Strany možné příští německé vlády, konzervativní CDU/CSU a sociální demokracie (SPD), se dohodly se stranou Zelených na podpoře finančního balíku s penězi na obranu a investice. Potvrdil to předák konzervativců a nejspíš příští německý kancléř Friedrich Merz. Na základě kompromisu se má podle webů RND či Handelsblatt mimo jiné do fondu na boj s klimatickými změnami přesunout místo padesáti až sto miliard eur (2,5 bilionu korun). CDU/CSU a SPD potřebují hlasy Zelených, aby mohly opatření schválit ve Spolkovém sněmu dvoutřetinovou většinou.
Německé strany se dohodly na bilionovém balíku pro obranu a infrastrukturu
Merzova CDU/CSU únorové předčasné parlamentní volby vyhrála a k jednání o sestavení koaliční vlády přizvala sociální demokraty. V sondážních rozhovorech se strany dohodly mimo jiné na reformě takzvané dluhové brzdy, tedy ústavního opatření, které má bránit přílišnému zadlužování země, a to s cílem umožnit půjčky na obranné výdaje.
Shodly se také na vytvoření investičního fondu o objemu 500 miliard eur (12,5 bilionu korun), z nějž by se v příštích dvanácti letech financovaly opravy silnic, železnic, mostů a energetické soustavy, ale i škol.
Na schválení ústavní změny i zvláštního fondu CDU/CSU a SPD potřebují dvoutřetinovou většinu ve Spolkovém sněmu, kterou nemají v novém ani starém složení. Strany se proto ucházely o podporu Zelených, s níž chtějí schválit obě opatření ještě ve starém složení parlamentu. Ve čtvrtek se o obou návrzích debatovalo na mimořádné schůzi, Zelení je ale tehdy ještě odmítli podpořit.
Podle Merze se nakonec po dalších jednáních podařilo dosáhnout kompromisu. Na jeho základě poputuje místo původně zamýšlených padesáti miliard na investice do opatření pro boj s klimatickými změnami sto miliard eur. Zelení také dosáhli toho, že peníze z investičního fondu budou označeny jako „dodatečné“, tedy že nebude možné jimi financovat už existující investiční projekty, ale jen projekty nové.
Zelené podle redaktorky zahraniční redakce ČT Heleny Truchlé přesvědčily právě větší výdaje na klimatickou politiku a německou dekarbonizaci. „Z dohody můžou profitovat mimo jiné obce, které si mohou modernizovat své systémy vytápění,“ doplnila.
5 minut
Redaktorka Helena Truchlá o schválení finančního balíku v Německu
Obranné výdaje budou podle dohody pod ustanovení dluhové brzdy spadat jen do procenta hrubého domácího produktu (HDP) – v současnosti tedy asi do 44 miliard eur (1,1 bilionu korun). Vše nad tuto hranici bude možné financovat z půjček. Podle Merze budou kromě obranných výdajů na přání Zelených z dluhové brzdy výslovně vyjmuty i výdaje na civilní ochranu, kybernetickou bezpečnost, tajné služby a také na „podporu států napadených v rozporu s mezinárodním právem“, což je zjevný odkaz na Ukrajinu.
Merz uvedl, že dohoda na financování obranných výdajů je „jasným poselstvím směrem k našim partnerům a přátelům, ale i k našim protivníkům, nepřátelům naší svobody“. Také spolupředseda SPD Lars Klingbeil řekl, že balík je „důležitým signálem pro Evropu, Ukrajinu, (ruského vládce) Vladimira Putina i (amerického prezidenta) Donalda Trumpa“. Merz dodal, že předpokládá, že končící vláda kancléře Olafa Scholze nyní uvolní tři miliardy eur (75 miliard korun) na vojenskou pomoc Ukrajině, o nichž se debatovalo od počátku roku.
„Myslím, že základní kontura dohody je skutečně přelomová,“ řekl v pořadu Události, komentáře europoslanec Ondřej Kovařík (za ANO). Podle něj poukazuje také na to, že si budoucí německá vláda uvědomuje závažnost bezpečnostní situace v Evropě i ve světě.
Jde o dobrou zprávu i pro Česko, míní ministr pro vědu, výzkum a inovace Marek Ženíšek (TOP 09), protože je země s Německem ekonomicky úzce provázána, takže může z navýšení investic profitovat. „Co je ale asi ještě mnohem důležitější, je ta jasná zpráva pro celou Evropu, kterou nazval budoucí kancléř Merz ‚Německo je zpět‘,“ prohlásil.
18 minut
Události, komentáře: Německo chystá obří investici do obrany
Schvalovat se bude na úterní mimořádné schůzi
Na úterý je plánovaná mimořádná schůze sněmu, na níž bude balík podle všeho schválen dvoutřetinovou většinou. Sněm se sejde stejně jako ve čtvrtek ještě ve složení, které vzešlo z voleb v roce 2021. Nový sněm vzešlý z únorových voleb se ustaví až 25. března. V něm budou mít strany z pravého a levého okraje – Alternativa pro Německo (AfD) a Levice – takzvanou blokační menšinu. V únorových volbách totiž společně získaly přes třetinu křesel. Schvalování jakýchkoli změn ústavy či zvláštních fondů tedy bude ještě výrazně složitější.
Opoziční strany AfD a Levice podaly proti konání mimořádných schůzí stížnosti k ústavnímu soudu. Podle nich je schvalování tak zásadních opatření ve starém složení parlamentu neústavní a prohlubuje nedůvěru obyvatel k politice. Soud je v pátek odmítl jako neodůvodněné. Podle něj končí pravomoci starého sněmu až svoláním nového. Svolání mimořádné schůze ve starém složení Spolkového sněmu po volbách je sice neobvyklé, nikoli ale bezprecedentní. V roce 1998 takto poslanci schválili účast vojáků bundeswehru na misi v Kosovu.
Po Spolkovém sněmu bude muset balík schválit i druhá komora parlamentu, Spolková rada, která zastupuje zájmy šestnácti spolkových zemí. Z půlbilionového balíku na investice mají země podle agentury Reuters slíbeno sto miliard eur. Také ve Spolkové radě je třeba dosáhnout dvoutřetinové většiny. CDU/CSU, SPD a Zelení budou muset přesvědčit ještě některou z dalších stran, které se podílí na zemských vládách. To jsou liberální FDP, levicové Spojenectví Sahry Wagenknechtové (BSW) a Levice a konzervativní Svobodní voliči (FW). Největší šance, že se je podaří přesvědčit k podpoře návrhů, vidí německá média u strany FW, která se s CSU podílí na vládě v Bavorsku.
- Zahrnuje investice do armády, civilní ochrany, kybernetické bezpečnosti, zpravodajských služeb nebo podporu Ukrajině.
- U peněz na obranu bude Německo muset reformovat takzvanou dluhovou brzdu. Pokud výdaje překročí jedno procento HDP, bude si moct vláda na zbrojení nově půjčovat. Horní strop na financování armády tak přestane existovat.
- Finanční vzpruhu z půlbilionového investičního fondu na dvanáct let dostane i infrastruktura (opravy silnic, železnic, škol).
- Sto miliard eur připadne na boj s klimatickými změnami.
