Krkonoše

Na většině míst Česka v noci na pondělí nasněžilo a objevily se komplikace na silnicích a dálnicích. Nehoda kamionu na dálnici D48 zastavila provoz v obou směrech. Na dálnici D1 došlo k několika srážkám vozidel. V Praze byly zrušené nebo omezené některé autobusové spoje. V dalších dnech může situaci ještě zhoršit ledovka. Meteorologové čekají mrazivý týden se sněžením, které místy bude i vydatnější, hlavně na horách.

V listopadu by – už podle jména tohoto měsíce – mělo padat spíše listí než sníh. Jenže ono i sněžívá, a to vlastně nečekaně často a někdy i hodně.

Velká část tuzemských horských středisek prochází proměnou. Apartmány přibývají třeba v Peci pod Sněžkou, podhorská obec Čeladná v Beskydech se stala významným turistickým centrem. Proměnami v průběhu let procházela i Labská bouda v Krkonoších, která slavila o víkendu půlstoletí. V některých oblastech se zase přestavují i některé nepoužívané a zchátralé horské boudy. Místní podnikatelé se připravují na nadcházející lyžařskou sezonu, ceny skipasů zvyšují podle Asociace horských středisek zhruba dvě třetiny areálů.

Nejvyšší správní soud dal za pravdu Správě Krkonošského národního parku (KRNAP) ve sporu se stavebníkem, který plánoval v Peci pod Sněžkou stavbu rodinného domu v místě, kde podloží pozemku tvoří moréna ledovce. Podle ředitele národního parku Robina Böhnische jde o přelomovou kauzu pro ochranu neživé přírody.

V nejvyšších polohách Šumavy, Krkonoš a Jeseníků napadly k úternímu dopoledni desítky centimetrů sněhu. Naposledy se to v tomto období stalo před šestnácti lety. Na síti X o tom informoval Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). Ve druhé polovině týdne se ale oteplí a sníh odtaje i z hřebenů.

Části Česka zasáhlo sněžení, sníh napadl například na Šumavě, kde do půlnoci platí výstraha. Na silnici přes Červenohorské sedlo v Jeseníkách zimní počasí zkomplikovalo dopravu. Sněhové přeháňky očekával na začátku týdne v nadmořských výškách nad devět set metrů Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). Nejchladnější bylo zřejmě pondělí s teplotami maximálně deset stupňů. V následujících dnech se bude postupně oteplovat.

V noci na sobotu napršelo na některých místech v Česku přes 40 litrů vody na metr čtvereční. Srážky byly vydatné zejména v pásu od Šumavy přes střední Čechy a Prahu ke Krkonoším. V bouřkách byly i velmi intenzivní, například v Turnově na Semilsku spadlo za dvacet minut 33 litrů vody na metr čtvereční. Údaje zveřejnil Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ).

Silné bouřky mohly v sobotu zasáhnout většinu Čech. Intenzivní déšť postihl odpoledne třeba oblast Jizerských hor v Libereckém kraji. U Bílého Potoka pod Smrkem spláchl kamení na železnici a zhruba na hodinu zastavil vlaky mezi Bílým Potokem a Raspenavou. Provoz už byl obnoven. V neděli a pondělí pak hrozí velmi vydatné deště na Moravě a ve Slezsku, mohou po nich stoupnout hladiny toků. V Beskydech může napršet až 110 litrů na každý metr čtvereční.

Správci Krkonošského národního parku (KRNAP) zkouší nové postupy v péči o rostlinné druhy v krkonošské tundře ohrožené klimatickou změnou. Hlavním cílem je zachovat zejména populaci endemické kvetoucí rostliny všivce krkonošského, který kromě Krkonoš nikde jinde na světě neroste.

Plánovaná stavba horské boudy poblíž nejpřísněji chráněné zóny Krkonoš, kterou původně povolil národní park, se komplikuje. Ministerstvo životního prostředí totiž povolení zrušilo, a kauza tak doputovala na přezkum ke královéhradeckému hejtmanství. Developer ale podal odvolání a případem se nyní zabývá ministerstvo pro místní rozvoj.

V prvním pololetí roku 2025 spadlo v Česku nejméně srážek za čtyřiašedesát let. Podle předběžných údajů napršelo 222 milimetrů, což bylo sedmdesát šest procent normálu let 1991 až 2020. Podle Českého hydrometeorologického ústavu pršelo méně než obvykle každý měsíc. Mezi regiony nebyly s ohledem na srážky výrazné rozdíly, ale nejméně jich bylo na Vysočině. Naopak nejlépe na tom byl střed Čech a Liberecký, Plzeňský a Ústecký kraj.

I kvůli pohybu mimo značené trasy, rozdělávání ohňů, létání s drony nebo třeba nedbalosti už letos národní parky v Česku rozdaly neukázněným návštěvníkům desítky pokut. České televizi to řekli mluvčí všech čtyř národních parků – Krkonoš, Šumavy, Českého Švýcarska a Podyjí. Návštěvníci podle nich často na přestupky upozorní sami – svými příspěvky na sociálních sítích.

Luční bouda patří k ikonám Krkonoš. Na hřebenech stojí po staletí a vždy byla pro turisty vyhledávanou zastávkou. Teď jsou ale její dveře pro kolemjdoucí zavřené. Majitelé boudy si stěžují, že je šikanují pracovníci národního parku. Jeho vedení se brání, že jen dělá to, co mu ukládá zákon. Vadí hlavně intenzita dopravy v nejpřísněji chráněných oblastech. V zákulisí to vypadá, že v tomto boji jde o mnohem víc. Spor se totiž dostává i do politiky. Někteří starostové říkají, že chtějí více chránit lidi, kteří v oblasti žijí. Rozruch mezi ochránci přírody zase vzbudily návrhy poslanců, které výrazně oklešťují pravomoci národních parků. Pro Reportéry ČT točil Tomáš Vlach.

