Infrastruktura strana 3 z 5

Bělorusko žádá zvýšení poplatku za tranzit ropy od ledna o 39 procent. Odůvodňuje to očekáváním, že objem ropy v běloruské části přepravního systému klesne o polovinu. S odvoláním na Igora Ďomina, mluvčího ruské společnosti Transněfť, o tom v úterý informovala ruská agentura TASS.

O energetické krizi rozhodne podle europoslance Alexandra Vondry (ODS) několik příštích zim, které podle něj budou těžší, než se čekalo, a při kterých se ukáže význam dodávek zemního plynu. V pořadu Události, komentáře uvedl, že považuje za chybu, když se evropské státy zdráhají zajistit dlouhodobé kontrakty plynu ze zemí, které by nahradily dodávky z Ruska. Někdejší ministr životního prostředí Martin Bursík si naopak myslí, že je potřeba plyn zachovat jako krátkodobé řešení přechodu z uhlí a zaměřit se na masivní podporu obnovitelných zdrojů.

Nutné opravy turistické infrastruktury na Šumavě vyšly letos výrazně dráž než v předchozích letech. Jde hlavně o stezky pro cyklisty nebo turistické chodníky. Jejich havarijní stav si vyžádal desítky milionů korun navíc. V příštím roce park s podobně velkou investicí nepočítá, chce ale dodělat stezky, kde je ohrožená bezpečnost nebo ochrana přírody.

Elektřina se spouští podle itineráře, nebo vůbec. V některých obcích a na kyjevských sídlištích nefunguje kanalizace. Svědectví z Ukrajiny, která čelí ruským raketovým úderům, přinesla redaktorka Deníku N Petra Procházková.

Od začátku války bylo na Ukrajině registrováno více než čtyřicet tisíc válečných zločinů. Ruská armáda útočí na civilní cíle raketami a drony, poslední týdny cílí na energetickou infrastrukturu v celé zemi. Zločiny Rusů eviduje generální prokurátor Ukrajiny Andrij Kostin, podle kterého musí každá oběť agrese dostat kompenzaci z ruských peněz.

Ruské útoky mají za cíl donutit Ukrajinu, aby místo do protiofenzivy investovala více do ochrany infrastruktury, uvedli ve svém pravidelném hodnocení války na Ukrajině američtí analytici z Institutu pro studium války (ISW). Jen během soboty Moskva vypálila zejména na energetické objekty čtyřicet raket a vyslala 16 dronů. Bez proudu se po útocích ocitlo 1,4 milionu domácností.

Nedostatek zbraní v celé Evropě by mohl postavit spojence Ukrajiny před těžké rozhodování – při své podpoře Kyjevu totiž zvažují také riziko ruského útoku na ně. Napsala to agentura AP, podle níž ruská invaze na Ukrajině zatížila už předtím zdecimované zásoby zbraní nejen v řadě menších států, ale i v některých větších zemích NATO. Spojené státy a další členové Severoatlantické aliance poslali Ukrajině zbraně a vybavení v hodnotě miliard dolarů, někteří spojenci poskytli všechny své rezervní zbraně ze sovětské éry a nyní čekají na americkou náhradu.

Ukrajina neustoupí a nezmění strategii ani po těžkém ostřelování civilní infrastruktury anebo ruských výhrůžkách jadernými zbraněmi. V rozhovoru pro ČT to uvedl náměstek ukrajinského ministra zahraničí a někdejší velvyslanec v Česku Jevhen Perebyjnis. Zároveň přiznal, že bez pomoci spojenců by nadcházející zima byla pro obyvatele extrémně složitá.

