Pražské asistenční centrum pomoci Ukrajině, které je nejvytíženější v zemi, je nově ve Vysočanech. Přestěhovalo se z Kongresového centra na Vyšehradě do bývalé bankovní budovy na náměstí OSN. V Praze se do středy přihlásilo 68 tisíc ukrajinských uprchlíků z celkového počtu 289 tisíc, kteří dostali v Česku speciální víza. Vláda ve středu představila migrační strategii, kterou ve čtvrtek hájil ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) ve sněmovním bezpečnostním výboru. Řekl, že počet uprchlíků v Česku již příliš neroste, nepředpokládá, že by nastal extrémní scénář kalkulující s příchodem až milionu lidí z válkou sužované Ukrajiny. Ministerstvo pro místní rozvoj vyhlásilo dotační výzvu určenou obcím na rekonstrukci bytů ke střednědobému ubytování Ukrajinců. Rozdá v první fázi miliardu korun.
Česko se vyhne scénáři s milionem běženců, řekl Rakušan. MMR podpoří miliardou rekonstrukci obecních bytů
Nová adresa pražského uprchlického střediska je na náměstí Organizace spojených národů 1 v bezprostřední blízkosti stanice metra Vysočanská a stejnojmenných zastávek tramvaje a autobusů. V provozu bude denně i přes Velikonoce od 8 do 20 hodin. Asistenční centrum nabízí přišedším uprchlíkům pomoc s registrací, ubytováním, doklady, zprostředkováním práce či pojištěním.
Oproti Kongresovému centru je ve Vysočanech i odbor azylové a migrační politiky ministerstva vnitra, kde je možné například přehlásit adresu pobytu. Denně centrum odbaví až 2700 lidí, v posledních dnech se v Praze hlásilo mezi 500 a tisícem uprchlíků. Ve středu jich konkrétně bylo 595. „Pevně doufáme, že počet bude klesat, doufám, že nebudeme vůbec muset testovat horní limity této budovy,“ podotkl primátor Zdeněk Hřib (Piráti).
Ujistil však, že by v případě potřeby bylo možné přidat přepážky, takže i ve Vysočanech by bylo možné odbavit více lidí. Dosavadním maximem v Praze bylo 3667 lidí odbavených 9. března.
Veškeré potřebné vybavení přestěhovali z Vyšehradu do Vysočan hasiči, klíčová fáze stěhování nastala v noci ze středy na čtvrtek. V Kongresovém centru přestali přijímat nové klienty v pět hodin odpoledne, potom ještě odbavili ty, kdo přišli před pátou a ještě čekali, následně hasiči odvezli, co bylo ještě potřeba.
Společnost Central Group poskytla městu bývalé sídlo Komerční banky bezplatně a uhradí i náklady na vytápění a elektřinu. Následně plánuje firma budovu nabídnout Praze 9 pro školské účely. V budoucnu ji chce zbourat a na jejím místě postavit byty.
Změny nastávají i v některých dalších asistenčních centrech. V Plzeňském kraji nově již nebude k dispozici nepřetržitě, otevřené bude denně od 7 do 19 hodin. Pokud přijedou v noci uprchlíci bez zajištěného ubytování, zařídí jim provizorní přístřeší hasiči, které uvědomí noční služba. „Pohotovost pro řešení případných akutních příchodů uprchlíků budou mít po dobu velikonočních svátků všechny složky integrovaného záchranného systému včetně krajského Úřadu práce v Plzni,“ doplnila mluvčí kraje Helena Frintová.
V celém Česku dosud získalo vízum dočasné ochrany 288 885 lidí, kteří kvůli válce opustili Ukrajinu, za poslední den jich přibylo 2766. Na cizinecké policii se dosud přihlásilo 171 623 běženců, uvedlo ministerstvo vnitra.
Rakušan hájil uprchlickou strategii před výborem. Milionový scénář nečeká
Vláda ve středu projednala strategii pro zvládnutí migrační vlny a jmenovala koordinátora, kterým je ministr vnitra Vít Rakušan (STAN). Ten ve čtvrtek přišel představit vládní dokument poslancům z bezpečnostního výboru.
Opozice nejvíce kritizuje načasování, kdy se uprchlická strategie dostala na světlo světa – stalo se tak podle poslanců pozdě, navíc ji dostali až večer před jednáním. Jana Mračková Vildumetzová (ANO) připomněla, že Rakušan sliboval, že strategii předloží již koncem března. „Transparentní přístup by měl být takový, že bychom takové dokumenty mít měli,“ uvedla. Člen výboru Petr Sadovský (ANO) zase poukazoval na to, že v dokumentu chybí termíny pro plnění úkolů. Karla Maříková (SPD) také chce vědět, kolik uprchlíků je Česko schopno přijmout.
