Ředitelem Správy Krkonošského národního parku (KRNAP) ve čtvrtek ministr životního prostředí (MŽP) Igor Červený (Motoristé) jmenoval pedagoga České lesnické akademie Trutnov Petra Moravce, zjistila agentura ČTK. Moravec byl také vedoucím kanceláře bývalého ředitele parku Robina Böhnische, kterého ministr odvolal z funkce letos v březnu. Za priority Moravec označil ochranu místní přírody, protipožární opatření či digitalizaci. Chce bojovat proti výstavbě apartmánů.
Podle Moravce zůstává prioritou Správy KRNAPu ochrana přírody a rozvoj regionů. Avizoval, že jeho prvními kroky budou sezení a komunikace se zaměstnanci a následně s odborovou organizací a starosty. Správa a její fungování a rozhodování podle něj musí být předvídatelné. „Musíme se zaměřit na regulaci turismu – to znamená – mělo by nám být svým způsobem jedno, kolik těch turistů přijede, ale nemělo by nám být jedno, kam jdou a kde působí,“ dodal Moravec.
Moravec měl dosud ve správě parku úvazek v rozsahu 0,1. Trojici finalistů výběrového řízení doplňovali pracovníci KRNAPu, vedoucí oddělení projektového řízení správy Josef Taláb a vedoucí oddělení monitoringu a podkladů k péči David Krause.
Ministerstvo původně předpokládalo, že se nový ředitel ujme funkce 4. května, ale výběrové řízení se prodloužilo. Přihlásilo se do něj čtrnáct uchazečů. Po odvolání ředitele správu parku dočasně vedl vrchní ředitel sekce ochrany přírody a krajiny ministerstva Michal Servus.
Moravec byl podle některých médií favoritem výběrového řízení. V dopise zaslaném v květnu ministrovi životního prostředí ho kritizovali zástupci Svazku obcí Východní Krkonoše. Podle nich jeho profesní profil a veřejně dostupné informace o něm vyvolávají vážné pochybnosti o vhodnosti jeho jmenování do čela správy parku.
Pochybnosti ohledně Moravcova působení
Deník N a Seznam Zprávy v květnu informovaly o pochybnostech, které interně vyvolávalo Moravcovo zaměstnání v KRNAPu. Jednou z nich byl Moravcův souběh zaměstnání v národním parku a v České lesnické akademii Trutnov. V září 2021 nastoupil v lesnické akademii na plný úvazek, ačkoli v téže době rovněž pracoval na plný úvazek jako vedoucí kanceláře ředitele KRNAPu, shodují se obě média.
Podle Deníku N i Seznam Zpráv mu docházkový systém automaticky zapisoval docházku každý všední den od 6:00 do 14:30, ale skutečné příchody a odchody si Moravec nečipoval. „Evidence přítomnosti pana Ing. Petra Moravce na pracovišti neodpovídá skutečnosti,“ citují obě média zprávu odboru interního auditu a finanční kontroly MŽP z března 2022. Od ledna 2022 se Moravcovi úvazek v KRNAPu zmenšil na 0,4.
Druhá záležitost, kterou interní audit prověřoval, bylo používání služebního vozu. Deník N píše, že kontroloři upozornili na nesoulad mezi vykázanými cestami a tankováním. V jednom případě Moravec podle zprávy večer tankoval v Praze 9, přestože v evidenci uvedl, že je v Krkonoších. Jindy, píšou Seznam Zprávy, zase dle evidence jízd Moravec uvedl, že jede na jednání na ministerstvo životního prostředí, podle odboru bezpečnosti a krizového řízení resortu ale neprošel vrátnicí.
V reakci na audit nedostal Moravec dle Deníku N žádný postih, podle Seznam Zpráv však pro něj měl důsledky. „Panu Moravcovi jsem objektivní nálezy v interní kontrole z MŽP ústně vytkl a odebral mu služební auto,“ řekl Seznam Zprávám bývalý ředitel KRNAPu Böhnisch.
Ekologové se obávají o směřování parku
Ekologická organizace Hnutí Duha Červeného krok označila za riskantní kvůli zaměření Moravce na těžbu dřeva a harvestory, lesní stroje, které se používají k plně mechanizované těžbě dřeva. Uvedla to v tiskové zprávě. Moravec je podle ní kvůli tomu ve střetu zájmů s cíli parku. Za problematické považují ekologové také Moravcovu netransparentní minulost.
Organizace se odkazuje také na dřívější vyjádření bývalého ředitele Böhnische, v jehož kanceláři působil Moravec jako vedoucí. Böhnisch pro Hospodářské noviny uvedl, že Moravce vnímal jako vhodného kandidáta „do kontrolní činnosti“. Ekologové upozornili, že Správa KRNAPu řídí více než sto zaměstnanců, řeší složitou státně-správní agendu a dotační tituly v řádu desítek milionů korun ročně. Moravcův veřejný profil podle nich zkušenost s řízením srovnatelné organizace nedokládá.
Hnutí Moravce vyzvalo k transparentnímu řešení jeho potenciálního střetu zájmů a k předložení vize vedení parku včetně písemného závazku, že nebudou oslabeny odborné kapacity správy a úroveň managementu v oblasti ochrany přírody, monitoringu a vědy.
„Krkonošský národní park je přírodní poklad, který patří všem občanům České republiky. Jeho ředitel musí být především ochránce přírody a schopný manažer – a u Petra Moravce, na rozdíl od některých dalších uchazečů, není doloženo ani jedno, ani druhé. Doufejme, že nás přesvědčí o opaku činy, ne slovy,“ uvedl Jaromír Bláha z programu Krajina Hnutí Duha.
Ministr odmítl sdělit důvody odvolání
Červený odmítl sdělit důvody odvolání ředitele Böhnische. „Pokud jde o ředitele Krkonošského národního parku, domluvili jsme se, že důvody nebudeme veřejně rozebírat, a já tuto dohodu respektuji. Moje slovo, které já na podání ruky dávám, zcela zásadně dodržuji,“ řekl tehdy ministr.
„Chci poděkovat za skvělých více než osm let všem kolegyním a kolegům. Na tým, který se povedlo vybudovat už mým předchůdcům a později jej dlouhodobě udržet, jsem neskromně pyšný. Logo s hořcem a zvonkem českým má zvuk a prestiž a doufám, že nic z toho neztratí ani v budoucnu,“ uvedl při odchodu z funkce v tiskové zprávě Böhnisch. Připomněl také výsledky průzkumu veřejného mínění zveřejněné v roce 2023, ve kterém správa parku od návštěvníků hor i místních obyvatel dostala horší jedničku.
Ředitelé národních parků šéfa KRNAPu podpořili. „Když byl Robin Böhnisch ještě členem Poslanecké sněmovny, spolu s (exministrem životního prostředí) Richardem Brabcem (ANO) změnili národní parky v Česku a poslali je mezi světovou elitu,“ sdělil ředitel Správy NP Šumava Pavel Hubený. „Málokdo si umí představit, kolik energie, osobní odvahy a zásadovosti tahle cesta stojí,“ doplnil.
KRNAP založený v květnu 1963 je nejstarším národním parkem v Česku, zahrnuje podstatnou část horského masivu Krkonoš v okresech Trutnov, Semily a Jablonec nad Nisou. I s ochranným pásmem se rozkládá na 55 tisících hektarech.
