Prezident

Ve Spojených státech vrcholí přípravy na 250. výročí přijetí Deklarace nezávislosti. Na pozadí jubilea dochází k hlubším posunům tamního politického systému. Například letošní zpráva švédského institutu V-Dem uvedla, že úroveň demokracie v USA v minulém roce zažila nejprudší propad v moderních dějinách země. Největší problém je podle autorů reportu systematické oslabování demokratických pojistek. Proto docházejí k závěru: Spojené státy již nespadají mezi liberální demokracie.

Vláda rozhodne o složení delegace na červencový summit Severoatlantické aliance až 22. června, řekl v pátek před jednáním lídrů zemí Evropské unie a západního Balkánu premiér Andrej Babiš (ANO). Dříve udával termín pondělí 8. června. V tento den teď podle něj prezident Petr Pavel, jenž o účast na summitu navzdory nevoli kabinetu stojí, dorazí na jednání ministrů.

Další kontroverze kolem projektů Donalda Trumpa, který před oslavami 250. výročí americké nezávislosti mění tvář Washingtonu. Prezident ostře kritizoval soudce, který označil za nelegální nadzemní stavbu sálu na místě zbořeného východního křídla Bílého domu. Hlava státu uvedla, že verdikt ohrožuje národní bezpečnost. Stavba je v současnosti kvůli odvolání federálních úřadů pozastavena. Podle Trumpa je americká metropole zanedbaná, kritici mu ale vyčítají, že při snaze zapsat se do její podoby ignoruje zavedená pravidla a názory odborníků.

Střet zájmů premiéra Andreje Babiše (ANO) nepovažuje místopředseda hnutí ANO Radek Vondráček za natolik aktuálně závažné téma, aby tím poslanci trávili čas ve sněmovně. Nechci radit opozici, ale jestli chtějí bojovat s koalicí, tak to není téma, na kterém můžou něco vyhrát, prohlásil v Interview ČT24 s tím, že nikdy nebude v tomto případě úplně objektivní. Zároveň se domnívá, že premiér udělal pro eliminaci střetu zájmů více než kdokoliv jiný v Evropě. Vondráček hovořil také o možném odblokování sněmovny. „Snažíme se najít z toho cestu ven, máme připravenou sérii možností, nebylo by taktické, abych to prozrazoval,“ řekl. Myslí si, že v červnu musí být buď dosažena dohoda s opozicí nebo zásadní změny v jednacím řadu sněmovny. Vondráček také doufá, že se vrcholní představitelé domluví na delegaci, která pojede na summit NATO v Ankaře. Kompetenční žalobu, o které mluvil prezident Petr Pavel, by považoval za ostudu. Pořad moderoval Jiří Václavek.

Americký prezident Donald Trump vybral za nového úřadujícího šéfa amerických tajných služeb (DNI) Billa Pulteho, nynějšího ředitele Federální agentury pro financování bydlení (FHFA) a předsedu představenstva hypotečních agentur Fannie Mae a Freddie Mac. Podle agentur překvapivé rozhodnutí poslat do klíčové vládní funkce svého spojence bez jakýchkoli zkušeností v oblasti národní bezpečnosti oznámil Trump v úterý na sociální síti. Pulte ve funkci nahradí Tulsi Gabbardovou, která nedávno oznámila odchod z rodinných důvodů.

Maďarský premiér Péter Magyar po setkání s prezidentem Tamásem Sulyokem prohlásil, že vláda okamžitě zahájí právní kroky nezbytné k výměně prezidenta. Vládní strana Tisza disponuje v parlamentu ústavní většinou. Magyar označuje Sulyoka, který je ve funkci od roku 2024, za loutku předchozího premiéra Viktora Orbána.

