Národní park Šumava strana 3 z 4

Na Šumavě začala sezona a zejména centrální oblasti jako Modrava nebo Kvilda se začínají plnit turisty. Za ubytování si tam ale návštěvníci letos připlatí; kromě penzionů zdražily i kempy a na výrazně vyšší ceny vyjde také stání pro karavany. Protože všichni nejsou ochotni platby respektovat, parkují i táboří na zakázaných místech. Strážci Národního parku budou situaci řešit.

Turisté nesmí na některé trasy v Boubínském pralese na Šumavě, protože hrozí pády suchých stromů na cesty. Zákaz vstupu platí do odvolání. Souše stojí v bezzásahové zóně, v níž se nesmí kácet. Samovolný rozpad suchých stromů může trvat až deset let. Stromy uschly po kůrovcové kalamitě, která byla v Boubínském pralese na vrcholu v roce 2019.

Kvůli vysokým cenám energií se lidé vrací k vytápění dřevem. Jeho cena ale v dohledné době vzroste, právě kvůli tomu už policie řeší i krádeže na skládkách dřeva. Ministerstvo životního prostředí chce dokonce omezit dotace na výměnu starých kotlů za plynové, a naopak podpořit tepelná čerpadla. To má snížit závislost na zemním plynu z Ruska.

Národní park Šumava obnovil za dva roky mokřady na ploše sedm set hektarů. Projekt zahájený koncem roku 2018 je přesně v polovině. Celkem plánuje obnovit čtyřicet sedm rašelinišť a pramenišť s plochou přes dva tisíce hektarů, čtyři lokality jsou v Bavorském lese. Projekt za sto padesát milionů korun podporuje evropský program LIFE a ministerstvo životního prostředí.

Česká inspekce životního prostředí (ČIŽP) vyšetřuje případ černé skládky u Prášil. Na ní je zvláštní, že ji vytvořili pracovníci Národního parku Šumava. Do lesa navozili kusy rozebraných dřevěných můstků, které v létě opravovali u Frauenthalu. Správa národního parku to považuje za selhání svých zaměstnanců a už oznámila, že je potrestá.

V okolí nejvyššího vrchu Českého lesa, Čerchova na Domažlicku, pokračuje na české i německé straně hranice intenzivní pátrání po pohřešované osmileté německé holčičce, která se ztratila v neděli navečer. Policie neuvádí počty lidí, kteří se do pátrání zapojili, původně mluvili o dvou stovkách na české i německé straně hranice. Hledání v lesnatém terénu je zatím neúspěšné. Zasahující policisté se v pondělí večer vystřídají a dívku budou dál hledat i v noci.

Po zhruba dvouleté rekonstrukci se v sobotu turistům opět otevřela rozhledna na šumavském Poledníku, zatím však pouze ve zkušebním provozu. Pro návštěvníky bude přístupná do konce října. Slavnostní otevření se plánuje na příští rok. Turisty čekají na původní vojenské věži novinky – tou zásadní je omezení počtu lidí kvůli protipožárním opatřením. Ve věži může být najednou maximálně padesát lidí, nahoře na vyhlídce jen deset, řekl mluvčí Správy Národního parku Šumava Jan Dvořák.

V národním parku Šumava přibývá případů nedovoleného táboření ve volné přírodě. Na neukázněné turisty si stěžují na německé straně, v parku Bavorský les.

Strážci šumavského národního parku  vyrazili na společné hlídky s policií. V celé oblasti totiž přibývá přestupků. Šumava je stejně jako vloni plná turistů. Služby s policisty jsou hlavně preventivní. Zabránit mají nejen porušování návštěvního řádu, ale také napadení strážců. I takové případy teď vedení parku řeší.

Národním parkům scházejí strážci přírody. Na Šumavě by uvítali minimálně pět nových posil. Vedení parků se obávají důsledků další sezony, kdy opět očekávají nápor turistů. Stejně jako loni totiž i letos více Čechů tráví dovolenou v tuzemsku. A s větším počtem návštěvníků stoupá také počet prohřešků, kterých se dopouštějí.

Mezi cyklisty na horách roste zájem o elektrokola. To s sebou přináší nové problémy, například více úrazů. V půjčovnách si kola s pomocným motorem totiž často pronajímají lidé, kteří ani na tom obyčejném nejeli několik let. Ve statistikách zásahů horské služby už je elektrokolo vedené jako zvláštní položka.

Návštěvníci národních parků Šumava, Podyjí a České Švýcarsko se letos nedostanou na některá turisticky oblíbená místa. Minimálně pět památek se bude opravovat, mezi nimi například hrad Šaunštejn nebo šumavská rozhledna Poledník. O dalších se jedná. V Českém Švýcarsku vedení parku dočasně uzavřelo v souvislosti s kůrovcovou kalamitou několik méně frekventovaných turistických tras.

