TÉMA

Kraje

Hejtmani a vláda se blíží dohodě na rozpočtovém určení daní. Kraje by mohly dostávat ze sdílených daní o šest miliard víc
Hejtmani a zástupci vlády se výrazně přiblížili dohodě na novém rozpočtovém určení daní. Nejpozději za tři roky by měly kraje dostávat víc z DPH i z daní z příjmu, oproti letošku zhruba o šest miliard. Do výše peněz taky promluví kritéria jako délka silnic nebo počet žáků středních škol. Jak zjistila Česká televize, s návrhem souhlasí většina hejtmanů.
30. 1. 2024|ČT24
Poslanci se z podnětu ANO sešli k určení daní a referendu, sněmovna ale neschválila program schůzí
Členy dolní komory po desítkách hodin pří o korespondenční volbu čekaly ve čtvrtek odpoledne ještě dvě mimořádné schůze svolané z podnětu opozičního ANO. Na té první měli projednávat návrh na vydání zákona o celostátním referendu, na druhé zase šestici krajských novel zákona o rozpočtovém určení daní obcím a krajům. V obou případech však sněmovna hlasy koaliční většiny neschválila program.
25. 1. 2024Aktualizováno25. 1. 2024, 18:48|ČTK, ČT24
Dělení peněz mezi kraje je nespravedlivé, řekl hejtman Kuba. Mělo by se o tom diskutovat i ve sněmovně, myslí si Grolich a Schiller
Šestice krajů žádá vládu o změnu způsobu, jakým se rozděluje výnos z daní. Současný vzorec, který je starý osmnáct let, je prý nastavený nespravedlivě a neodpovídá skutečným potřebám krajů. Nebrání se přitom tomu, že by navýšení rozpočtů bylo postupné. Jihomoravský hejtman Jan Grolich (KDU-ČSL) i jeho kolega z Ústeckého kraje Jan Schiller (ANO) v Otázkách Václava Moravce řekli, že stojí o to, aby se diskuse o návrhu začala odvíjet i v Poslanecké sněmovně. „Že dělení peněz mezi kraje není spravedlivé, je jasné a je to vidět,“ prohlásil hejtman Jihočeského kraje a šéf Asociace krajů Martin Kuba (ODS), který byl také hostem pořadu.
21. 1. 2024|ČT24
Zastupitelstva některých měst a krajů schválila rozpočty na příští rok
Zastupitelé řady krajů a měst v pondělí rozhodovali o rozpočtech samospráv na příští rok. Mnoho jich pro rok 2024 plánuje výdaje převyšující příjmy, schodky v takových případech většinou radnice a hejtmanství chystají pokrýt penězi naspořenými v předchozích letech. Nejasný plán hospodaření má zatím vedení Mladé Boleslavi, do příštího roku vstoupí v rozpočtovém provizoriu.
11. 12. 2023|ČTK
Kraje a obce omezily investice. Hospodaří s přebytkem
Radnice omezují investiční plány na příští rok. Podle Svazu měst a obcí kvůli ekonomické nejistotě zadávají až o třetinu méně veřejných zakázek než dříve. Proto také obce hospodaří s výrazným přebytkem, který jen letos od ledna do září přesáhl 55 miliard korun.
9. 12. 2023|ČT24
Vláda projednala přeměnu energetiky. Podíl zelených zdrojů se má zdvojnásobit
Vláda vzala na vědomí návrh aktualizované verze Vnitrostátního plánu v oblasti energetiky a klimatu, která počítá s navýšením podílu obnovitelných zdrojů energie na celkové spotřebě v Česku do roku 2030 na třicet procent. Neutrální stanovisko zaujali ministři k návrhu zastupitelstva Zlínského kraje na úpravy v rozpočtovém určení daní (RUD).
18. 10. 2023Aktualizováno18. 10. 2023, 18:05|
Některé kraje chtějí spravedlivější rozdělení peněz z daní. Středočeští zastupitelé navrhují novelu
Některé kraje si stěžují, že z rozpočtového určení daní dostávají méně peněz, než by měly. Systém je podle nich nespravedlivý. Středočeští zastupitelé proto odhlasovali, že předloží do sněmovny novelu zákona, která by měla pravidla změnit. Kolik kraje z daní dostanou teď, určuje procento, nově by mohla částka vycházet z počtu obyvatel, struktury regionu nebo délky silnic.
