Národní park Šumava

Národní park Šumava má problémy s bezohlednými sběrači borůvek. Organizovaná skupina tam v klidovém území opakovaně trhala lesní plody. Nasbírala stovky litrů. Borůvek je v nížinách málo, strážci tak evidují na území národního parku takové případy častěji než v minulých letech. Za tři týdny uložili pokuty přes 250 tisíc korun.

Správa Šumavského národního parku otevřela novou stezku. Vede mezi Srním a návštěvnickým centrem u vlčího výběhu. Za vybudováním cesty stála podle vedení parku hlavně bezpečnost – turisté se teď vyhnou trase po hlavní silnici. Podobný problém přitom už roky řeší i sousední Modrava, ta chce propojit cyklostezkou hradlový most přes Vydru s centrem obce.

Už přes sto let trvá v Česku fenomén trampingu. Původně se inspiroval skautingem i divokým západem, fanoušky má však i mezi mladšími generacemi. Tramping přitom nikdy nebyl organizovaný, i proto neexistují přesná čísla o jeho příznivcích. Odhady však mluví o desítkách tisíc lidí.

Školáci na Šumavě se v pátek pustili do testování aplikace, která představuje turistům méně známé trasy a učí je chovat se k přírodě šetrněji. Vznikla ve spolupráci se správci národních parků, za dva měsíce svého fungování má už jedenáct tisíc registrovaných uživatelů. Na vytipovaných výletech je upozorňuje na vzácné nebo chráněné rostliny a živočichy. Má pomoci šetřit přírodu tam, kde se potkává nejvíc lidí.

Několik oblastí na Šumavě se po kůrovcových kalamitách zcela – a samovolně – obnovilo. Pomohlo tomu hlavně tlející dřevo, které v zasažených oblastech zůstalo. Podobný postup uplatňují lesníci i v těch oblastech Šumavy, kde mohou proti kůrovci zasahovat.

Správa šumavského národního parku uzavřela cestu k Bílé strži – nejvyššímu vodopádu na české straně Šumavy. Před letní sezonou musí opravit vyhlídkovou plošinu a celou stezku, která k vodopádu vede.

Ministerstvo životního prostředí posuzuje návrh nových klidových území na Šumavě. Rozhodnout by mohlo ještě letos. Nepřístupná území mají být menší než dosud. Turistům by se tak otevřely lokality, do kterých se desítky let nemohli podívat. Asi nejatraktivnější částí má být vrchol Antýglu.

Neukáznění turisté a skialpinisté vstupují do zakázaných lokalit Národního Parku Šumava. Za neoprávněný vstup mohou strážci uložit až stotisícovou pokutu. Lidé přitom na svoje přestupky leckdy upozorní i sami – třeba přidáním fotky na sociální sítě. U takových případů teď správa parku dokáže dohledat autora a vystavit mu pokutu.

Návštěvníci šumavských jezer i navzdory vysokým pokutám vstupují do míst, kam kvůli ochraně přírody nesmějí. Ničí dokonce i zákazové piktogramy. Strážcům parku už dochází trpělivost, přes vyšlapané cesty tak dávají zábrany z popadaných stromů. Nejvíce problémů je u jezera Laka u Prášil. Tam strážci rozdávají pokuty skoro denně.

Až do konce října bude kvůli opravám zavřená turistická trasa z šumavského Černého jezera k Rozvodí. Pro turisty je to významná zkratka mezi ledovcovými jezery kolem Špičáku. Za poslední měsíc jde přitom už o druhou uzávěru v této lokalitě. V obou případech turisté zákaz vstupu na staveniště nerespektují.

Správa šumavského národního parku chce ulevit turisticky nejatraktivnějším a nejnavštěvovanějším místům. Na sociálních sítích začala nabízet tipy na jiná, také zajímavá místa, která ale nejsou tak známá, a tudíž jsou turisty opomíjená. Nacházejí se na Šumavě i v jejím podhůří. Vybírají je sami strážci národního parku.

Cena dřeva klesla o stovky korun. Na rozdíl od loňska je o něj menší zájem. Třeba v Národním parku Šumava je téměř nulový odbyt kvalitní kulatiny. O stovky korun klesla i cena palivového dřeva. Lesníci ale varují, že v posledním čtvrtletí letošního roku může znovu podražit.

