Infrastruktura

V obci Těrlicko na Karvinsku vyhlásili stavební uzávěru. Radnice chce tak na přechodnou dobu omezit stavbu nových domů a růst počtu obyvatel. Infrastruktura obce na to není připravena. Uzávěra má platit do konce roku 2026. Stěhování obyvatel z měst do blízkých vesnic je v Moravskoslezském kraji trendem, který komplikuje chod řadě obcí.

Ani více než měsíc po povodních se obce na Osoblažsku stále nedočkaly úplné obnovy klíčové infrastruktury. Do regionu dosud nezajíždějí vlaky, někde ještě nefunguje elektřina a některé ulice jsou stále obtížně dostupné. Místní starostové se i proto obávají, aby odlehlý pohraniční region znovu nepostihl značný odliv obyvatel – tak jako po posledních velkých povodních v roce 1997.

Padesát tisíc korun. Tolik činí dar pro každou rodinu, které povodně zničily obytnou část domova. Takových rodin je přes 3800 a humanitární organizace mezi ně rozdělují na dvě stě milionů. Shromáždily je z darů zaslaných po zářijové pohromě, která poničila města a vesnice například na Jesenicku. Měsíc po povodních zasažené oblasti stále trápí řada problémů. Ať už se jedná o přetíženost techniků a kominíků, nebo o vážně poškozenou infrastrukturu.

Rozšíření války do celého blízkovýchodního regionu, které hrozí po íránském útoku na Izrael, lze zabránit. Prohlásil to americký prezident Joe Biden. Upozornil však na to, že tento cíl bude „stát ještě hodně úsilí“. Na dotaz, zda se snaží odradit Izrael od útoku na íránská ropná zařízení, odpověděl, že „nevyjednává na veřejnosti“.

Národní rozpočtová rada (NRR) pochybuje o některých položkách návrhu státního rozpočtu na příští rok. Vláda je podle ní příliš optimistická v očekávání výnosů z emisních povolenek nebo příjmů z dividend od firem s majetkovou účastí státu. Rada upozornila i na nesoulad mezi současnými pravidly o podpoře obnovitelných zdrojů energie a objemem peněz na podporu v rozpočtu. Návrh rozpočtu schválil kabinet minulý týden, stát by měl hospodařit se schodkem 241 miliard korun.

Čínský vůdce Si Ťin-pching se na čínsko-africkém summitu v Pekingu před představiteli více než padesáti afrických států zavázal, že jeho země v příštích třech letech poskytne Africe finanční prostředky ve výši padesáti miliard dolarů (1,13 bilionu korun), bude pokračovat v investicích do infrastruktury a pomůže vytvořit na kontinentu milion pracovních míst. Experti však poukazují na to, že největší výhody z této spolupráce leží na straně asijské země a zatímco západní vliv na kontinentu upadá, míří Afrika do područí autoritářských režimů Ruska a Číny.

Stejně jako památky v zahraničí i ty v Česku se zejména během letní sezony vypořádávají s přílivem většího množství turistů. Mezi nejvyhledávanější místa patří kromě Prahy také třeba Český Krumlov, zámek Lednice nebo Mikulov. O tom, zda a jak nastavit regulace turisticky velmi vytížených míst a jak vyvážit negativní a pozitivní dopady turismu, diskutovali hosté pořadu Zkraje.

Ukrajinská energetika funguje pouze na padesát procent loňského výkonu. Na vině jsou pravidelné útoky ruské invazní armády na tuto infrastrukturu. Štáb ČT natáčel v jedné z tepelných elektráren, která je nyní schopna generovat teplo pouze do sousední vesnice. Kdysi přitom patřila ke klíčovým v regionu. I proto si ukrajinská vláda klade otázku, jak po masivních útocích přežít příští zimu.

Praha je krásné historické město. A to je z hlediska akumulace tepla zároveň nevýhoda, uvedl náměstek primátora hlavního města Petr Hlaváček (STAN) v Interview ČT24. Adaptační strategie k ochlazování metropole mají podle něj delší časovou prodlevu, skutečně významné projekty stojí prostředky a čas. Kromě vysazování zeleně je v plánu také ekologické zemědělství na pozemcích Prahy. Hlaváček vedle toho v rozhovoru mluvil o rekonstrukci obchodního domu Máj. „Přijde mi nešťastné, že přestože je dohoda, že se jedná o památku, interiér se úplně zkazí.“ V případě Václavského náměstí zmínil, že jde o místo, kterým šly a pořád jdou dějiny, a rekonstrukci „Praze dlužíme“. Rozhovor vedl moderátor Daniel Takáč.

