Prezident

Gruzínská opozice se před parlamentními volbami spojila, aby měla větší šanci porazit vládnoucí populistickou stranu Gruzínský sen a dostat zemi zpět na cestu do Evropské unie. Podle gruzínské socioložky ze Státní univerzity v Tbilisi Mariny Muschelišviliové, se kterou hovořil web ČT24, však opoziční strany nejsou silné a mezi občany se popularitě netěší. Masivní protesty tak probíhají pouze z iniciativy občanů a podle socioložky hrozí, že po jmenování nově zvoleného prezidenta Michaila Kavelašviliho, kritika Západu, mohou ještě zesílit.

Ani teploty pod bodem mrazu neodradily stoupence gruzínské opozice od protestů proti vládnoucí straně Gruzínský sen. Po předchozích brutálních zásazích policie se do čela protestů nově postavila nečekaná skupina – senioři. Obviňují vládu, že se kavkazskou republiku snaží plně ovládnout a přivádí ji stále těsněji k Rusku. Příští týden má kandidát vládnoucí strany Michail Kavelašvili převzít prezidentský úřad. Stoupenci opozice za rostoucí mocí Gruzínského snu vidí Rusko. Lidé v ulicích jsou přesvědčeni, že říjnové parlamentní volby byly zmanipulované a novou vládní většinu neuznávají.

U vstupů do areálu Pražského hradu vzniknou nová kontrolní stanoviště. Správa Pražského hradu a Institut plánování a rozvoje vyhlásily architektonickou soutěž na jejich podobu. Nahradit mají provizorní dřevěné přístřešky.

Prezident Petr Pavel podepsal státní rozpočet na příští rok. Nedělalo se mu to lehce, dlouho podpis zvažoval, uvedl na sociálních sítích. Návrh počítá se schodkem 241 miliard korun. V minulých týdnech prezident i opozice vyjádřili nad některými body návrhu pochybnosti, týkaly se třeba příjmů z emisních povolenek nebo platů nepedagogických pracovníků.

Jihokorejský parlament zbavil pravomocí prezidenta Jun Sok-jola, který se minulý týden pokusil v zemi zavést stanné právo. Povinnosti hlavy státu dočasně přebírá premiér Han Duk-so. O definitivním odvolání prezidenta musí rozhodnout ústavní soud, který ho musí schválit dvoutřetinovou většinou. Jun po rozhodnutí poslanců o jeho odvolání řekl, že se nikdy nevzdá, a vyzval k udržení stability vládních funkcí.

Před pětatřiceti lety prožilo Československo týden plný politických změn – funkci hlavy státu opustil Gustáv Husák. Jeho posledním úkolem bylo jmenovat nový kabinet národního porozumění, ve kterém již komunisté neměli většinu. Do čela vlády Husák vybral Slováka Mariána Čalfu a jeho rozhodnutí přispělo i k tomu, kdo se později stane prvním nekomunistickým prezidentem. Platilo totiž nepsané pravidlo, že prezident a premiér nesmějí být stejné národnosti.

Platy politiků a dalších ústavních činitelů by mohly po lednovém zvýšení o sedm procent od roku 2026 vyrůst o dalších víc než třináct procent. Podle dat ministerstva financí to spočítala Česká televize. Stane se tak v případě, že parlament schválí příslušný vládní návrh. Koalice prosazuje, aby se platová základna zmíněné skupiny v budoucnu znovu odvíjela od trojnásobku průměrné mzdy.

Gruzínští zákonodárci zvolili novým prezidentem kandidáta vládní strany Gruzínský sen, bývalého fotbalistu a kritika Západu Michaila Kavelašviliho. Hlavu státu na základě ústavních změn poprvé nevybírali voliči, ale sbor tří set volitelů, v němž jsou vedle poslanců také zástupci regionálních samospráv. Prozápadní prezidentka Salome Zurabišviliová označila zvolení Kavelašviliho za výsměch demokracii.

