Spolkový sněm

Německá vláda čelí krizi kvůli plánovanému důchodovému balíčku. Postavili se proti němu mladí poslanci konzervativní unie CDU/CSU, kteří hrozí, že návrh ve Spolkovém sněmu nepodpoří. Vláda kancléře Friedricha Merze, kterou kromě CDU/CSU tvoří ještě sociální demokraté (SPD), by tak neměla pro schválení návrhu většinu. Situace je natolik vážná, že kancléř musel v pondělí odmítnout spekulace, že kvůli sporu hrozí rozpad koalice a menšinová vláda konzervativců.

Německé vládní strany se dohodly na návrhu nové podoby vojenské služby. Odvody budou plošné, zákon stanoví i cíle počtů nových rekrutů. Pokud se jich nepodaří dosáhnout, budou moci poslanci Spolkového sněmu odhlasovat takzvanou „povinnou vojenskou službu z potřeby“. S odvoláním na své zdroje obeznámené s nočním jednáním koaličních stran to napsala agentura DPA.

Na čtyři roky a devět měsíců poslal soud v Drážďanech do vězení bývalého spolupracovníka poslance strany Alternativa pro Německo (AfD) Maximiliana Kraha. Němce čínského původu shledal vinným ze špionáže pro Čínu. Jian Guo působil v Krahově kanceláři v době, kdy byl poslancem Evropského parlamentu, nyní je Krah členem Spolkového sněmu. Sám poslanec čelí kvůli případu stíhání, obvinění ale odmítá jako politicky motivovaná.

Německá vláda ve středu schválila návrh zákona o vojenské službě, jehož cílem je zvýšit počet vojáků v armádě o více než 80 tisíc. Pokud ho schválí i Spolkový sněm, budou muset všichni muži po dosažení 18 let vyplnit dotazník, ve kterém uvedou, zda mají zájem sloužit v armádě. Vhodné kandidáty si pak vojsko pozve k odvodní prohlídce. Rozhodnutí o vstupu do vojenské služby bude ale nadále dobrovolné.

Německá vláda ve středu schválila návrh rozpočtu na příští rok, ve kterém počítá s výdaji 520,5 miliardy eur (12,8 bilionu korun), tedy vyššími než letos. Předpokládá rovněž rekordní investice za 126,7 miliardy eur (3,1 bilionu korun). Německo kvůli loňskému pádu vlády a únorovým předčasným volbám nemá zatím definitivně schválený rozpočet ani na letošní rok. Jednání o rozpočtu časově připadlo na den, kdy spolkový statistický úřad oznámil slabá čísla o vývoji německého hospodářství.

Německá Sociální demokracie (SPD) se o víkendu na svém sjezdu usnesla, že bude usilovat o zahájení procesu zákazu strany Alternativa pro Německo (AfD), kterou civilní kontrarozvědka v květnu označila za prokazatelně pravicově extremistickou. Politici konzervativní unie CDU/CSU včetně ministra vnitra Alexandera Dobrindta jsou k zákazu strany ale dále skeptičtí.

V Německu výrazně vzrostl počet pravicových extremistů. Loni jich v zemi bylo více než padesát tisíc, skoro o čtvrtinu více než v roce předchozím, informoval německý ministr vnitra Alexander Dobrindt. Citoval z nové zprávy Spolkového úřadu na ochranu ústavy (BfV), jenž má v zemi pravomoci civilní kontrarozvědky. Podle Dobrindta přibylo také příznivců krajní levice a islamistů. Ministr zároveň varoval před ruskou špionáží a sabotáží.

Německá vláda schválila další návrh zákona, který je součástí snahy o zpřísnění migrační a azylové politiky. Usnadnit má zařazování nových států na seznam bezpečných zemí a tím i deportace odmítnutých žadatelů o azyl. O návrhu bude hlasovat Spolkový sněm, v němž mají ovšem vládní strany pohodlnou většinu. Na seznam by se potom mohly nově dostat tři severoafrické země či Indie.

Německo se z druhé světové války poučilo, proto dnes podporuje Ukrajinu v její obraně proti Rusku. V projevu u příležitosti 80. výročí konce druhé světové války to ve Spolkovém sněmu řekl německý prezident Frank-Walter Steinmeier. Poděkoval všem, kteří se na osvobození Německa od nacistické hrůzovlády podíleli, včetně Rusů, Ukrajinců a Bělorusů. Současné Rusko ale podle něj využívá historických lží, aby ospravedlnilo agresivní válku. Výročí si připomínají i další státy.

Nová německá vláda kancléře Friedricha Merze na svém prvním zasedání v úterý večer zrušila 25 funkcí pověřenců, zmocněnců a koordinátorů, informovala ve středu ráno agentura DPA. Merz před volbami sliboval, že zeštíhlí státní aparát a sníží byrokratickou zátěž.

Poslanci německého Spolkového sněmu v úterý odpoledne v druhém kole hlasování zvolili kancléřem předsedu Křesťanskodemokratické unie (CDU) Friedricha Merze. V prvním kole volby se poprvé v německých poválečných dějinách nepodařilo kancléře zvolit a hlasování se muselo opakovat. Prezident Frank-Walter Steinmeier pak předal jmenovací dekrety Merzovi i sedmnácti členům jeho kabinetu, který tvoří konzervativní unie CDU/CSU a sociální demokracie (SPD).

Evropský parlament (EP) většinou hlasů zbavil imunity německého europoslance českého původu Petra Bystroně z Alternativy pro Německo (AfD) v případu podezření z praní špinavých peněz a korupce, napsala agentura DPA. Bystroně minulý měsíc EP již zbavil imunity v případu, v němž jej německá prokuratura viní z propagace protiústavních a teroristických hnutí. Europoslanec veškerá obvinění odmítá a tvrdí, že proti němu nejsou žádné důkazy.