Nejatraktivnější místa Šumavy hlídají strážci Národního parku společně s policisty, k nim se nově přidávají také kolegové z Bavorska. Německá policie totiž zároveň upozorňuje turisty na dodržování pravidel, například těch, která musejí respektovat, pokud během výletu překročí státní hranici. Na německé straně totiž platí jiné zákazy, než na té české.

Na Šumavě se podle vedení správy národního parku uskutečnil tajný závod, jeho účastníci dusali Luzenským údolím, kam by člověk vůbec neměl vstoupit. Správa následně zvýšila v klidovém území poblíž Modravy dohled. Chystá se i rozšířit zákaz vstupu.

Ministerstvo životního prostředí nechá třemi odborníky posoudit stav Roklanské chaty na Šumavě. Letos ji bourat nebude, řekl ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL). Prověří i historii chaty a její vznik. Možné je podle něj i to, že by chata byla na jiném místě.

Správě Národního parku Šumava se otevřela cesta k demolici zchátralé Roklanské chaty nedaleko Modravy v centrální Šumavě. Park, kterému chata postavená v 30. letech minulého století od roku 1993 patří a který kvůli jejímu havarijnímu stavu usiluje o její zbourání, dostal od stavebního úřadu v Kašperských Horách demoliční výměr. Informoval o tom mluvčí parku Jan Dvořák. Proti demolici jsou ale například turisté i někteří politici.

Národní park Šumava chce po loňském testovacím provozu pořídit kamery zaznamenávající jednání s návštěvníky pro všechny své strážce, kteří se pohybují v terénu. Park k tomu vede mimo jiné rostoucí agresivita některých turistů.

Platí zákaz plavby po Teplé Vltavě v Národním parku Šumava na samém startu prázdnin. Hladina už podruhé během týdne klesla pod limit půl metru. Vodáci tak museli změnit plány. Pravidla pro splouvání jsou kvůli ochraně přírody neúprosná.

Ochranáři z Broumovska podali trestní oznámení kvůli upytlačené vlčici. V lese ji našla skupina motocyklistů. Zvíře bylo chycené do oka zřejmě několik týdnů, než vysílením uhynulo. V rezervacích napříč Českem nejde o jediný případ. Další se staly na Šumavě, kde pytláci ulovili několik rysů.

S letním počasím opět přibývá problémů s nelegálním tábořením v národních parcích. Někteří lidé se tak chtějí vyhnout klasickým kempům, které letos ubytování zdražily. Třeba na Šumavě častěji využívají i nouzová nocoviště. Přespání na takových místech má ale pravidla a jako klasické tábořiště neslouží.

Vlci na Šumavě loví především divokou zvěř, jen osm procent jejich potravy tvoří hospodářská zvířata. Vyplývá to z dlouhodobého monitoringu, který sleduje i smečky v jednotlivých teritoriích. Na Šumavě jich je šest, ve většině z nich se vlci také rozmnožují.

Kvůli nebezpečí pádu stromů je již několik měsíců uzavřená stezka na Boubín – a v nejbližší době se to nezmění. Stromy v blízkosti cesty dál padají. Lokalita je přísně chráněná a nebezpečné souše nemůže přijet pokácet těžká technika.

Už několik případů úhynu loveckých psů na Aujeszkyho chorobu potvrdili veterináři na západě a severu Čech. Podle nich se nakazili nejspíš během lovu od černé zvěře. Pro člověka infekce nebezpečná není. Divoká prasata jsou pouze přenašeči choroby, smrtelná je však pro řadu domácích a hospodářských zvířat.

Ani po desítkách let žádostí obcí na Šumavě se turistům z české strany neotevře hraniční přechod Modrý sloup. Vedení národního parku navrhovalo otevření stezky Luzenským údolím, pokud se rozšíří klidové území rezervace a neohrozí to populaci tetřeva hlušce. Ministerstvo životního prostředí ale s takovým návrhem nesouhlasí, a to i proto, že podle něj park daná území dosud nemá vymezená. Řízení o zpřístupnění hraničního přechodu proto zastavilo.