Prezident Petr Pavel se v Estonsku setkal se svým protějškem Alarem Karisem. Oba státníci vyzdvihli stejné historické zkušenosti s Ruskem a úzké vztahy mezi oběma zeměmi. Pavel s nejvyššími představiteli Estonska hovořil o bezpečnostní situaci v Evropě v souvislosti s ruskou hrozbou nebo o možnostech rozšíření spolupráce v kybernetické bezpečnosti. Český prezident je na státní návštěvě Estonska po dvaceti letech.

Přirozené zapojení prezidenta do summitu v Ankaře je nezbytné, uvedl šéf ODS Martin Kupka po jednání s hlavou státu Petrem Pavlem. „I proto, aby Česko působilo srozumitelně,“ řekl. Obranu označil za jednoznačnou prioritu národního zájmu. Schůzka se uskutečnila na žádost šéfa opoziční strany.

Zástupci opozice kritizují pozici ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) při výběru nového náčelníka generálního štábu armády. Neexistuje jiné čestné řešení pro politika než okamžitě rezignovat, zhodnotil europoslanec Alexandr Vondra (ODS). Zůna nehlasoval pro nominovaného Miroslava Hlaváče, s nímž má přitom úzce spolupracovat. Předseda Pirátů Zdeněk Hřib se domnívá, že se SPD snaží Zůnu „neustále cenzurovat“. Šéf poslanců SPD Radim Fiala tvrdí, že Zůna hlasoval proti způsobu výběru. Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) podotknul, že Hlaváč jako kandidát získal naprostou většinu. Nedělní debatou provázela Jana Peroutková.

Historicky první kompetenční žaloba prezidenta na vládu ohledně ústavního výkladu pravomocí je čím dál pravděpodobnější. Petr Pavel potvrdil, že podnět k Ústavnímu soudu podá, pokud mu vláda zamezí v možnosti reprezentovat Česko na červencovém summitu NATO v Ankaře. Vláda bude podle premiéra Andreje Babiše (ANO) rozhodovat o složení delegace 8. června. Předseda kabinetu už dva měsíce trvá na tom, že postoj Česka k obranným výdajům má na summitu vysvětlovat on a členové vlády a nikoliv prezident.

Spojené státy možná budou muset znovu zaútočit na Írán, řekl podle Reuters v úterý americký prezident Donald Trump s tím, že jistý si ale není. Poznamenal také, že Teherán prosí o uzavření dohody s Washingtonem. Viceprezident JD Vance mezitím na brífinku v Bílém domě uvedl, že rozhovory s Íránem přinesly značný pokrok, obnovení bojů ale také nevyloučil.

Novým náčelníkem Generálního štábu Armády ČR by se měl stát generálporučík Miroslav Hlaváč, první zástupce dosavadního náčelníka Karla Řehky. Návrh ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) schválila vláda, řekl premiér Andrej Babiš (ANO) na tiskové konferenci po jejím jednání. Zůna pro něj nehlasoval, ostatní ministři ano. Návrh vlády musí ještě projednat sněmovní výbor pro obranu. Náčelníka generálního štábu poté jmenuje prezident. Hlaváč by měl vystřídat Řehku ve funkci v létě.

Čínsko-americké vztahy zažívají v poslední dekádě turbulentní časy. Příměří v celní válce uzavřené loni na podzim se může kdykoli zhroutit. Americký prezident Donald Trump proto míří do Číny, kde bude do pátku jednat se svým protějškem Si Ťin-pchingem o stabilizaci vztahů. Kromě ekonomických témat se očekává, že na přetřes přijde i čínská podpora Íránu, Tchaj-wan, umělá inteligence nebo jaderná bezpečnost.

Americký prezident Donald Trump na svém účtu na sociální síti Truth Social zveřejnil mapu, na níž je jihoamerická Venezuela znázorněná jako 51. stát USA. Krátce předtím dal najevo, že by z Venezuely americký stát udělal. Venezuelská prozatímní prezidentka Delcy Rodríguezová reagovala, že se nikdy neuvažovalo o tom, že by se její země stala součástí Spojených států.