„Gruzie byla vždy lídrem mezi východoevropskými zeměmi,“ prohlásil v červnu „bez přehánění“ premiér země Irakli Garibašvili. Tbilisi splnilo domácí úkoly ohledně přistoupení k Evropské unii a nyní je na tahu Brusel, dodal s odkazem na očekávané rozhodnutí o udělení kandidátského statusu. Unie to ale viděla jinak a Tbilisi se muselo spokojit jen s tím, že sedmadvacítka uznala jeho evropskou perspektivu. Gruzie sice dříve platila mezi zájemci o členství v EU za tahouna reforem, od nich se ale odklonila směrem ke zneužívání moci a systémové politické korupci.

První projekty se už přihlásily o evropské peníze z nového Integrovaného regionálního operačního programu. Jeho prostřednictvím stát v následujících letech rozdělí 118 miliard korun – třeba na posílení kybernetické bezpečnosti nebo zkvalitnění škol. Finance z EU pomohou například v Turnově.

Správa železnic (SŽ) představila podobu modernizace železničního uzlu Ostrava. Zahrnuje přestavbu několika nádraží, budování dalších kolejí kvůli zkapacitnění trati a také lepší a kvalitnější zázemí pro nákladní dopravu. Investice přijde na minimálně 25 miliard korun. Pokud se podaří zajistit finance, stavět by se mohlo začít za tři roky.

Bavorské úřady od pátku povolí zvýšení denní kapacity Transalpinského ropovodu, kterým je do Česka přiváděna ropa z italského Terstu. Oznámil to předseda vlády Petr Fiala (ODS) po jednání s bavorským premiérem Markusem Söderem v Praze. Politici během pracovního oběda v Kramářově vile hovořili i o posilování spolupráce a modernizaci přeshraniční infrastruktury.

V Litvínově se ve čtvrtek po sedmnácti měsících stavebních prací otevřel nový most přes Mezibořskou ulici. Jde o součást páteřní komunikace zhruba dvacetitisícového města na severu Čech. Kvůli demolici původního mostu a výstavbě nové konstrukce byla doprava vedena přes objízdné trasy. Náklady se vyšplhaly na 133,8 milionu korun, sdělila za město Jitka Pavlíková.

Stavba prvního úseku vysokorychlostní tratě by podle současných plánů měla začít zhruba za tři až čtyři roky. Vyjít má řádově na desítky miliard korun. Celý projekt pak na 700 miliard. Vláda nemá peníze ani na údržbu a opravu železnic, uvedl v pondělních Událostech, komentářích bývalý ministr dopravy Karel Havlíček (ANO). Současný šéf resortu Martin Kupka (ODS) chce jednat se soukromými investory a snažit se získat peníze i ve spolupráci s Německem a Rakouskem.

Meziroční pokles českého průmyslu v dubnu zrychlil na 3,8 procenta z březnových revidovaných 1,3 procenta. Vyplývá to z údajů, které zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Za poklesem podle statistiků opět stojí automobilová výroba, kde přetrvávající problémy s nedostatkem dílů ještě umocnila vysoká srovnávací základna z loňského roku. Stavební výroba v Česku během dubna meziročně podle zveřejněných dat zpomalila růst na čtyři procenta z březnových revidovaných 8,8 procenta.

Ukrajinští obránci v Severodoněcku vlákali ruské jednotky do pasti a nyní podnikají protiútoky. Uvedl to poradce šéfa ukrajinské prezidentské kanceláře Oleksij Arestovyč, o úspěších obránců ve městě mluvil i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Dle šéfa regionální samosprávy Luhanské oblasti získali Ukrajinci v Severodoněcku zpět asi dvacet procent území, která ztratily. Od začátku ruské invaze na Ukrajinu uplynulo už sto dní. Vyžádala si tisíce životů vojáků i civilních obyvatel, zdecimovala ukrajinská města a vyhnala z domovů miliony lidí.

Ruskem dosazená okupační správa Chersonské oblasti na jihu Ukrajiny uzavřela severní hranice a nebude do regionů pod kontrolou Kyjeva nikoho pouštět. Ukrajinské síly bojují na předměstích Severodoněcka. Je možné, že obránci se budou muset stáhnout, aby předešli obklíčení, nechal se slyšet oblastní šéf Serhij Hajdaj.

