Vysočany

V hlavním městě vznikla nová základní škola – od 90. let teprve druhá. Stojí ve Vysočanech a pojme osm stovek žáků. Radnice Prahy 9, která za stavbu zaplatila 570 milionů korun, chce navázat stavbou další školy na sousedním pozemku. Podle starosty Tomáše Portlíka (ODS) by to měla být střední škola, její příprava ale zabere ještě několik let.

Na pražském náměstí OSN začalo po boku centra pomoci Ukrajině fungovat i Centrum následné podpory ukrajinským uprchlíkům (CNPUU). Válečným běžencům, kteří skončili v Česku, pomůže s bydlením a řešením některých problémů ze sociální oblasti. Od ledna bude pomáhat také s umístěním dětí do škol a se zdravotnictvím. Centrum provozuje Praha společně s Dětským fondem OSN (UNICEF), náklady na jeho provoz se pohybují okolo 30 milionů korun.

Pražský magistrát ve spolupráci s Dětským fondem OSN (UNICEF) do konce roku spustí další centrum pro pomoc uprchlíkům z Ukrajiny. Zaměří se na ty z nich, kteří jsou v metropoli už delší dobu a mají problémy například s bydlením nebo vzděláváním. Bude fungovat paralelně s Krajským asistenčním centrem pomoci Ukrajině (KACPU) ve stejné budově ve Vysočanech. KACPU bude dále nabízet dosavadní služby pro nově příchozí uprchlíky, kterých nyní odbaví asi dvě až tři sta denně.

Se stavbou čtvrté linky pražského metra se počítalo už při zahájení výstavby na konci 60. let 20. století. Jak šel čas, měnila se místa, kudy má metro projíždět; pouze barva zůstala stejná. Současnou podobu dostala linka na konci 80. let, přičemž plány prošly drobnými úpravami. Předpokládá se i další rozšíření déčka na sever, kam ale případně povede metro z Náměstí Míru, zatím nebylo rozhodnuto. Jednou z variant bylo Náměstí Republiky, podle druhé by měla trasa zamířit na Žižkov a dále do Vysočan. Do budoucna by přitom k lince D mohly přibýt i další: třeba okružní linka, kterou má v Evropě třeba metro v Moskvě, v Oslu nebo v Kodani.

V říjnu to bude osmdesát let od smrti odbojáře Jaroslava Pechmana, který aktivně podporoval parašutisty Jozefa Gabčíka a Jana Kubiše. Při zatýkání gestapem spáchal sebevraždu, zavražděna ale byla jeho manželka i syn. Jako jediná z rodiny přežila dcera. Nyní byla po celé rodině pojmenována nová ulice v Praze 9.

V areálu Avie, na místě jednoho z největších brownfieldů v Praze, vznikne v příštích pětadvaceti letech nová čtvrť. S centrem města ji má propojit zmodernizovaná železnice a nová tramvajová trať. Podle investora už se v areálu začalo s dekontaminací pozemků po průmyslové výrobě. Výstavbu na tomto i dalších brownfieldech brzdí územní plány.

Pražské centrum pomoci pro uprchlíky z Ukrajiny se opět otevře, a to od pondělí 11. července. Nebude ale nabízet ubytování. Řekl to pražský primátor Zdeněk Hřib (Piráti) po jednání městského krizového štábu. Město uzavřelo středisko, které bylo ve Vysočanech, v polovině června, zdůvodnilo to příliš velkým množstvím běženců v Praze. Jeho znovuotevření podle Hřiba nařídila vláda.

Pražský primátor Zdeněk Hřib (Piráti) přislíbil, že do konce jednání o přerozdělování uprchlíků mezi kraji nebude dělat ukvapené a unáhlené kroky, k nimž by patřilo uzavření pražského asistenčního centra ve Vysočanech (KACPU). Uvedl to vicepremiér a ministr vnitra Vít Rakušan (STAN). Hřib se ohradil, že ukvapené kroky nedělá a zároveň je rád, že stát s hejtmany začal přerozdělování uprchlíků řešit. O uprchlické vlně debatovali politici v Událostech, komentářích. Vláda kvůli ní také schválila prodloužení nouzového stavu do konce června.

