Radim Fiala

Premiér Petr Fiala (ODS) svými slovy ve vánočním projevu o prodavačích strachu mínil opozici, shodli se místopředsedové ANO Karel Havlíček a SPD Radim Fiala. Vůči označení se ohradili, Petr Fiala tak podle nich označuje lidi, kteří jen popisují realitu. Lídři vládních stran oceňují naopak projev jako věcný či realistický.

Od ledna stoupnou starobní důchody v průměru o 358 korun měsíčně. Po této pravidelné, zákonem dané valorizaci přesáhne průměrný důchod 21 tisíc korun, bude tak činit zhruba 43 procent průměrné hrubé mzdy. Zvýšeny budou zároveň i invalidní, vdovské, vdovecké a sirotčí důchody. S novým rokem platí rovněž další změny, například lidé v náročných profesích mohou odejít do důchodu dříve. Změní se i podmínky pro pracující seniory.

Platy politiků a dalších ústavních činitelů by mohly po lednovém zvýšení o sedm procent od roku 2026 vyrůst o dalších víc než třináct procent. Podle dat ministerstva financí to spočítala Česká televize. Stane se tak v případě, že parlament schválí příslušný vládní návrh. Koalice prosazuje, aby se platová základna zmíněné skupiny v budoucnu znovu odvíjela od trojnásobku průměrné mzdy.

Vládní novela k růstu televizního a rozhlasového poplatku a k rozšíření okruhu plátců je ve sněmovně před závěrečným schvalováním. Poslanci opozice, ale i koalice k ní podali v středečním druhém čtením čtyři desítky úprav. Debata se protáhla na dva jednací dny. Poslanci se tématu věnovali celkem skoro šestnáct hodin z toho téměř 4,5 hodiny ve středu. O podobě předlohy budou hlasovat patrně nejdříve ve druhé polovině ledna, byť podle původních představ vládního tábora měla být účinná už od začátku příštího roku.

Poslanci se v úterý sešli k dalšímu projednávání vládní novely o zvýšení televizního a rozhlasového poplatku a rozšíření okruhu poplatníků. Předloha je ve druhém čtení. Už nyní je jisté, že bude účinná později než od ledna, jak vláda původně předpokládala. Program schůze se povedlo schválit až po téměř pěti hodinách. Večer pak sněmovna omezila řečnickou dobu pro debatu, což prosadil zhruba 8,5 hodiny po zahájení jednání koaliční tábor, jehož zástupci mluvili o opozičních obstrukcích.

Sněmovna hlasy poslanců vládní koalice schválila návrh státního rozpočtu na příští rok. Počítá se schodkem 241 miliard korun. Proti letošnímu upravenému rozpočtu klesne schodek o 41 miliard korun. Poslanci také hlasovali o stovce pozměňovacích návrhů za zhruba 224 miliard korun. Debatu provázela tradiční kritika z opozičních lavic. Předseda SPD Tomio Okamura schodek označil za obří. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) opět varoval před čerpáním peněz z vládní rozpočtové rezervy, pokud by ji to snížilo pod zákonem stanovenou hranici.

Novela mysliveckého zákona nemá ani téměř půl roku po vládním schválení podporu ve sněmovně. Návrh chce posílit práva vlastníků pozemků a rychleji snižovat počty přemnožené zvěře. Proti je nejen celá opozice, ale i část poslanců STAN a KDU-ČSL. Vadí jim třeba snaha vlády zmenšit minimální výměru honitby nebo výše pokut, které by mohl stát udělovat za neplnění plánu lovu.

Systém výsluh příslušníků bezpečnostních sborů by se podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) měl do budoucna změnit, v současném volebním období se tak ovšem podle něj určitě nestane, uvedl v Otázkách Václava Moravce. Současný systém považuje za nešťastný, preferuje vyšší ohodnocení ve mzdách. Vláda je nyní kritizována kvůli nízkým platům policistů či hasičů, stovky z nich ve čtvrtek protestovaly v Praze.

