Maďarská vláda podnikne kroky k odvolání prezidenta, oznámil Magyar

Maďarský premiér Péter Magyar po setkání s prezidentem Tamásem Sulyokem prohlásil, že vláda okamžitě zahájí právní kroky nezbytné k výměně prezidenta. Vládní strana Tisza disponuje v parlamentu ústavní většinou. Magyar označuje Sulyoka, který je ve funkci od roku 2024, za loutku předchozího premiéra Viktora Orbána.

„Budeme jednat, abychom odstranili všechny loutky,“ řekl Magyar. Odhadl, že potrvá asi měsíc, než se podaří přijmout potřebné změny legislativy.

Magyar odmítl upřesnit, zda v Maďarsku zůstane stávající volba hlavy státu parlamentem, anebo se země dočká přímých voleb prezidenta.

Magyar dal dříve prezidentovi a dalším vysoce postaveným činitelům spjatým s Orbánovou érou lhůtu do nedělní půlnoci na odstoupení. Sulyok ještě před vypršením ultimáta zopakoval, že ve funkci zůstane a bude dál vykonávat úřad tak, jak mu to předepisuje ústava.

Tamás Sulyok
Zdroj: Reuters/Angelika Warmuth

Magyar po schůzce s prezidentem zopakoval, že Sulyok nemůže zůstat ve funkci hlavy státu, protože vždy mlčel i ve chvílích, kdy se měl postavit Orbánově vládě, například při omezování svobody shromažďování, potlačování opozice či zneužívání tajné služby proti straně Tisza. Připomněl, že ústava jasně praví, že prezident chrání demokratické fungování státu.

„Tamás Sulyok se nikdy nepostavil za napadané ani na obranu právního státu. I na Den dětí obhajuje pouze svůj měsíční plat 6,3 milionu (asi 430 tisíc korun),“ tvrdí Magyar. „Je v zájmu Maďarska, aby úřad prezidenta znovu získal prestiž, narušenou jeho mlčením a nečinností,“ dodal. „Maďarsko nepatří Tamásovi Sulyokovi ani Viktoru Orbánovi. Nepatří žádné straně ani politickému systému,“ řekl Magyar.

Předseda poslaneckého klubu Orbánovy strany Fidesz Gergely Gulyás na facebooku uvedl, že v ústavní demokracii není myslitelné, aby byl prezident násilně odvolán před koncem svého funkčního období, to je podle něj zvykem v diktatuře. „Pokud se touto cestou vydala nová vládní většina, pak můžeme s jistotou říci, že zneužívá pravomoci, které jí byly uděleny,“ řekl Gulyás.

Nahrávám video

Adámek: Sulyok nové vládě nepřekáží, té Orbánově byl ale opravdu loajální

Podle Olivera Adámka z týdeníku Reflex Sulyok zatím nekladl nové vládě žádné překážky. „Po praktické stránce mi přijde ta jeho opozice v zásadě nevýznamná. Magyara okamžitě jmenoval premiérem při první příležitosti a jmenoval i celou vládu nejrychleji, jak to šlo. Je zřejmé, že nechce být blokátorem přeměny Maďarska, ani k tomu nemá pozici, vzhledem k tomu, že může být odvolaný parlamentem nebo změnou ústavy,“ popsal Adámek.

Zároveň byl ale podle něj Sulyok skutečně loajálnější Orbánově vládě než jeho dva předchůdci János Áder a Katalin Nováková.

„On té vládě téměř nikdy neodporoval, kdežto ti předchozí dva prezidenti aspoň občas vetovali nějaký zákon a chtěli vykazovat nějakou vlastní politickou činnost, ukazovat, že oni také dělají politiku a že tam nejsou jen jako automat na podpisy. Na tohle Sulyok v zásadě rezignoval, a to označení loutky dává větší smysl,“ míní Adámek.

Nahrávám video

„Na druhou stranu, očekával jsem, že Magyar bude mít o trochu větší nadhled a nebude se pouštět do tak ostrého veřejného až ponižování prezidenta, ke kterému došlo třeba při ustavující schůzi parlamentu, kdy ho před celým sálem vyzýval k odstoupení a vyjmenovával, co všechno dělal špatně,“ uzavřel redaktor.

Tisza vyhrála dubnové parlamentní volby a ukončila tak šestnáctiletou vládu premiéra Orbána. Magyar, jehož strana získala ústavní většinu, po svém vítězství lidem slíbil změnu režimu.