Česko je zemí železničních tratí a jeho hlavní město v tom jde směle příkladem. Byly však doby, kdy byla železnice považována za relikt minulosti, tratě se rušily a nádraží bourala. Jsou i nádraží, která přežila zánik své trati a zůstala v městské zástavbě, připomínajíce lodě ztroskotané na souši. Jiná zůstala stát u kolejí, ale vlaky u nich nezastavují – jako by na ně všichni zapomněli. Jen na dvou tratích, které letos jubilují, jsou čtyři takové budovy. „Zapomenutá“ nádraží lemují 150letou spojovací dráhu mezi Smíchovem a hlavním nádražím, „ztroskotaná“ nádraží v Libni a Karlíně zase připomínají, že před 50 lety ustal provoz na trati, která původně končila až na Těšnově.

Pražské asistenční centrum pomoci Ukrajině, které je nejvytíženější v zemi, je nově ve Vysočanech. Přestěhovalo se z Kongresového centra na Vyšehradě do bývalé bankovní budovy na náměstí OSN. V Praze se do středy přihlásilo 68 tisíc ukrajinských uprchlíků z celkového počtu 289 tisíc, kteří dostali v Česku speciální víza. Vláda ve středu představila migrační strategii, kterou ve čtvrtek hájil ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) ve sněmovním bezpečnostním výboru. Řekl, že počet uprchlíků v Česku již příliš neroste, nepředpokládá, že by nastal extrémní scénář kalkulující s příchodem až milionu lidí z válkou sužované Ukrajiny. Ministerstvo pro místní rozvoj vyhlásilo dotační výzvu určenou obcím na rekonstrukci bytů ke střednědobému ubytování Ukrajinců. Rozdá v první fázi miliardu korun.

Premiér Petr Fiala (ODS) po středečním zasedání vlády oznámil, že kabinet schválil strategické priority pro zvládnutí uprchlické vlny z Ukrajiny. Zároveň vznikne post národního koordinátora pro migraci, který bude zatím zastávat ministr vnitra Vít Rakušan (STAN). Pražské asistenční centrum bude od čtvrtka přijímat uprchlíky z Ukrajiny na novém místě. Magistrát ho ve středu v podvečer přestěhuje z Kongresového centra (KCP) do Prahy 9 k metru Vysočanská.

Do mateřských a základních škol v Česku nastoupilo zatím zhruba 26 500 dětí válečných uprchlíků z Ukrajiny. Vyplývá to z dat, které ministerstvo školství k 7. dubnu dostalo od škol. Podle zjištění mají základní školy ještě přibližně 150 500 volných míst a školky kolem 12 900. Nejvíc volných kapacit je v Moravskoslezském kraji, naopak nejméně v Karlovarském a Libereckém kraji či v Praze. Od začátku ruské invaze na Ukrajinu získalo v Česku speciální víza přes 283 tisíc lidí prchajících před válkou.

Za březen začalo v Česku pracovat 12 600 lidí uprchlých z Ukrajiny a deset tisíc uprchlíků se zaregistrovalo na úřadech práce, což je dokladem, že jsou v hledání zaměstnání aktivní, uvedl ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL). Ukrajinců prchajících před ruskou invazí je v Česku přes 300 tisíc. Nejvíc jich je dlouhodobě v Praze. V dubnu začne pro uprchlíky fungovat systém jazykového vzdělávání.

Česko udělilo ukrajinským uprchlíkům od začátku války už přes 236 tisíc speciálních víz. Nejvíc lidí chodí do asistenčního střediska v pražském Kongresovém centru. Za neděli tam odbavili 1071 lidí, téměř o 250 více než v sobotu. Pražský magistrát zaplatí ukrajinským uprchlíkům v nouzovém ubytování první týden pobytu stravu. Město jim tak uhradí jídlo až do výše 200 korun denně.

Na konci října to bude devětasedmdesát let, co nacisté v Mauthausenu zavraždili rodinu odbojáře Jaroslava Piskáčka. Gestapo je zadrželo, protože pomáhali parašutistům Gabčíkovi s Kubišem. Teď po rodině Piskáčkových byla pojmenovaná ulice v pražských Vysočanech.

