Návrhy zákonů z krajů nebývají úspěšné, za končící volební období prošly tři

Pravomoc navrhovat zákony a předkládat je parlamentu ke schválení mají vedle poslanců, Senátu a vlády také krajská zastupitelstva. Příliš často však tuto možnost nevyužívají. Důvodem je podle představitelů regionů hlavně nižší šance na schválení. Za končící volební období došly z krajů až k podpisu prezidenta celkem tři zákony. Dalších 13 leží ve sněmovně a většina z nich teprve čeká na projednání. A pokud se na ně do roka nedostane, spadnou takzvaně pod stůl. Celkem se v tomto volebním období k poslancům dostalo 16 předloh z regionů.

„Kraje to mají těžší. Přednost v projednávání mají vládní návrhy, poslanecké návrhy jsou na tom hůř, stejně jako návrhy Senátu, ale myslím, že kraje jsou na tom nejhůř,“ říká Hana Kordová Marvanová (nestr. za STAN), která do sněmovny chodí hájit návrhy zastupitelstva Prahy. 

V dalších regionech to vidí podobně. „Ze zkušeností z minulých let cítíme určitý despekt ze strany Parlamentu České republiky v případě předkládání návrhů zákonů krajem,“ míní Sylvie Adamcová, mluvčí Královéhradeckého kraje. Ten je jedním z osmi regionů, které za poslední volební období pravomoc navrhovat zákony, tedy zákonodárnou iniciativu, nevyužily. 

K nejaktivnějším navrhovatelům zákonů patřily vedle Prahy kraj Liberecký, Pardubický a Moravskoslezský. Po jednom návrhu dorazilo do parlamentu ještě ze Zlínského a Karlovarského kraje. 

Celým legislativním procesem v parlamentu až k podpisu prezidenta za tu dobu prošly pouze tři. První z úspěšných návrhů, který se zrodil po krajských volbách v říjnu 2016, prosadili v parlamentu zástupci Moravskoslezského kraje. Šlo o novelu zákona o obcích, která zařadila Třinec mezi statutární města. „Třinec si povýšení na statutární město prostě zasloužil,“ vysvětluje mluvčí Moravskoslezského kraje Nikola Birklenová, když vypočítává, jak se město za poslední roky proměnilo. „Díky povýšení získá Třinec jako lídr mnoha inovativních projektů více možností, jak jít ve svém rozvoji ještě dál,“ říká Birklenová. 

Další schválený návrh, tentokrát z Pardubického kraje, mířil na problém, se kterým se potýkala celá řada úřadů. Šlo o takzvanou systémovou podjatost, kdy například krajští úředníci rozhodují v řízení, ve kterém je jedním z účastníků i sám kraj. Ostatní účastníci pak namítají, že jsou úředníci kvůli svému zaměstnání u kraje podjatí.

„Výklad byl i takový, že pokud se volený zástupce obce či kraje vyjádří k nějaké důležité otázce veřejného zájmu, tak by automaticky mohlo docházet k vyloučení z rozhodování u všech pracovníků úřadu. Bohužel často se stávalo, že tím účastníci řízení záměrně zdržovali rozhodování,“ vysvětluje Dominik Barták, mluvčí Pardubického kraje. Podle novely už pracovní vztah úředníka k obci, kraji nebo ke státu nemůže vést k jeho vyloučení z rozhodování. 

Poslední zákon z návrhu zastupitelstva, který schválil parlament, byla novela živnostenského zákona. „Bylo to asi po deseti nebo jedenácti letech, kdy se Praze podařilo prosadit nějaký zákon. Týkal se činnosti průvodců,“ vypočítává pražská radní Kordová Marvanová. „Prosazovali jsme, aby průvodcovství byla vázaná živnost. Tahle varianta se ukázala jako neprůchodná. Nakonec jsme přistoupili na kompromisní návrh, jinak by žádná novela neproběhla,“ vzpomíná Marvanová. Poslanci totiž předlohu změnili tak, že průvodci místo vázané živnosti musí žádat o průkaz u ministerstva pro místní rozvoj. 

„Druhý zákon, který jsme předkládali, ale pak si ho osvojila vláda, se týkal informací od digitálních platforem typu AirBnB,“ dodává Marvanová s tím, že ještě několik dalších návrhů z Prahy stále čeká ve sněmovně na projednání. 

A stejné je to i u Moravskoslezského a Pardubického kraje. První jmenovaný čeká na projednání své novely zákona o ochraně přírody a krajiny nebo o Státním fondu dopravní infrastruktury, druhý usiluje třeba o změnu financování zdravotních služeb v dětských domovech. 

Právě ve sněmovně končí většina krajských návrhů. Obvykle se nedostanou ani do druhého čtení a po sněmovních volbách takzvaně spadnou pod stůl. „To je pak skutečně zbytečná práce, která odrazuje kraje od dalších počinů. Uvítali bychom uzákonění nějaké doby, do kdy je nutné návrhy krajů projednat, ale je nám zároveň jasné, že taková představa je idealistická,“ říká šéf legislativního oddělení plzeňského krajského úřadu Daniel Hajšman. Vzpomíná při tom třeba na neúspěšný návrh zákona o Národním parku Šumava. 

Společný boj o více peněz

Aby kraje posílily svůj hlas v parlamentu, prosazují některé zákony společně. „Velmi intenzivně komunikujeme například s Libereckým krajem,“ říká mluvčí Pardubického kraje Dominik Barták. Obě zastupitelstva navrhla společně ještě s tím pražským jednorázový příspěvek pro kraje jako náhradu za výpadky příjmů i zvýšené výdaje v souvislosti s pandemií koronaviru. Zatímco obce už od státu získaly 1250 korun na obyvatele, kraje požadovaly do svých rozpočtů 500 korun na obyvatele. Stejný návrh zákona přišel i ze Senátu. Na projednání sněmovnou teprve čekají. 

Získat více peněz do svých pokladen se kraje společně pokusily také o několik měsíců dříve. Konkrétně Liberecký, Pardubický a Zlínský kraj do sněmovny poslaly stejné návrhy na změnu zákona o rozpočtovém určení daní. Díky tomu by kraje získaly podíl na penězích vybíraných na silniční dani nebo dani z minerálních olejů. Z něj by chtěly investovat hlavně do oprav silnic nižších tříd. Sněmovna projednávání všech tří předloh spojila do jednoho bodu, v červnu ho ale přerušila. Vláda změny odmítla. 

Kraje zákony nejen navrhují, ale i připomínkují

Návrhy zákonů jsou ale jenom jedním ze způsobů, jak se kraje podílejí na státní normotvorbě. Vyjadřují se i k cizím námětům. Kraje jsou připomínkovým místem hlavně u těch vládních předloh, které se regionů bezprostředně týkají. I zde ale někdy dochází k zádrhelům. „Jsou případy, kdy bývají připomínky krajů nedostatečně vypořádány či téměř ignorovány, například v případě návrhu nového stavebního zákona,“ míní Hajšman z plzeňského krajského úřadu. 

I mimo připomínkové řízení ale dochází ke konzultacím návrhů zákonů s regiony. Vláda k tomu někdy využívá Asociaci krajů, jindy konzultuje návrhy náměstek ministra vnitra s řediteli jednotlivých krajských úřadů.