Poslanci ve třetím čtení zákona schválili předlohu o obchodování s emisními povolenkami. Ta počítá s tím, že peníze z prodeje povolenek bude možné využít jen na boj s následky klimatické změny. Předseda ANO Andrej Babiš dopoledne více než dvě hodiny blokoval svým projevem páteční jednání sněmovny. V jeho úvodu jí neúspěšně navrhl projednat psychický stav předsedy vlády a ODS Petra Fialy, mimo jiné kvůli jeho příslibu srovnat české platy s německými. Jednací sál v reakci opakovaně opustili představitelé vlády. Jednání bylo odpoledne přerušeno, pokračovat bude až 3. prosince.

Vítězství Donalda Trumpa v prezidentských volbách s sebou nese i očekávání ohledně politiky a obchodu. Zatímco americké trhy po ohlášení výsledků rostly, zdejší ekonomika reaguje rozpačitě. Koruna k dolaru oslabila a dovážené zboží tak zdražuje. České podniky se navíc obávají možného zvýšení cel, které příští americký prezident slibuje. Podle českého prezidenta Petra Pavla bude také nutné rychleji převzít větší zodpovědnosti za vlastní obranu. V budoucnu bude podle něj muset Evropa vydávat víc než plánovaná dvě procenta HDP. ČT z dat ministerstva financí navíc zjistila, že Česko ke konci září zatím reálně vydalo na obranu jen zhruba jedno procento HDP.

Evropa a potažmo Česká republika se po vítězství republikána Donalda Trumpa v bitvě o Bílý dům musí připravit na řadu změn, prohlásili v pořadu Události, komentáře zástupci sedmi sněmovních stran. Především se dá čekat, že kvůli Trumpově zaměření na vnitropolitické otázky se Evropa začne více starat o sebe, zaznělo v debatě.

Zákonodárci ve zrychleném režimu v prvním čtení schválili novelu stavebního zákona, která má pomoci překlenout nynější potíže spojené s digitalizací stavebního řízení. Novinka umožní stavebníkům předkládat projektovou dokumentaci v digitální podobě a stavební úřady na jejím základě budou moci využívat své dosavadní systémy, které používaly do letošního 1. července. Novela má začít platit den po vyhlášení ve sbírce. Nyní ji dostane k projednání Senát.

Poslanci znovu projednávali vládní důchodovou reformu, závěrečné schvalování však znovu přerušili. O její podobě mají hlasovat v pátek v poledne. Reforma předpokládá zejména další postupné zvyšování věku pro odchod do důchodu a snižování výpočtu nových penzí. Opatření mají podle vlády přispět k udržitelnosti a snížení schodku důchodového systému. Opozice se změnami nesouhlasí.

Investice do malých modulárních reaktorů je velmi důležitý krok v české energetice, řekl v Interview ČT24 ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček (STAN). Tendr na Dukovany má zajistit stabilní energii, je ale třeba být otevřený i novým technologiím, dodal. Opozice upozorňuje, že budoucnost modulárních reaktorů je nejistá.

Vláda chce od ledna příštího roku prosadit výrazné zvýšení státní renty pro bývalé prezidenty. Zjistila to ČT. Od roku 2004 pobírají exprezidenti měsíční rentu 50 tisíc korun, dalších 50 tisíc jim stát posílá jako náhradu na provoz kanceláře či asistenta. Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) navrhuje, aby se renta navýšila na stejnou částku jako u řadových poslanců – tedy přes sto tisíc korun měsíčně.

Na dvě stovky předložených zákonů ještě rok před volbami poslanci nestihli projednat. U více než poloviny ani nezačali a k některým se už dostat ani neplánují. Řada dalších je opozičních. Na začátku procesu jsou i vládní normy – včetně těch, které chce koalice schválit do konce roku. To se týká třeba revize dávek. Ještě větší prioritu mají rozpočet na příští rok a penzijní reforma. Sněmovna o ní začne jednat v závěrečné fázi ve středu. Předchozí debaty zabraly několik dní.