Sněmovna v pátek po poledni rozhodla, že poslanci budou o zavedení možnosti korespondenční volby pro Čechy žijící v zahraničí hlasovat příští pátek od 13 hodin. Pevný termín stanovila dolní komora na návrh vládního tábora. Opoziční návrhy na stanovení jiného pevného termínu pro zahájení hlasování o volbě poštou dolní komora zamítla. Předseda poslanců SPD Radim Fiala navrhoval 30. srpen 2025. Protože toto datum připadá na sobotu, Radek Vondráček (ANO) chtěl, aby se hlasovalo po 30. srpnu příštího roku.

Existuje podezření, že do případu muže dopadeného při pokusu o žhářský útok v Praze bylo zapojeno Rusko, řekl premiér Petr Fiala (ODS) po jednání Bezpečnostní rady státu. Žhářský útok se týkal autobusů, jak potvrdila i mluvčí dopravního podniku, podle které oheň uhasili jeho zaměstnanci. Fiala ocenil profesionální a dobrou práci bezpečnostních složek. Podobné útoky se mohou chystat napříč Evropou včetně Česka, doplnil ministr vnitra Vít Rakušan (STAN).

Společnost ČEZ oznámila stomiliardovou investici do přeměny energetiky a teplárenství v Ústeckém kraji. Energetici se tak připravují zejména na odklon od uhlí. Vzhledem k transformaci energetiky však budou podle distribučních společností potřeba další miliardy korun, například na rozvoj sítí. Shodují se na tom, že klíčové budou peníze od Evropské unie.

Sněmovnou prošla vyšší ochrana nejkvalitnější zemědělské půdy, nicméně v mírnější podobě, než jak ji navrhla vláda. Do předlohy doplnila dolní komora zákaz prodeje zemědělské půdy vlastníkům z třetích zemí, tedy v podstatě mimo EU. Poslanci také schválili pravidla pro nakládání s látkami typu kratom nebo konopí s nízkým obsahem účinné složky THC. Naopak zkrácení doby oddlužení z pěti let na tři roky pro všechny dlužníky bude dolní komora schvalovat 22. května. Mimořádnou schůzi přerušila.

Češi už dvacet let mohou využívat benefitů, které jim plynou ze členství v Evropské unii. Mnohé z nich jim umožňují snazší cestování a poznávání ostatních členských států či příležitosti v podnikání. Hlavně ve světle rusko-ukrajinské války ale roste i význam společné obrany a bezpečnosti.

Ukrajina v noci na sobotu zaútočila drony na ruská energetická zařízení podporující vojensko-průmyslovou výrobu, napsala agentura Reuters s odvoláním na zdroj z ukrajinské rozvědky. Rusko tvrdí, že sestřelilo nad nejméně osmi svými oblastmi padesát ukrajinských dronů. Na mnoha místech však přiznává poškození infrastruktury, v Bělgorodské oblasti údajně po útoku zemřeli tři lidé, včetně těhotné ženy.

Moskva nápadně zintenzivnila ničivé útoky na infrastrukturu a civilní cíle v Charkově. Kremelské zdroje navíc naznačily, že Rusové chystají v oblasti novou ofenzivu. Podle ukrajinské vojenské rozvědky jsou tyto spekulace součástí ruské dezinformační a psychologické války, která má obyvatele druhého největšího města Ukrajiny vyděsit. Podle většiny expertů Rusko nemá na obklíčení města dostatek sil ani zbraní a nejspíš se hlavně snaží podkopat ukrajinskou morálku. Kyjev nicméně buduje u Charkova masivní obrannou linii a žádá Západ o nové prostředky protivzdušné obrany. Jejich užití u města má ovšem své limity.

