Kraje strana 3 z 3

Volební místnosti, kam přicházeli lidé v pátek odpoledne vybírat krajské zastupitele a senátory, se ve 22 hodin zavřely. Volby však pokračují, kdo dosud nehlasoval, bude mít možnost v sobotu od 8 do 14 hodin. Podle odhadů volebních komisařů přišlo dosud asi 20 až 30 procent voličů. První den voleb se policisté začali zabývat údajným organizovaným svážením voličů k jedné z místností.

Česko vstoupilo do volebního týdne. Lidé rozhodnou o tom, kdo zasedne ve vedení třinácti krajů a kdo zaplní křesla třetiny Senátu. Volební místnosti se otevřou tradičně v pátek a v sobotu, tentokrát ale do volebního klání vstoupil i koronavirus, a to na ryze praktické úrovni; už ve středu a ve čtvrtek totiž odevzdají hlas lidé, kteří jsou v karanténě nebo izolaci. Volit budou speciálním způsobem.

Pravomoc navrhovat zákony a předkládat je parlamentu ke schválení mají vedle poslanců, Senátu a vlády také krajská zastupitelstva. Příliš často však tuto možnost nevyužívají. Důvodem je podle představitelů regionů hlavně nižší šance na schválení. Za končící volební období došly z krajů až k podpisu prezidenta celkem tři zákony. Dalších 13 leží ve sněmovně a většina z nich teprve čeká na projednání. A pokud se na ně do roka nedostane, spadnou takzvaně pod stůl. Celkem se v tomto volebním období k poslancům dostalo 16 předloh z regionů.

Kraje, země, regiony nebo okresy? Vzniknou kraje tři, nebo jich bude třeba sedmadvacet? O podobě vyšších územních samosprávných celků se vedly dlouhé politické diskuse. První krajská zastupitelstva proto poprvé zasedla až v roce 2001.

Odměny pro představitele obcí a krajů by se v příštím roce neměly ani zvýšit, ani snížit. Na pondělním zasedání to na návrh ministerstva vnitra schválila vláda, uvedl vicepremiér Jan Hamáček (ČSSD). Jeho úřad v návrhu argumentoval tím, že rozpočty samospráv poznamená pandemie covidu-19, takže by je neměly zatížit další povinné výdaje. Svaz měst a obcí a Sdružení místních samospráv podmínily souhlas tím, že se stejně bude zacházet i s platy poslanců či senátorů. Pokud by se jejich platy zvýšily, žádají pro starosty, hejtmany a zastupitele pětiprocentní růst odměn. Hamáček očekává, že se nebudou měnit ani odměny ústavních činitelů.

Sedm stran a uskupení ze 78 nedodalo před krajskými volbami včas adresu internetových stránek a volební účet Úřadu pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí. Web ani účet nedodalo čtrnáct kandidátů do Senátu ze 74, dalších 14 je dodalo pozdě. Hrozí jim pokuta deset až sto tisíc korun. Všechny sněmovní strany povinnost splnily. Volby proběhnou 2. a 3. října, druhé kolo senátních o týden později.

Obce v pololetí hospodařily s přebytkem 8,4 miliardy korun, což bylo meziročně o osmnáct miliard méně. Kraje vykázaly přebytek 12,7 miliardy korun, což je v meziročním srovnání o  necelých jedenáct miliard méně. Do hospodaření obcí i krajů se podle ministerstva financí výrazným způsobem promítlo zpomalení ekonomiky způsobené opatřeními proti šíření koronaviru, což vedlo mimo jiné k poklesu daňových příjmů samospráv. Napjaté bude zřejmě hospodaření obcí i v příštím roce, kdy s očekávaným zrušením superhrubé mzdy klesnou příjmy veřejných rozpočtů.

Kvůli rozšíření polského hnědouhelného dolu Turów Česko osloví Evropskou komisi, podání podnětu v pondělí schválila vláda. Opačně se postavila k návrhu na legalizaci eutanazie. Za přísných podmínek ji chtěla uzákonit skupina poslanců z klubů ANO a Pirátů. Odmítavý nebo přinejlepším neutrální je i postoj vlády k dalším návrhům, které na svém pondělním jednání posuzovala a nevzešly od některého z ministrů. Negativní stanovisko zaujala například k návrhům na dodatečný příspěvek pro kraje nebo na zrušení soudních exekutorů.