19. 9. 2023Aktualizováno19. 9. 2023, 17:44|
Kraje chtějí víc peněz z výběru daní. Podle Stanjury to nepřichází v úvahu
Kraje žádají minimálně stejný podíl z výběru daní jako dosud a hejtmani chtějí zároveň změnit způsob, jakým se peníze mezi regiony rozdělují. Navýšení podílu podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) nepřichází v úvahu, vládní úsporný balíček naopak počítá se snížením. Vedení Středočeského kraje mluví i o možné žalobě k Ústavnímu soudu.
8. 7. 2023|mus
Reportéři ČT: To oni. Exministři i kraje odmítají vinu za problémy s kapacitou středních škol
Vysilující období mají za sebou letošní deváťáci a také jejich rodiče. Na střední školy se hlásilo nebývalé množství uchazečů a zdaleka ne každý z nich se dostal na školu, na niž chtěl. Bezprostředně se s následky musí potýkat nový ministr školství Mikuláš Bek (STAN), ale potýká se s tím, nač se mohli posledních patnáct let připravovat jeho předchůdci – ministři za Zelené, Věci veřejné, ODS, ČSSD (dnes SOCDEM), ANO a STAN. Bylo jich od roku 2008 dvanáct. Část z nich oslovili Reportéři ČT a vesměs od nich uslyšeli, že se o dostatečnou kapacitu měly postarat hlavně kraje, které zřizují střední školy. Krajští politici ale naopak tvrdí, že je to záležitost dlouhodobé koncepce, kterou má mít ministerstvo.
27. 6. 2023|
Vláda i kraje v situaci kolem nedostatku míst na středních školách selhaly, míní Pavel
V situaci kolem nedostatku míst na středních školách podle prezidenta Petra Pavla selhaly vláda i kraje. S ministrem školství Mikulášem Bekem (STAN) chce prezident hledat řešení, které pomůže již do začátku nadcházejícího školního roku, řekl v rozhovoru pro Deník.cz. Podle Pavla nemá smysl přijít pouze s opatřením, které se promítne až za několik let.
24. 5. 2023|
Systém automaticky garantuje obrovské zklamání, říká ministr Bek. Problém je i s kraji, míní Šteffl
Nedostatek míst ve školách je zapříčiněn hlavně populačním nárůstem, svůj podíl viny na tom ale nesou i kraje, myslí si ministr školství Mikuláš Bek (STAN). Dodává, že největší přetlak studentů je v okolí velkých měst. Podle experta na školství a ředitele společnosti SCIO Ondřeje Šteffla by jednou z cest mohla být redukce otevíraných míst na víceletých gymnáziích. O aktuálních problémech českého školství debatovali v pořadu Události, komentáře.
18. 5. 2023|Matěj Lucovič
I letos pomohou vesnickým obchodům dotace. Některé přesto chtějí skončit
Kraje rozdělí dotace z programu Obchůdek prodejnám v menších obcích. Každý region má nárok až na čtyři miliony korun. Peníze mohou provozovatelé využít na mzdy prodavačů, nájem za objekt, poplatky za energie nebo platební terminál. Přesto mnohdy nestačí a prodejny končí.
3. 1. 2023|
Vodné a stočné kromě Prahy zdraží i v Hradci Králové nebo v Jihlavě
Po celém Česku plánují vodárenské společnosti zdražovat vodu. O záměru navýšit od nového roku ceny pro Pražany o dvacet procent informovala společnost Veolia. Česká televize proto oslovila vodárenské společnosti v ostatních krajských městech. V pěti budou muset vodu zdražit. Lidé v dalších krajských městech mohou jednání o zvýšení cen čekat v nejbližších týdnech. Podle Sdružení oboru vodovodů a kanalizací by lidé v Česku od začátku příštího roku mohli za vodu zaplatit až o třetinu víc.
