Spolkový sněm

Německo od ledna zvýší kontroverzní poplatek za tranzit plynu z nynějších 2,50 na 2,99 eura (téměř 76 korun) za každou megawatthodinu (MWh), oznámila společnost Trading Hub Europe (THE), která je správcem tamního trhu s plynem. Zda bude muset poplatek platit i Česko, není v tuto chvíli zcela jasné. Záleží na tom, zda Spolkový sněm stihne do konce roku schválit novelu energetického zákona. České ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) nadále počítá s úplným zrušením poplatku od příštího roku.

Německý ministr dopravy Volker Wissing oznámil, že zůstane členem vlády kancléře Olafa Scholze. Odpoledne převzal také ministerstvo spravedlnosti. Zároveň vystoupí ze Svobodné demokratické strany (FDP), která ve středu ohlásila odchod všech čtyř svých ministrů z vládní trojkoalice. Prezident Frank-Walter Steinmeier odpoledne všechny kromě Wissinga odvolal a uvedl, že Německo potřebuje akceschopnou vládu a stabilitu a v případě splnění podmínek je připraven rozpustit parlament. Opozice Scholze vyzývá k rychlému žádání o důvěru, kancléř chce čekat do ledna.

Německou vládu kancléře Olafa Scholze opustí všichni ministři Svobodné demokratické strany (FDP). Vládní trojkoalice sociálních demokratů (SPD), Zelených a FDP se tak definitivně rozpadla. Kancléř předtím odvolal z funkce ministra financí Christiana Lindnera, který je předsedou FDP. Předseda vlády zároveň avizoval, že chce Spolkový sněm požádat o vyslovení důvěry na zasedání 15. ledna. Předčasné volby by se v zemi mohly konat do konce března.

Němečtí poslanci v pátek schválili balíček zákonů, který má zpřísnit migrační a azylovou politiku a některá bezpečnostní opatření. Soubor zákonů vláda kancléře Olafa Scholze předložila v reakci na srpnový teroristický útok v Solingenu, kde neúspěšný žadatel o azyl ze Sýrie na městských slavnostech zavraždil tři lidi a osm dalších zranil. Část balíčku však po schválení ve Spolkovém sněmu zablokovala Spolková rada, což je komora parlamentu, která zastupuje zájmy jednotlivých spolkových zemí.

Šéf německé civilní rozvědky BND Bruno Kahl v pondělí varoval poslance, že Rusko vydává na armádu výrazně více než Severoatlantická aliance a jeho síly budou schopny zaútočit na území NATO nejpozději do konce tohoto desetiletí. Do Spolkového sněmu dorazili i šéfové dalších německých tajných služeb.

Chystané zavedení kontrol na všech pozemních hranicích Německa neznamená, že by se zpřísňovaly ty na hranicích s Českem, Polskem a Švýcarskem, kontrolovaných od října loňského roku. Prohlásil to mluvčí spolkového ministerstva vnitra Maximilian Kall. Dozor podle něj zůstane ve stejné podobě jako dosud – tedy závislý na aktuálních bezpečnostních potřebách.

Část volební reformy, kterou chce vláda německého kancléře Olafa Scholze zastavit stále se zvyšující počet poslanců Spolkového sněmu, je protiústavní. Ústavní soud se ve verdiktu zveřejněném v úterý vymezil proti znevýhodnění menších stran, které se do parlamentu před reformou mohly dostat i bez překonání pětiprocentní hranice. Zbytek novely volebního zákona, která počet poslaneckých míst v parlamentu omezuje na nejvýše 630, je ale podle soudu v pořádku.

Německé úřady budou moci rychleji a snadněji vyhostit ze země cizince, kteří schvalují teroristické činy. S příslušným návrhem, o němž rozhodnou poslanci Spolkového sněmu, ve středu souhlasila vláda kancléře Olafa Scholze. K deportaci v budoucnu postačí i takzvané lajkování nenávistných příspěvků na internetu, které teroristické činy chválí. Trestní řízení by nebylo nutné.

