Druhá největší ekonomika světa, Čína, se z globální výrobny stává postupně také obchodní a technologickou velmocí. Tohoto boomu využívají i čeští zákazníci. Z průzkumu agentury STEM/MARK pro pořad České televize Bilance vyplývá mimo jiné to, že 65 procent dotázaných někdy nakoupilo přes čínský internetový obchod a čínskou elektroniku využívá 57 procent lidí.
On-line tržiště Temu, založené v roce 2022, začalo dramatickým způsobem získávat tržní podíl i u českých zákazníků. Podle dat Celní správy a Nejvyššího kontrolního úřadu přicestovalo loni do Česka přes sto milionů zásilek ze zahraničních internetových obchodů. Meziročně šlo o čtyřnásobný nárůst. V roce 2025 pak 85 ze stovky takových zásilek objednali lidé na Temu. Další čínské e-shopy jako AliExpress nebo Shein už představovaly jen zlomky procenta.
Podle průzkumu agentury STEM/MARK pro pořad Bilance, kterého se účastnilo 804 respondentů, nakoupilo na některém z čínských e-shopů 65 procent oslovených. Z nich 78 procent nakoupilo právě na Temu. „Trend posledních dvou let souvisí s nějakou možná trošku větší agresivnější reklamní kampaní zejména těch čínských tržišť, načež lidé si objednávají opravdu ve velkém,“ vysvětluje Lubomír Kučera z Generálního ředitelství cel.
S velkým objemem příchozích balíčků pak souvisí další problémy, které naráží na limity kontrolních orgánů.
„V tom množství zásilek samozřejmě není možné provádět nějakou podrobnou fyzickou kontrolu, zásilky mnohdy nesplňují standardy na zboží dostupné v obchodní síti v České republice. Často se setkáváme s padělky, problémy s bezpečností výrobků. Můžou to být například hračky pro děti, různá elektronická zařízení, která samozřejmě, pokud si je člověk objedná z Číny, tak nesplňují žádné evropské certifikace,“ dodává Kučera.
Elektronika ano, elektromobily ne
Podobně rozšířená jako zásilky z čínských on-line obchodů je v tuzemsku i čínská elektronika, když 57 procent respondentů průzkumu používá některý výrobek čínské značky. Nejrozšířenější jsou Xiaomi (padesát procent), Lenovo (38 procent) a Huawei (22 procent).
Nižší zkušenost a povědomí u veřejnosti je pak ohledně čínských on-line platforem, jako jsou sociální síť TikTok, grafický program CapCut nebo AI asistent Deepseek. V evropském kontextu jde o jedny z nejstahovanějších aplikací, v tuzemsku je podle průzkumu ale využívá jen čtrnáct procent oslovených.
Rezervovaně se zatím česká veřejnost staví také k elektromobilům z Číny, 21 procent lidí by bylo ochotno o koupi takového vozu uvažovat, 62 procent nikoliv.
Čínské technologie mohou být potenciálně nebezpečné, neboť výrobky jako drony, robotické vysavače, ovladače solárních panelů, různé on-line aplikace a další, jsou přes různá cloudová úložiště vzdáleně operovatelné z Číny a existují objektivní obavy o zneužití dat, která kolektují.
Téma bezpečnosti
Aktuální pohled Západu na Čínu je dvojí, je to obchodní příležitost, zároveň ale riziko. Řada tajných služeb včetně českých zpravodajců a úřadů v Evropské unii i ve Velké Británii označují Čínu jako bezpečnostní hrozbu. Česká veřejnost ale tyto obavy tolik nesdílí. Přesně polovina dotázaných Čínu jako bezpečnostní hrozbu nebere, 32 procent naopak obavy z Číny má.
„My si musíme uvědomit, že Čína, i když se tváří jako vstřícná a přátelská země, tak je to brutální diktatura, která se mimo jiné připravuje na válku s Tchaj-wanem. Čínský prezident řekl, že po roce 2027 je Čína připravená zaútočit na Tchaj-wan. Kdyby se to stalo, tak náš největší spojenec Spojené státy půjdou na pomoc Tchaj-wanu. A rázem dojde ke konfliktu mezi Čínou a Spojenými státy,“ varuje pro Bilanci ředitel Bezpečnostní informační služby (BIS) Michal Koudelka.
Šéf BIS v žádném případě nepochybuje, že Česko bude stát pevně na straně Spojených států. „Ale tím pádem nám může Čína začít vypínat různá zařízení a může dělat věci, které nechceme. A proto o tom mluvíme už dnes, a proto se na to připravujeme, protože se musíme chránit,“ upozorňuje Koudelka.