3. 11. 2022|daz
Pokud města či nemocnice neuzavřou smlouvu na energie, má je čekat regulovaný režim dodavatele poslední instance
Města, kraje, ale i nemocnice, školy nebo sportovní kluby budou mít zajištěné energie i v příštím roce, slibují lídři vládní koalice. Pokud tyto instituce neuzavřou smlouvy samy, zajistí je dodavatelé poslední instance (DPI). A to za státem garantované ceny. Slova vicepremiéra a předsedy Pirátů Ivana Bartoše potvrdil ČT i šéf poslanců ODS Marek Benda. Doteď kabinet počítal s tím, že pro veřejné instituce bude nakupovat státní obchodník, firma Prisko.
23. 10. 2022|
Roční výdaje na energie by mohly vzrůst až na miliardu korun, obávají se kraje. Některé už šetří
Drahé energie výrazně dopadají i na rozpočty samospráv. Některé kraje odhadují, že jim kvůli tomu vzrostou roční výdaje až na miliardu korun. Část z nich navíc připravuje kvůli rostoucím cenám finanční podporu pro své obyvatele. Zaměřují se hlavně na nízkopříjmové domácnosti. Jiné regiony se obávají, aby vůbec měly dost peněz na své účty za energie.
7. 8. 2022|
Poskytovatelé sociálních služeb si dodatečně rozdělí 3,2 miliardy, shodla se koalice
Lídři koaličních stran se v úterý shodli na dofinancování péče pro poskytovatele sociálních služeb. Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) po jednání oznámil, že na péči pro potřebné poskytne kabinet dodatečných 3,2 miliardy korun. Kraje původně žádaly doplacení 4,4 miliardy korun. Poskytovatelé sociální péče dříve upozorňovali na to, že bez dalších peněz budou muset omezit své služby.
12. 7. 2022|
Hřib přislíbil nedělat kvůli uprchlíkům unáhlené kroky, řekl Rakušan. Naše volání bylo vyslyšeno, uvedl primátor
Pražský primátor Zdeněk Hřib (Piráti) přislíbil, že do konce jednání o přerozdělování uprchlíků mezi kraji nebude dělat ukvapené a unáhlené kroky, k nimž by patřilo uzavření pražského asistenčního centra ve Vysočanech (KACPU). Uvedl to vicepremiér a ministr vnitra Vít Rakušan (STAN). Hřib se ohradil, že ukvapené kroky nedělá a zároveň je rád, že stát s hejtmany začal přerozdělování uprchlíků řešit. O uprchlické vlně debatovali politici v Událostech, komentářích. Vláda kvůli ní také schválila prodloužení nouzového stavu do konce června.
17. 5. 2022Aktualizováno17. 5. 2022, 22:57|
Vláda schválila prodloužení nouzového stavu do konce června
Vláda schválila návrh na prodloužení nouzového stavu vyhlášeného kvůli vlně migrace z Ukrajiny o třicet dnů. Uvedl to premiér Petr Fiala (ODS) po jednání kabinetu. Bez prodloužení by opatření skončilo 31. května. Sněmovna návrh posoudí ve čtvrtek na mimořádné schůzi.
17. 5. 2022Aktualizováno17. 5. 2022, 20:53|
Sberbank CZ se nepostavila proti rozhodnutí ČNB o odnětí licence, míří k likvidaci
Sberbank CZ nepodá rozklad proti rozhodnutí České národní banky (ČNB) o odnětí licence, míří tak k likvidaci. Učinila tak i přes výhrady k věcné správnosti rozhodnutí ČNB a přesvědčení, že současnou bezprecedentní situaci bylo možné řešit jinými vhodnými způsoby, řekl v sobotu ředitel komunikace banky Jan Hainz. Kroky k odnětí licence Sberbank CZ, která je navázána na Rusko, zahájila ČNB 28. února. Důvodem bylo zhoršení situace Sberbank CZ kvůli odlivu vkladů po zahájení ruské invaze na Ukrajinu.