Deset týdnů po volbách v Německu podepsali předsedové konzervativní unie CDU/CSU a sociální demokracie (SPD) koaliční smlouvu, která bude základem práce příští vlády. Budoucí kancléř Friedrich Merz slíbil občanům, že se země pod jeho vedením změní k lepšímu.

Strana Alternativa pro Německo (AfD) v pondělí podala žalobu na Spolkový úřad pro ochranu ústavy (BfV), který ji ve své zprávě minulý týden označil za prokazatelně pravicově extremistickou. Agentuře DPA to potvrdil mluvčí spolupředsedkyně strany Alice Weidelové. Soud následně potvrdil, že žalobu obdržel.

Spolkový úřad pro ochranu ústavy (BfV), který plní roli německé civilní kontrarozvědky, oficiálně označil politickou stranu Alternativa pro Německo (AfD) za prokazatelně pravicově extremistickou, dosud ji vedl jen jako podezřelou, informovala agentura DPA. Úřad změnu hodnocení zdůvodnil tím, že se potvrdilo podezření, že strana činí kroky namířené proti svobodnému a demokratickému uspořádání země. AfD označila rozhodnutí za politicky motivované.

Členové německé sociální demokracie (SPD) schválili koaliční smlouvu, kterou strana vyjednala s konzervativní unií CDU/CSU. S odkazem na své zdroje o tom ve středu informovaly agentury DPA a Reuters. Krok následně potvrdil i generální tajemník SPD Matthias Miersch. CDU a CSU už dohodu schválily dříve a vzniku nové německé vlády v čele s kancléřem Friedrichem Merzem (CDU) tak nic nestojí v cestě.

Německo je už jen krok od nástupu nové vlády. Na vytvoření koaličního kabinetu se dohodly konzervativní unie CDU/CSU a sociální demokracie. Šéf křesťanských demokratů Friedrich Merz by se tak už brzy měl stát kancléřem největší evropské země. Šance na akceschopnou vládu jsou veliké a jsme optimisté, shodli se hosté pořadu Devadesátka ČT24.

Poslanci německého Spolkového sněmu schválili v úterý na mimořádné schůzi obsáhlý finanční balík, který má zajistit stovky miliard eur na obranu a investice do infrastruktury. Podpořily ho strany pravděpodobné příští vlády, konzervativní unie CDU/CSU a sociální demokracie (SPD) a také Zelení.

Strany možné příští německé vlády, konzervativní CDU/CSU a sociální demokracie (SPD), se dohodly se stranou Zelených na podpoře finančního balíku s penězi na obranu a investice. Potvrdil to předák konzervativců a nejspíš příští německý kancléř Friedrich Merz. Na základě kompromisu se má podle webů RND či Handelsblatt mimo jiné do fondu na boj s klimatickými změnami přesunout místo padesáti až sto miliard eur (2,5 bilionu korun). CDU/CSU a SPD potřebují hlasy Zelených, aby mohly opatření schválit ve Spolkovém sněmu dvoutřetinovou většinou.

Poslanci Spolkového sněmu ve čtvrtek debatovali v prvním čtení o finančním balíku, na kterém se při sondážních rozhovorech o sestavení nové vlády dohodly konzervativní unie CDU/CSU a sociální demokracie (SPD). Na investice do obrany by se nově neměla vztahovat dluhová brzda, změnit by se měla ústava. Ke schválení balíku jsou však potřeba i hlasy strany Zelených, která opět odmítla změny podpořit.

Zástupci německé konzervativní unie CDU/CSU začali podle německého tisku předběžně jednat se sociálními demokraty (SPD) o vzniku nové koaliční vlády. Pravděpodobný příští kancléř Friedrich Merz v pondělí uvedl, že chce rychle zahájit koaliční jednání a vládu chce představit do Velikonoc. Předseda SPD Lars Klingbeil v úterý řekl, že Merz bude muset výrazně změnit tón, aby se mohlo o společné vládě jednat.

Parlamentní volby v Německu vyhrála s 28,5 procenta hlasů konzervativní unie CDU/CSU, jejíž volební lídr Friedrich Merz tak zřejmě míří do křesla spolkového kancléře. Druhá skončila s 20,8 procenta hlasů Alternativa pro Německo (AfD), označovaná za pravicově populistickou až krajně pravicovou. Pro třetí Sociálnědemokratickou stranu Německa (SPD) kancléře Olafa Scholze hlasovalo 16,4 procenta voličů, což je pro tuto stranu nejhorší výsledek ve volbách do Spolkového sněmu. Merz je připravený o vládě jednat s SPD.

Němečtí voliči podle prvních prognóz výsledků předčasných parlamentních voleb dali nejvíce hlasů opoziční konzervativní unii CDU/CSU. Příštím německým kancléřem tak zřejmě bude její předák Friedrich Merz. Druhou nejsilnější parlamentní stranou se poprvé zřejmě stane Alternativa pro Německo (AfD) označovaná za pravicově populistickou, až krajně pravicovou.

Vítěz německých parlamentních voleb Friedrich Merz v první povolební debatě opět kategoricky vyloučil jakoukoli spolupráci se stranou Alternativa pro Německo (AfD), která je označovaná za pravicově populistickou až krajně pravicovou. AfD dle projekcí skončila ve volbách na druhém místě. Předák konzervativní unie CDU/CSU Merz také řekl, že sestavování příští vlády bude složité, koalici by chtěl ale mít hotovou do Velikonoc.