Úkolem nové vlády je zajistit stabilitu v zemi, zaznělo v debatě o Německu

37 minut
90′ ČT24: T. Kafka, J. Nürnberger a M. Kunštát o nové německé vládě
Zdroj: ČT24

Německo je už jen krok od nástupu nové vlády. Na vytvoření koaličního kabinetu se dohodly konzervativní unie CDU/CSU a sociální demokracie. Šéf křesťanských demokratů Friedrich Merz by se tak už brzy měl stát kancléřem největší evropské země. Šance na akceschopnou vládu jsou veliké a jsme optimisté, shodli se hosté pořadu Devadesátka ČT24.

Merz řekl, že Německo bude mít silnou funkční akceschopnou vládu. „Bezpochyby ta šance je veliká. Když si vzpomeneme, jak vypadala poslední fáze předchozí trojkoalice, respektive pak už jen dvojkoalice, tam už si vlastně německá veřejnost musela trochu zvykat na to, že je možné žít i bez vlády, což tato agonie v nejbližší době skončí,“ míní bývalý velvyslanec v Německu a ředitel Odboru států střední Evropy ministerstva zahraničí Tomáš Kafka.

Je přesvědčený, že koaliční smlouva je nastavená motivačně. „Jsou tam určité parametry, ale zároveň je tam poměrně dost otevřených míst, kde se počítá s tím, že v rámci politického boje, diskuse a v rámci expertních skupin se vlastně bude pokračovat v nějakém novém trendu, který není moc spektakulární, ale působí dost stabilně,“ uvedl Kafka.

Podle něj to vypadá, že koalice sází na vlastní životnost, a nikoliv na autoritativní sílu slov. „Což je rozdíl s předchozí vládou, která když nastupovala, tak to byly ohňostroje, často i neologismů. Říkali si, že je to koalice, která chce dosáhnout nějakého většího pokroku,“ připomněl bývalý velvyslanec. Koalice hovoří spíše o zodpovědnosti, ta střízlivost mě spíš naplňuje optimismem, dodal.

Bývalý poslanec Sociálnědemokratické strany Německa a spolupředseda Česko-německého diskusního fóra Jörg Nürnberger se domnívá i vzhledem k situaci v Německu, v celé Evropě a ohledně vztahů s USA, že jde o dobrý základ pro spolupráci.

„Hlavním úkolem vlády bude znovu získat a obnovit důvěryhodnost vůči svým občanům. Je tam velká mezera mezi tím, jaká jsou očekávání a jak byla naplněna naši minulou vládou. Jsem optimistický,“ sdělil.

Historik Miroslav Kunštát z Institutu mezinárodních studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy doplnil, že koaliční smlouva je poměrně rozsáhlá. „Prakticky v každé kapitole vidíme věci, na nichž je shoda, a pak věci – něco, na čem budeme do budoucna pracovat, ale na detailech se musíme dohodnout. A tyto prvky prostupují prakticky celou koaliční smlouvou,“ popsal.

Na otázku, zda jde vidět, že je ve smlouvě hodně kompromisů, odpověděl, že logicky ano. „Tady se vlastně sešli dva partneři, kteří před volbami vystupovali proti sobě. Dokonce velmi ostře proti sobě, ale kteří zároveň věděli, že nejpravděpodobnější varianta bude vládní spolupráce,“ doplnil.

„Z pohledu německé sociální demokracie tam samozřejmě byly ústupky i v sociální oblasti , kde nám na tom vždycky záleží hodně, ale na druhé straně se domnívám, že i spousta věcí z hlediska sociálních demokratů bylo možnost prosadit,“ myslí si Nürnberger.

Zároveň připomněl, že je všude v koaliční smlouvě připomínka, pokud se to dá financovat. „To, si myslím, je taky taková červená nit, že vždycky se musíme dívat do státní pokladny, jestli na takové projekty budou skutečně dostačující peníze v té dané chvíli,“ konstatoval.

„Tam je nakonec i napsané, že je to všechno za podmínek, že na to budou finance, což je, myslím, v zájmu obou stran. Když si znova uvědomíme, jak k té koalici dochází a co tomu předcházelo. Tam bylo nejprve nezbytné schválit peníze na mimořádné výdaje, o kterých koaliční smlouva nehovoří, ale bylo to v podstatě paradoxní. Aby se mohla tato koalice ujmout větších reformních úkonů, tak musela k tomu využít předchozí konstelaci ve Spolkovém sněmu,“ doplnil Kafka.

Politické strany podle něj dávají tomu určitý obrys, ale zároveň se hlásí k zodpovědnosti, že na tom budou v mnoha případech dále pracovat, a některé věci se nechávají schválně třeba na bázi dobrovolnosti. „Třeba branná povinnost – vlastně se našel kompromis, že se může rozšiřovat, ale na bázi dobrovolnosti. U migrace – ano, dojde ke zpřísnění, ale po dohodě se sousedními zeměmi,“ poznamenal Kafka.

