Lidé by nově měli mít víc možností k třídění kovů. Povinné je to sice už pět let, ale s výjimkou větších měst stojí kontejnerů v ulicích pořád málo. Od příštího měsíce ovšem obce dostanou příplatky za rozšíření sítě. Dohodly se tak ministerstvo životního prostředí a společnost Eko-kom, která zastřešuje systém třídění.
Po celém Česku teď stojí devět tisíc šedých kontejnerů na kov. Třeba těch žlutých na plasty je víc než dvacetkrát tolik. Během následujících dvou let by se možnosti třídění měly rozšířit. „Aby bylo třídění kovů pro občany stejně pohodlné jako například třídění plastů, nápojových kartonů, skla a papíru,“ vysvětluje mluvčí společnosti Eko-kom Lucie Müllerová.
Obce dostanou od července za každý kontejner na kovy 120 korun. Příspěvek získají také třídicí linky. Někde bude možný i společný sběr kovů třeba s plasty, ale jen v označených nádobách. „Ne v každé obci jsou dostatečné prostory na rozšíření těch kontejnerových míst,“ doplňuje Müllerová.
Nádobky pod tlakem do kovového odpadu nepatří
Například v Praze je nádob na kovový odpad víc než třináct set. Každoročně se pak jejich síť rozrůstá o několik desítek, na jeden kontejner připadá asi tisícovka Pražanů. Ne vždy ale lidé ví, jaké kovy do nich dávat. „Co do nádob nepatří, tak jsou rozhodně nádobky pod tlakem například od různých deodorantů nebo laků na vlasy,“ doplňuje mluvčí pražských služeb Radim Mana.
Kovy z šedých kontejnerů se pak třídí na lince v pražských Vysočanech. „V první fázi dochází k ručnímu vytřídění nečistot,“ vysvětluje Mana. Následuje mechanická fáze třídění. „Magnet separuje železné kovy od zbytku odpadu,“ popisuje Mana. Nejprve jdou na řadu konzervy, pak plechovky a další hliník. Nakonec se odpad lisuje a míří dál, vyrobí se z něj nové obaly. Za rok fungování ve Vysočanech vytřídili 487 tun.
Nejvíc třídí Češi tradičně papír – skoro z devadesáti procent. Naopak velká část plechovek a dalších kovových obalů končí pořád v klasických popelnicích, i když by je šlo využít.
