Téma 90' ČT24

Beznaděj, frustrace, zmar. Tak na záplavy ve zpravodajském dokumentu režiséra Tomáše Vavrečky Začít znovu vzpomínají lidé, kterým velká voda před rokem změnila život. Zasáhla především Olomoucký a Moravskoslezský kraj a dotkla se celkem na 62 tisíc obyvatel. V pořadu 90' ČT24 o záplavách po uvedení snímku hovořili hasiči, ředitel ČHMÚ, generální ředitel Povodí Odry nebo koordinátorka pro mimořádné události z charitativní organizace. „Pro někoho povodně skončily v září, pro jiné v prosinci. Byť se to zdá neuvěřitelné, dvanáct měsíců poté pro někoho cesta teprve začíná,“ komentovala jedna ze spoluautorek dokumentu Pavla Šamaj.

Předvolební průzkumy přitahují pravidelně pozornost novinářů, voličů a politických stran. S blížícími se volbami pak zájem o ně ještě roste. Průzkum probíhá sofistikovanými technikami, přiblížil v 90' ČT24 analytik společnosti Data Collect Miroslav Fous. Je navíc přísně monitorován, aby nedocházelo k nechtěnému nebo nežádoucímu zkreslení odpovědí. Vzorek, na němž se průzkum provádí, musí podle analytika Pavla Ranochy ze společnosti Kantar CZ velmi dobře kopírovat vzorek české dospělé populace. Sestavený dotazník nesmí být návodný, aby měl respondent možnost vyjádřit svůj „opravdový názor“ bez zkreslení ze strany dotazujícího.

Do voleb do Poslanecké sněmovny zbývá pět týdnů. O průběhu kampaně a možných povolebních scénářích v Událostech, komentářích moderovaných Danielem Takáčem debatovali předseda poslaneckého klubu SPD Radim Fiala a poslanec Jan Lacina (STAN). O své postřehy se podělili také politologové Lukáš Valeš a Přemysl Rosůlek. Lacina a Fiala shodně uvedli, že si povolební koalici mezi současnými vládními a opozičními stranami neumí představit. Podle Laciny je mezi nimi „Mariánský příkop“, také Fiala zdůraznil značný programový rozdíl. Koalici například mezi hnutím ANO a SPOLU nepředpokládá ani Valeš. Rosůlek ovšem upozorňuje, že současné vymezování se je rétorikou vůči voličům a po volbách může být vše jinak.

Na první pohled se život ve velkých ukrajinských městech neliší od života v jiných městech v Evropě, dokud nedoje k úderu, říká zpravodajka ČT Barbora Maxová. Kyjev se vypořádává se čtvrtečním masivním ruským vzdušným útokem, avšak život v ukrajinské metropoli se nezastavil. Ve frontových oblastech je ovšem situace jiná. Lidé podle Maxové popisují, že se bojí usnout, protože nevědí, jestli se ještě probudí.

Z pohledu Ukrajiny je podle politického geografa Jana Kofroně výsledek summitu USA a Ruska na Aljašce něco, s čím „se dá pracovat“. Důležité dle jeho názoru je, že nedošlo k „diktátu“ vůči Kyjevu. Ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.) v reakci na summit a dění po něm vyzdvihl, že Spojené státy stále komunikují s Evropou. Je dle něj možné, že během jednání v dalších dnech přijdou zajímavé nabídky. Platí ale podle něj, že „to musí být ukrajinská strana, která s nimi vyjádří plný souhlas“. Zároveň Lipavský zdůraznil, že považuje za absurdní, aby napadená země „pouštěla“ část svého území, „které v tuto chvíli připomíná pevnost“, ve prospěch Ruska – a ustoupila tak požadavkům Kremlu.