Dodal, že je vidět, že koaliční smlouva hodila i pro celoevropskou spolupráci míč do hřiště. „A bude záležet na tom, jestli budeme s německou vládou hrát, nebo proti ní. Ta vláda není zdaleka tak silná jako vláda Angely Merkelové,“ upozornil Kafka.

Kunštát si myslí, že umění hledat kompromis mezi dvěma středovými stranami tady je. „Je tady jakási zkušenost vzájemného vyjednávání, takže v tomto ohledu z hlediska prosazení vyjednávání bych byl optimistou,“ řekl s tím, že samozřejmě můžou nastat komplikace při nepříliš těsné většině poslaneckých hlasů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

ŽivěJen USA mohou ochránit Grónsko, řekl Trump v Davosu

Pouze Spojené státy americké mohou ochránit Grónsko, řekl prezident USA Donald Trump ve svém projevu na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu. Právě jeho úsilí připojit ostrov ke Spojeným státům ovlivnilo atmosféru na konferenci. Pozornost přilákala i početná a personálně silná americká delegace. Oproti tomu zástupci dánské vlády vůbec nedorazili a pravděpodobně nepřijede ani ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, zatímco se Trump na sociálních sítích strefuje do dalších evropských lídrů.
13:19AktualizovánoPrávě teď

Europarlament podpořil půjčku Ukrajině, dohodu s Mercosurem poslal k soudu

Evropský parlament (EP) schválil první návrh nutný pro spuštění půjčky Ukrajině za devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun). Peníze bude moci Ukrajina použít na financování svých potřeb v letošním a příštím roce. Poskytnutí půjčky dojednali unijní lídři na prosincovém summitu EU v Bruselu. Europoslanci také chtějí, aby obchodní dohodu s uskupením Mercosur přezkoumal Soudní dvůr EU.
před 10 mminutami

Německá policie hlásí zadržení proruské špionky a dvou podporovatelů terorismu

Německá policie ve středu zadržela tři různé osoby podezřelé z napomáhání Rusku. Žena zadržená v Berlíně je podezřelá ze špionáže pro ruskou tajnou službu, dvojice mužů chycená v Braniborsku zase prý měla podporovat zahraniční teroristické organizace, konkrétně Moskvou řízené a podporované „republiky“ na východě okupované Ukrajiny.
před 19 mminutami

Většina Kyjeva zůstává kvůli ruským útokům bez elektřiny

V Kyjevě je po ruských útocích nadále šedesát procent města bez elektřiny a čtyři tisíce budov bez tepla, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Po místních úřadech žádá větší úsilí. Ukrajina kvůli intenzivním ruským útokům na energetický systém čelí v současné době mimo jiné dlouhým výpadkům v dodávkách proudu, což nutí podniky fungovat na generátorech deset i více hodin.
před 38 mminutami

Česko bude dál působit v uskupení NATO na Slovensku, řekl ministr obrany Zůna

Český ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) navštívil ve středu v Bratislavě svého slovenského protějška Roberta Kaliňáka (Smer). Česko bude nadále zapojeno do bojového uskupení NATO na Slovensku, řekl později na společné tiskové konferenci. Obě země chtějí spolupracovat v protivzdušné obraně. Odpoledne má jednání ministrů pokračovat.
12:52Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Za srážkou vlaků na jihu Španělska mohla být prasklá kolej, píší místní média

Vykolejení tří vagonů vlaku, které v neděli na jihu Španělska narazily do protijedoucí soupravy jedoucí z Madridu, mohl způsobit prasklý svár na kolejích. Píší o tom španělská média, podle nichž jde zatím o jednu z hypotéz vyšetřovatelů. Po nedělní tragédii, která si vyžádala 42 obětí a několik desítek zraněných, se ve Španělsku v pondělí večer stala další železniční nehoda, při níž zemřel mladý strojvůdce. Odbory španělských strojvedoucích pohrozily ve středu stávkou, zatím bez konkrétního data, a požadují zajistit bezpečnost na železnici.
před 2 hhodinami

Dánský ostrov kvůli poškozenému kabelu přišel o elektřinu

Dánský ostrov Bornholm postihl rozsáhlý výpadek elektřiny. Příčinou je poškození podmořského kabelu, píše list Jyllands-Posten. Případ vyšetřuje dánská policie.
před 3 hhodinami

EU připravuje podporu Grónsku, chce dál jednat s Washingtonem

Evropská unie (EU) pracuje na balíčku na podporu bezpečnosti v Arktidě, uvedla šéfka Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová. Opatření budou podle ní počítat s masivními investicemi v Grónsku. EU chce na bezpečnosti v regionu i nadále spolupracovat nejen s USA, jejichž prezident Donald Trump si dělá na Grónsko nároky, ale také s dalšími státy v oblasti. Sedmadvacítka je podle předsedy Evropské rady Antónia Costy připravena se bránit proti jakémukoli nátlaku.
10:32Aktualizovánopřed 4 hhodinami
Načítání...