Infrastruktura strana 3 z 5

Česká republika bude ve spolupráci s dalšími spojenci hledat cesty, jak zvýšit dodávky munice na Ukrajinu. Uvedl to prezident Petr Pavel po návratu z Ruskem napadené země, kde byl na pracovní návštěvě. Ukrajina má podle něj munice kritický nedostatek, přičemž právě munice je nezbytná pro to, aby země mohla zahájit protiofenzivu a obnovit kontrolu nad svým územím.

Armáda podle náčelníka generálního štábu Karla Řehky využije účelně zákonem stanovené navýšení výdajů na obranu na dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP) k realizaci dohodnutých nebo dojednávaných projektů. Nutná je modernizace infrastruktury například pro přemisťování vojenské techniky, uvedl Řehka v pořadu Otázky Václava Moravce.

Situace na českém trhu s bydlením zvyšuje zájem o výstavbu na browfieldech, tedy nevyužívaných pozemcích. Zájem o jejich využití mají radnice i soukromí investoři. Podle dat státní agentury CzechInvest stoupl zájem o brownfieldy meziročně téměř o pětinu.

Developeři, kteří budou chtít stavět v Drásově na Brněnsku, budou muset městysu zaplatit příspěvek na vybudování veřejné infrastruktury. Tamní zastupitelé totiž přijali nové zásady pro výstavbu, které odstraňují individuální sjednávání podobných příspěvků. Městys už několik let čelí nárůstu obyvatel a developerských počinů nejrůznějšího rozsahu. Například tamní čistírna odpadních vod je už na hraně své kapacity. Její rozšíření bude pro obec finančně náročné.

V Česku podle nejnovější statistiky ministerstva vnitra zůstává 325 742 ukrajinských uprchlíků. Ve všech evropských zemích souhrnně to je něco přes osm milionů. Jak ukazují průzkumy prováděné napříč kontinentem, většina Ukrajinců se do své vlasti po konci války hodlá vrátit. Zkušenosti z řady ozbrojených konfliktů po celém světě ale nabádají k ostražitosti. Podmínky, které jsou nezbytné pro to, aby se většina uprchlíků vzdala bezpečného zázemí za hranicemi a natrvalo se vrátila domů, nastávají spíš výjimečně, píše v analýze odborník na migraci z Člověka v tísni Jakub Andrle.

Japonský premiér Fumio Kišida v úterý přicestoval do Kyjeva na neohlášenou návštěvu. Nejprve navštívil Buču, která se stala symbolem ukrajinského utrpení, a vyjádřil soustrast obětem a zraněným. Poté se v ukrajinské metropoli setkal s prezidentem Volodymyrem Zelenským. Japonsko dle Kišidy Kyjevu poskytne balík pomoci v hodnotě půl miliardy dolarů. Jeho součástí bude vojenské vybavení za třicet milionů dolarů, civilní část pomoci za 470 milionů dolarů půjde na obnovu energetiky a dalších odvětví.

Před rokem zbývalo do začátku plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu pět dní. Tamní armáda sice nevěděla, odkud útok přijde, byla ale připravená. To, že se něco může dít, bylo pro Ukrajince zřejmé, válka totiž začala už v roce 2014, připomněl redaktor zahraniční redakce ČT Jakub Szántó. Třetí díl seriálu 90' Speciál se zaměřil na západní dodávky zbraní i energetickou bezpečnost Evropy.

Velkou část Pákistánu, včetně metropole a dalších velkých měst, postihl v pondělí ráno výpadek elektřiny. Důvodem je porucha rozvodné sítě na jihu země, jež způsobila výpadky i v dalších částech Pákistánu, který má přes 230 milionů obyvatel. Server televize CNN uvedl, že výpadek postihl téměř celou zemi a je nejhorším od ledna 2021, kdy se do tmy na několik hodin ponořilo skoro 90 procent země.

Po celé Ukrajině byl v sobotu podruhé vyhlášen letecký poplach. Rusko podle úřadů podniklo útok střelami s plochou dráhou letu, výbuchy byly slyšet v Kyjevě, Oděse či Dnipru, kde je hlášeno nejméně dvanáct mrtvých a 64 raněných. Hlavní město se stalo terčem ruského raketového útoku už ráno, což asi na hodinu přerušilo hlasování v českých prezidentských volbách na ambasádě. Podle agentury AP je to první takový útok na Kyjev od noci na Nový rok.

V Kyjevě a okolí byly v noci slyšet výbuchy a po celé Ukrajině se opět rozezněly sirény varující před leteckým útokem. Ukrajinská armáda oznámila, že její protivzdušná obrana v noci na neděli sestřelila 45 íránských dronů Šáhed, které Rusko používá ke vzdušným útokům. Jen nad Kyjevem byly zničeny přes tři desítky vzdušných cílů.

Ukrajina kromě boje s ruskými okupanty svádí současně navenek méně viditelný boj vnitropolitický. Jeho vzácný veřejný projev okořenili dva přední protagonisté a rivalové ukrajinské politiky – prezident Volodymyr Zelenskyj a starosta Kyjeva Vitalij Klyčko. Hlava státu se do bývalého boxera opřela, protože podle něj nezvládal situaci v hlavním městě po útocích na ukrajinskou infrastrukturu. Klyčko kritiku odmítl s tím, že jde o „politické tance“. Kyjev podle něj dělá dost.

Olomoucká arcidiecézní charita vyhlásila sbírku na pořízení generátorů k nouzové výrobě elektřiny pro Ukrajinu. Dlouhodobé výpadky elektřiny ohrožují životy zejména civilního obyvatelstva, a to napříč celou zemí. Charita požádala o zhruba 280 kusů generátorů.