S dvoutřetinovou většinou v parlamentu může Magyar uskutečnit rozsáhlé změny v autokratickém politickém systému, který Orbán vybudoval za léta svého působení u moci. Role maďarského prezidenta je převážně ceremoniální, nicméně právo hlavy státu podepisovat či vetovat zákony a odeslat je k ústavnímu soudu budí mezi příznivci nové vlády obavy, že by mohl tuto pravomoc zneužít k maření jejích plánů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Írán podle USA souhlasil s jadernými inspekcemi. Teherán to popírá

Írán souhlasil s návratem inspektorů Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE), prohlásil americký viceprezident JD Vance a poté i prezident Donald Trump. Jednání o působení inspektorů začne již tento týden, dodal Vance s tím, že půjde o první krok k trvalému ukončení íránského programu vývoje jaderných zbraní. Mluvčí íránské diplomacie popřel, že by Teherán ve Švýcarsku přijal nové závazky. Írán opakovaně odmítá, že by o atomovou zbraň usiloval, naopak tvrdí, že obě strany dohodly rozmrazení některých fondů a komunikační linku o Hormuzském průlivu.
včeraAktualizovánopřed 37 mminutami

VideoRozhněvaní Albánci zničili stavební buňky u plánovaného resortu Trumpovy rodiny

Tisíce lidí v Albánii o víkendu znovu vyšly do ulic protestovat proti tamní vládě a plánu Američanů postavit luxusní resort kolem chráněné laguny Narta. Demonstranti požadují konec kabinetu Ediho Ramy i přes to, že slibuje, že identifikuje všechny body, které nesplňují kritéria a standardy EU. Záměr firmy, za kterou stojí rodina prezidenta USA Donalda Trumpa – dcera Ivanka a zeť Jared Kushner –, albánská vláda podporuje. Protestům se začalo říkat Plameňáková revoluce – podle vzácné fauny v laguně.
před 1 hhodinou

Zemřel Clive Davis. Producent, jenž formoval dekády moderní hudby

Ve věku 94 let zemřel americký hudební producent Clive Davis, informovala agentura AP. Pomohl nastartovat kariéru zpěvačkám jako Whitney Houstonová či Alicia Keys, ale spolupracoval i s řadou dalších hvězd.
před 4 hhodinami

Ve sto letech zemřel bývalý šéf Fedu Alan Greenspan

Ve věku sta let zemřel vlivný americký ekonom a někdejší šéf centrální banky (Fed) Alan Greenspan. V pondělí o tom informovala televize NBC s odvoláním na ekonomovu manželku Andreu Mitchellovou. Příčinou úmrtí byly komplikace spojené s Parkinsonovou nemocí. V čele Fedu stál Greenspan do roku 2006, celkem osmnáct let, kdy byl často označován za druhého nejmocnějšího člověka v zemi.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Rusko zasáhlo tureckou nákladní loď, Ukrajina ruskou továrnu na raketové součástky

Ruský dronový útok zasáhl tureckou nákladní loď plující pod vlajkou Panamy, na plavidle vypukl rozsáhlý požár, uvedlo ukrajinské námořnictvo. Podle vicepremiéra Oleksije Kuleby noční ruský útok jednoho člena posádky zabil, dalších osm námořníků se evakuovalo. Moskva se zatím nevyjádřila. Ruské útoky byly zaznamenány i v ukrajinské Sumské a Oděské oblasti a Záporoží, hlášeny jsou oběti. Ukrajinské drony udeřily v Moskvě a jejím okolí a ve Voroněži, kde zasáhly továrnu na výrobu součástek pro rakety.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Po střelbách v Chicagu zvažuje Trump vojenskou intervenci

Série střeleb v Chicagu si od pátečního večera místního času vyžádala sedm mrtvých a třicet osm zraněných, uvedla podle agentury AP tamní městská policie. Americký prezident Donald Trump naznačil, že uvažuje o vojenské intervenci v tomto městě ve státě Illinois, píše AP.
před 8 hhodinami

Gruzie usiluje o přísnější dohled nad studenty z ciziny a nad pobyty získanými sňatkem

Náměstek ministra vnitra Gruzie Aleksandre Darachvelidze oznámil, že parlamentu byl předložen rozsáhlý balíček legislativních změn zaměřených na nelegální migraci.
před 9 hhodinami

Ukrajina představila databázi, která „odhaluje tajemství ruské armády“

Nástroj vyvinutý ukrajinským ministerstvem obrany shrnuje poznatky, které ukrajinské ozbrojené síly získaly ohledně zbraní používaných Ruskem na ukrajinském území od začátku plnohodnotné války v únoru 2022.
před 9 hhodinami
Načítání...