Německo je o krok blíž nové vládě, CDU zveřejnila jména ministrů

Nahrávám video
Horizont ČT24: Nová německá vláda
Zdroj: ČT24

Pravděpodobný budoucí německý kancléř Friedrich Merz postupuje v sestavování nového kabinetu. Jeho Křesťanskodemokratická unie (CDU) zveřejnila kandidáty pro sedm ministerských pozic, které jí podle koaliční smlouvy připadnou. Celkem jich má mít kabinet osmnáct, tedy o jednoho více než nyní, a CDU vůbec poprvé po šedesáti letech obsadí post šéfa diplomacie. Mezi Merzovými nominanty jsou blízcí straničtí spojenci i manažeři velkých firem, kteří mají pomoci řešit nejen ekonomické problémy země.

Místo ministra zahraničí CDU hodlá obsadit s ohledem na potřeby doby bezpečnostního napětí. Merz na něj nominoval dlouholetého poslance Johanna Wadephula, jenž se v bezpečnostních otázkách vyzná. Ten kancléře Olafa Scholze od začátku ruské invaze na Ukrajinu kritizoval za pomalou pomoc napadené zemi. Podle něj Scholz „nepomáhal Ukrajině tak, jak by mohl“.

V době ekonomické stagnace klade budoucí německá vláda důraz na hospodářství. Do čela tohoto resortu má jít vrcholná manažerka a bývalá dlouholetá poslankyně CDU Katherina Reicheová, pocházející z východního Německa. Posledních pět let řídila regionální divizi největšího evropského operátora energetických soustav E.ON.

Do řad manažerů pak Merz sáhl i při výběru budoucího ministra digitalizace a modernizace státu. Kandidátem CDU je Karsten Wildberger.

U koaliční smlouvy chybí už jen souhlas SPD

Dalším krokem k nové vládě je pondělní schválení koaliční smlouvy se sociálními demokraty (SPD) na malém stranickém sjezdu CDU. Smlouva nese název Zodpovědnost pro Německo, má 144 stran a obsahuje mimo jiné příslib změn v hospodářské, migrační či zahraniční politice.

Bavorská CSU smlouvu schválila už dřív. Ve vládě by měla mít v době silné antiimigrační opozice ze strany Alternativy pro Německo (AfD) také post ministra vnitra, na který nominuje Alexandera Dobrinta.

Sociální demokracie se na potvrzení koaliční smlouvy teprve chystá a kandidáty na ministry oznámí až poté. Ve svých řadách má ale nejpopulárnějšího německého politika, ministra obrany Borise Pistoriuse, pro něhož je pravděpodobné, že ve funkci setrvá.

„Kontinuita německé zahraniční politiky je daná“

Zpravodaj ČT v Berlíně Pavel Polák nominace na ministry neoznačuje za překvapivé. Navržení Reicheové podle něj „vzbuzuje potlesk ze strany byznysu a průmyslu, protože se na ministerstvo hospodářství a energetiky dostává někdo, kdo toto odvětví zná i z praxe“. Vidět je ale i odpor ze strany organizací, které sledují lobbing, řekl.

V zahraniční politice podle něj s novou vládou otočku čekat nelze. „Kontinuita německé zahraniční politiky je daná,“ komentoval. Nominant Wadephul podle něj v ohledu pomoci Ukrajině schvaloval působení dosud úřadující ministryně zahraničí Annaleny Baerbockové. „Ukrajinu výslovně podporovala. Ve vládě Olafa Scholze patřila k těm, kteří chtěli pomáhat víc. Dokázala si představit i větší podporu dodávek zbraní,“ komentoval Polák. Kandidát CDU se prý odliší například tím, že nebude klást tak velký důraz na feministickou zahraniční politiku.

