Národní park Šumava strana 3 z 4

Ekonomické problémy národních parků se prohlubují. Kůrovcová kalamita srazila cenu dřeva na minimum, a parkům tak radikálně klesly hlavní příjmy. Situace je podle jejich vedení neudržitelná a bez pomoci zřizovatele se neobejdou. Ministerstvo životního prostředí proto chystá změnu financování.

Kůrovec v době svého páření potřebuje teplé a suché klima, což v květnu na horách nebylo. Meteorologové přitom říkají, že ani v následujících dnech nebude. V Česku má i nadále vládnout převážně chladné a deštivé počasí. Podle lesníků by to mohlo mít negativní vliv na tuzemskou populaci lýkožrouta. Kůrovec přitom v posledních letech výrazně ovlivnil těžbu a cenu dřeva v tuzemsku. To palivové je teď rekordně levné.

Populární rozhledna na šumavském Poledníku zůstane do příštího roku zavřená. Bývalý vojenský objekt totiž čeká rekonstrukce. Až skončí, bude součástí jediné rozhledny na území národního parku nové informační centrum.

Ohrožených rysů v české přírodě mírně přibývá. Potvrdil to mezinárodní monitoring projektu 3Lynx, který kočkovité šelmy sleduje i za hranicemi Česka. Správa Šumavského národního parku, ministerstvo životního prostředí i ekologické organizace sledují pohyb rysů na ploše zhruba třinácti tisíc kilometrů čtverečních.

Zóna přírodní, zóna přírodě blízká, zóna soustředěné péče a zóna kulturní krajiny vládnou nyní Šumavě. Nová zonace platí od neděle a rozložení zón schválilo ministerstvo životního prostředí i přesto, že neustávaly stížnosti z obou stran – od obcí i od ekologických spolků. Podle parkové správy nová zonace, o které se tolik diskutovalo, prakticky nijak neomezí návštěvníky Šumavy. Naopak by se jim měly otevřít nové oblasti.

Česko-bavorsko-rakouská rysí populace čítá 107 kusů, přibližně třetinu tvoří novopečené matky doprovázené potomky. Vyplývá to z monitoringu let 2017 a 2018, o kterém nyní informovalo ministerstvo životního prostředí. Zmíněná populace žije na rozloze 13 tisíc kilometrů čtverečních, obývá území od Dunaje na jihu až po Brdy, Český les na severu a část Vysočiny. V Česku, Německu i Rakousku rys ostrovid patří k přísně chráněným ohroženým druhům.

Vítr v Česku zeslábl. V šest hodin večer přestala platit výstraha meteorologů, která kvůli nebezpečným poryvům platila od neděle. Energetikům se během dne podařilo obnovit dodávky do stovek domácností, které byly ještě ráno bez proudu. Pojišťovny a také lesníci zatím upřesňují škody. Správa Národního parku Šumava odhadla, že bouře poničila 50 tisíc stromů, což je srovnatelné s bouří Herwart z roku 2017 a podstatně méně než po orkánu Kyrill.

Spor o stanovení zón ochrany přírody na Šumavě, který vede Jihočeský kraj s ministerstvem životního prostředí a správou národního parku, nekončí. Kraj sice neuspěl se správní žalobou, podává ale kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu. ČT to zjistila z justiční databáze infosoud. Kraj viní ministerstvo a parkovou správu, že ho vyloučily z jednání. Šumava i resort argumentují, že jejich postup byl podle zákona.

Nejvyšší soud (NS) zamítl dovolání správy Národního parku Šumava ve sporu s bývalým cyklokrosařem Romanem Kreuzigerem starším o pozemky v bývalé obci Zhůří u Rejštejna. Park se domáhal, aby mu Kreuziger prodal asi deset hektarů pozemků ve třetí zóně. Žalobu zamítl před dvěma lety Krajský soud v Plzni. Teď ho potvrdil i Nejvyšší soud. Svůj rozsudek Nejvyšší soud zveřejnil na úřední desce.

Národní park Šumava se kvůli poklesu ceny dřeva dostal do finančních potíží a potřebuje peníze na výplatu zaměstnanců. Ministerstvo životního prostředí (MŽP) jako zřizovatel poskytne parku mimořádný příspěvek 30 až 40 milionů korun.

Ve věku 78 let zemřel někdejší český politik Jan Stráský, který byl posledním federálním předsedou československé vlády. Informaci přinesl Deník.cz a potvrdila ji řada zdrojů ze Stráského okolí. Bývalý ministr dopravy a zdravotnictví po odchodu z politiky stál v čele Národního parku Šumava a také byl předsedou Klubu českých turistů.

Starostové obcí v okolí Lipna na Českokrumlovsku protestují proti noční uzávěře silnice u hranic s Rakouskem. Kvůli ochraně vzácných živočišných druhů má začít platit od nového roku mezi desátou večer a šestou ráno. Místní lidé pracující v Rakousku trasu využívají pro cestu do zaměstnání.

