Němečtí sociální demokraté schválili koaliční smlouvu

Členové německé sociální demokracie (SPD) schválili koaliční smlouvu, kterou strana vyjednala s konzervativní unií CDU/CSU. S odkazem na své zdroje o tom ve středu informovaly agentury DPA a Reuters. Krok následně potvrdil i generální tajemník SPD Matthias Miersch. CDU a CSU už dohodu schválily dříve a vzniku nové německé vlády v čele s kancléřem Friedrichem Merzem (CDU) tak nic nestojí v cestě.

Zhruba 385 tisíc členů sociální demokracie mohlo o vyjednaném kompromisu hlasovat od 15. dubna do úterý. Podle Miersche se nakonec kladně vyslovilo 84,6 procenta hlasujících straníků. Účast v on-line anketě se vyšplhala na 56 procent. „SPD tak dostala od členské základny velkou podporu pro vstup do spolkové vlády,“ míní tajemník. Dodal, že spolustraníky, kteří hlasovali proti, bude třeba přesvědčit dobrou vládní prací.

Proti dohodě se stavěli v uplynulých týdnech výrazně jen členové mládežnické organizace SPD, takzvaní Mladí socialisté (Jusos). Podle nich kompromis nepřináší odpovědi na základní problémy Německa. Kritici tohoto postoje tvrdili, že krach koaličního vyjednávání by znamenal předčasné volby, v nichž by pravděpodobně výrazně posílila strana Alternativa pro Německo (AfD) označovaná za pravicově populistickou až krajně pravicovou. V únoru získala ve volbách 20,8 procenta hlasů, a stala se tak druhou nejsilnější ve Spolkovém sněmu. Nyní by mohla podle průzkumů dostat 24 až 26 procent hlasů a není vyloučeno, že by hlasování i vyhrála.

V předčasných parlamentních volbách v Německu zvítězila CDU/CSU. K vládní spolupráci přizvala SPD, která skončila až třetí s nejhorším výsledkem v poválečných dějinách. Koaliční jednání zahájily strany v polovině března a 9. dubna představily jejich výsledek veřejnosti. Smlouva s názvem Zodpovědnost pro Německo má 144 stran a obsahuje mimo jiné příslib změn v hospodářské, migrační či zahraniční politice. Strany se hlásí také k podpoře Česko-německého fondu budoucnosti a k rozvoji dopravního spojení Německa s Českem.

CDU a CSU smlouvu schválily už dříve

Vedení bavorské Křesťansko-sociální unie (CSU) schválilo smlouvu už krátce po jejím představení. Merzova Křesťanskodemokratická unie (CDU) svolala malý stranický sjezd, na kterém v pondělí „naprostá většina“ 150 delegátů smlouvu rovněž podpořila. Sociální demokraté jako jediní nechali o dohodě hlasovat celou členskou základnu.

Zástupci CDU, CSU a SPD smlouvu podepíší příští pondělí v poledne v Berlíně. V úterý 6. května by pak měl Spolkový sněm zvolit Merze novým kancléřem. Společně mají strany příští vlády ve Spolkovém sněmu většinu 328 poslanců z 630.

CDU a CSU už představily i své kandidáty na ministry, resort zahraničí by měl vést Johann Wadephul, hospodářství Katherina Reicheová a vnitro Alexander Dobrindt. SPD chce své ministry představit až příští pondělí. Miersch nicméně potvrdil spekulace, že ministrem financí a vicekancléřem se stane spolupředseda SPD Lars Klingbeil. Post by si měl udržet také dosavadní ministr obrany Boris Pistorius.

