Moldavské vesnice se vylidňují. Naděje na obrat se upínají k evropské integraci

Počet obyvatel Moldavska se za posledních deset let snížil o třináct procent. Vylidňování je obzvlášť výrazné ve venkovských oblastech. Různé evropské programy však nabízejí možnosti, které mohou lidem usnadnit návrat do menších obcí. Lidé doufají, že zahájení věcných přístupových jednání mezi Moldavskem a Evropskou unií, která začala v červnu, přinese ještě více příležitostí pro rozvoj venkova.

Cheperia je jednou ze tří vesnic v regionu Šumen na severu Moldavska. V roce 2004 měla obec 622 obyvatel. O dvacet let později údaje ze sčítání lidu ukazují, že zde žije 238 lidí.

Kristina a její rodina se živí pěstováním plodin. „Pěstujeme od všeho trochu. Teď jsme se zaměřili na květiny, loni jsme pěstovali rajčata,“ popsala zdejší obyvatelka Kristina Gurunčićová.

V Šumně žije oficiálně 35 obyvatel. Vylidňování začalo už před mnoha lety, vysvětluje starostka Antonina Šarbanová. Významnou roli sehrála také hospodářská krize v Rusku v roce 1998. Moldavsko tehdy přišlo o svůj největší trh pro zemědělské produkty.

„Když se rozpadl kolchoz, lidé začali z vesnic odcházet. Není tu práce ani žádná jistota. Měli jsme tu mateřskou školu, ale v roce 2024 jsme ji museli zavřít, protože do ní nechodily žádné děti,“ popsala starostka.

Evropské peníze pomáhají návratům lidí ze zahraničí

Vesnice Mihaileni leží pouhých 25 kilometrů od Šumny. Jsou zde dvě mateřské školy, modernizovaná infrastruktura, a dokonce i denní centrum pro seniory. Podle údajů z roku 2024 tu žije 2800 obyvatel. Svou roli hrají snaha Moldavska vstoupit do Evropské unie a bezvízový režim, hlavním důvodem prosperity regionu jsou však evropské programy a finanční prostředky, které poskytují.

„Začali jsme s komunitními projekty a zapojením místních obyvatel. Zrekonstruovali jsme budovu střední školy, vyměnili střechu a odvodňovací systém. Opravami prošly také mateřské školy, vodovodní síť a topné systémy,“ popsal starosta obce Valerian Chekan.

Alžběta Jusanuová odjela v roce 1998 za prací do zahraničí. O osm let později se vrátila do Mihaileni a založila vlastní podnik – společenský sál pro pořádání akcí. Zaměstnala v něm pět lidí z vesnice. „Před lety odsud odcházelo mnohem víc lidí. Teď už to tak není. Myslím, že život v Mihaileni je pro obyvatele stále atraktivnější,“ vysvětluje majitelka malé firmy.

V Mihaileni působí celkově 45 soukromých podniků, z nichž osm vedou mladí podnikatelé. Jedním z nich je Vitalie Iarmaliuc. Vystudoval Technickou univerzitu v Kišiněvě a po pracovní zkušenosti ve Spojených státech se vrátil do rodné vesnice. V roce 2012 si s pomocí evropských fondů založil vlastní podnik na výrobu briket z biomasy.

V průběhu let se mu i díky dalším evropským finančním prostředkům podařilo výrobu rozšířit a nyní produkuje také pelety. Zaměstnává šest lidí s průměrnou mzdou 750 eur (zhruba 18 300 korun), zatímco celostátní průměrná mzda činí přibližně 850 eur (přibližně 20 750 korun). Pro Vitalieho je začlenění Moldavska do širší evropské rodiny zásadní.

„Vstup Moldavska do Evropské unie jistě přinese více příležitostí. Získáme přístup k předvstupním fondům a dalším finančním prostředkům, které umožní investovat do veřejné infrastruktury i podnikání a vytvářet tak dobře placená pracovní místa,“ míní podnikatel.

Infrastruktura pomáhá udržet obyvatele

Podle starosty Mihaileni je klíčem k rozvoji kvalitní infrastruktura. „Výstavba silnice spojující obec s dálnicí otevřela nové možnosti. Lidé tu mohou bydlet a zároveň pracovat v regionálních centrech, jako jsou Rășcani nebo Drochia, protože cesta do zaměstnání trvá jen asi patnáct minut,“ říká starosta Mihaileni Valerian Chekan.

Místní samospráva také doufá, že se po vstupu Moldavska do Evropské unie podaří vylidňování venkovských oblastí zpomalit.

„Evropská unie vytvořila a zavedla různé nástroje, jejichž cílem je zpomalit vylidňování venkova. Jakmile se Moldavsko stane členem EU, bude je moci využívat také,“ sdělila předsedkyně Sítě pro rozvoj venkovských komunit Marina Albuová. Takových míst, jako je Mihaileni, by proto mělo přibývat.

