Současné vlny veder s teplotními rekordy dle poslankyně Gabriely Svárovské (Zelení, za Piráty) ukazují, že stát nemá dostatečně připravenou krizovou komunikaci ani praktická opatření. Ministr životního prostředí Igor Červený (Motoristé) v Nedělní debatě ČT oponoval, že resorty veřejnost informují a vláda připravuje i konkrétní kroky. Podle exministra životního prostředí Petra Hladíka (KDU-ČSL) ale web ani sociální sítě nenahradí komunikační kampaň. Místopředseda SPD Radim Fiala zdůraznil potřebu praktických adaptačních opatření. Hosté pořadu, který moderovala Tereza Kručinská, se přeli také o personální změny na resortu životního prostředí.
Poslankyně Irena Ferčíková Konečná (Zelení, za Piráty) chtěla na pátečním jednání sněmovny zařadit bod, který by se týkal právě krizové komunikace státu v souvislosti s vlnami veder. Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) na to reagoval prohlášením, že „v létě je horko, v zimě je zima, v noci je tma. Takže to je krize. Samozřejmě chápu, že v létě je horko, tak někteří lidé jsou přehřátí, ale vidím, že Strana zelených je teda přehřátá značně“.
Piráti chtěli tento bod podle Svárovské zařadit kvůli „komunikační stránce věci a bezpečnostní situaci“. Podle ní jde jednak o zdravotní rizika, jednak o zátěž pro infrastrukturu, například prododávky elektřiny. „Vlny veder se prohlubují, teploty jsou vyšší a počet dní, kdy trvají, se prodlužuje,“ doplnila.
Míní, že by se kvůli tomu měla sejít Bezpečnostní rada státu. Ta by dle ní měla řešit například možné strategie pro případ přetížených nemocnic či nedostatku vody, mimo jiné v situaci, kdy lidem vysychají studny. Stávající vláda „se tomu směje“ a „nedělá vůbec žádné kroky, jen rozkládá ministerstvo životního prostředí,“ zkritizovala. „Je to jedna z největších hrozeb současnosti,“ řekla ke klimatické krizi s tím, že její dopady se týkají společnosti, infrastruktury i ekonomiky.
Stát o vedrech komunikuje, namítá Červený
Červený odmítl, že by vláda situaci ignorovala. Podle něj ministerstvo zdravotnictví i další instituce, například resorty odpovědné za sport či vnitro, zveřejňují doporučení, jak se v horku chovat. Zmínil například informace o úžehu a úpalu nebo doporučení nesportovat venku v největších vedrech.
Vláda komunikuje, připustil exministr životního prostředí Hladík, ale zdůraznil, že samotné zveřejnění informací na webu nebo sociálních sítích nestačí. „To, že to někdo napíše na facebook nebo na stránky, není komunikační kampaň,“ myslí si. Stát by podle něj měl lidem aktivněji vysvětlovat, jak se při extrémních teplotách chovat, a zároveň přijímat střednědobá adaptační opatření.
Madrid jako příklad
Jako dobrý příklad Hladík zmínil Madrid, kde podle něj fungují stovky klimatizovaných míst, kam se lidé mohou v době veder přijít zchladit – jde například o veřejné instituce. Zdůraznil také potřebu rychlejší adaptace měst, zejména větší množství zeleně, a varoval před nedostatkem pitné vody. Připomněl rovněž varování odborníků, podle nichž mohou být v budoucnu vlny veder ještě výraznější.
Červený podotkl, že klimatickou změnu nezpochybňuje. „Nechápu ale, proč tomu musím říkat krize,“ dodal vzápětí. Vláda se podle něj chce zaměřit na protipovodňová opatření a zadržování vody v krajině. Zmínil také přípravu dvou vodních nádrží – jedné ve Zlínském a druhé v Moravskoslezském kraji.
Místopředseda SPD Fiala v debatě řekl, že „klimatická změna probíhá od té doby, co je planeta planetou“. Moderátorka poznamenala, že panuje téměř stoprocentní vědecký konsensus o vlivu člověka na změnu klimatu. Fiala odvětil, že SPD s tím nesouhlasí. Na poznámku moderátorky o zásadním nárůstu emisí v důsledku průmyslové revoluce reagoval slovy, že „periody změny klimatu se počítají v tisících letech“.
„Upovolenkujeme se a uzbrojíme se“ a nebudeme mít peníze na střednědobá opatření, která nám umožní žít s „přírodou v souladu a v harmonii,“ dodal Fiala s tím, že v Evropě se situace z hlediska emisí oproti 70. letům významně zlepšila.
Změny na ministerstvu životního prostředí
Debata se poté přesunula k personálním změnám a škrtům na ministerstvu životního prostředí a v jeho přidružených organizacích. Červený uvedl, že resort v rámci systemizace propustil několik desítek lidí. Zdůraznil ale, že zrušení pracovní pozice nemusí automaticky znamenat odchod konkrétního člověka. Dodal také, že se změny netýkají pouze „jeho“ ministerstva a že propouštěly i další resorty.
Ministr zároveň odmítl, že by se mělo propouštět na Českém hydrometeorologickém ústavu. „Propuštění nebude,“ řekl k ČHMÚ s tím, že o věci mluvil s ministryní financí Alenou Schillerovou (ANO).
Hladík uvedl, že sám podporuje efektivnější státní správu a jako ministr o ni také usiloval. Současný postup ale označil za „chaotický“. Podle něj by dávalo smysl nejprve snížit administrativní zátěž, digitalizovat některé agendy a teprve poté případně snižovat počet zaměstnanců. „Kdyby to tak udělali, zatleskám,“ prohlásil. Současné změny podle něj působí dojmem, že někteří lidé končí kvůli politickému vlivu.
Debata se dotkla také jmenování nového ředitele České inspekce životního prostředí. Tím se stal Pavel Straka, který dříve kandidoval za Motoristy. Hladík se ptal, jakou má Straka pro vedení inspekce kvalifikaci a s jakou strategií do funkce přichází. Červený namítl, že Straka uspěl v testových otázkách a že výběrové řízení proběhlo standardně. Připomněl také, že součástí výběrové komise byli zástupci úřadu státního tajemníka.
Svárovská kritizovala i jmenování nového ředitele Krkonošského národního parku. Ministrem jmenovaný Robin Moravec z České lesnické akademie v Trutnově podle ní nemá důvěru obcí ani odborné veřejnosti. „Jmenoval jste objektivně nejhoršího kandidáta,“ řekla Červenému. Ministr to odmítl.