Spolkový sněm zbavil imunity poslance Alternativy pro Německo (AfD) Petra Bystroně, který je českého původu. Informovala o tom veřejnoprávní televize ZDF. Bavorský zemský kriminální úřad (LKA) následně prohledal Bystroňovu parlamentní kancelář. Prohlídka podle magazínu Der Spiegel souvisí s vyšetřováním, jež vede mnichovské státní zastupitelství. Bystroň, který je dvojkou na kandidátce AfD pro volby do Evropského parlamentu, čelí podezření, že dostával úplatky od proruské sítě. Poslanec to opakovaně popřel. AfD vyzvala k rychlému objasnění případu.

Z členství v teroristické organizaci a z přípravy vlastizrádného aktu se od pondělí před soudem ve Stuttgartu zodpovídá devět lidí. Podle státního zastupitelství chystali v Německu převrat.

Alternativa pro Německo (AfD) a její poslanec Petr Bystroň nejsou nic jiného než hlásná trouba Kremlu, prohlásilo ve Spolkovém sněmu několik vládních i opozičních poslanců. Debatovali o podezření, že Bystroň dostával úplatky od proruské sítě. Bystroň, který během rozpravy nebyl v sále, už dříve obvinění odmítl. Kauza, kterou zveřejnily český Deník N a německý magazín Der Spiegel s odvoláním na zdroje v české Bezpečnostní informační službě (BIS), podle poslance AfD Stefana Keutera ukazuje buď na neprofesionalitu české tajné služby, nebo na to, že jedná na politickou objednávku.

Německo začátkem dubna částečně legalizuje konzumaci konopí pro rekreační účely, poslanci Spolkového sněmu během pátku schválili možnost mít doma až padesát gramů této drogy a pěstovat pro svou potřebu nejvýše tři rostliny. Zároveň mohou vzniknout pěstitelské kluby, které pro své členy mohou měsíčně produkovat až 25 kilogramů konopí. Norma byla prosazena i přes odpor konzervativní unie CDU/CSU.

Opakované spolkové volby ze září 2021 v části Berlína přinesly zisky opoziční konzervativní Křesťanskodemokratické unii (CDU) a pravicově populistické Alternativě pro Německo (AfD), naopak vládní sociální demokraté (SPD) kancléře Olafa Scholze a koaliční liberální svobodní demokraté (FDP) musejí počítat se ztrátami. Vyplývá to z průběžných výsledků po sečtení takřka všech hlasů. Sociální demokracie nicméně i přes horší výsledek proti roku 2021 zůstává v Berlíně nejsilnější politickou stranou. Kvůli chybám a celkovému chaosu při volbách ze září 2021 loni německý ústavní soud rozhodl, že se zhruba v pětině volebních okrsků Berlína muselo hlasování do Spolkového sněmu opakovat.

Německý parlament v pátek s několikatýdenním zpožděním schválil rozpočet pro letošní rok. Vláda kancléře Olafa Scholze návrh státních výdajů kvůli chybějícím desítkám miliard eur musela zcela přepracovat. Součástí rozpočtu, jehož objem je 476,8 miliardy eur (11,8 bilionu korun), včetně 39 miliard eur (969 miliard korun) nových půjček, jsou rozsáhlé škrty. Německo i přes nové půjčky dodrží podmínky takzvané dluhové brzdy, která brání příliš rychlému zadlužování země.

Německá postkomunistická strana Levice se rozštěpila. Její bývalá vlivná představitelka Sahra Wagenknechtová se rozhodla založit vlastní politické uskupení a v pondělí spolu s osmi dalšími poslanci Levici opustila. Poslanecký mandát si ale ponechávají.