Už v sobotu bude gruzínský sbor volitelů vybírat nového prezidenta. Očekává se, že se jím stane kandidát vládní strany Gruzínský sen Michail Kavelašvili. Ta v posledních týdnech čelí masovým protestům kvůli tomu, že přerušila přístupová jednání země s Evropskou unií. Lidé se v ulicích gruzínských měst sešli i v pátek, již šestnáctou noc v řadě. Potírání demonstrantů i perzekuci prozápadní opozice ze strany úřadů provázejí násilnosti.

Argentinský prezident Javier Milei po roce v úřadu může slavit úspěch. Podařilo se mu stabilizovat rozkolísanou ekonomiku a udržel si podporu zhruba poloviny obyvatel. Jeho razantní kroky sice vedou k hospodářskému oživení, ale velmi negativně dopadají na životní úroveň obyčejných lidí.

Věk pro odchod do starobního důchodu poroste o měsíc ročně do věkové hranice 67 let, o dva roky vyšší než teď. Od roku 2026 se má deset let snižovat výpočet nových penzí. Započítávat se bude každý rok menší část výdělku. Změny přinese koaliční důchodová reforma, kterou v pátek podepsal prezident Petr Pavel. Opoziční ANO a SPD slibují, že pokud se dostanou k moci, podstatnou část podle nich asociálních úprav v penzích zruší.

Předseda jihokorejské vládní Strany lidové moci (PPP) Han Dong-hun uvedl, že prezident Jun Sok-jol nejeví ochotu odstoupit za to, že se v zemi pokusil zavést stanné právo, a musí být okamžitě odvolán. PPP se přitom ještě před pár dny v parlamentu postavila za prezidenta. Nové hlasování se má konat v sobotu. Jihokorejský parlament také souhlasil s odvoláním ministra spravedlnosti a šéfa národní policejní agentury.

Bývalý jihokorejský ministr obrany Kim Jong-hjon, který je zadržován kvůli účasti na vyhlášení stanného práva, se ve vazbě pokusil o sebevraždu, uvedla vězeňská služba. Policie se mezitím vydala prohledat kancelář prezidenta Jun Sok-jola, který stanné právo minulé úterý nečekaně vyhlásil, podle agentury AFP jí v tom ale brání ochranka. Šéf úřadu pro vyšetřování korupce uvedl, že pokud to situace umožní, pokusí se jeho úřad i o zatčení prezidenta.

Prezident Petr Pavel hovořil s premiérem Petrem Fialou a ministrem financí Zbyňkem Stanjurou (oba ODS) o státním rozpočtu na příští rok. Sněmovna návrh rozpočtu se schodkem 241 miliard korun minulý týden schválila, prezident ale v minulosti vyjádřil výhrady vůči některým jeho položkám. Premiér věří, že prezidenta přesvědčil k podpisu rozpočtu, jeho rozhodnutí ale nezná.

Jihokorejský prezident Jun Sok-jol je podezřelý z velezrady a ze zneužití moci v souvislosti se svým vyhlášením stanného práva, uvedla s odvoláním na jihokorejskou prokuraturu tisková agentura Jonhap. Prokuratura kvůli podezření z trestné činnosti zahájila v neděli vyšetřování prezidenta. Opozice se opět pokusí o Junovo odvolání příští týden.

Jihokorejský parlament hlasoval v sobotu o odvolání prezidenta Jun Sok-jola poté, co se hlava státu v zemi neúspěšně pokusila zavést stanné právo. Většina poslanců z Junovy strany ale jednání opustila, takže opozice neměla pro jeho konec v úřadu dostatečnou podporu. Podle agentury Reuters poslanci odevzdali 195 hlasů, pro platnost hlasování a odvolání hlavy státu jich ale bylo potřeba nejméně dvě stě.