Před válkou žilo v Charkově, druhém největším ukrajinském městě, téměř půldruhého milionu lidí, mnozí však ze strachu o životy uprchli před ruským ostřelováním. Teď se část z nich vrací domů, město je o něco bezpečnější. Život zde ale o mnoho jednodušší není. Na místě natáčel reportér ČT Václav Černohorský.

Ruská agrese na Ukrajině znamenala pro Evropu doposud nevídaný impulz pro přehodnocení energetické politiky. Předseda vlády Petr Fiala (ODS) už minulý měsíc řekl, že chce „vyvléct Česko z ruské energetické smyčky“ do pěti let. Podle oslovených odborníků je ale k dosažení tohoto cíle potřeba nejen přehodnotit energetickou politiku země, ale také uvažování o zdrojích energií a tepla jako takových.

Prioritou dopravy v Česku je podle ministra Martina Kupky (ODS) dokončení Pražského okruhu a vytvoření kvalitních kapacitních komunikací pro tranzitní dopravu. Vzhledem k uzavírkám, které budou provázet opravu Barrandovského mostu v Praze, vyzval také k posílení železniční dopravy. „Je důležité, aby dokončené části Pražského okruhu nenesly zátěž, která by se měla v budoucnu rozložit do celého okruhu kolem Prahy. Směr, kterým hledíme, je nejenom rozšíření a zkapacitnění dopravní komunikace, ale zároveň posílení železniční dopravy, která méně trpí zácpami,“ uvedl v pořadu 90' ČT24.

Cena zemního plynu pro evropský trh v reakci na přerušení dodávek do Polska a Bulharska ve středu ráno poskočila zhruba o pětinu. Podle premiéra Petra Fialy (ODS) nemá vláda žádné signály o tom, že by surovina do Česka přestala proudit, český kabinet ale podniká kroky, aby zajistil dostatek plynu jak pro tuzemské domácnosti, tak firmy. Při nedostatku by se podle ministerstva průmyslu dodávky zachovaly hlavně domácnostem a kritické infrastruktuře, jako jsou třeba nemocnice.

Rusové bombardovali nemocnici u oceláren Azovstal v Mariupolu, uvedli Ukrajinci. Liší se však jejich informace, zda pod troskami jsou, nebo nejsou lidé. Ocelárny jsou podle obránců zcela zničené a vojáci z trosek vytahují lidi. Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov řekl, že cílem současné operace je kompletní „osvobození“ samozvaných útvarů Doněcké lidové republiky a Luhanské lidové republiky. Na tamní frontě ruské síly obsadily město Kreminna, ukrajinský generální štáb naopak hlásí úspěšný protiútok u Marjinky. USA vidí aktuální ruské snahy na východě Ukrajiny jako předehru k mnohem výraznější eskalaci konfliktu. Tam, kde boje skončily, se sčítají mrtví, v Kyjevské oblasti našli už přes tisíc těl civilistů.

Po záplavách v Jihoafrické republice způsobených silným deštěm už zemřelo nejméně 395 lidí. Čtvrteční informace hovořily o 341 obětech. Nejhůře zasažena je provincie KwaZulu-Natal s metropolí Durban na východním pobřeží JAR. Ministerstvo financí v pátek uvolnilo nouzové finanční prostředky na pomoc desítkám tisíc lidí, kteří přišli o střechu nad hlavou, informovala agentura Reuters.

Tropická bouře Megi si na Filipínách vyžádala nejméně 123 obětí. Dalších 240 lidí je zraněných, uvedly podle agentury DPA filipínské úřady. Domovy kvůli záplavám a sesuvům půdy muselo opustit přes 200 tisíc lidí. Místní úřady hlásí výrazné škody na zemědělství a infrastruktuře.