Kraje

Peníze vybrané na daních se mezi kraje dělí podle principů starých přes dvacet let. Část regionů si stěžuje, že je systém diskriminuje, a požaduje změnu. „Ten zákon je starý a rozpočtové určení daní odpovídá době, kdy vzniklo, určitě ne dnešním požadavkům,“ řekl v Událostech, komentářích z ekonomiky hejtman Moravskoslezského kraje Josef Bělica (ANO). Změna je potřeba také podle hejtmanky Středočeského kraje Petry Peckové (STAN), která poukázala mimo jiné na dynamický vývoj v některých regionech, například co se počtu obyvatel týká. Debatou provázeli Jakub Musil a Vítězslav Komenda.

Strany končící vlády chtějí ve sněmovně znovu otevřít otázku dělení daňových výnosů mezi kraji. Lidovci už příslušnou novelu předložili, vychází z návrhu Asociace krajů. Plánují to i Starostové. Současným systémem se zabývá také Ústavní soud. Vzorec totiž napadla skupina senátorů, podle kterých některé regiony znevýhodňuje.

Případné rozpočtové provizorium, pokud se ve sněmovně do konce roku nestihne schválit státní rozpočet na příští rok, kraje podle středočeské hejtmanky Petry Peckové (STAN) zvládnou. Předseda Rady Asociace krajů a hejtman Zlínského kraje Radim Holiš (ANO) ale varoval před možným zpožděním velkých investičních projektů. Jihočeský hejtman Martin Kuba (ODS) na dotaz, zda jeho kraj z těchto důvodů zastavil některé projekty, ujistil, že nikoli a že žádné projekty zastavovat nebude. Jejich debatu v Událostech, komentářích moderoval Daniel Takáč.

Ústavní soud (ÚS) se začal zabývat návrhem skupiny senátorů, kteří napadli systém rozdělování peněz mezi kraje. Některé z nich jsou podle zákonodárců dlouhodobě diskriminovány. Návrhy na úpravu systému leží ve sněmovně. Novela předložená koalicí se nedostala ani za úvodní kolo projednávání. Pokud by senátoři u Ústavního soudu uspěli, změnami už by se zákonodárci zabývat museli.

Hospodaření obcí, krajů a dobrovolných svazků obcí skončilo v letošním prvním pololetí s přebytkem 64,6 miliardy korun. Ve srovnání s loňským rokem se přebytek snížil o 21,8 procenta, přesto je druhý nejvyšší od vzniku Česka. Informovalo o tom ministerstvo financí. Zároveň uvedlo, že vzhledem k dlouhodobě přebytkovému hospodaření obcí a schodkovému hospodaření státu by považovalo za vhodné změnit rozpočtové určení daní (RUD).

Hospodaření obcí a krajů skončilo za pololetí v plusu skoro 65 miliard korun. Je to o osmnáct miliard méně než loni, ale stále jde o druhý nejvyšší pololetní přebytek v historii. Podle ministerstva financí tak samosprávy dál investují hluboko pod svými reálnými možnostmi. Starostové se ale brání, že si na své projekty musí nejdřív naspořit. Zůstatky na bankovních účtech radnic dál rostou. V červnu činily rekordních 590 miliard korun.

Stát na slevy na jízdném pro studenty a seniory za první polovinu letošního roku zaplatil více než dvě miliardy korun. České televizi to sdělil ministr dopravy Martin Kupka (ODS). Stát vybraným skupinám cestujících přispívá padesát procent ceny jízdného. Část krajů k této slevě teď od července přidala ještě svou.

Stát letos krajům neposkytne chybějící dvě miliardy korun na opravy silnic druhé a třetí třídy a mostů. Ministr dopravy Martin Kupka (ODS) to potvrdil na jednání hejtmanům, kteří varují před odkladem desítek staveb po celé republice. Kraje tak budou muset sahat do jiných investic nebo projekty přesunout na příští rok, uvedla mluvčí Asociace krajů ČR a Zlínského kraje Soňa Ličková. Ministerstvo dopravy k tomu sdělilo, že stát přispívá každoročně krajům a Praze na dopravní projekty více než deseti miliardami korun.