Sociální demokraté nechali členskou základnu o koaliční smlouvě hlasovat už po volbách v letech 2013 a 2017, po nichž rovněž vznikly vlády CDU/CSU a SPD. V obou případech získaly smlouvy vysokou podporu, v prvním případě 76 procent, ve druhém 66 procent. V roce 2021, kdy sestavili sociální demokraté vládu se zelenými a svobodnými demokraty (FDP), se stranické hlasování nekonalo.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA zaútočily na Írán, protože jednání nikam nevedla, řekl Rubio

Spojené státy zaútočily na Írán, protože jednání s Teheránem o íránském jaderném programu nikam nevedla, řekl americký ministr zahraničí Marco Rubio. Dříve naopak uvedl, že důvodem byl izraelský plán útoku. Informovala o tom v úterý stanice CNN.
před 1 hhodinou

Írán by měl vést někdo zevnitř, rozhodne se po válce, řekl Trump

Nejlepší možností pro vedení Íránu by byl někdo zevnitř, rozhodnutí ale přijde, až Spojené státy a Izrael dokončí vojenské údery. Při úterním setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem to řekl americký prezident Donald Trump. Při útocích, které začaly v sobotu, se podařilo zlikvidovat téměř všechny vojenské cíle, zdůraznil Trump. Německo má podle Merze na válku v Íránu stejný pohled jako USA. Dodal, že tamní režim je nutné odstranit. Trump zároveň kritizoval Madrid a Londýn za přístup k operacím na Blízkém východě.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Problémem útoku na Írán je nejasný cíl, řekl pro ČT generál Hodges

Zásadním problémem současné americko-izraelské operace proti Íránu je podle generála Bena Hodgese, který dříve velel americkým jednotkám v Evropě, fakt, že nikdo jasně nepopsal její cíle.
před 2 hhodinami

VideoZmaření jaderných snah, či změna režimu? Cíl operace proti Íránu není zřejmý

Seznam možných důvodů pro aktuální americko-izraelské údery na Írán je dlouhý – od jaderného programu Teheránu, přes balistické zbraně až po „export“ terorismu či snahu o změnu režimu. Načasování a zamýšlený cíl operace ale zůstávají dál nejasné. Hlavním spouštěčem je podle všeho snaha zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně, což USA a Izrael deklarují přes dvě dekády. Po nepokojích v Íránu z přelomu loňského a letošního roku se na chvíli mohlo zdát, že primárním důvodem k zásahu může být brutalita, s níž blízkovýchodní režim zakročil proti demonstrantům. Hrozby prezidenta USA Donalda Trumpa směrem do Teheránu sice toto téma konkrétně zmiňovaly, tehdy ale ještě šéf Bílého domu nezasáhl.
před 3 hhodinami

Armádní speciál přepravil do Prahy Čechy z Jordánska

V Praze přistál v úterý večer první armádní repatriační let s Čechy, kteří uvázli v Jordánsku kvůli úderům na Blízkém východě. Tento menší z armádních airbusů má kapacitu čtyřicet míst. Do tuzemska již dříve během dne přiletěla z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě dvě letadla Smartwings s celkem čtyřmi stovkami lidí. Jedno z ománského města Salála, druhé z Maskatu také v Ománu. Slovensko v úterý vpodvečer dvěma evakuačními letadly dopravilo do Bratislavy z Jordánska více než sto lidí, mezi nimiž byli i tři Češi.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Útok na Írán porušil mezinárodní právo, odpovědnost ale nese Teherán, řekl Macron

Francouzský prezident Emmanuel Macron míní, že útok USA a Izraele na Írán je mimo rámec mezinárodního práva, primární odpovědnost za situaci ale nese Írán. Řekl to v úterý v projevu o situaci na Blízkém východě. Francouzský prezident v něm také oznámil, že nařídil přesun letadlové lodi s jaderným pohonem Charles de Gaulle do Středozemního moře, aby zajistila bezpečnost spojenců Francie v oblasti.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Vůdce Íránu zvolí znalci, šanci mají i příbuzní ajatolláhů

Írán vede po smrti nejvyššího duchovního vůdce Alího Chameneího přechodná rada. Není jasné, kdy takzvané Shromáždění znalců zvolí jeho nástupce, jelikož konflikt s USA a Izraelem pokračuje. Při úderech byla navíc zničena i budova, kde se tento orgán schází. Řada pravděpodobných kandidátů navíc během aktuálního konfliktu zahynula. Mezi favority patří i Chameneího syn či vnuk ajatolláha Rúholláha Chomejního.
před 8 hhodinami
Načítání...