Infrastruktura strana 3 z 5

Přední německé podnikatelské organizace vyzývají vládu ke změně hospodářské politiky. Chtějí tak zastavit ekonomický pokles, napsala agentura DPA. „Naše země se nachází uprostřed strukturální krize,“ prohlásil prezident svazu zaměstnavatelů Rainer Dulger. Některá média o Německu v poslední době mluví jako o nemocném muži Evropy.

Firmu Optus, která je druhým největším poskytovatelem telekomunikačních služeb v Austrálii, ve středu postihl rozsáhlý výpadek. Informovala o tom agentura Reuters s tím, že výpadek v zemi přechodně způsobil chaos, než se služby začaly obnovovat. Některou z nich využívá kolem deseti milionů lidí, což je zhruba čtyřicet procent australské populace. Společnost podezření na kybernetický útok nemá.

Plynovod na dně Finského zálivu poškodila kotva nákladní lodě NewNew Polar Bear čínské společnosti, oznámili finští vyšetřovatelé. Zda to byla nehoda nebo záměrná sabotáž, však stále není jasné. Posádka na pokusy o kontakt nereaguje. Podle námořníků je „nemožné“, aby za sebou loď táhla masivní kotvu bez povšimnutí. Experti proto spekulují o tom, kdo by mohl mít na poškození Balticconnectoru zájem – a jejich pohledy při tom směřují na Východ.

Agentury práce se zřejmě budou řídit přísnějšími pravidly a nelegální práce získá nové vymezení. Změny přinese vládní novela o zaměstnanosti, kterou v pátek schválila sněmovna. Na programu měli poslanci i další zákony – mimo jiné schválili novelu, která zavádí pravidelnou valorizaci odměn obecních a krajských zastupitelů, nebo novelu liniového zákona, z nějž nově bude zákon o strategické infrastruktuře.

Větrné elektrárny v Severním moři by měly do roku 2030 dodávat elektřinu až stu milionů domácností. Většina z nich ale není téměř vůbec chráněna před případným útokem. Obavy o bezpečnost podmořské klíčové infrastruktury vzrostly na začátku měsíce, kdy došlo k poškození plynovodu Balticconnector a dvou komunikačních kabelů v Baltském moři. Provozovatelé elektráren chtějí, aby ostrahu zajistily vlády. Infrastrukturu by mohly hlídat třeba senzory nebo podmořské drony.

Rusové opakovaně cílí na důležitou infrastrukturu v ukrajinském přístavním městě Izmajil. Strategický význam Izmajilu vzrostl po vypovězení obilné dohody Ruskem, protože tudy vede alternativní obchodní trasa. Obyvatelé města si museli zvyknout na nepolevující útoky, které stále častěji cílí také na civilisty.

Královéhradecký kraj ve spolupráci se státem zahájil na Rychnovsku výstavbu infrastruktury pro rozšíření průmyslové zóny Solnice-Kvasiny za 670 milionů korun. Ministerstvo průmyslu a obchodu na to poskytne dotaci 410 milionů. Hotovo by vše mělo být do konce roku 2025, řekli představitelé kraje. Cílem je napojit průmyslovou zónu na dopravní a technickou síť a zlepšit dopravu na silnici I/14 mezi Solnicí a Rychnovem nad Kněžnou. Je to součást investic státu a kraje do veřejné infrastruktury v regionu zóny Solnice-Kvasiny, ve které má největší továrnu Škoda Auto.

Nejméně pět zraněných si dopoledne vyžádaly dva ruské raketové útoky na obec Matvijivka v Záporožské oblasti v jižní části Ukrajiny. Informoval o tom šéf regionální vojenské správy. Také středoukrajinským městem Vinnycja v noci na sobotu otřáslo několik explozí, podle místních úřadů ruské síly při útoku zasáhly zařízení infrastruktury. Ukrajinské síly podle informací ministerstva obrany zlikvidovaly v noci tři desítky útočných dronů vyslaných Ruskem.

Po dvou letech oprav otevřeli v Plané nad Lužnicí na Táborsku most, který spojuje dvě části města oddělené řekou. Náklady na jeho vybudování se vyšplhaly na víc než dvě stě dvacet milionů korun. Po dobu výstavby museli lidé využívat pro dopravu přes Lužnici provizorní most, na němž provoz řídily semafory.

Ukrajina očekává s blížící se zimou další ruské útoky na kritickou infrastrukturu, přípravy na topnou sezonu proto právě vrcholí. Třeba v Kramatorsku, nedaleko frontové linie, dělníci opravují systém teplovodů, aby vydržel ostřelování a lidé na sídlištích během zimy doma nemrzli.

Národní rozvojový fond (NRF) měl rozhýbat soukromé investice hlavně do infrastruktury. Čtyři komerční banky se dohodly s předchozí vládou a slíbily do něj vložit až sedm miliard korun. Jenže hospodaření fondu loni skončilo devítimilionovou ztrátou a za tři roky fungování nepodpořil ani jediný projekt. Banky přesto počítají s tím, že fond fungovat začne.

Ochránci zvířat upozorňují na dramatické zmenšování populace lvů. Vlivem lidské činnosti a klimatické změny přichází takzvaný král zvířat o své přirozené prostředí i zdroje potravy. Často lvy hubí také farmáři, kteří se snaží bránit svá stáda. Světový den lvů, který připadá na 10. srpen, má přitáhnout k problému pozornost.