V šumavském národním parku stoupá počet případů, kdy po střetu s autem zahyne zvíře. Letos takto srážku nepřežilo osmnáct zvířat, ve dvou případech šlo o mláďata vzácného rysa. Dosavadní letošní statistika vykazuje například proti celému roku 2015 stoprocentní nárůst. Nejčastěji při nehodách zahynou srny, jeleni, prasata nebo jezevci. Vedení národního parku plánuje začít testovat reflexní skla, která zvířata odrazují od silnic, když tudy zrovna projíždějí vozidla.

Na Šumavě se znovu rozhořel spor kvůli kůrovci. Šumavský národní park se začal dohadovat s Jihočeským krajem, který spustil kampaň Poslední šance pro Šumavu. V ní tvrdí, že vedení parku svou nečinností způsobuje postupnou likvidaci šumavské přírody. Park se proti kampani začal bránit – třeba srovnávacími snímky na Facebooku.

Od ministerstva životního prostředí dostaly zelenou, přesto značná část ze sedmnácti šumavských projektů zřejmě zůstane pouze na papíře. Jde především o rozhledny nebo diskutované odkanalizování myslivny na Březníku u Modravy. Nejsou na ně peníze. Výstavbu rozhleden musí park navíc odložit kvůli nutné opravě Poledníku u Prášil.

Jihočeský kraj podal správní žalobu na šumavský národní park a ministerstvo životního prostředí (MŽP). Kraj tvrdí, že ho obě instituce prakticky vyloučily z jednání o novém rozčlenění šumavských zón ochrany přírody. Nové vymezení oblastí má rozdělit park na čtyři území. V té s nejpřísnějším režimem se nebude zasahovat a taková pravidla budou platit pro 27 procent rozlohy NP Šumava.

V ČR bude letos minimálně 30 milionů metrů krychlových kůrovcového dřeva. Krizové odhady hovoří až o 50 milionech metrů. Sucho zasáhlo kromě smrků další druhy. Po jednání o spolupráci českého a bavorského národního parku to řekl ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO). Spolu s bavorským protějškem Thorstenem Glauberem potvrdili, že Šumava na tom není tak zle.

Představitelé některých lesnických organizací v Bavorsku a v Rakousku požadují razantnější zásah proti kůrovci na Šumavě. Podle nich je jediným řešením odstraňování napadených stromů. Uvedli to na společném setkání v německém Freyungu, jehož se zúčastnili i čeští zástupci. Jihočeská hejtmanka Ivana Stráská (ČSSD) tvrdí, že šumavský národní park proti škůdci vůbec nezasahuje. Ministerstvo životního prostředí za postupem správy šumavského národního parku stojí.

Národní park Šumava se marně snaží prodat některé vlky ze svého centra v Srní. V tříhektarovém výběhu má povoleno maximálně patnáct jedinců. Teď je jich čtrnáct. Jedinou dočasnou možností je proto podávání antikoncepčních přípravků.

Rada Národního parku Šumava schválila návrh nových zón. Na dalších 15 let vzniknou ze současných tří zón čtyři. Pod nejpřísnější režim spadne více než 27 procent plochy parku, což bude zóna přírodní, která se ponechá pouze přírodním procesům.

Správa šumavského parku letos zastavila takzvanou úmyslnou těžbu. Kvůli neustále klesajícím cenám dřeva na trhu se jí už plánované kácení nevyplatí, místo toho bude zpracovávat jen kůrovcem napadené smrky nebo polomy. Park kvůli tomu letos očekává menší výnosy, které v případě velkého propadu bude muset dorovnat ministerstvo životního prostředí.

Vedení Národního parku Šumava začne postihovat turisty, kteří na nevyhovujících elektrokoloběžkách a elektrokolech vjedou do vybraných šumavských lokalit. Stále populárnější bicykly s bateriovým pohonem v některých případech překračují povolený výkon a konstrukcí už se neřadí mezi jízdní kola.

Hájenku na šumavském Březníku u Modravy připojí k elektrické síti a odkanalizují. Z toho důvodu dělníci rozkopou turisty hojně užívanou asfaltovou starobřeznickou cestu z Modravy. Až budou výkopy hotové, na silnici se již neobnoví asfaltový povrch, a to k nelibosti některých cyklistů. Bývalé vedení Národního parku Šumava dostalo pokutu v řádech statisíců korun za to, že odpadní voda z hájenky vytékala do potoka v nejchráněnější oblasti rezervace.

Dva z pěti účastníků protestu proti kácení stromů na Šumavě v roce 2011, při němž zasahovala policie, uspěli u Ústavního soudu. Ten rozhodl, že bylo porušeno jejich právo na účinné vyšetřování a orgány činné v trestním řízení dostatečně nevyšetřily postup policie vůči nim. Na Ústavní soud se obrátilo pět lidí, u dvou z nich soud stížnost zamítl a u jedné účastnice ji odmítl. Dva účastníci doložili lékařské zprávy dokazující jejich zranění po zásahu policie.