Národní ekonomická rada vlády (NERV) doporučila kabinetu, aby přesněji cílil podporu znevýhodněným regionům. Vláda by zároveň měla motivovat obce i kraje pomocí rozdělení daní k podpoře investic. Po závěrečném jednání NERV v tomto volebním období to novinářům řekl koordinátor rady David Havlíček. Zároveň upozornil, že opatření jsou nadčasová a čerpat z nich může i kabinet, který vzejde z říjnových voleb.

Odklad klíčových projektů, ale i doplnění chybějících peněz z úspor nebo na úkor jiných oblastí. Kraje ve spojitosti s výpadkem dvou miliard na opravy silnic druhých a třetích tříd zvažují, jak chybějící peníze nahradit. S těmi počítala novela rozpočtového určení daní, která leží ve sněmovně, zřejmě se již ale nestihne prosadit.

Financování nepedagogických pracovníků jako školníků uklízeček či kuchařek zřejmě bude od příštího roku převedeno ze státu na obce a kraje jako zřizovatele škol. Ve sněmovně to ve středu prosadila vládní koalice přes odpor opozičních hnutí ANO a SPD. Financování školních psychologů a speciálních pedagogů má zase být ze státního rozpočtu. Novelu školského zákona nyní posoudí Senát.

Od začátku roku už nelze umisťovat děti mladší tří let do kojeneckých ústavů. A byl nejvyšší čas. Za velký počet dětí v ústavech sklízelo Česko kritiku domácích i zahraničních institucí. Podle Asociace Dítě a rodina bylo v Evropě jednou z posledních zemí, kde bylo možné děti do tří let do zařízení dávat. Přechod na nový režim byl dle zástupců krajů hladký. Podle vládní zmocněnkyně pro lidská práva Kláry Šimáčkové Laurenčíkové šlo o krok správným směrem, další výzvy ale čekají.

Senát neodmítl převod financování mezd nepedagogických pracovníků na obce a kraje, jak o to usilovaly především školské odbory či hnutí ANO. Souhlasil ovšem se stanoviskem svého školského výboru, podle něhož je změna v novele školského zákona prosazována bez dostatečné časové rezervy. Koalice chce změnu prosadit v novele, která kvůli opozičním obstrukcím už téměř dva měsíce čeká na schválení sněmovnou.

„Pokud nebude propracovaný systém půjček, aby si sociálně slabší mohli studium dovolit, tak školné je bariéra, která by naopak bránila těm talentovaným se dostat na vysokou školu,“ řekl v úterních Událostech, komentářích moderovaných Danielem Takáčem bývalý ministr školství za ANO Robert Plaga. S jeho názorem souhlasil i současný šéf resortu Mikuláš Bek (STAN), podle něhož školné není na pořadu dne.

V Česku stále trvá vyčleňování romských dětí ve školství. Nadále existuje víc než 130 segregovaných škol, z toho v 78 z nich romské děti tvoří víc než polovinu žactva, vyplývá podle studie PAQ Research z odhadů ministerstva školství. Segregované školy se nacházejí ve většině krajů a situace se v poslední dekádě výrazně nemění.

Praha i přes investice do vnějšího okruhu a stavby metra D hospodařila s přebytkem. Podobně jsou na tom i další města, obce i kraje. Dohromady na jejich finančních kontech za rok 2024 přibylo více než padesát miliard korun. Vyplývá to ze souhrnných čísel, která má Česká televize k dispozici. Někteří politici volají po změně rozdělování peněz mezi státní rozpočet a samosprávy.