Praha by chtěla mluvit do krátkodobých pronájmů bytů pro turistické ubytování typu Airbnb. Městské zastupitelstvo podpořilo přípravu návrhu novely živnostenského zákona, která by samosprávám umožnila stanovit období, kdy by bylo ubytování tohoto typu zakázáno, omezit počet současně ubytovaných osob nebo určit maximální počet dní v roce, kdy by bylo možné byty turistům pronajímat.

Vedení Prahy a dalších krajů požadují, aby vedle obcí dostaly příspěvek na obyvatele nahrazující výpadek z daňových příjmů i kraje. Pražští radní v pondělí schválili návrh zákona, který v případě schválení zastupitelstvem město navrhne sněmovně.

Desetitisíce až statisíce korun plánují některá krajská města rozdat neziskovým organizacím. Ty se podle průzkumu Nadace OSF potýkají kvůli koronavirové krizi s finančními problémy. Jak ČT zjistila oslovením krajských měst, na pomoc těmto organizacím je připravena většina z nich. Ať už individuálně, nebo plošně.

Kraje plánují na záchranu letošní turistické sezony dát stovky milionů ze svých rozpočtů. V pěti regionech chystají dobrovolné, nebo zlevněné vstupné do muzeí, hradů nebo zámků. V Praze a středních Čechách budou vstupy zdarma jako bonus k zaplacenému ubytování, Jihočeský kraj chce přispívat rodinám na delší pobyt až třemi sty korunami na člověka a noc.

O sto milionů víc než loni na výstavbu a opravu cyklostezek dostanou obce od Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI). Důvodem je paradoxně nedostatek peněz, fond se totiž kvůli koronavirovým opatřením rozhodl spolu s financemi vyhrazenými pro letošní projekty uvolnit i peníze z rozpočtu na rok 2021. Koronavirová pandemie ovlivní i některé krajské příspěvky na cyklostezky. Například v Plzeňském kraji budou muset plánovanou podporu snížit o osm milionů korun.

Obce loni hospodařily s přebytkem 25,5 miliardy korun a kraje s přebytkem 5,8 miliardy, oznámilo ministerstvo financí. Předloni obce vykázaly přebytek 8,3 miliardy korun a kraje 82 milionů. Celkově tak hospodaření samospráv loni skončilo s přebytkem 31,7 miliardy, zatímco o rok dříve to bylo 8,8 miliardy korun.

Sdružení místních samospráv a Spolek pro obnovu venkova požadují po státu více peněz, aby mohly lépe čelit například vylidňování obcí a odchodu obyvatel do větších měst. Dosáhnout toho chtějí změnou v rozdělování výnosů z daní i tím, že se zastropuje výše příjmu čtyř největších měst v republice. Ministerstvo financí změny nepodporuje.

Od změny jízdního řádu v neděli 15. prosince se výrazně změní přístup některých krajů a částečně i státu k cestujícím na železnici. Kraje i stát musely uzavřít nové smlouvy na většinu linek, které objednávají. V některých případech si vybraly i nové dopravce, jindy uzavřely s Českými drahami smlouvy, které omezují využití stávajícího drážního tarifu. Nejdále zašly Jihomoravský a Zlínský kraj, kde vůbec nebude možné cestovat na tarif Českých drah.

Zákon zřejmě umožní vznik internetového portálu pro on-line vyřizování daňových záležitostí s finančním úřadem. Předpokládá to vládní novela daňového řádu, kterou podpořili poslanci. Přináší i další změny, například umožní částečné vracení nadměrných odpočtů daně z přidané hodnoty v podobě záloh. Obsahuje i sporný návrh na prodloužení lhůty pro vracení odpočtu DPH, který v rozpravě kritizovali opoziční poslanci.

Za jízdu nákladních vozidel se bude platit na všech silnicích první třídy, na které se mýtný systém od příštího roku rozšíří. Nulová sazba pro státní silnice, na které se v minulosti dohodl bývalý ministr dopravy Dan Ťok (za ANO) s kraji, tedy nebude. Oznámil to Ťokův nástupce Vladimír Kremlík (za ANO), podle kterého by zavedení nulové sazby zpochybnilo mýtný tendr. Krajům ale slíbil kompenzace.

Kraje tlačí na vládu, aby do konce dubna dostaly od Státního fondu dopravní infrastruktury slíbené čtyři miliardy korun na opravy silnic druhých a třetích tříd. Máme připraveny projekty oprav, ale bez těchto peněz je nebudeme moci zahájit, tvrdí Asociace krajů. ANO i ČSSD chtějí o tomto požadavku jednat v pondělí na koaliční radě. Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) ale už dříve naznačila, že není připravena uvolnit celou slíbenou částku.