30. 4. 2022|
Česko se vyhne scénáři s milionem běženců, řekl Rakušan. MMR podpoří miliardou rekonstrukci obecních bytů
Pražské asistenční centrum pomoci Ukrajině, které je nejvytíženější v zemi, je nově ve Vysočanech. Přestěhovalo se z Kongresového centra na Vyšehradě do bývalé bankovní budovy na náměstí OSN. V Praze se do středy přihlásilo 68 tisíc ukrajinských uprchlíků z celkového počtu 289 tisíc, kteří dostali v Česku speciální víza. Vláda ve středu představila migrační strategii, kterou ve čtvrtek hájil ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) ve sněmovním bezpečnostním výboru. Řekl, že počet uprchlíků v Česku již příliš neroste, nepředpokládá, že by nastal extrémní scénář kalkulující s příchodem až milionu lidí z válkou sužované Ukrajiny. Ministerstvo pro místní rozvoj vyhlásilo dotační výzvu určenou obcím na rekonstrukci bytů ke střednědobému ubytování Ukrajinců. Rozdá v první fázi miliardu korun.
14. 4. 2022Aktualizováno14. 4. 2022, 16:40|
Ve sbírce ukrajinské ambasády na nákup zbraní se sešla už téměř miliarda korun
Na sbírkovém účtu ukrajinského velvyslanectví v Praze, které za vybrané peníze pořizuje zbraně, se od dárců sešla už téměř miliarda korun. Ukrajinská ambasáda o tom v neděli informovala na Twitteru. Do sbírky přispělo 115 tisíc dárců, kteří poslali 977 milionů korun. S nákupem a dopravou výzbroje pomáhá ukrajinskému velvyslanectví české ministerstvo obrany. V pátek se na velvyslanectví uskutečnila schůzka zástupců Ukrajiny, ministerstva obrany a několika významných dárců, uvedlo v neděli velvyslanectví na svém webu.
10. 4. 2022|vkl
Ukrajinští lékaři by mohli v Česku pracovat jako stážisté, zákony se ale měnit nebudou, upozornil Válek
Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) ve středu předloží vládě dokument, díky kterému budou moci zdravotníci z Ukrajiny pracovat v tuzemských nemocnicích. Nastoupit by měli jako zahraniční stážisté, uvedl to v Otázkách Václava Moravce. Po dobu tří měsíců by tak mohli pracovat bez úředního uznání vysokoškolských diplomů. Aprobační zkouška by se navíc měla zjednodušit, kvalita však musí zůstat zachována, shodli se členka poslaneckého výboru pro zdravotnictví Iveta Štefanová (SPD) a předseda Sdružení praktických lékařů ČR Petr Šonka.
10. 4. 2022Aktualizováno10. 4. 2022, 15:02|
Firmám údajně chybí 150 tisíc pracovníků z Ukrajiny, uprchlíci je podle asociace podniků nenahradí
Na Ukrajinu se od začátku války vrátilo zhruba padesát tisíc lidí, dalších sto tisíc letos nepřijede na sezonní práce. Uvedl to předseda představenstva Asociace malých a středních podniků a živnostníků (AMSP) Josef Jaroš. Jde podle něj o fyzicky náročné práce, které většinově vykonávali muži. Příchozí z Ukrajiny, mezi nimiž jsou hlavně ženy, děti a starší lidé, je tak podle něj nenahradí. Česká republika dosud vydala už přes 233 tisíc víz pro uprchlíky před válkou na Ukrajině. Podle ministra pro místní rozvoj Ivana Bartoše (Piráti) by se vláda mohla na rekonstrukci nebo výstavbu bytů pro uprchlíky podílet až pětaosmdesáti procenty.
6. 4. 2022Aktualizováno6. 4. 2022, 23:28|
Vláda se dohodla s kraji na přerozdělení uprchlíků. Stát zaplatí za ubytování 200 až 250 korun
Vláda se dohodla s kraji na systému přerozdělení ukrajinských uprchlíků. Bude se řídit počtem obyvatel kraje nebo jeho ekonomickou výkonností. Stát bude platit za jejich ubytování 200 až 250 korun denně podle typu bydlení. V Česku je nyní podle dat od mobilních operátorů odhadem 270 tisíc uprchlíků, řekl senátorům ministr školství Petr Gazdík (STAN), více než polovina z nich jsou děti. Ministerstva a další úřady dostaly od vlády za úkol od pondělí 21. března uvolnit své ubytovací kapacity. Vláda slíbila podporu i lidem, kteří uprchlíky ubytují u sebe doma.
16. 3. 2022Aktualizováno16. 3. 2022, 20:13|muh