Podyjí a Šumava. První je svou rozlohou 62,6 kilometru čtverečních vůbec nejmenším národním parkem v Česku, druhý naopak největším – rozprostírá se na 680 kilometrech čtverečních. A oba tyto parky spojuje nejen jejich vznik záhy po sametové revoluci a to, že vznikly v místech bývalé železné opony, ale také fakt, že „jim předcházel sen o národním parku, který byl u regionální i odborné veřejnosti poměrně zakořeněn“, podotkl ředitel národního parku Šumava Pavel Hubený. A společná je jim především „ochrana přírodního a kulturního dědictví společnosti, které spočívají v neopakovatelnosti obou typů krajin a jejich jedinečné přírody“, doplnil ředitel národního parku Podyjí Tomáš Rothröckl.

Opatření proti šíření koronaviru zahrnují mimo jiné omezení kolektivních sportů nebo uzavření posiloven. Lidé proto častěji vyrážejí do české přírody. Jak ale ukazují mnohé případy, v chráněných oblastech se často nechovají podle pravidel. Odhazují odpadky a nedodržují ani klidové zóny v národních přírodních rezervacích.

Vědci mohou sledovat život samice vlka divokého na Šumavě. Šelmě kvůli tomu nasadili telemetrický obojek. Jde o prvního přesně monitorovaného vlka na území České republiky. Čeští vědci se na odchyt připravovali několik měsíců, pomáhaly jim i týmy zahraničních kolegů.

Oblíbené přírodní památky plné plastových lahví, obalů od jídla i použitého toaletního papíru. Zejména chráněné krajinné oblasti zápolí s náporem turistů a s velkým množstvím odpadu, který po sobě lidé v přírodě nechávají. ČT to potvrdili správci a provozovatelé sedmi turisticky vytížených lokalit. Například správce beskydských Pusteven odhaduje, že za listopad sebral skoro pětkrát více odpadu než minulý rok. V obci Mšeno na Kokořínsku zase podle tamního starosty evidují stoprocentní nárůst plastu v komunálním odpadu. Problém je největší hlavně v příměstských lesích.

Pravomoc navrhovat zákony a předkládat je parlamentu ke schválení mají vedle poslanců, Senátu a vlády také krajská zastupitelstva. Příliš často však tuto možnost nevyužívají. Důvodem je podle představitelů regionů hlavně nižší šance na schválení. Za končící volební období došly z krajů až k podpisu prezidenta celkem tři zákony. Dalších 13 leží ve sněmovně a většina z nich teprve čeká na projednání. A pokud se na ně do roka nedostane, spadnou takzvaně pod stůl. Celkem se v tomto volebním období k poslancům dostalo 16 předloh z regionů.

Bezzásahová plocha šumavského národního parku by v roce 2060 měla dosáhnout tří čtvrtin jeho rozlohy. K tomuto stavu park směřuje na základě zásad péče, které by měly platit od příštího roku. Navrhovaný dokument ještě musí schválit Rada Národního parku Šumava a následně také ministerstvo životního prostředí.

Bobří hráze komplikují lidem život, ti je proto někdy i ničí. Šumavské obce s těmito zvířaty bojují dlouhodobě. Kvůli hrázím a zvednuté hladině mají zničené turistické stezky. Teď žádají správu národního parku o možnost bobří hráze posouvat. Podle ochranářů ale zvířaty vytvořené tůně čistí vodu a brání splavování orné půdy.

Velká část českých občanů tráví letní dovolenou kvůli koronaviru v tuzemsku. Turisty, už znovu i zahraniční, tak vyhlížejí hoteliéři, majitelé kempů, penzionů i restaurací. Jenže zvýšený zájem o oblíbené lokality přináší i problémy. A nejde jen o nechávání odpadků v přírodě, ale třeba i o snahu přespat a tábořit tam, kde to není legální. Lidé se tak zpravidla snaží vyhnout plným kempům.

Správa šumavského národního parku zpřísnila podmínky pro likvidaci kůrovce v rezervaci na Boubíně –⁠ paradoxně proto, že se ho z pralesa šíří více než v předchozích letech. Park se totiž obává přílišných zásahů člověka do vzácné zóny a umožňuje prakticky jen oloupání kůry u stojících stromů. Lesníci kontrují, že omezení značně ztěžují boj s broukem.

Ekonomické problémy národních parků se prohlubují. Kůrovcová kalamita srazila cenu dřeva na minimum, a parkům tak radikálně klesly hlavní příjmy. Situace je podle jejich vedení neudržitelná a bez pomoci zřizovatele se neobejdou. Ministerstvo životního prostředí proto chystá změnu financování.

Kůrovec v době svého páření potřebuje teplé a suché klima, což v květnu na horách nebylo. Meteorologové přitom říkají, že ani v následujících dnech nebude. V Česku má i nadále vládnout převážně chladné a deštivé počasí. Podle lesníků by to mohlo mít negativní vliv na tuzemskou populaci lýkožrouta. Kůrovec přitom v posledních letech výrazně ovlivnil těžbu a cenu dřeva v tuzemsku. To palivové je teď rekordně levné.

Populární rozhledna na šumavském Poledníku zůstane do příštího roku zavřená. Bývalý vojenský objekt totiž čeká rekonstrukce. Až skončí, bude součástí jediné rozhledny na území národního parku nové informační centrum.