Ministr vnitra poslancům řekl, že nynější počet zhruba 300 tisíc běženců již výrazně neroste. „Čísla nenasvědčují tomu, že by se situace měla výrazně změnit,“ řekl Rakušan. Nedomnívá se proto, že by se naplnil extrémní scénář předpokládající, že by přišlo kolem milionu lidí. Bude ale záležet i na dalším vývoji konfliktu na Ukrajině.
Na závěr jednání poslanci z bezpečnostního výboru schválili usnesení, ve kterém vzali vládní strategii na vědomí. Od ministerstev chtějí ale do 18. května dostat podrobné plány pro jednotlivé fáze krize. V usnesení výbor zároveň vyzdvihl práci policie, hasičů, úřadu práce, obcí či neziskových organizací.
Strategie popisuje tři fáze uprchlické vlny, ze kterých už Česko má podle Rakušana za sebou „boj o bezpečí“, kdy byli uprchlíci odbaveni a rychle ubytováni. Nyní bude třeba příchozí rychle stabilizovat, k čemuž mají napomoct zejména jazykové kurzy. Náklady na zvládnutí uprchlické vlny z Ukrajiny vláda odhladla na 54 miliard korun. Počítá, že část peněz získá zpět od Evropské unie.
Obce získají dotace na rekonstrukci bytů. Až skončí válka, mají pomoci vyřešit krizi bydlení
Součástí strategického dokumentu je také podpora ubytování uprchlíků. Ministerstvo pro místní rozvoj nyní spustilo její první etapu, kterou je dotační výzva na rekonstrukci obecních či krajských bytů, které poslouží ke střednědobému ubytování Ukrajinců. Stát samosprávám poskytne zatím jednu miliardu korun.
Na rekonstrukci poskytne stát maximálně 85 procent nákladů, zároveň bude příspěvek zastropován tak, že na osobu lze v případě běžného bytu získat až 120 tisíc korun, na místo v obecní či krajské ubytovně až 40 tisíc korun. Ministerstvo pro místní rozvoj předpokládá, že zejména menším obcím ještě přispějí kraje.
„Program řeší jak problém Ukrajina, tak problém nedostatku dostupného bydlení. Byty, které budou podpořeny a opraveny, až krize skončí, zůstanou obcím a budou využívány za určitých podmínek, které jsou velmi vstřícné, občany České republiky,“ zdůraznil při představení dotačního programu poradce ministra pro místní rozvoj Leo Steiner.
Podle ministra Ivana Bartoše (Piráti) jsou peníze určené na „opravy či rekonstrukce krajských či obecních objektů, které nejsou obyvatelné“. Lze o ně žádat zpětně od 24. února, kdy Rusko zahájilo válku proti Ukrajině. Žádosti bude ministerstvo přijímat od 20. dubna, program skončí v listopadu. Ubytování by mělo být určeno především uprchlíkům, kteří zatím žijí v provizoriu – například v tělocvičnách. Takových je podle dřívějších vyjádření vládních politiků asi devět stovek.
S podáváním žádostí o příspěvky za ubytování uprchlíků má ministerstvo potíže
V současnosti bydlí uprchlíci mimo jiné v českých domácnostech, případně v bytech, které jim majitelé poskytli, místo aby je komerčně pronajali. Za to mají dobrovolní poskytovatelé ubytování nárok na příspěvek 3000 korun na osobu za měsíc. Ministerstvo práce a sociálních věcí však přiznalo, že má potíže se systémem, jehož pomocí by se měli uchazeči o příspěvek hlásit.
Podle mluvčí ministerstva Evy Davidové je o příspěvek velký zájem a systém zvládá nápor žádostí jen „s vypětím všech sil“. Podotkla, že se v těchto dnech navíc vyplácejí i dávky v hmotné nouzi. „Je třeba říct, že v pilotním provozu v posledních dnech dochází k určitým technickým problémům při zpracování obrovského množství žádostí, veškeré potíže ale intenzivně řešíme a průběžně je odstraňujeme,“ uvedla mluvčí.
Přesto se do středečního večera podařilo podat žádost již 12 177 lidem. „První žadatelé by peníze na své účty měli dostat v průběhu příštího týdne,“ slíbila Davidová.
Od resortu práce a sociálních věcí očekává vládní strategie, že výrazně posílí úřady práce i inspekci práce. Ministr Marian Jurečka (KDU-ČSL) uvedl, že před válkou vyřizovaly úřady práce kolem 1,3 milionu dávek měsíčně, nyní o 300 tisíc více.
Ministerstvo připraví také mimořádné dotace na rozšíření domovů pro seniory či postižené, na pomoc v terénu i poradenství. Dokument uvádí, že výdaje resortu práce by mohly podle předpokladů činit asi 18 miliard korun, pří úspěšném začlenění a zaměstnání příchozích by ale finanční přínos pro stát mohl náklady snížit, či dokonce přesáhnout.