Britský král Karel III. ve čtvrtečním projevu před poslanci Spolkového sněmu označil vztahy Německa a Británie jako výjimečné a zdůraznil, že přátelství obou zemí velmi leželo na srdci jeho zesnulé matce Alžbětě II. Němcům poděkoval za projevy soustrasti po jejím skonu. Ocenil také jednotu v pomoci napadené Ukrajině a o válce prohlásil, že je hrozbou nejen pro bezpečnost Evropy, ale také pro evropské demokratické hodnoty.

Poslanci německého Spolkového sněmu uznali jako genocidu hladomor, který na Ukrajině ve 30. letech minulého století vyvolal sovětský režim. Ukrajinský velvyslanec v Německu Oleksij Makejev rezoluci ještě před hlasováním označil za důležitou podporu Ukrajině, která od února čelí ruské invazi. Po hlasování Makejev poděkoval poslancům z návštěvnické tribuny.

Bývalý německý kancléř Gerhard Schröder žaluje Spolkový sněm kvůli tomu, že mu zákonodárci odebrali část zvláštních práv, kterých se mu dostávalo jako bývalému kancléři. Chce tak získat zpět peníze na chod kanceláře. Parlament Schröderovi omezil výsady v květnu kvůli vazbám na Rusko a vůdce Vladimira Putina.

Německo v těžkých dobách ruské invaze na Ukrajinu přebírá odpovědnost nejen za sebe, proto posílí německou armádu tak, aby odrazila jakýkoli útok nejen na Německo, ale i na spojence. V parlamentu to v prohlášení k nadcházejícím summitům Evropské unie, NATO a skupiny velkých ekonomik G7 prohlásil německý kancléř Olaf Scholz. Ukrajinu ujistil, že nadále může z Německa počítat s humanitární, politickou, finanční i vojenskou pomocí.

Německá vládní koalice hodlá bývalého kancléře Gerharda Schrödera připravit o část servisu, který mu plyne z jeho někdejší služby Německu. Sociálnědemokratický politik se silnými vazbami na Rusko by už tento týden měl přijít o kanceláře i zaměstnance ve Spolkovém sněmu, na které měl až dosud z titulu své funkce nárok. Informuje o tom ARD a Spiegel.

V Česku se potvrdil výskyt kombinované varianty dvou typů omikron BA.1 a BA.2 označované jako XE, informoval Státní zdravotní ústav (SZÚ). Kombinace má být asi o deset procent nakažlivější než původní omikron. Nošení respirátorů ve veřejné dopravě zřejmě nebude povinné od Velikonoc. Ve zdravotnických a sociálních zařízeních zůstanou déle, řekl ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09). V Česku dále klesá počet hospitalizovaných. Ulevuje se i nemocnicím na Slovensku. Němečtí poslanci odmítli kompromisní návrh na zavedení povinného očkování pro lidi starší šedesáti let.

Olaf Scholz se stal německým kancléřem. Nejprve jej do funkce zvolili poslanci Spolkového sněmu, následně jej jmenoval prezident Frank-Walter Steinmeier a Scholz celý proces stvrdil podpisem německého základního zákona. Po šestnácti letech tak definitivně končí éra kancléřky Angely Merkelové. Předseda SPD od ní po 15. hodině oficiálně přebral kancléřství.

Poslanci nového Spolkového sněmu se v úterý sešli na ustavující schůzi. Tímto aktem formálně skončil mandát vlády Angely Merkelové, která zemi nadále povede do jmenování nového kabinetu, což se očekává začátkem prosince. V čele Spolkového sněmu vystřídala Wolfganga Schäubleho (CDU) poslankyně sociální demokracie (SPD) Bärbel Basová. Druhou nejvyšší ústavní funkci v Německu bude vykonávat jako třetí žena v historii.

Německo má za sebou volby do Spolkového sněmu. Kromě toho, že Bundestag opět nabobtná a bude největší v historii, když v něm zasedne 735 poslanců, bude také nejrozmanitějším parlamentem v německých dějinách, všímá si Deutsche Welle, podle nějž nové složení sněmu více odráží složení tamní společnosti.