Zásilky do 150 eur ze zemí mimo Evropskou unii už od 1. července nejsou osvobozené od celních poplatků. Předpis nově ukládá zaplatit tři eura za každou kategorii zboží. Změna míří hlavně na levné nákupy z čínských platforem. Podle hostů ve vysílání ČT24 opatření narovná podmínky trhu a způsobí pokles objemu zboží doručovaného v malých zásilkách. Prodejce může přimět k většímu využívání evropských skladů.
Do Česka denně míří stovky větších i menších balíků ze zemí mimo Evropskou unii. Jejich obsah namátkově kontrolují celní deklaranti společně s celníky. Ověřují, zda údaje na zásilce odpovídají skutečnému obsahu. Pokud je vše v pořádku, zboží propustí. V opačném případě se může vrátit odesílateli nebo skončit v likvidaci.
Dosud platilo, že zásilky do hodnoty 150 eur byly od cla osvobozené. Od 1. července se pravidla změnila. K objednávkám ze zemí mimo Unii se nově připočítává poplatek. Zaplatí ho buď příjemce zásilky přímo, nebo mu ho do ceny promítne dopravce či platforma.
Chmelař: České e-shopy byly v nevýhodě
„Věříme, že ty změny dávají smysl,“ uvedl generální ředitel Heureka Group David Chmelař v 90' ČT24 moderované Jakubem Musilem. Vnímají to „jako narovnání stavu“.
Podle Chmelaře dosavadní systém znevýhodňoval české internetové obchody. Pokud si tuzemský e-shop objednal například kontejner sluchátek, musel ho po dovozu proclít a teprve poté mohl zboží nabídnout zákazníkům. Zahraniční platformy ale podle něj často rozdělily velkou zásilku na tisíce malých balíčků, které se díky výjimce clu vyhnuly. „Jediné, co ta regulace říká, je: rušíme výjimku a všichni dnes musí platit clo,“ řekl Chmelař.
Na to, že se jedná o konec výjimky, upozornil také výkonný ředitel Asociace pro elektronickou komerci Jan Vetyška v rozhovoru pro ČT24. „Čínská tržiště začala této výjimky zneužívat a založila obchodní model, který obcházel celní řízení a proclení. Místo, aby do Evropy dodávaly zboží způsobem běžným ve velkých kontejnerech s celními přístupy, tak to začaly dodávat přímo zákazníkům v malých balíčkách. Tím tu výjimku zneužívala,“ poznamenal.
Změna podle Chmelaře také dává evropským úřadům větší možnost kontroly. Zahraniční platformy mají podle nej dvě možnosti: buď budou poplatek platit a zásilky projdou celním řízením, nebo začnou dovážet zboží ve větším objemu do evropských skladů, podobně jako to dělají místní e-shopy.
„Když přijdete na některé zahraniční marketplace platformy, vidíte, že u zboží zasílaného mimo Evropskou unii přibyl poplatek. Typicky ho uvádějí jako poplatek za dopravu,“ popsal Chmelař. Některé platformy podle něj zároveň zvýšily minimální hodnotu objednávky pro dopravu zdarma.
Část zákazníků může nákupy omezit
Hlavním důvodem, proč lidé na čínských platformách nakupují, je podle Chmelaře cena. Z interního průzkumu Heureky podle něj vyplývá, že kvůli ní na tyto platformy chodí více než šedesát procent zákazníků. Pokud se ceny zvýší, zájem může oslabit. „Až 48 procent zákazníků deklaruje, že pravděpodobně přibrzdí nákupy na těchto platformách,“ uvedl Chmelař.
Upozornil také, že nízké ceny části zboží mohou být podle něj výrazně dotované. Odkázal na studie ze Spojených států, podle kterých mohou některé platformy na jednotlivých zásilkách prodělávat, aby si získaly zákazníky a posílily svou pozici na trhu.
Bartoň: Dosavadní systém dotovali i lidé, kteří nic nenakupovali
Ekonom Petr Bartoň ze společnosti Natland a Anglo-American University vidí ve změně také ekologický a logistický rozměr. „Vůči planetě změna dává smysl. Současný systém znamenal, že jednotlivě zabalené kousky putovaly přes celou planetu,“ řekl Bartoň. Podle něj by bylo efektivnější dovážet zboží ve větším objemu a rozesílat ho zákazníkům až z evropských skladů.
Bartoň upozornil i na historické nastavení systému. Podle něj vycházelo z roku 1969, kdy byla Čína a další země považovány za chudší, a nemusely v plné míře platit náklady takzvané poslední míle, tedy doručení zásilky ke konečnému příjemci. „Cestu z lodi do našich schránek jsme museli platit my, ať už skrze státní rozpočet, nebo státní poštu. Tím pádem i ten, kdo si nic neposílal, doplácel na ty, kteří si nechali posílat levné balíčky,“ podotýká Bartoň.
Přesun výroby do Evropy expert nečeká
Evropská unie opatření představuje mimo jiné jako ochranu trhu a spotřebitelů. Bartoň je k tomu zdrženlivý. Podle něj samotný poplatek nezajistí, že se závadné zboží na zdejší trh nedostane. K ochraně spotřebitelů podle něj slouží jiné nástroje, například zákaz prodeje nebezpečných výrobků.
Skeptický je také k představě, že by opatření vedlo k výraznému návratu výroby do Evropy. „Rozdíly v nákladech na výrobu jsou tak velké, že tento poplatek to nezmění,“ řekl. Výroba se podle něj už nyní částečně přesouvá z Číny do jiných asijských zemí, například Vietnamu nebo Indie.
Za pravděpodobnější považuje, že platformy budou častěji využívat sklady v EU. „Hlavní výsledek bude asi ten, že se kvůli poplatkům bude zboží tvářit jako nákup v rámci Evropské unie z nějakého evropského skladu,“ odhadl Bartoň.
Nejvíc se změna dotkne velmi levných položek
Podle Bartoně bude dopad nové úpravy záležet na tom, jaké zboží si lidé objednávají. Paušální poplatek za položku se více projeví u velmi levných výrobků a u objednávek složených z většího množství drobností. U dražších věcí může být jeho dopad menší. „Čím levnější věci a čím větší počet levnějších věcí si objednáváte, tím víc se znevýhodní současný model objednávání z Číny,“ shrnul Bartoň.
Podle Chmelaře už některé platformy na změny reagují. Za nejdál připravenou označil platformu Shein, která podle něj využívá mimo jiné sklady v Rumunsku. Zboží se tak může k zákazníkům dostat rychleji a současně projít standardním celním procesem při vstupu do Evropské unie.
EU plánuje od listopadu zavést také manipulační poplatek. Cílem změn je podle unijních institucí omezit daňové a celní úniky, chránit zdejší trh a přimět platformy, aby dodržovaly stejná pravidla jako evropští prodejci.