Vedle vojáků a záchranářů oslavuje bojující Ukrajina nové hrdiny. Miliony a miliony Ukrajinců jsou závislé na oddané práci a vynalézavosti techniků a opravářů civilní infrastruktury. Jen ve čtvrtek padly v Kyjevě teploty šest stupňů pod bod mrazu, přitom sedm desítek ruských raket znovu zamířilo na rozvody elektřiny a vody.

Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) pokročil v přípravě návrhu zákona, který by měl omezit vliv rizikových dodavatelů informačních a komunikačních technologií na nejvýznamnější infrastrukturu v Česku. Prověřování by měl podle návrhu provádět NÚKIB ve spolupráci s ministerstvy, zpravodajskými službami a dalšími organizačními složkami státu. Ředitel úřadu Lukáš Kintr chce o předloze nad rámec běžného připomínkového řízení vést diskusi s partnery ze státní správy, soukromého a akademického sektoru.

Příběh rusko-ukrajinských bojů v Chersonu skončil před necelými dvěma týdny ústupem okupačních vojsk. U zničeného Antonivského mostu však zavládl klid jen zdánlivě. Celé širší okolí mostu je v tuto chvíli tichou bitevní zónou. Na druhé straně řeky Dněpr se nachází šedá nárazníková zóna a za ní už ruské pozice.

Bělorusko žádá zvýšení poplatku za tranzit ropy od ledna o 39 procent. Odůvodňuje to očekáváním, že objem ropy v běloruské části přepravního systému klesne o polovinu. S odvoláním na Igora Ďomina, mluvčího ruské společnosti Transněfť, o tom v úterý informovala ruská agentura TASS.

O energetické krizi rozhodne podle europoslance Alexandra Vondry (ODS) několik příštích zim, které podle něj budou těžší, než se čekalo, a při kterých se ukáže význam dodávek zemního plynu. V pořadu Události, komentáře uvedl, že považuje za chybu, když se evropské státy zdráhají zajistit dlouhodobé kontrakty plynu ze zemí, které by nahradily dodávky z Ruska. Někdejší ministr životního prostředí Martin Bursík si naopak myslí, že je potřeba plyn zachovat jako krátkodobé řešení přechodu z uhlí a zaměřit se na masivní podporu obnovitelných zdrojů.

Nutné opravy turistické infrastruktury na Šumavě vyšly letos výrazně dráž než v předchozích letech. Jde hlavně o stezky pro cyklisty nebo turistické chodníky. Jejich havarijní stav si vyžádal desítky milionů korun navíc. V příštím roce park s podobně velkou investicí nepočítá, chce ale dodělat stezky, kde je ohrožená bezpečnost nebo ochrana přírody.

Elektřina se spouští podle itineráře, nebo vůbec. V některých obcích a na kyjevských sídlištích nefunguje kanalizace. Svědectví z Ukrajiny, která čelí ruským raketovým úderům, přinesla redaktorka Deníku N Petra Procházková.

Od začátku války bylo na Ukrajině registrováno více než čtyřicet tisíc válečných zločinů. Ruská armáda útočí na civilní cíle raketami a drony, poslední týdny cílí na energetickou infrastrukturu v celé zemi. Zločiny Rusů eviduje generální prokurátor Ukrajiny Andrij Kostin, podle kterého musí každá oběť agrese dostat kompenzaci z ruských peněz.

Ruské útoky mají za cíl donutit Ukrajinu, aby místo do protiofenzivy investovala více do ochrany infrastruktury, uvedli ve svém pravidelném hodnocení války na Ukrajině američtí analytici z Institutu pro studium války (ISW). Jen během soboty Moskva vypálila zejména na energetické objekty čtyřicet raket a vyslala 16 dronů. Bez proudu se po útocích ocitlo 1,4 milionu domácností.

Nedostatek zbraní v celé Evropě by mohl postavit spojence Ukrajiny před těžké rozhodování – při své podpoře Kyjevu totiž zvažují také riziko ruského útoku na ně. Napsala to agentura AP, podle níž ruská invaze na Ukrajině zatížila už předtím zdecimované zásoby zbraní nejen v řadě menších států, ale i v některých větších zemích NATO. Spojené státy a další členové Severoatlantické aliance poslali Ukrajině zbraně a vybavení v hodnotě miliard dolarů, někteří spojenci poskytli všechny své rezervní zbraně ze sovětské éry a nyní čekají na americkou náhradu.

Ukrajina neustoupí a nezmění strategii ani po těžkém ostřelování civilní infrastruktury anebo ruských výhrůžkách jadernými zbraněmi. V rozhovoru pro ČT to uvedl náměstek ukrajinského ministra zahraničí a někdejší velvyslanec v Česku Jevhen Perebyjnis. Zároveň přiznal, že bez pomoci spojenců by nadcházející zima byla pro obyvatele extrémně složitá.

„Gruzie byla vždy lídrem mezi východoevropskými zeměmi,“ prohlásil v červnu „bez přehánění“ premiér země Irakli Garibašvili. Tbilisi splnilo domácí úkoly ohledně přistoupení k Evropské unii a nyní je na tahu Brusel, dodal s odkazem na očekávané rozhodnutí o udělení kandidátského statusu. Unie to ale viděla jinak a Tbilisi se muselo spokojit jen s tím, že sedmadvacítka uznala jeho evropskou perspektivu. Gruzie sice dříve platila mezi zájemci o členství v EU za tahouna reforem, od nich se ale odklonila směrem ke zneužívání moci a systémové politické korupci.