Národní park Šumava

Turistická trasa na Modrý sloup se otevře nejdříve v létě příštího roku. Správa šumavského národního parku trasu schválila, ale proti rozhodnutí se odvolaly jiné subjekty. Projekt tak nyní bude posuzovat ministerstvo životního prostředí. ČTK to řekl mluvčí NP Šumava Jan Dvořák.

Ložisko v okolí Zlatých Hor na Jesenicku podle výsledků nového průzkumu, který zveřejnil státní podnik Diamo, skrývá zásoby skoro 11 tun zlata, pětinásobek původních propočtů. Hodnota naleziště činí bezmála 30 miliard korun, vytěžit ale kvůli rentabilitě dobývání půjde pouze část. Celkem se pod českým územím podle údajů České geologické služby nachází více než 77 tun ekonomicky dostupných zásob zlata.

Na Šumavě v poslední době mizí čím dál více informační tabule. Nejčastěji piktogramy, které zakazují vjezd cyklistům. V celém národním parku jich strážci během sezony vymění a doplní desítky. Nové ale někdy přežijí jen pár dnů. Chytit vandaly při jejich ničení je podle strážců prakticky nemožné. Nové cedule ročně vyjdou národní park na desítky tisíc korun.

Ještě minulý týden se los Emil pohyboval na západě Šumavy, teď se dostal až ke Klatovům. Lidé ho zaznamenali i na hlavním silničním tahu ze Železné Rudy. Policie vyzvala řidiče k opatrnosti, srážka s tak velkým zvířetem by byla nebezpečná i pro posádku vozu. Putování zvířete sledují lidé už od chvíle, kdy se poprvé dostalo do Čech. Nakonec losa odchytili zoologové v Rakousku nedaleko dálnice a vypustili na Šumavě. Ani tam už ale podle zoologů nemá kvůli silnicím nebo mostům vhodný prostor pro život.

Los Emil, který se v posledních týdnech po putování Českem pohyboval po severním Rakousku, byl v pondělí ráno uspán, protože se nebezpečně přiblížil dálnici u hornorakouské obce Sattledt. Podle rakouských médií bylo poté zvíře naloženo na přívěs a transportováno do okresu Rohrbach na pomezí hranic Rakouska, Německa a Česka. Byl tak vypuštěn do volné přírody poblíž českého Národního parku Šumava, kde už je losí populace.

Na svobodě jsou ještě dva vlci, kteří zatím neznámým způsobem utekli z výběhu u návštěvnického centra v Srní na Klatovsku. Potvrdily to genetické testy ze vzorků trusu, které zoologové šumavského parku odebrali v terénu. Oba vlci, kteří jsou na svobodě, se pohybují v západní části Šumavy, v širší oblasti kolem návštěvnického centra. Jedno ze zvířat se přitom podle posledních pozorování pomalu stále víc přibližuje k centru v Srní, uvedl mluvčí parku Jan Dvořák.

Zaměstnanci správy šumavského národního parku v noci na čtvrtek odchytili vlčici, která se od minulého týdne pohybovala u vlčího výběhu u návštěvnického centra v Srní na Klatovsku. Kolem půlnoci ji uspali narkotizační střelou. Měla čip, který potvrdil, že patří do výběhu, odkud neznámo kdy prchla. Z areálu, kde byla původně třináctičlenná smečka, utekl přesně nezjištěný počet šelem, s jistotou minimálně dvě samice, uvedl mluvčí národního parku Jan Dvořák.

Testy DNA z trusu nalezeného u Kundratic na Klatovsku potvrdily, že patří vlčici původně obývající výběh u návštěvnického centra v Srní na Klatovsku. Na svobodě je minimálně od začátku srpna. Zatím není jasné, kudy se dostala ven. Není vyloučeno, že trus patřil vlčici, která se poslední dny opakovaně vyskytuje u oplocení výběhu v Srní. Sdělil to mluvčí parku Jan Dvořák. Testy vzorků odebraných z těla uhynulé vlčice nalezené minulý týden u Poledníku se neshodují s DNA žádného zvířete z výběhu v Srní.

Z výběhu u Návštěvnického centra Srní pravděpodobně uniklo několik mírně plachých vlků, uvádí Národní park Šumava. K řešení situace a odchytu v úterý ředitel Správy NP Šumava Pavel Hubený ustanovil krizový štáb.

Nové okruhy, vyhlídkové plošiny nebo speciální skútry. Národní parky rozšiřují možnosti pro návštěvníky na vozíku. Jak České televizi řekli zástupci šumavského národního parku, letos tam otevřeli deset nových okruhů s doprovodem na elektrických skútrech. Národní park České Švýcarsko pak nově vybudoval bezbariérovou vyhlídkovou plošinu na Mlýnské cestě. Vyhlídku přístupnou vozíčkářům chtějí postavit i v Podyjí.