Západ hledá spojence mezi ostrovními státy v Tichomoří. Tento týden oblast kromě amerických ministrů navštívil i francouzský prezident. Postoj dlouho přehlížených a nerozvinutých zemí zásadně ovlivňuje bezpečnost v oblasti, kde získává převahu Čína.

Americký výrobce čipů Onsemi chce investovat dvě miliardy dolarů (asi 44 miliard korun) do rozšíření výroby. Ve hře je kromě závodů v USA a Koreji také Rožnov pod Radhoštěm na Valašsku. Společnost má rozhodnout do letošního podzimu. Pokud by se Onsemi rozhodl investovat v Rožnově, bylo by to podle starosty Jana Kučery (Nezávislí Rožnováci) ve stávajícím areálu společnosti v průmyslové zóně a znamenalo by to asi tisícovku nových zaměstnanců. Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (STAN) označil případnou investici za jednu z nejvýznamnějších v Česku.

Ruské síly v noci na čtvrtek zaútočily na přístavní infrastrukturu v Oděské oblasti na jihu Ukrajiny. V zasažené administrativní budově přístavu zemřel civilní pracovník, uvedla agentura Unian s odvoláním na prohlášení ukrajinské armády. Podle ukrajinského vicepremiéra Oleksandra Kubrakova ruské údery v posledních devíti dnech poničily šestadvacet infrastrukturních zařízení v ukrajinských přístavech a pět civilních plavidel.

Musí se hledat další opatření, která půjdou souběžně s úsporným balíčkem a která usnadní podnikání v České republice a odstraní zbytečné regulace, řekl v pořadu Události, komentáře prezident Hospodářské komory Zdeněk Zajíček. Dodal, že je zároveň potřeba, aby vznikl vládní výbor, který by řešil strategické investice státu. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) zmínil, že úsporná opatření strategické investice nezasáhnou. Podle předsedy Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josefa Středuly by se mělo nejvíce investovat do infrastruktury, například do energetiky či zdravotnictví.

Nedostatek míst ve školách bude řešit nová meziresortní skupina. Zástupce v ní mají ministerstva školství, vnitra, financí i místního rozvoje. Společně chtějí vymyslet systém, jak dostatečné kapacity v jednotlivých regionech zajistit. Řadu obcí scházející místa pro žáky velmi pálí. Patří mezi ně i Vysoký Újezd.

Ukrajinské protiútoky vytlačily ruské síly z některých okupovaných pozic v Bachmutu v Doněcké oblasti, tvrdí velitel ukrajinských pozemních sil Oleksandr Syrskyj. Připouští zároveň, že situace ve městě, které se už řadu měsíců snaží dobýt ruská vojska, zůstává složitá. Rusko v noci na Ukrajinu útočilo raketami, zásahy hlásí například město Pavlohrad.

Česká republika bude ve spolupráci s dalšími spojenci hledat cesty, jak zvýšit dodávky munice na Ukrajinu. Uvedl to prezident Petr Pavel po návratu z Ruskem napadené země, kde byl na pracovní návštěvě. Ukrajina má podle něj munice kritický nedostatek, přičemž právě munice je nezbytná pro to, aby země mohla zahájit protiofenzivu a obnovit kontrolu nad svým územím.

Armáda podle náčelníka generálního štábu Karla Řehky využije účelně zákonem stanovené navýšení výdajů na obranu na dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP) k realizaci dohodnutých nebo dojednávaných projektů. Nutná je modernizace infrastruktury například pro přemisťování vojenské techniky, uvedl Řehka v pořadu Otázky Václava Moravce.

Situace na českém trhu s bydlením zvyšuje zájem o výstavbu na browfieldech, tedy nevyužívaných pozemcích. Zájem o jejich využití mají radnice i soukromí investoři. Podle dat státní agentury CzechInvest stoupl zájem o brownfieldy meziročně téměř o pětinu.

Developeři, kteří budou chtít stavět v Drásově na Brněnsku, budou muset městysu zaplatit příspěvek na vybudování veřejné infrastruktury. Tamní zastupitelé totiž přijali nové zásady pro výstavbu, které odstraňují individuální sjednávání podobných příspěvků. Městys už několik let čelí nárůstu obyvatel a developerských počinů nejrůznějšího rozsahu. Například tamní čistírna odpadních vod je už na hraně své kapacity. Její rozšíření bude pro obec finančně náročné.

V Česku podle nejnovější statistiky ministerstva vnitra zůstává 325 742 ukrajinských uprchlíků. Ve všech evropských zemích souhrnně to je něco přes osm milionů. Jak ukazují průzkumy prováděné napříč kontinentem, většina Ukrajinců se do své vlasti po konci války hodlá vrátit. Zkušenosti z řady ozbrojených konfliktů po celém světě ale nabádají k ostražitosti. Podmínky, které jsou nezbytné pro to, aby se většina uprchlíků vzdala bezpečného zázemí za hranicemi a natrvalo se vrátila domů, nastávají spíš výjimečně, píše v analýze odborník na migraci z Člověka v tísni Jakub Andrle.

Japonský premiér Fumio Kišida v úterý přicestoval do Kyjeva na neohlášenou návštěvu. Nejprve navštívil Buču, která se stala symbolem ukrajinského utrpení, a vyjádřil soustrast obětem a zraněným. Poté se v ukrajinské metropoli setkal s prezidentem Volodymyrem Zelenským. Japonsko dle Kišidy Kyjevu poskytne balík pomoci v hodnotě půl miliardy dolarů. Jeho součástí bude vojenské vybavení za třicet milionů dolarů, civilní část pomoci za 470 milionů dolarů půjde na obnovu energetiky a dalších odvětví.