Úkolem nové vlády je zajistit stabilitu v zemi, zaznělo v debatě o Německu

Nahrávám video

Německo je už jen krok od nástupu nové vlády. Na vytvoření koaličního kabinetu se dohodly konzervativní unie CDU/CSU a sociální demokracie. Šéf křesťanských demokratů Friedrich Merz by se tak už brzy měl stát kancléřem největší evropské země. Šance na akceschopnou vládu jsou veliké a jsme optimisté, shodli se hosté pořadu Devadesátka ČT24.

Merz řekl, že Německo bude mít silnou funkční akceschopnou vládu. „Bezpochyby ta šance je veliká. Když si vzpomeneme, jak vypadala poslední fáze předchozí trojkoalice, respektive pak už jen dvojkoalice, tam už si vlastně německá veřejnost musela trochu zvykat na to, že je možné žít i bez vlády, což tato agonie v nejbližší době skončí,“ míní bývalý velvyslanec v Německu a ředitel Odboru států střední Evropy ministerstva zahraničí Tomáš Kafka.

Je přesvědčený, že koaliční smlouva je nastavená motivačně. „Jsou tam určité parametry, ale zároveň je tam poměrně dost otevřených míst, kde se počítá s tím, že v rámci politického boje, diskuse a v rámci expertních skupin se vlastně bude pokračovat v nějakém novém trendu, který není moc spektakulární, ale působí dost stabilně,“ uvedl Kafka.

Podle něj to vypadá, že koalice sází na vlastní životnost, a nikoliv na autoritativní sílu slov. „Což je rozdíl s předchozí vládou, která když nastupovala, tak to byly ohňostroje, často i neologismů. Říkali si, že je to koalice, která chce dosáhnout nějakého většího pokroku,“ připomněl bývalý velvyslanec. Koalice hovoří spíše o zodpovědnosti, ta střízlivost mě spíš naplňuje optimismem, dodal.

Bývalý poslanec Sociálnědemokratické strany Německa a spolupředseda Česko-německého diskusního fóra Jörg Nürnberger se domnívá i vzhledem k situaci v Německu, v celé Evropě a ohledně vztahů s USA, že jde o dobrý základ pro spolupráci.

„Hlavním úkolem vlády bude znovu získat a obnovit důvěryhodnost vůči svým občanům. Je tam velká mezera mezi tím, jaká jsou očekávání a jak byla naplněna naši minulou vládou. Jsem optimistický,“ sdělil.

Historik Miroslav Kunštát z Institutu mezinárodních studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy doplnil, že koaliční smlouva je poměrně rozsáhlá. „Prakticky v každé kapitole vidíme věci, na nichž je shoda, a pak věci – něco, na čem budeme do budoucna pracovat, ale na detailech se musíme dohodnout. A tyto prvky prostupují prakticky celou koaliční smlouvou,“ popsal.

Na otázku, zda jde vidět, že je ve smlouvě hodně kompromisů, odpověděl, že logicky ano. „Tady se vlastně sešli dva partneři, kteří před volbami vystupovali proti sobě. Dokonce velmi ostře proti sobě, ale kteří zároveň věděli, že nejpravděpodobnější varianta bude vládní spolupráce,“ doplnil.

„Z pohledu německé sociální demokracie tam samozřejmě byly ústupky i v sociální oblasti , kde nám na tom vždycky záleží hodně, ale na druhé straně se domnívám, že i spousta věcí z hlediska sociálních demokratů bylo možnost prosadit,“ myslí si Nürnberger.

Zároveň připomněl, že je všude v koaliční smlouvě připomínka, pokud se to dá financovat. „To, si myslím, je taky taková červená nit, že vždycky se musíme dívat do státní pokladny, jestli na takové projekty budou skutečně dostačující peníze v té dané chvíli,“ konstatoval.

„Tam je nakonec i napsané, že je to všechno za podmínek, že na to budou finance, což je, myslím, v zájmu obou stran. Když si znova uvědomíme, jak k té koalici dochází a co tomu předcházelo. Tam bylo nejprve nezbytné schválit peníze na mimořádné výdaje, o kterých koaliční smlouva nehovoří, ale bylo to v podstatě paradoxní. Aby se mohla tato koalice ujmout větších reformních úkonů, tak musela k tomu využít předchozí konstelaci ve Spolkovém sněmu,“ doplnil Kafka.

Politické strany podle něj dávají tomu určitý obrys, ale zároveň se hlásí k zodpovědnosti, že na tom budou v mnoha případech dále pracovat, a některé věci se nechávají schválně třeba na bázi dobrovolnosti. „Třeba branná povinnost – vlastně se našel kompromis, že se může rozšiřovat, ale na bázi dobrovolnosti. U migrace – ano, dojde ke zpřísnění, ale po dohodě se sousedními zeměmi,“ poznamenal Kafka.

Dodal, že je vidět, že koaliční smlouva hodila i pro celoevropskou spolupráci míč do hřiště. „A bude záležet na tom, jestli budeme s německou vládou hrát, nebo proti ní. Ta vláda není zdaleka tak silná jako vláda Angely Merkelové,“ upozornil Kafka.

