Ministr životního prostředí Igor Červený (Motoristé) a vládní zmocněnec pro klimatickou politiku a Green Deal Filip Turek (za Motoristy) jednali se zástupci národních parků o financování. Červený označil jednání za plodné. Podle něj se dohodli na nastavení komunikačního rámce a na měsíčních schůzkách. Upozornil ale, že financování není ideální a rozpočet si vyžádá úspory. Parky mají předložit analýzu, jak na ně škrty dopadnou. Červený počítá i s personálními změnami, které se dotknou také ministerstva.
„V této věci jsme se s parky dohodli, že ze strany ministerstva nehrozí, že kdyby došlo k nenadálým událostem, že bychom je v tom nechali. To v žádném případě. Z naší strany budeme vždy okamžitě komunikovat a danou situaci řešit,“ uvedl Červený.
Ministr podotkl, že rozpočet není ideální a ministerstvo na něj muselo reagovat. „Musejí probíhat škrty a také personální restrukturalizace, jinak by to nebylo udržitelné,“ poukázal na tiskové konferenci. V souvislosti s možnými změnami ve vedení národních parků podotkl, že vše je teprve v procesu a čeká se na parky, které dodají analýzy. „Až dospějeme ke konsensu, tak budeme o této věci otevřeně informovat,“ uvedl. Upozornil také, že škrty v rozpočtech úřadů se týkají všech ministerstev, nejenom ministerstva životního prostředí.
Turek doplnil, že je nutné začít pracovat s rezervními fondy parků. „Asi jsme se všichni shodli na tom, že je to rozumné řešení, teď jde jenom o to, jak to koncepčně uděláme, jak to vyřídíme,“ uvedl vládní zmocněnec.
Dodal, že se resort bude snažit vyslyšet jejich potřeby a požadavky. „Je potřeba využít změny ve financování, protože ta situace není objektivně dobrá, stát nemá peníze nazbyt. Rozhodně to nebyl záměr, že bychom chtěli parky upozadit, naopak jsou naší absolutní prioritou,“ podotkl vládní zmocněnec.
Ředitel šumavského národního parku Pavel Hubený uvedl, že diskuse byla plodná, k věci a otevřená. „Vyjasnili jsme si spoustu věcí a zavázali jsme se společně k tomu se pravidelně setkávat a rok 2026, který bude těžký, společně překlenout, protože my to stejně bez ministerstva životního prostředí nezvládneme,“ podotkl s tím, že je ale s jednáním spokojený.
Šumavský národní park zřejmě zruší 15 pracovních míst
Mluvčí šumavského národního parku Jan Dvořák později řekl, že park letos zřejmě zruší patnáct pracovních pozic, přičemž snížení počtu zaměstnanců požaduje ministerstvo životního prostředí. Nyní má park zhruba 270 zaměstnanců, jde tak o snížení stavu přibližně o šest procent. „Nebude to jednoduché, protože na některých pozicích máme spíš naopak podstav. Jedná se například o strážce, kterých bychom na plochu, kterou park má, potřebovali výrazně více,“ řekl Dvořák.
Dodal, že ministerstvo avizovalo také snížení letošního příspěvku pro národní parky. V případě šumavského parku bude příspěvek činit 107 milionů korun místo původních 180 milionů. „Důležité je, že se nejedná o dlouhodobou věc. Ministerstvo tím řeší aktuální situaci pro letošek. Pro příští roky by tak drasticky příspěvky snižovány být neměly,“ uvedl Dvořák.
Červený už dříve sdělil, že národní parky mají z předchozích období velké stamilionové rezervy. „Pokud jim ministerstvo životního prostředí posílá ještě další peníze, navyšuje tím jejich finanční rezervu, což je v období, kdy se musíme chovat finančně udržitelně, naprosto zbytečné,“ uvedl.
O rezervách hovořil Červený i ve čtvrtek. Dvořák v této souvislosti uvedl, že NP Šumava má ve fondu rezerv přibližně 75 milionů korun. „Počítám s tím, že část z toho letos využijeme. Ale nemůžeme ten fond vybrat celý,“ uvedl mluvčí.
Také správa Krkonošského národního parku (KRNAP) minulý týden upozornila na dopis od zřizovatele, tedy ministerstva životního prostředí, který ji informoval o návrhu ministerstva financí na snížení počtu pracovních míst o čtrnáct ze současných 238. Mluvčí KRNAP Radek Drahný ve čtvrtek řekl, že park má ministerstvu do konce dubna předložit analýzu, kterých míst by se škrty mohly týkat. „Bude se o tom pak dál jednat. Není to nastaveno jako předložte, propusťte. Třeba vysvětlíme, že některé agendy a místa nemůžeme zrušit,“ uvedl.
Škrty v provozu národních parků kritizují ekologové, kteří v čele ministerstva odmítli vládní Motoristy. V Česku jsou čtyři národní parky – KRNAP, Šumava, Podyjí a České Švýcarsko. Cílem parků je především ochrana nejcennějších přírodních lokalit v tuzemsku.
Ekologové z Hnutí Duha ve čtvrtečním prohlášení označili situaci za rozporuplnou a riskantní. „Z prohlášení nového ministra a ředitelů jsem rozpačitý. Škrty rozpočtu a propouštění odborníků nebyly zastaveny a zároveň padlo ujištění, že to fungování národních parků neohrozí – to je velmi rozporuplné. Kladu si otázku, zda celá schůzka neměla jen dotlačit ředitele národních parků ke spolupráci na destruktivních krocích,“ uvedl expert na ochranu lesů Hnutí Duha Jaromír Bláha. Za pozitivní avšak označil dohodnuté pravidelné schůzky ministra s řediteli parků a osobní návštěvy ministra a zmocněnce Turka v národních parcích.
Hladík: Místo komunikace se dělají škrty od stolu
Člen sněmovního výboru pro životní prostředí a bývalý ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL) kritizoval, že místo toho, aby se nejprve s lidmi mluvilo a prověřila se situace, tak se „udělají škrty z Prahy od stolu, což je špatně“. Resort má nyní již pravidlné schůzky naplánované, což je podle Hladíka dobře.
„To nekritizuji, to je dobře, ať to pan ministr dělá, jen to mělo přijít dříve, předtím, než navrhli takto brutální a drastické škrty, protože se může stát, že nepůjde čerpat ty fondy, jak o nich mluví Motoristé, a národní parky zůstanou uprostřed fiskálního roku bez dostatku finančních prostředků,“ poukázal. Dodal, že i sám ministr na tiskové konferenci přiznal, že čerpání rezervních fondů není jednoduché a má svá striktní pravidla a možná se to nemusí podařit.
Návrh ministerstva životního prostředí pro letošní rok bude o 531 milionů korun nižší než původní plán vlády Petra Fialy (ODS), který počítal s částkou 20,85 miliardy korun.
Návrh státního rozpočtu na rok 2026 počítá s příjmy ministerstva životního prostředí ve výši 16,8 miliardy korun, z toho patnáct miliard korun tvoří běžné příjmy a půl miliardy korun příjmy z finančních mechanismů. Celkové výdaje jsou plánovány ve výši 20,4 miliardy korun, což podle náměstka ministra životního prostředí Pavla Vlčka představuje meziroční pokles o přibližně čtyři procenta.