Vláda se rozhodla odložit plánovaný začátek financování nepedagogických pracovníků obcemi a kraji z letošního září na leden 2026. Do konce roku bude platit školníky, uklízečky a kuchařky stát z rozpočtu, uvedl ministr školství Mikuláš Bek (STAN). Podle něj o úpravě návrhu novely školského zákona v tomto smyslu rozhodl kabinet na základě diskuse „s klíčovými aktéry“.

Odklad převodu financování školních kuchařek nebo uklízeček ze státu na samosprávy nabývá reálnějších obrysů. Lídři vládních stran totiž vážně zvažují, že změnu posunou ze září na leden, zjistila Česká televize. Důvodem jsou obavy některých starostů, hejtmanů i ředitelů škol, že krok není připravený. Kabinet ale ujišťuje, že obce a kraje dostanou na platy neučitelských profesí víc peněz z daní.

Poslanecká sněmovna v noci na středu ve druhém čtení schválila novelu školského zákona. Největší kontroverze v ní vyvolává jiný způsob financování nepedagogických pracovníků, které přechází ze státu na zřizovatele škol, tedy kraje a obce. Novelu ve středečních Událostech, komentářích obhajoval ministr školství Mikuláš Bek (STAN). Stínová ministryně školství hnutí ANO Jana Berkovcová se domnívá, že nový model financovaní platů školníků, kuchařek či uklízeček je méně jistý a povede k „destabilizaci“.

Samosprávy postižené loňskými povodněmi mohou od pátku zasílat žádosti o podporu na obnovu území z programu Živel 1. Dotace mají dotčeným krajům, městům a obcím pomoci s obnovou silnic, chodníků, škol, zdravotnických a kulturních zařízení a dalšího veřejného vybavení. Celkem pro obce v místech, kde hejtmani dříve vyhlásili stav nebezpečí, ministerstvo pro místní rozvoj vyčlenilo pět miliard korun. Samosprávy mají na podání žádosti rok.

Na financování nepedagogických pracovníků a na takzvané ostatní neinvestiční výdaje dostanou obce a kraje letos jedenáct miliard korun. Peníze, které by za třetinu roku vydával na placení nepedagogů stát, převede v plné výši do rozpočtů měst, obcí a krajů. Po jednání vlády to řekl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Zřizovatelé by měli nepedagogy, například školníky, uklízečky či kuchařky, platit od září 2025. Záměr převést financování na zřizovatele kritizovaly v minulém týdnu školské odbory, proti se postavilo dříve i Sdružení místních samospráv.

Před 25 lety vzniklo v Česku čtrnáct krajů, už tehdy se však objevovaly hlasy, že některé regiony vznikly uměle, jsou různě velké a že by se dal jejich počet snížit a tím ušetřit. Hejtman Zlínského kraje Radim Holiš (ANO) v Událostech, komentářích uvedl, že slučování krajů není správné řešení, spíše je potřeba se zaměřit na konkrétní problémy regionů. Podle hejtmana Jihomoravského kraje Jana Grolicha (KDU-ČSL) by byl zásah do systému, který se osvědčil, pouze politickým krokem.

Dostavba obchvatů, modernizace nemocnic, on-line pohotovosti, výstavby škol a větší využití dotačních titulů. To jsou jen některé z plánů, které si na příští rok vytyčili oslovení krajští hejtmani. Jak hodnotí rok 2024 a co plánují na ten následující? To řekli v rozhovorech pro Českou televizi.

Platy kuchařek, uklízeček nebo školníků mají od 1. září 2025 financovat místo státu zřizovatelé škol. Vláda nepočítá s tím, že by termín o čtyři měsíce posunula, jak žádá Svaz měst a obcí. Hlavní obavou starostů je, že nedostanou včas peníze pro školy. V takovém případě část koalice hrozí, že nepodpoří rozpočet na příští rok. Novou finanční povinnost má obcím vynahradit zvýšení rozpočtového určení daní. Jenže zatím chybí zákon, který by to umožnil.