Luční bouda v Krkonoších omezila provoz kvůli sporům se správou tamního národního parku (KRNAP) ohledně pokut za vjezdy do rezervace. „Jestliže jsou pokuty mezi dvaceti až čtyřiceti tisíci korunami za jednotlivý výjezd pro člověka, kterému já zaplatím za seřízení automatů na kávu čtyři tisíce, tak je to podle mě šikanování,“ prohlásila v Událostech, komentářích moderovaných Janou Peroutkovou spolumajitelka Luční boudy Klára Sovová. Správa KRNAPu ale pokládá postup Luční boudy za nátlakovou strategii. „Podstata sporu spočívá v tom, že Luční bouda není ochotná respektovat zákon o ochraně přírody a krajiny, který nastavuje jasná pravidla pro to, jak mohou podnikatelé fungovat v klidovém území,“ oponoval Sovové mluvčí Správy KRNAPu Radek Drahný.

Luční bouda v Krkonoších je od začátku června uzavřena pro kolemjdoucí, občerství se v ní jen ubytovaní. Majitelé se tak rozhodli po sporech se správou národního parku ohledně pokut za vjezdy do rezervace. KRNAP to vnímá jako nátlak a říká, že jen efektivněji kontroluje pohyb aut v chráněném území.

Už podruhé v historii mizí z české krajiny los evropský. Ještě v 80. letech tu žilo několik menších populací, ta na Třeboňsku už ale s největší pravděpodobností také zanikla. České televizi to potvrdil jak ředitel České krajiny Dalibor Dostál, tak zoolog Správy chráněné krajinné oblasti Třeboňsko Jiří Neudert. Poslední skupina losů v Česku v současnosti žije na Šumavě. K záchraně tohoto silně ohroženého druhu by podle odborníků mohla pomoci prevence střetů se zvěří na silnicích nebo výstavba ekoduktů na migračních trasách.

Správa Krkonošského národního parku (KRNAP) odmítá obvinění majiteli hřebenové Luční boudy ze šikany, řekl mluvčí správy Radek Drahný. Majitelé si stěžují, že správa neumožňuje přístup k objektu nejen jim, ale i personálu či dodavatelům. Na protest bude Luční bouda od 1. června uzavřená pro veřejnost, k dispozici bude jen pro ubytované hosty, vyplynulo z vyjádření majitelů, kterým patří také Labská bouda.

Přes Česko ve čtvrtek přejde studená fronta a ochladí se. Víkend bude velmi oblačný a při protrhání oblačnosti hrozí přízemní mrazíky, vyplývá z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). V Jeseníkách a Krkonoších ve čtvrtek ráno teploty spadly pod nulu a začalo sněžit.

Správa Krkonošského národního parku chce omezit vjezdy autobusů, které vozí turisty z Horních Míseček na Zlaté návrší u Vrbatovy boudy. Autobusy jezdily v letní sezoně od června do konce listopadu, a to na základě výjimky. Ta ale končí 30. dubna a nová dohoda zatím není.

V oblastech silně ovlivněných lidskou činností chybí rostlinné druhy, které by se na podobných stanovištích jinak přirozeně vyskytovaly. Jev označovaný jako temná diverzita zkoumají dvě stovky botaniků z celého světa v projektu DarkDivNet. Čeští odborníci pomohli vytvořit metodickou koncepci a shromáždili data z několika území v Čechách a na Moravě.

Nejstrmější železniční trať v Česku čeká obnova. Mezi Tanvaldem a Kořenovem je zapotřebí kompletně vyměnit koleje včetně unikátní Abtovy ozubnice. Poslední vlaky tudy projedou 14. dubna, pak musí pryč koleje, výhybky, pražce i ozubnicový pás. Po rekonstrukci by se na spojnici Jizerských hor a Krkonoš měly vrátit i historické lokomotivy. Práce mají vyjít bezmála na 450 milionů korun.

Do Česka se vrátilo zimní počasí, které zkomplikovalo situaci hlavně na horských silnicích. Po ránu byly na většině míst teploty pod nulou a na mnoha místech nasněžilo, například v oblasti Krkonoš, Jeseníků a také Beskyd. Studená fronta přinese na začátku tohoto týdne podle meteorologů zřejmě poslední sněhové vločky v této zimě i do nejnižších poloh. Teploty ale postupně porostou, vyjasní se a o víkendu na některých místech naměří i osmnáct stupňů Celsia.

Letošní zima byla nadprůměrně teplá. V tuzemsku málo sněžilo i pršelo, a únor tak byl čtvrtým nejsušším od roku 1961. V jihovýchodních částech republiky spadla v porovnání s obvyklým množstvím jen pětina srážek. Sníh už leží jen v nejvyšších částech hor, a z jeho tání tak vody nepřibyde. Podle ministerstva zemědělství je ale v nádržích dostatečná zásoba pitné i užitkové vody a nedostatek zatím nehrozí.

České národní parky a CHKO nemají dostatek strážců. Pro zajištění ochrany přírody by jich jen na Šumavě a v Krkonoších potřebovali alespoň dvojnásobek, sdělili ČT oslovení tiskoví mluvčí. Lidí vstupujících v zimě do klidových zón v chráněných oblastech v posledních letech neustále přibývá. Rušení zimní přírody může vést k vymizení některých druhů chráněných ptáků.