Cena digitální měny bitcoin se poprvé dostala nad hodnotu sto tisíc dolarů (v přepočtu 2,39 milionu korun), oznámily světové agentury. Podle Reuters růst hodnoty bitcoinu podpořila očekávání, že budoucí americký prezident Donald Trump vytvoří ve Spojených státech příznivé regulační prostředí pro digitální měny.

Jihokorejský prezident Jun Sok-jol v úterý překvapivě vyhlásil v zemi stanné právo. Rozhodnutí po šesti hodinách odvolal, když jej k tomu vyzval parlament. Při vyhlášení opatření obvinil hlavní opoziční stranu ze sympatií vůči KLDR a paralyzování vlády protistátní činností. Důkazy ale nepředložil. Opozice ve středu předložila návrh na odvolání prezidenta. Jun, kterého provázejí skandály, je nyní rekordně neoblíbený.

Jihokorejský prezident Jun Sok-jol v úterý vyhlásil v zemi stanné právo a opozici obvinil ze sympatií vůči Severní Koreji. Krok vyvolal chaos a odpor společnosti i jihokorejského parlamentu, jehož poslanci v reakci svolali schůzi, na které vyzvali prezidenta ke zrušení rozhodnutí. Prezident následně avizoval, že stanné právo zruší po zasedání vlády. Ta se na zrušení stanného práva shodla. Agentura Jonhap uvedla, že armáda už rozpustila velitelství stanného práva. Stanné právo formálně skončilo v 4:30 tamního času (20:30 SEČ). Opozice v reakci uvedla, že chce prezidenta odvolat.

Rumunský ústavní soud rozhodne po víkendu o tom, zda nezruší výsledky prvního kola prezidentských voleb. Požádal o to jeden z neúspěšných kandidátů. Soud už dříve nařídil přepočítání hlasů. Do druhého kola prozatím postoupili nacionalista Calin Georgescu a lídryně středopravicové opozice Elena Lasconiová. Podle bezpečnostní rady státu hlasování za pomoci masivní kampaně na sociálních sítích ovlivnily zahraniční aktéři. V neděli navíc Rumuny čeká ještě hlasování do parlamentu.

Francouzský premiér Michel Barnier je v problémech. V zemi bobtná ekonomická krize a krajně pravicové Národní sdružení (RN) dává čím dál více najevo, že by mohlo podpořit levici ve vyslovení nedůvěry kabinetu kvůli návrhu státního rozpočtu na příští rok. I proto Barnier oznámil, že v něm upustí od zvýšení daně z elektřiny, ale tento krok velmi pravděpodobně situaci neuklidní. Úroky pro financování státního dluhu už totiž dosahují řecké úrovně.

Ve druhém kole prezidentských voleb v Rumunsku se 8. prosince utká nezávislý krajně pravicový kandidát Calin Georgescu, který je kritikem NATO, a bývalá novinářka a šéfka středopravého opozičního uskupení Zachraňte Rumunsko Elena Lasconiová. Informuje o tom agentura Reuters po sečtení téměř všech hlasů odevzdaných v nedělních volbách.

Kandidátem nejsilnější polské opoziční strany Právo a spravedlnost (PiS) na funkci prezidenta je historik Karol Nawrocki, šéf polského Institutu národní paměti. Přesným termín voleb zatím nebyl oznámen, měly by se však uskutečnit v květnu. Vládnoucí Občanská koalice v sobotu oznámila, že za ni bude kandidovat varšavský primátor Rafal Trzaskowski.

Za Občanskou koalici polského premiéra Donalda Tuska bude v květnových prezidentských volbách kandidovat varšavský primátor Rafal Trzaskowski. Při vnitrostranickém hlasování vyhrál nad ministrem zahraničí Radoslawem Sikorským. Trzaskowski je odborníkem na evropské záležitosti, podporuje větší evropskou integraci, ekologickou transformaci, větší roli samospráv či registrované partnerství stejnopohlavních párů. Opoziční konzervativci podle médií vsadí na méně známou tvář – historika Karola Nawrockého.