Cesta kolem jádra Boubínského pralesa zůstane zavřená a zmizí i z turistických map. Nahradí ji nová trasa, která dovede turisty od Boubínského jezírka až k rozhledně. O trvalém uzavření původního okruhu rozhodl lesní závod spolu s šumavským národním parkem i Klubem českých turistů. Kvůli padajícím souším jsou cesty nebezpečné. Boubínské jezírko ročně navštíví kolem šedesáti tisíc lidí. Spolu s novou sezonou lesníci uvolní i nejznámější cestu z Idiny Pily.

Setkání s vlkem prakticky z očí do očí. Jen na pár metrů se na Šumavě šelma přiblížila k mladému muži z Horní Vltavice na Prachaticku. Takové případy jsou podle odborníků velmi vzácné. Zvíře nebylo agresivní, přesto teď budou ochranáři místo sledovat.

České národní parky a CHKO nemají dostatek strážců. Pro zajištění ochrany přírody by jich jen na Šumavě a v Krkonoších potřebovali alespoň dvojnásobek, sdělili ČT oslovení tiskoví mluvčí. Lidí vstupujících v zimě do klidových zón v chráněných oblastech v posledních letech neustále přibývá. Rušení zimní přírody může vést k vymizení některých druhů chráněných ptáků.

Strážci v Národním parku Šumava posilují služby u ledovcových jezer. I přes zákaz totiž na zamrzlé plochy vstupují turisté. Kromě toho, že porušují zákon o ochraně přírody, vystavují se riziku proboření. Jezera mají uprostřed i třicetimetrovou hloubku. Síla ledu se postupně tenčí. Odpolední teploty na vrcholech Šumavy totiž šplhají nad nulu.

Na trase z Antýglu do Čeňkovy Pily na Šumavě museli lesníci kvůli bezpečnosti vykácet stovky souší. Dřevo tam ale musí kvůli přirozenému tlení zůstat. Stezka bude minimálně do konce března zavřená. Na západě Šumavy jde už o druhou podobnou stezku, kde suché stromy ohrožovaly turisty. Mezi Srním a Rejštejnem ale zůstane cesta nepřístupná ještě několik let.

Národní park Šumava má problémy s bezohlednými sběrači borůvek. Organizovaná skupina tam v klidovém území opakovaně trhala lesní plody. Nasbírala stovky litrů. Borůvek je v nížinách málo, strážci tak evidují na území národního parku takové případy častěji než v minulých letech. Za tři týdny uložili pokuty přes 250 tisíc korun.

Správa Šumavského národního parku otevřela novou stezku. Vede mezi Srním a návštěvnickým centrem u vlčího výběhu. Za vybudováním cesty stála podle vedení parku hlavně bezpečnost – turisté se teď vyhnou trase po hlavní silnici. Podobný problém přitom už roky řeší i sousední Modrava, ta chce propojit cyklostezkou hradlový most přes Vydru s centrem obce.

Už přes sto let trvá v Česku fenomén trampingu. Původně se inspiroval skautingem i divokým západem, fanoušky má však i mezi mladšími generacemi. Tramping přitom nikdy nebyl organizovaný, i proto neexistují přesná čísla o jeho příznivcích. Odhady však mluví o desítkách tisíc lidí.

Školáci na Šumavě se v pátek pustili do testování aplikace, která představuje turistům méně známé trasy a učí je chovat se k přírodě šetrněji. Vznikla ve spolupráci se správci národních parků, za dva měsíce svého fungování má už jedenáct tisíc registrovaných uživatelů. Na vytipovaných výletech je upozorňuje na vzácné nebo chráněné rostliny a živočichy. Má pomoci šetřit přírodu tam, kde se potkává nejvíc lidí.

Několik oblastí na Šumavě se po kůrovcových kalamitách zcela – a samovolně – obnovilo. Pomohlo tomu hlavně tlející dřevo, které v zasažených oblastech zůstalo. Podobný postup uplatňují lesníci i v těch oblastech Šumavy, kde mohou proti kůrovci zasahovat.

Správa šumavského národního parku uzavřela cestu k Bílé strži – nejvyššímu vodopádu na české straně Šumavy. Před letní sezonou musí opravit vyhlídkovou plošinu a celou stezku, která k vodopádu vede.

Ministerstvo životního prostředí posuzuje návrh nových klidových území na Šumavě. Rozhodnout by mohlo ještě letos. Nepřístupná území mají být menší než dosud. Turistům by se tak otevřely lokality, do kterých se desítky let nemohli podívat. Asi nejatraktivnější částí má být vrchol Antýglu.

Neukáznění turisté a skialpinisté vstupují do zakázaných lokalit Národního Parku Šumava. Za neoprávněný vstup mohou strážci uložit až stotisícovou pokutu. Lidé přitom na svoje přestupky leckdy upozorní i sami – třeba přidáním fotky na sociální sítě. U takových případů teď správa parku dokáže dohledat autora a vystavit mu pokutu.

Návštěvníci šumavských jezer i navzdory vysokým pokutám vstupují do míst, kam kvůli ochraně přírody nesmějí. Ničí dokonce i zákazové piktogramy. Strážcům parku už dochází trpělivost, přes vyšlapané cesty tak dávají zábrany z popadaných stromů. Nejvíce problémů je u jezera Laka u Prášil. Tam strážci rozdávají pokuty skoro denně.