Ministerstvo životního prostředí si zvyká na nový režim. Podle informací Reportérů ČT dvojvládí oficiálního ministra Igora Červeného (Motoristé) a vládního zmocněnce Filipa Turka (za Motoristy) komplikuje práci resortu. Nejasno panuje i kolem prvních kroků nového vedení, konkrétně kolem odvolání ředitele Krkonošského národního parku Robina Böhnische. Ministr to nezdůvodnil, odmítá ale, že by za tím byly tlaky některých podnikatelů.
Před každým podpisem ministra Červeného je zapotřebí si nejprve vyžádat stanovisko zmocněnce Turka, bez kterého ministr nepodepíše žádný dokument – kvůli takto komplikovanému procesu často dochází ke zdržování schvalovacího procesu, sdělil zaměstnanec resortu Reportérům ČT pod podmínkou anonymity.
„Tak za prvé, já se nemusím ptát Filipa, jestli to můžu podepsat, to je dost zásadní rozdíl. Já se ptám Filipa, co si o tom dokumentu myslí, jaké má informace z jiných ministerstev, protože on má na starosti meziresortní řízení,“ reagoval ministr Červený.
„Při poradách sedí v čele Filip Turek, ministr pak po straně. Pokud někdo chce na jednání k ministrovi, v bývalé ministerské kanceláři sedí Turek a ministra je zapotřebí hledat,“ řekl zdroj Reportérů ČT z ministerstva.
Červený uvedl, že se mu ministerská kancelář nelíbila a vybral si jinou. „Snad si můžu sednout, kde chci, ne kde mi říká opozice nebo některá média, že mám sedět,“ dodal.
„Je to hodně smutný obrázek. Ona symbolika a ujasnění, kdo je hlava úřadu a kdo opravdu rozhoduje, má pro chod ministerstva obrovský význam. Tohle vnáší v podstatě chaos,“ míní bývalý ministr životního prostředí a poradce prezidenta Ladislav Miko.
Čitelnost pro zahraniční partnery
Miko přiblížil, že zahraniční partneři v Evropské unii i mimo ni chtějí jednat s člověkem, který nese odpovědnost za kroky resortu a reprezentuje český stát, tedy s ministrem. Na jednání v Bruselu zatím Česko zastupoval Turek.
„Je historicky dáno, že na tyto akce nejezdí jen ministři. Shodou okolností jich tam z těch 27 bylo 14. I spousta jiných států běžně používá náměstky, diplomaty,“ zmiňuje Červený.
Podle Turka je současné nastavení „kompromis, ke kterému jsme byli donuceni situací s Pražským hradem“. Vládní zmocněnec tak odkazoval na odmítavý postoj prezidenta Petra Pavla k jeho jmenování.
Konec Böhnische
Zatím nejviditelnějším krokem ministerstva životního prostředí bylo odvolání ředitele Krkonošského národního parku (KRNAP) Böhnische bez udání důvodu a necelé dva týdny po schůzce vedení resortu s řediteli všech čtyř národních parků.
Prezident Federace EUROPARC (Federace přírodních a národních parků v Evropě) Michael Hošek uvedl, že v práci ředitele Böhnische neviděl důvod k jeho odvolání. „Objevují se zprávy o jakýchsi seznamech a o tom, že by měli být odvolání představitelé různých institucí,“ dodal.
Spory s podnikateli v národním parku
Vedení parku mělo dlouhodobé spory s některými majiteli hotelů a chat. Těm vadí kamery, které kontrolují zákaz vjezdu aut do nejcennějších lokalit.
„Takto osazených míst máme osm, jsou na těch nejdůležitějších místech, kudy se vjíždí do národního parku ve středních a východních Krkonoších. Ten systém se osvědčil, počítáme s jeho rozšířením ještě o další dvě desítky kamer vlastně na celé území národního parku,“ řekl mluvčí Správy KRNAP Radek Drahný.
„Podle mě to je systém, který by měl být někde ve vězeňském areálu, ale rozhodně by neměl dopadat na návštěvníky národního parku,“ komentovala spolumajitelka Luční boudy Klára Sovová. „Domnívám se, že tam hodně lidí jezdí auty oprávněně,“ dodala podnikatelka, která kandidovala za Motoristy.
„Zákazy vjezdu se nezpřísnily, to je po třicet let stejné pravidlo. Do národního parku nemůžete vjet, pokud k tomu nemáte legální důvod. Ty kamery jsou de facto pouze technologickým nástrojem, který nám umožňuje jednadvacáté století,“ doplnil Drahný. Kamery podle něj nenatáčí pěší turisty.
„Ať si správa národního parku nechá schválit novelu zákona o ochraně přírody a krajiny. Potom si může takový plošný monitorovací systém udělat. Ale pokud to v zákoně nemají, tak to prostě dělat nesmí,“ míní podnikatelka.
Spekulace o odvolání šéfa KRNAP
Kvůli kandidatuře Sovové za Motoristy se objevily spekulace, že za odvoláním Böhnische stojí právě ona.
„Nikdy jsem nemluvila o žádných personálních změnách na Správě Krkonošského národního parku, ani s panem Turkem, ani jsem to nepožadovala po panu Červeném,“ prohlásila podnikatelka.
Myšlenku, že by za odvoláním ředitele KRNAP byl tlak hoteliérů, ministr odmítl. Drahný řekl, že se jedná o spekulace, které nemůže komentovat.
Odvolaný ředitel na žádost Reportérů ČT o rozhovor uvedl, že chce zůstat loajální k resortu, dokud je jeho zaměstnancem. Mluvit na kameru nechtěli ani tři ředitelé ostatních národních parků.
Problémy nad Harrachovem
Dalším hlasitým odpůrcem bývalého ředitele KRNAP byl starosta Harrachova Tomáš Vašíček (nestr.). S parkem mělo podle něj město spor například o výrobníky sněhu fungující v teplotách nad nulou nebo o zázemí na horní stanici lanovky.
„Za mě je přece naprosto normální, že když dojedete lanovkou nahoru, tak byste tam měl mít sociální zázemí, měl byste tam mít malé občerstvení, měl byste tam mít záchody,“ sdělil Vašíček.
„Správa národního parku je striktně institucí, která se řídí platnými zákony, zejména tedy zákonem o ochraně přírody a krajiny. Ten nám vlastně určuje mantinely, ve kterých my se můžeme pohybovat. Naše rozhodování, to není o tom, jak se úředník ráno probudí, co se mu líbí, nebo ne,“ zdůraznil Drahný.
Dnes si už po mnoha letech i podnikatelské prostředí uvědomuje, že pokud by v Krkonoších nastal neřízený development, tak se z hor ztratí to základní, za čím jejich návštěvníci jezdí, míní Hošek. „Ale on si každý developer řekne, že ten jeho hotel ještě vadit nebude,“ podotkl. „A diskuze se správou je samozřejmě bolestná, protože kumulativní vliv je jeden z problémů, který ona řeší,“ dodal.