Nahrávám video
90′ ČT24: O vzniku nové německé vlády je rozhodnuto
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Frederiksenová sází na grónskou kartu, Dánové ale řeší prasata

Dánové v úterních předčasných volbách rozhodnou o novém složení parlamentu. Premiérka Mette Frederiksenová se po sporu s USA o Grónsko snaží prezentovat jako zkušená krizová manažerka a doufá, že její sociální demokraté posílí. Frederiksenové hraje do karet mezinárodní prestiž, řada Dánů ji ale kritizuje kvůli přísné imigrační politice a přehlížení domácích problémů. Kampani nakonec místo Grónska dominovala ekologie a ochrana prasat.
před 28 mminutami

Před padesáti lety nastoupila argentinská junta. Nechala „zmizet“ tisíce lidí

Argentinu během její historie ovládlo několik vojenských režimů. Jeden z těch nejhrůznějších začal 24. března 1976 svržením prezidentky Isabely Perónové při převratu generála Jorgeho Rafaela Videly. Následovalo sedm let vlády vojenských junt, které za spolupráce s diktaturami tehdejší Latinské Ameriky pronásledovaly své odpůrce. Jen v Argentině „zmizelo“ za toto období až 30 tisíc osob.
před 1 hhodinou

Írán opět vyslal rakety na Izrael, ten útočil na předměstí Bejrútu

Írán v noci pokračoval v ostřelování Izraele v odvetě za pokračující americko-izraelské údery z předchozích dnů. Izraelská armáda hlásí, že íránské rakety mířily do několika oblastí. Ve městě Haifa zasáhla kazetová munice obytný dům. O mrtvých či raněných nejsou zprávy, napsal web The Times of Israel. Izrael naproti tomu podnikl sedm vzdušných útoků na jižní předměstí Bejrútu, uvedla agentura AFP.
před 1 hhodinou

Ukrajina hlásí tři mrtvé po ruských útocích, sirény zněly po celé zemi

Nejméně tři lidé zemřeli při nočních ruských vzdušných útocích na Ukrajinu, informovaly úřady. Sirény varující před útoky zněly takřka v celé zemi a prezident Volodymyr Zelenskyj nabádal obyvatele k ostražitosti před možným masivním ruským úderem, píše agentura AFP.
před 2 hhodinami

Pád armádního letounu v Kolumbii nepřežilo nejméně 66 lidí

Nejméně 66 lidí zemřelo při pondělní nehodě vojenského letadla na jihu Kolumbie. Dalších 57 lidí neštěstí přežilo se zraněními a byli převezeni do nemocnice. Informují o tom světové tiskové agentury a kolumbijská média s odvoláním na úřady. Příčina neštěstí se vyšetřuje.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

EU a Austrálie podepsaly obchodní dohodu. Má odstranit většinu cel

Evropská unie a Austrálie v úterý po letech vyjednávání podepsaly obchodní dohodu, která podle Evropské komise odstraní téměř všechna cla na vývoz evropského zboží. Předsedkyně komise Ursula von der Leyenová a australský premiér Anthony Albanese v Canbeře oznámili rovněž uzavření úmluvy o bezpečnostní a obranné spolupráci, informovala exekutiva EU.
před 4 hhodinami

Irácké proíránské milice zaútočily na vojenskou základnu v Sýrii

Nejméně sedm raket v pondělí večer vypálila z Iráku jedna z proíránských šíitských milic na syrskou vojenskou základnu, kde ještě nedávno působily americké jednotky, píše agentura AFP. Útok iráckých milic na základnu v Sýrii se v rámci nynějšího regionálního konfliktu podle agentury Reuters uskutečnil poprvé.
před 6 hhodinami

Trump nařídil o pět dnů podmínečně odložit útoky na íránské elektrárny

Prezident USA Donald Trump nařídil po dobu pěti dnů podmínečně odložit jakékoliv útoky na íránské elektrárny a energetickou infrastrukturu. Uvedl, že Spojené státy vedly v posledních dvou dnech velmi dobré a produktivní rozhovory s Íránem o úplném ukončení války na Blízkém východě. Teherán taková jednání podle agentur popřel. Zpravodaj serveru Axios informoval o separátních jednáních diplomatů Turecka, Egypta a Pákistánu s americkým vyjednavačem Stevem Witkoffem a íránským ministrem zahraničí Abbásem Arakčím.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami
Načítání...