Úkolem nové vlády je zajistit stabilitu v zemi, zaznělo v debatě o Německu

Nahrávám video
90′ ČT24: T. Kafka, J. Nürnberger a M. Kunštát o nové německé vládě
Zdroj: ČT24

Německo je už jen krok od nástupu nové vlády. Na vytvoření koaličního kabinetu se dohodly konzervativní unie CDU/CSU a sociální demokracie. Šéf křesťanských demokratů Friedrich Merz by se tak už brzy měl stát kancléřem největší evropské země. Šance na akceschopnou vládu jsou veliké a jsme optimisté, shodli se hosté pořadu Devadesátka ČT24.

Merz řekl, že Německo bude mít silnou funkční akceschopnou vládu. „Bezpochyby ta šance je veliká. Když si vzpomeneme, jak vypadala poslední fáze předchozí trojkoalice, respektive pak už jen dvojkoalice, tam už si vlastně německá veřejnost musela trochu zvykat na to, že je možné žít i bez vlády, což tato agonie v nejbližší době skončí,“ míní bývalý velvyslanec v Německu a ředitel Odboru států střední Evropy ministerstva zahraničí Tomáš Kafka.

Je přesvědčený, že koaliční smlouva je nastavená motivačně. „Jsou tam určité parametry, ale zároveň je tam poměrně dost otevřených míst, kde se počítá s tím, že v rámci politického boje, diskuse a v rámci expertních skupin se vlastně bude pokračovat v nějakém novém trendu, který není moc spektakulární, ale působí dost stabilně,“ uvedl Kafka.

Podle něj to vypadá, že koalice sází na vlastní životnost, a nikoliv na autoritativní sílu slov. „Což je rozdíl s předchozí vládou, která když nastupovala, tak to byly ohňostroje, často i neologismů. Říkali si, že je to koalice, která chce dosáhnout nějakého většího pokroku,“ připomněl bývalý velvyslanec. Koalice hovoří spíše o zodpovědnosti, ta střízlivost mě spíš naplňuje optimismem, dodal.

Bývalý poslanec Sociálnědemokratické strany Německa a spolupředseda Česko-německého diskusního fóra Jörg Nürnberger se domnívá i vzhledem k situaci v Německu, v celé Evropě a ohledně vztahů s USA, že jde o dobrý základ pro spolupráci.

„Hlavním úkolem vlády bude znovu získat a obnovit důvěryhodnost vůči svým občanům. Je tam velká mezera mezi tím, jaká jsou očekávání a jak byla naplněna naši minulou vládou. Jsem optimistický,“ sdělil.

Historik Miroslav Kunštát z Institutu mezinárodních studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy doplnil, že koaliční smlouva je poměrně rozsáhlá. „Prakticky v každé kapitole vidíme věci, na nichž je shoda, a pak věci – něco, na čem budeme do budoucna pracovat, ale na detailech se musíme dohodnout. A tyto prvky prostupují prakticky celou koaliční smlouvou,“ popsal.

Na otázku, zda jde vidět, že je ve smlouvě hodně kompromisů, odpověděl, že logicky ano. „Tady se vlastně sešli dva partneři, kteří před volbami vystupovali proti sobě. Dokonce velmi ostře proti sobě, ale kteří zároveň věděli, že nejpravděpodobnější varianta bude vládní spolupráce,“ doplnil.

„Z pohledu německé sociální demokracie tam samozřejmě byly ústupky i v sociální oblasti , kde nám na tom vždycky záleží hodně, ale na druhé straně se domnívám, že i spousta věcí z hlediska sociálních demokratů bylo možnost prosadit,“ myslí si Nürnberger.

Zároveň připomněl, že je všude v koaliční smlouvě připomínka, pokud se to dá financovat. „To, si myslím, je taky taková červená nit, že vždycky se musíme dívat do státní pokladny, jestli na takové projekty budou skutečně dostačující peníze v té dané chvíli,“ konstatoval.

„Tam je nakonec i napsané, že je to všechno za podmínek, že na to budou finance, což je, myslím, v zájmu obou stran. Když si znova uvědomíme, jak k té koalici dochází a co tomu předcházelo. Tam bylo nejprve nezbytné schválit peníze na mimořádné výdaje, o kterých koaliční smlouva nehovoří, ale bylo to v podstatě paradoxní. Aby se mohla tato koalice ujmout větších reformních úkonů, tak musela k tomu využít předchozí konstelaci ve Spolkovém sněmu,“ doplnil Kafka.

Politické strany podle něj dávají tomu určitý obrys, ale zároveň se hlásí k zodpovědnosti, že na tom budou v mnoha případech dále pracovat, a některé věci se nechávají schválně třeba na bázi dobrovolnosti. „Třeba branná povinnost – vlastně se našel kompromis, že se může rozšiřovat, ale na bázi dobrovolnosti. U migrace – ano, dojde ke zpřísnění, ale po dohodě se sousedními zeměmi,“ poznamenal Kafka.

Dodal, že je vidět, že koaliční smlouva hodila i pro celoevropskou spolupráci míč do hřiště. „A bude záležet na tom, jestli budeme s německou vládou hrát, nebo proti ní. Ta vláda není zdaleka tak silná jako vláda Angely Merkelové,“ upozornil Kafka.