Kunštát si myslí, že umění hledat kompromis mezi dvěma středovými stranami tady je. „Je tady jakási zkušenost vzájemného vyjednávání, takže v tomto ohledu z hlediska prosazení vyjednávání bych byl optimistou,“ řekl s tím, že samozřejmě můžou nastat komplikace při nepříliš těsné většině poslaneckých hlasů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

V centru Kyjeva vypukl požár. Úřady hlásí sestřelení ruských dronů

V centru Kyjeva ve středu večer vypukl požár kvůli výbuchu, k němuž došlo během leteckého poplachu. S odkazem na svého reportéra to napsala agentura AFP. Agentura Reuters připojila, že v centru a na předměstí Kyjeva dopadly úlomky sestřelených ruských bezpilotních letounů. Ukrajina se brání ruské vojenské invazi od února 2022. Obě země proti sobě od té doby podnikají vzdušné údery.
před 3 mminutami

Žháři při útocích v Soluni zabili matku političky řecké vládní strany

Při třech útocích v řecké Soluni na domy, v nichž bydlí členové vládní pravicové strany Nová Demokracie (ND), bylo časně ráno zraněno pět lidí. Jedna žena utrpěla rozsáhlé popáleniny a zraněním v nemocnici podlehla. Informoval o tom deník Kathimerini.
před 2 hhodinami

Trump za rok ve funkci vydělal přes dvě miliardy dolarů

Americký prezident Donald Trump v prvním roce od návratu do Bílého domu vydělal nejméně 2,2 miliardy dolarů (v přepočtu zhruba 46 miliard korun), informoval server The New York Times s odkazem na prezidentovo finanční prohlášení za rok 2025. Částka výrazně převyšuje údaje za předcházející rok 2024, kdy Trump vykázal příjmy ve výši přes 600 milionů dolarů. Bílý dům popřel, že by Trump byl ve střetu zájmů a že by na výkonu prezidentského úřadu vydělával. Více než miliardu dolarů (21,3 miliardy korun) vydělal na obchodování s kryptoměnami.
před 2 hhodinami

VideoNemocnice v Evropě se připravují na další vlnu veder

Evropské státy po extrémní vlně veder počítají oběti po tisících. Podle nejnovější statistiky ve Španělsku zemřelo v červnu kvůli vysokým teplotám víc než tisíc lidí. Francie zaznamenala v posledním rekordně horkém týdnu o tisícovku víc úmrtí než je v tomto období obvyklé. Světová zdravotnická organizace varuje, že Evropa je nejrychleji oteplující se kontinent, který za poslední čtyři roky zaznamenal kvůli horkům dvě stě tisíc úmrtí. A kritická situace nekončí. Ve čtvrtek mají čtyřicetistupňová vedra sevřít Portugalsko a nemocnice napříč Evropou se připravují na další vlnu extrémních teplot.
před 2 hhodinami

„Byli jsme opuštěni“. Venezuelská vláda čelí po zemětřeseních kritice

Ve Venezuele téměř týden po dvojici ničivých zemětřesení pokračují záchranné práce, které usilují o nalezení přeživších a vyprošťování těl. Podle agentury AP však místní obyvatelé hovoří o tom, že vláda jim v době, kdy na tom nejvíce záleželo, neposkytla dostatečnou pomoc. Podle nejnovějších vládních údajů si katastrofa vyžádala nejméně 2295 obětí a nejméně 11 267 zraněných. V zemi působí i zahraniční záchranáři včetně českého týmu.
11:42Aktualizovánopřed 2 hhodinami

VideoVaršavská smlouva zanikla před 35 lety, pakt politici rozpustili v Praze

Prvního července 1991 politici v Praze podepsali protokol o definitivním ukončení platnosti vojenského paktu socialistických zemí zvaného Varšavská smlouva, který byl v době studené války protiváhou Severoatlantické aliance. „Naše rozhodnutí je vpravdě historické, neboť se jím loučíme s dobou, kdy byla Evropa rozdělena ideologickou nesnášenlivostí,“ komentoval to tehdejší prezident Československa Václav Havel. Pakt vznikl v roce 1955, oficiálně jako smlouva o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci. Ve skutečnosti šlo jednak o kodifikaci poválečného rozdělení Evropy, jednak o upevnění vlivu Sovětského svazu na jeho satelity. Po rozpadu Varšavské smlouvy postupně vstoupily do NATO všechny její členské státy kromě Sovětského svazu, který zanikl.
před 3 hhodinami

Ukrajinský parlament schválil vytvoření památníku národních hrdinů

Ukrajinský parlament ve středu schválil vytvoření národního památníku, jehož cílem bude uctít význačné Ukrajince, informoval deník Ukrajinska pravda. Prezident Volodymyr Zelenskyj to označil za důležitý krok pro budoucí jednotu společnosti. Vznik takzvaného panteonu budí kontroverze v Polsku s ohledem na předpokládaný výběr osobností, které do něj budou zahrnuty.
před 3 hhodinami

Google má podle soudu zaplatit firmě PriceRunner odškodné 31 miliard korun

Americká společnost Google ze skupiny Alphabet má kvůli porušení pravidel hospodářské soutěže zaplatit jako odškodné 14,3 miliardy švédských korun (31,3 miliardy korun) firmě PriceRunner, která provozuje internetový srovnávač cen. Stockholmský patentový a tržní soud rozhodl, že Google řadu let ve výsledcích vyhledávání nezákonně zvýhodňoval svou vlastní službu pro porovnání cen, napsala agentura Reuters. Mluvčí Googlu reagoval, že firma s rozhodnutím soudu nesouhlasí a až text prostuduje, zváží své právní možnosti.
14:19Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Evropský pohled