Poslanci v Událostech, komentářích řešili návrh státního rozpočtu, který počítá se schodkem 241 miliard korun. Předseda rozpočtového výboru Josef Bernard (za STAN) označil rozpočet za rozumný kompromis. Členka rozpočtového výboru Margita Balaštíková (ANO) jej má za nereálný. Podobně se vyjádřil místopředseda hospodářského výboru Radim Fiala (SPD). Podle místopředsedy sněmovny Jana Skopečka (ODS) počítá rozpočet s poměrně vysokým nárůstem příjmů, ale je postaven na ekonomické prognóze.

Návrh státního rozpočtu na příští rok se schodkem 241 miliard začnou už ve středu projednávat poslanci. Deficit má oproti letošnímu plánovanému rozpočtu klesnout o čtyřicet miliard. Přesto vláda plánuje oproti letošku vydat víc peněz například na investice, vědu a výzkum, na důchody nebo na dávky pro zdravotně postižené. Opozice návrh rozpočtu nepodpoří, ANO a SPD vládě vytýkají, že špatně vybírá daně a málo šetří.

Pátek byl pro končícího ministra pro legislativu Michala Šalomouna (za Piráty) ve vládě posledním dnem, spolu s ním odchází také dalších osm lidí. Uvolněnou pozici už kabinet obsazovat nebude, agendu přebere ministerstvo spravedlnosti. Šalomoun ve své funkci například snížil počet unijních směrnic, jež se nepodařilo přijmout včas, a postavil vládní analytický útvar.

Ekonomická situace v Česku není kritická a období vysoké inflace je za námi, prohlásil ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) v pořadu Události, komentáře. Šéf poslaneckého klubu SPD Radim Fiala však varoval před přílišným optimismem a upozornil na krizi v Německu, která by mohla ohrozit českou exportní ekonomiku. Vláda ve čtvrtek schválila hospodářskou strategii, o konkrétních krocích implementace se bude jednat v únoru.

Platy vrcholných politiků by mohly příští rok vzrůst o více než 13 procent. Například měsíční plat premiéra a předsedy parlamentní komory by vůbec poprvé přesáhl 300 tisíc korun a plat ministrů 200 tisíc korun. Vyplývá to z novely příslušného zákona, který kvůli zásahu Ústavního soudu (ÚS) předložilo ministerstvo práce a sociálních věcí do připomínkového řízení. Letos platy vrcholných politiků zůstaly v souvislosti s jednou z úprav ve vládním konsolidačním balíčku v podstatě na loňské úrovni. Vláda bude o parametrech ještě jednat, opozice uvažuje i o zmrazení těchto výdělků.

Vládní koalice by měla požádat o důvěru v Poslanecké sněmovně, shodli se v Otázkách Václava Moravce senátorka Jana Mračková Vildumetzová (ANO) a předseda poslaneckého klubu SPD Radim Fiala. Právě SPD chce vyvolat i hlasování o nedůvěře. Zástupci vlády – ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) a ministr dopravy Martin Kupka (ODS) ale trvají na tom, že nedělají žádné zásadní změny ve svém programu, které by opětovné vyslovení důvěry vyžadovaly.

Poslanci odhlasovali zvýšení výdajů letošního státního rozpočtu a jeho schodku o třicet miliard korun. Peníze mají jít na odstraňování škod po povodních, které postihly v polovině září především Moravskoslezský a Olomoucký kraj. Jednání o vládní rozpočtové novele proběhlo zkráceně.

Zástupci Pirátů, ostatních stran vládní koalice a sněmovní opozice se střetli v debatě pořadu Události, komentáře. Řešili situaci kolem konce ministra pro místní rozvoj Ivana Bartoše (Piráti) ve funkci. Senátorka Adéla Šípová (za Piráty) čeká, že většina Pirátů podpoří odchod z vlády, zároveň odmítla, že by kritizovaný digitální systém stavebního řízení nefungoval. Zkušenosti ostatních hostů pořadu ale byly odlišné, na problémy také opakovaně upozorňovali. Zástupci opozice se navíc domnívají, že by vláda měla po těchto změnách požádat sněmovnu o důvěru.