Článek napsala Teodora Gatevová (BNT), poprvé byl publikován 29. září 2026 05:30 (SELČ).

Tento článek byl přeložen za pomoci umělé inteligence.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

MMF zhoršil výhled české ekonomiky, letošní růst odhaduje na 1,8 procenta

Mezinárodní měnový fond (MMF) zhoršil výhled české ekonomiky na letošní i příští rok. Hrubý domácí produkt (HDP) se letos podle nové prognózy zvýší o 1,8 procenta, napřesrok by pak měl jeho růst mírně zrychlit na 1,9 procenta. V jarní prognóze přitom MMF předpokládal, že tempo hospodářského růstu bude v obou letech činit 2,2 procenta. Loni dosáhl růst české ekonomiky 2,6 procenta.
před 3 mminutami

Die Zeit musel vydat nahrávky úřadům, redakce hovoří o porušení svobody tisku

Německé státní zastupitelství a kriminalisté v hamburské redakci týdeníku Die Zeit zabavili nahrávky k případu podnikatelky Christiny Blockové, která čelí obvinění z únosu svých dětí od jejich otce z Dánska. Vedení redakce v prohlášení postup vyšetřovatelů, kteří prý hrozili prohlídkou kanceláří, tvrdě odsoudilo jako „porušení svobody tisku“. Die Zeit nyní podniká právní kroky. Podle agentury AFP se případ dotýká bývalého šéfa německé rozvědky BND Augusta Hanninga, kterého policie před týdnem zadržela kvůli jiné kauze pro podezření ze špionáže.
před 4 hhodinami

Není vhodná doba uzavírat obchodní dohody s agresorem, říká Cichanouská

Vůdkyně běloruské opozice Svjatlana Cichanouská kritizuje rozhodnutí prezidenta USA Donalda Trumpa nakoupit ruskou ropu. Podle Cichanouské Rusko i Bělorusko zneužívají ochoty Západu uvolňovat sankce výměnou třeba za propuštění politických vězňů. Svého politického vězně v Bělorusku má nově i Česko – programátor Vital Děmidčik s českým a běloruským občanstvím skončil ve vazbě, když přijel navštívit nemocnou matku. Běloruské úřady ho stíhají za podporu ukrajinské armády.
před 6 hhodinami

Lucemburský soud zablokoval podíly ČEZ v tamních firmách, přiznala společnost

Lucemburský soud zablokoval kvůli kauze Diag Human podíly české polostátní energetické firmy ČEZ v tamních firmách, přes které ČEZ vlastní distributora plynu GasNet. Firma ČEZ to oznámila na svém webu. Na informaci upozornil server Ekonomický deník. Informaci již v únoru přinesl pořad Reportéři ČT, ČEZ ji nyní potvrdil.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Slovinci odmítli posílení vyšetřovacích komisí, zřejmě se vyslovili proti zrušení poplatků médiím

Slovinci v nedělním referendu těsnou většinou zamítli vládní reformní program, který tamní opozice označuje za „autoritářský“. Podle tamních médií jde o symbolickou porážku nacionalistického premiéra Janeze Janši. Informovala o tom agentura AFP. Slovinci se také podle skoro úplných výsledků nedělního poradního referenda vyslovili proti zrušení poplatků za veřejnoprávní vysílání.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Stovkám francouzských supermarketů přestaly kvůli kyberútokům fungovat mrazáky

Ve stovkách francouzských supermarketů přestala fungovat chladicí zařízení a řada čerstvých nebo mražených potravin se zkazila, informoval v pondělí francouzský deník Ouest-France. Šlo o kybernetický útok, uvedli šéf maloobchodního řetězce Coopérative U Dominique Schelcher nebo představitelé obchodní skupiny Les Mousquetaires.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Rusko nechce přijmout energetické příměří vyhlášené Trumpem, řekl Zelenskyj

Je čím dál víc zřejmé, že Rusko není ochotno přistoupit na energetické příměří navržené Spojenými státy, uvedl v pondělí ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po pokračujících ruských útocích na ukrajinskou energetiku. Dřív během dne Zelenskyj vyzval USA, aby donutily Kreml příměří dodržovat. Šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov podle agentur prohlásil, že Kyjev si nezaslouží pauzu ve válce. Ukrajina se pátým rokem brání rozsáhlé ruské invazi.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Němci dopadli podezřelé ze žhářství v Polsku. Jde o hybridní válku, uvedl Tusk

Polský premiér Donald Tusk v pondělí oznámil, že německá policie na polskou žádost zadržela dva turecké občany, kteří jsou podezřelí, že v září u Varšavy podpálili pozemní stanici společnosti Starlink. Označil to za další akt hybridní války. Ministr pověřený koordinací zvláštních služeb Tomasz Siemoniak uvedl, že za sabotáží stojí Rusko.
před 8 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.