Když se řekne kolbenka, vybaví se mnoha lidem velká továrna. Pojmenování přitom pochází od českého průmyslníka a vynálezce Emila Kolbena, který tu svou, elektrotechnickou, továrnu se jménem Kolben a spol. založil přesně před 125 lety. Podnik, který byl předchůdcem ČKD, se během několika desetiletí rozšířil na gigantický průmyslový celek s neobyčejnou produkční kapacitou, jehož elektromotory, vodní turbíny, lokomotivy, tramvaje nebo vybavení pro elektrárny získaly světovou proslulost. Svoje první zkušenosti sbíral Kolben až ve Spojených státech u slavného vynálezce T. A. Edisona, klíčové však bylo i jeho setkání s Nikolou Teslou.

Začala modernizace železniční trati z pražských Vysočan do Mstětic. Práce potrvají čtyři roky, po nich vlaky zrychlí až na 160 kilometrů za hodinu a vznikne také nová zastávka Rajská Zahrada, která obslouží sídliště Černý Most a umožní přestup na metro na stejnojmenné stanici.

Lidé by nově měli mít víc možností k třídění kovů. Povinné je to sice už pět let, ale s výjimkou větších měst stojí kontejnerů v ulicích pořád málo. Od příštího měsíce ovšem obce dostanou příplatky za rozšíření sítě. Dohodly se tak ministerstvo životního prostředí a společnost Eko-kom, která zastřešuje systém třídění.

O sto milionů víc než loni na výstavbu a opravu cyklostezek dostanou obce od Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI). Důvodem je paradoxně nedostatek peněz, fond se totiž kvůli koronavirovým opatřením rozhodl spolu s financemi vyhrazenými pro letošní projekty uvolnit i peníze z rozpočtu na rok 2021. Koronavirová pandemie ovlivní i některé krajské příspěvky na cyklostezky. Například v Plzeňském kraji budou muset plánovanou podporu snížit o osm milionů korun.

Pražané měli za sebou tragické únorové bombardování, při kterém zemřelo více než 700 lidí. Šest týdnů před koncem války ale přišel další ničivý úder Spojenců, tentokrát již plánovaný. 25. března 1945 zaútočili američtí letci na průmyslovou část Prahy ve Vysočanech a na letiště ve Kbelích a Letňanech. I přes zkušenosti s nedávným náletem na centrum města ale znovu umíraly stovky lidí.

Řada pražských silnic se letos dočká opravy. Jde o rekonstrukce komunikací i tramvajových tratí. Mezi nejvýznamnějšími jsou opravy Koněvovy ulice, Jižní spojky a Štěrboholské radiály. Tramvajové koleje pak budou vyměněny v Nádražní ulici. Kromě toho se chystají desítky drobných oprav, dopravu ovlivní i kulturní a sportovní akce.

V části pražských Vysočan a dosud nezpoplatněné oblasti Libně, která leží v Praze 9, musí řidiči nově platit za to, že zaparkují u chodníku. Radnice nechala zřídit výhradně fialové zóny, které umožňují parkování místních obyvatel či podnikatelů, kteří si vyřídí dlouhodobé parkovací oprávnění, a zároveň i návštěvníků, kteří budou prozatím platit 30 korun za hodinu a jejich vozy budou moci v ulicích Prahy 9 stát až 24 hodin.

Městská část Praha 9 se od 6. ledna 2020 plánuje zapojit do systému placených parkovacích zón. Zpoplatnění se bude týkat Libně a Vysočan, zhruba od ulice Na Rozcestí po ulici Poštovská. V dotčených lokalitách vznikne fialová zóna, kde budou moct parkovat lidé s parkovacím oprávněním i ostatní řidiči. Platit za stání se bude nepřetržitě.

Policie vyšetřuje možnou střelbu na vlak v pražských Vysočanech. Poškozeno je pět oken v několika vagonech. Kriminalisté zkoumají, co se přesně stalo, zároveň žádají svědky a cestující z příměstského vlaku, aby se přihlásili na lince 158.