Česko není dostatečně připravené na krize a mimořádné události, uvedl Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) ve výroční zprávě za loňský rok. Odpovědné instituce podle něj podcenily mnohé události, jako byla třeba pandemie covidu-19, a dostatečně se z nich nepoučily. Někdy jen podnikly formální kroky bez zásadních výsledků. NKÚ také konstatoval, že stát nezajistil, aby se rozpočet přiblížil k vyrovnanému hospodaření. Podle premiéra Petra Fialy (ODS) se vláda snaží na krize připravit. Výtka NKÚ ho nepřekvapila, protože v posledních letech se podle něj problematice nevěnovala dostatečná pozornost.

V Rusku se stala terčem dronového útoku ropná rafinerie a průmyslový objekt ve dvou městech asi 1300 kilometrů od ukrajinské hranice. Ukrajinská média uvedla, že za akcí stojí ukrajinská vojenská rozvědka a že jedním z cílů byl závod na montáž dronů Šáhed ve městě Jelabuga v Tatarské autonomní republice. Pomocí dronů útočilo i Rusko na Ukrajinu. Cílilo znovu na energetickou infrastrukturu.

Reálné mzdy zaměstnanců v Česku by měly pomalu růst, a to i díky nižší inflaci. V Otázkách Václava Moravce to řekl člen Národní ekonomické rady vlády (NERV) Dominik Stroukal. Míní však, že je to slabá útěcha, podle něj bude česká ekonomika stále dohánět Západ. Bývalý poslanec KSČM Jiří Dolejš si myslí, že tuzemská ekonomika by potřebovala nové paradigma. Pokud Česko nechce být jen montovnou, ale i mozkovnou Evropy, musí změnit myšlení.

Pražský dopravní podnik (DPP) zahájil provoz velkokapacitních trolejbusů Škoda Solaris 24 z Nádraží Veleslavín na Letiště Václava Havla. Trolejbusy číslo 59 nahradily autobusovou linku 119. Vozy budou část trasy jezdit připojeny k trolejím a část na baterie. Do tříčlánkového vozu se vejde až 180 cestujících, což je asi o třicet procent více než do původních kloubových autobusů, sdělili představitelé města, DPP a výrobce. Náklady na vybudování infrastruktury byly asi 354,5 milionu korun, nákup vozů vyšel na 623,2 milionu.

Experti doporučili zbourat nyní uzavřený takzvaný inundační most u pražské Palmovky, který je součástí Libeňského soumostí. Silničáři počkají na platné stavební povolení a pak zahájí demolici mostu. Práce by mohly začít letos v dubnu, řekla mluvčí Technické správy komunikací (TSK) Barbora Lišková. Historického Libeňského mostu přes Vltavu se práce nedotknou a zůstane v provozu. Dopravní podnik (DPP) vybuduje provizorní tramvajovou zastávku na konci provozované části Libeňského soumostí. Most v části přes Vltavu nevykazuje zásadní problémy a není potřeba jej uzavírat.

Na Masarykově nádraží v Praze oficiálně začala jeho přestavba. Vznikne platforma nad kolejištěm, nový vestibul a odpočinková plocha. Nádraží získá lepší spojení s Florencí a namísto dosavadních sedmi kolejí budou vlaky přijíždět na kolejí devět. Hotovo má být v roce 2027, přestavba vyjde na 3,39 miliardy korun. Na projekt získala Správa železnic (SŽ) téměř 84 procent financí z evropských fondů.

Rusko v noci na neděli vyslalo na Ukrajinu 49 útočných dronů, protivzdušná obrana jich 21 zlikvidovala, uvedlo ukrajinské letectvo. Na Charkov podle něj Rusové útočili i šesti protiletadlovými střelami S-300, v jejich případě se o sestřelení nezmiňuje. Město hlásí poškození obytných domů, kavárny či hotelu a na třicet zraněných, mezi nimi jsou i děti či britský novinář a členové týmu německé stanice ZDF. V Izjumském okrese v Charkovské oblasti dva lidé zemřeli. Další vlna ruských útoků pak přišla v neděli odpoledne. V Chersonu byl podle tamních úřadů zabit 14letý chlapec a další byl vážně zraněn.

Přední německé podnikatelské organizace vyzývají vládu ke změně hospodářské politiky. Chtějí tak zastavit ekonomický pokles, napsala agentura DPA. „Naše země se nachází uprostřed strukturální krize,“ prohlásil prezident svazu zaměstnavatelů Rainer Dulger. Některá média o Německu v poslední době mluví jako o nemocném muži Evropy.