerušila, vrátí se k ní zřejmě v pátek.

Kabinet Andreje Babiše (ANO) na pondělním zasedání schválil státní rozpočet na letošní rok se schodkem 310 miliard korun. Vláda na zákonu pracovala od prosincového jmenování, ve sněmovně předtím odmítla návrh předchozího kabinetu Petra Fialy (ODS) se schodkem 286 miliard. Poslanci by aktuální návrh měli finálně schvalovat 11. března. Opozice výši deficitu kritizuje.

Vláda ANO, SPD a Motoristů premiéra Andreje Babiše (ANO) získala důvěru sněmovny. K hlasování se poslanci dostali ve čtvrtek večer po rekordních 26 hodinách rozpravy. Babiš v ní řekl, že se nenechá sněmovnou vydat k trestnímu stíhání v kauze Čapí hnízdo. Před poslanci uvedl, že justici nezpochybňuje, najdou se podle něho ale soudci, kteří rozhodují politicky. Opozice v rozpravě kritizovala ekonomické plány kabinetu a varovala, že zahraniční politika nové vlády ohrozí bezpečnost země.

Sněmovna opět přerušila debatu o vyslovení důvěry vládě, kterou zahájila v úterý odpoledne. K hlasování se dolní komora dostane nejspíše ve čtvrtek. Diskuse včetně vystoupení členů vlády trvala zatím 19 hodin. V úvodu středečního jednání hovořili zástupci opozice s přednostním právem, kteří před novým kabinetem varovali. Po jedenácté hodině dopoledne sněmovna zahájila obecnou rozpravu, během níž další opoziční zákonodárci pokračovali v kritice vlády.

Na první letošní řádné schůzi se zákonodárci v úterý celý den zabývali vyslovením důvěry kabinetu Andreje Babiše (ANO), jehož součástí jsou také SPD a Motoristé. Na úvod promluvil premiér Babiš, podle něhož je cílem kabinetu sebevědomé, bezpečné, prosperující a úspěšné Česko. V dolní komoře pak hovořili jednotliví ministři, kteří poslancům představili své priority. Po nich vystupují zástupci opozice. Ta v úterý neprosadila doplnění programu schůze o projednání návrhu k odvolání Tomia Okamury (SPD) z čela dolní komory. Schůze byla v úterý večer přerušena do středečního rána.

Česko má za sebou v diplomacii horký vstup do roku 2026. A to i kvůli předsedovi Poslanecké sněmovny a SPD Tomiu Okamurovi, který hned v novoročním projevu slovně zaútočil na Evropskou unii či Ukrajinu, která se už několik let brání ruské agresi. Nedlouho po Okamurovi si pak „přisadil“ i druhý muž hnutí Radim Fiala, který zpochybnil roli Ruska ve výbuších muničních skladů ve Vrběticích. Premiér Andrej Babiš (ANO) však Okamurova slova dlouho nekomentoval, vyjádřil se až po zmíněném prohlášení Fialy. Ani pak ale předseda vlády svého koaličního partnera přímo nekritizoval. O tom, jaké poměry panují ve vládní koalici v oblasti zahraniční politiky, natáčel pro Reportéry ČT Jan Moláček.

Hosté Událostí, komentářů týdne diskutovali o odmítnutí prezidenta Petra Pavla jmenovat poslance Filipa Turka (za Motoristy) ministrem životního prostředí. Tématem debaty byla také návštěva Ukrajiny ministrem zahraničí Petrem Macinkou (Motoristé) nebo výroky předsedy poslaneckého klubu SPD Radima Fialy o útoku ve Vrběticích. Hosté komentovali rovněž spor USA a Dánska v otázce Grónska. Pozvání přijali komentátor webu lidovky.cz Petr Kamberský, redaktorka Deníku N Petra Procházková, bývalý guvernér ČNB Miroslav Singer, herečka Barbora Bočková a publicista Michael Durčák. Pořad moderovala Klára Radilová.

Udržet deficit státního rozpočtu na letošní rok pod 300 miliardami korun bude velmi obtížné. Jednotliví ministři dostali za úkol šetřit, řekla v Otázkách Václava Moravce ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Návrh připravený předchozím kabinetem Petra Fialy (ODS) počítal s deficitem 286 miliard korun. Ten ale podle Schillerové neodpovídal skutečnosti.

„Jsme svědky vzniku nových globálních geopolitických pravidel a Česko na to musí reagovat. Nelze se na to pouze dívat a komentovat, ale musíme se k tomu jako země postavit,“ míní předseda sněmovního zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO). Místopředseda ústavně–právního výboru Karel Dvořák (STAN) se obává, že dochází ke změně světového řádu na imperiální uspořádání, kde neplatí mezinárodní právo. Bývalého ministra zahraničí a poslance Jana Lipavského (za ODS) zejména znervózňují výroky Trumpa ohledně Grónska a očekává silnou a jednotnou pozici EU, aby naopak pokračovala konstruktivní spolupráce s USA. Podle člena zahraničního výboru Jindřicha Rajchla (PRO, klub SPD) je důležité prosazovat střízlivou zahraniční politiku a zaměřit se na české národní zájmy, nikoliv kádrovat velmoci. Události, komentáře moderovala Tereza Řezníčková.

Předseda Poslanecké sněmovny Tomio Okamura svůj novoroční projev pojal jako projev předsedy hnutí SPD, řekl v pondělí premiér Andrej Babiš (ANO). Opozice chce hlasovat o odvolání Okamury z postu šéfa dolní parlamentní komory kvůli ostrým výrokům vůči Ukrajině či Evropské unii. Představitelé opozičních stran nesouhlasí ani s výroky předsedy poslaneckého klubu SPD Radima Fialy, podle něhož není prokázáno, že za výbuchem muničního skladu ve Vrběticích v roce 2014 bylo Rusko. S Fialou nesouhlasí ani někteří ministři ANO, včetně premiéra.

Vláda ANO, SPD a Motoristů schválila své programové prohlášení. Za týden by s ním měla žádat sněmovnu o důvěru. Premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání vlády sdělil, že kabinet schválil programové prohlášení v té podobě, v jaké ho zveřejnil na konci října loňského roku. Ministři jednali i o služebním zákonu. Ten chce vláda nahradit normou s flexibilnějšími prvky, jak navrhli koaliční poslanci. Babiš rovněž potvrdil, že ve středu ponese na jednání na Hradě nominaci poslance Motoristů Filipa Turka na ministra životního prostředí.

Kvůli nedokončenému projektu může Česko přijít o desítky milionů korun z Evropské unie. Takzvaný elektronický spis, který stát chystá už osmnáct let, totiž není podle nového ministra spravedlnosti připravený a není ani jasné, že ho resort stihne dokončit v termínu, tedy do letošního podzimu.