Kunštát si myslí, že umění hledat kompromis mezi dvěma středovými stranami tady je. „Je tady jakási zkušenost vzájemného vyjednávání, takže v tomto ohledu z hlediska prosazení vyjednávání bych byl optimistou,“ řekl s tím, že samozřejmě můžou nastat komplikace při nepříliš těsné většině poslaneckých hlasů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Cena plynu pro Evropu vzrostla kvůli Íránu téměř o polovinu

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se v pondělí v důsledku americko-izraelských útoků na Írán prudce zvýšila. Odpoledne krátce růst zrychlil až k padesáti procentům po zprávě, že katarská společnost QatarEnergy zastavuje kvůli útokům produkci zkapalněného zemního plynu (LNG). EU je významným odběratelem plynu z Kataru. Válka na Blízkém východě ovlivnila i akcie, cenu ropy, zlata nebo třeba bitcoinu.
07:59Aktualizovánopřed 19 mminutami

VideoSoud znovu řeší vraždu novináře Kuciaka. Reportéři ČT kauzu zmapovali

Nejsledovanější kriminální případ v historii Slovenska – úkladná vražda novináře Jána Kuciaka a jeho snoubenky Martiny Kušnírové – zatím trvá osm let. Dosud jej projednávaly tři soudy. Zhruba rok po vraždě si vyslechlo obvinění pět podezřelých, následujících sedm let však slovenským soudům nestačilo na to, aby případy všech vykonavatelů i objednavatelů vraždy přesvědčivě uzavřely. Tamní Nejvyšší soud nyní nařídil, že potřetí budou případ „rozebírat“ noví soudci. Proces tak začíná v podstatě znovu. Jedna z hlavních bitev se povede o výklad šifrovaných zpráv, které si před vraždou i po ní posílali obžalovaní Marian Kočner a Alena Zsuzová, kteří jsou podezřelí z toho, že novinářovu vraždu objednali. Sledovaný případ pro Reportéry ČT zmapoval Michael Fiala.
před 23 mminutami

Kuvajt omylem sestřelil stíhačky USA, Katar hlásí likvidaci íránských bombardérů

Tři americké letouny F-15, které se ráno zřítily nad Kuvajtem, omylem sestřelila kuvajtská protivzdušná obrana, oznámilo regionální velitelství americké armády (CENTCOM). Příčina střelby se vyšetřuje, Kuvajt incident potvrdil. Všech šest členů posádek se bezpečně katapultovalo. Íránská armáda dříve oznámila, že zaútočila na americkou leteckou základnu v Kuvajtu a na plavidla v Indickém oceánu. Katar zároveň během dne sestřelil dva íránské bombardéry sovětské konstrukce, drony a balistické střely mířící z Iránu, píše al-Džazíra.
09:08Aktualizovánopřed 29 mminutami

Macinka: Airbus v Jordánsku vyzvedne Čechy v úterý, druhý místo Egypta zamíří do Ománu

Tuzemský armádní airbus vyzvedne Čechy v jordánském Ammánu kvůli uzavření vzdušného prostoru až v úterý. Původně tam měl přistát v pondělí pozdě večer. Druhý větší airbus, který měl podle původního plánu doletět do egyptského Šarm aš-Šajchu v pondělí v 19 hodin, místo toho zamíří na Krétu a následně do Ománu. Změny oznámil na podvečerním brífinku ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé).
01:38Aktualizovánopřed 30 mminutami

USA v Íránu za tři dny zasáhly 1250 cílů, hlásí armáda

Spojené státy zasáhly v Íránu od počátku bojů přes 1250 cílů, oznámila v pondělí večer středoevropského času dle agentury Reuters americká armáda. Zničeno bylo všech jedenáct íránských lodí v Ománském zálivu, uvedlo zároveň oblastní velitelství amerických ozbrojených sil CENTCOM.
před 57 mminutami

Satelitní snímky ukazují škody po úderech na Blízkém východě

Izrael v pondělí třetím dnem pokračuje v rozsáhlých úderech vůči cílům v Íránu, které společně s USA zahájil v sobotu. Při úderech zemřel íránský nejvyšší vůdce ajatolláh Alí Chameneí a desítky dalších vysokých představitelů tamního režimu. Teherán v reakci spustil protiútok například na izraelský Tel Aviv, ale i na cíle v dalších zemích regionu. Satelitní snímky přibližují způsobené škody.
20:47Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Trumpa překvapily odvetné údery Íránu vůči arabským zemím

Americký prezident Donald Trump v pondělí v rozhovoru se stanicí CNN prohlásil, že ačkoliv americká armáda „dává Íráncům pořádně na frak“, „velká vlna“ útoků teprve přijde. Dál řekl, že Spojené státy jsou v operaci rychlejší, než předpokládaly. Podle něj zatím Washington neví, kdo převezme vedení Íránu po zabitém duchovním vůdci Alím Chameneím. Také vyjádřil překvapení nad tím, že Teherán v odvetě zasahuje arabské země.
18:00Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Útoky na Írán si dosud vyžádaly 555 obětí, uvedl Červený půlměsíc

Při amerických a izraelských útocích na Írán, které začaly v sobotu, dosud zahynulo 555 lidí, uvedl v pondělí íránský Červený půlměsíc. Informace z Íránu jsou zatím velmi kusé a nelze je ověřit z nezávislých zdrojů. Údery USA a Izraele zasáhly 24 íránských provincií i hlavní město Teherán. Íránci odpověděli odpálením raket a vysláním dronů na Izrael a americké základny v regionu. Při operaci zemřeli v akci nejméně čtyři američtí vojáci.
11:32Aktualizovánopřed 2 hhodinami
Načítání...