Ve Francii se rok před prezidentskými volbami rýsuje scénář, který může mít vážné důsledky i pro Evropskou unii. Poté, co předseda levicové strany Nepodrobená Francie Jean-Luc Mélenchon potvrdil, že bude usilovat o prezidentský úřad, mohli by v druhém kole proti sobě stát zástupci obou krajních proudů politického spektra.

Vláda připravuje návrh na zavedení celostátního referenda, k jehož přijetí se zavázala v programovém prohlášení. Na podrobnostech se ale hnutí ANO a SPD neshodují – předmětem debaty je, kolik lidí by mělo k volebním urnám přijít, aby byl výsledek hlasování platný. Zatímco ministr spravedlnosti Jeroným Tejc (za ANO) požaduje, aby se pro danou otázku vyslovila minimálně čtvrtina všech voličů, předseda sněmovny Tomio Okamura (SPD) prosazuje nižší počet. Koalice nicméně potřebuje i podporu opozice, protože jde o zákon ústavní.

Vláda Andreje Babiše (ANO) brzy splní závazek Aliance dát na obranu dvě procenta HDP, ideální by to bylo už v letos. V Interview ČT24 to uvedl budoucí vládní zmocněnec pro plnění závazků vůči NATO Jakub Landovský, který chce zabránit „resortismu“. Na summit do Ankary by podle něj měl jet předseda vlády – zažil však i summity, kde se vystřídali prezident a premiér. Klíčový je národní konsenzus, míní Landovský. Spojenci podle něj spor vnímají jako „kuriozitu do kuloárů druhé kategorie“. Pořad moderoval Daniel Takáč.

Prezident Petr Pavel a premiér Andrej Babiš (ANO) nenalezli shodu v tom, kdo by měl reprezentovat Česko na červencovém summitu Severoatlantické aliance v Ankaře. Pavel to sdělil po pátečním jednání s předsedou vlády na Pražském hradě. Babiš míní, že hlava státu by neměla zemi reprezentovat, a to kvůli názorovému nesouladu v otázce naplňování závazků NATO. Prezident však na účasti trvá, a pokud by mu ji vláda nedovolila, hrozí kompetenční žalobou. Podle Babiše se o složení delegace rozhodne v červnu.

Hosté Události, komentářů probrali českou zahraniční politiku a spor prezidenta Petra Pavla s vládou Andreje Babiše (ANO) o účasti na červencovém summitu Severoatlantické aliance v Ankaře. Pozvání přijali členové sněmovního zahraničního výboru Michal Ratiborský (ANO) a Barbora Urbanová (STAN). „Prezident a vláda se shodují v nutnosti naplňování závazku k výdajům na obranu, ale v zahraniční politice tomu tak není. Například v otázce Číny,“ uvedl Ratiborský. „Svět není černobílý. Nemáme dvě různé zahraniční politiky. Vláda a prezident by se měli shodovat a reprezentovat zájmy naší země,“ míní Urbanová. Pořad moderoval Lukáš Dolanský.

Prezident Petr Pavel chce po pátečním jednání společně s premiérem Andrejem Babišem (ANO) oznámit, že se červencového summitu NATO v Turecku zúčastní oba, jinak je připraven podat kompetenční žalobu. Pavel to řekl v rozhovoru, jehož části ve středu zveřejnil Deník N. Prezident také uvedl, že na summit pojede každopádně, připustil tedy cestu po vlastní ose. S Babišem chce v pátek také dojednat pravidelné schůzky. Pavel usiluje o vedení delegace na summitu, premiér už dříve řekl, že považuje za nelogické, aby prezident jel spolu s vládní delegací.

Kancelář prezidenta republiky nebude podávat stížnost proti tomu, že policie odložila prověřování textových zpráv, které zaslal ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) poradci prezidenta Petru Kolářovi. Ve zprávách, které Hrad zveřejnil koncem ledna, naléhal Macinka na to, aby prezident jmenoval poslance Motoristů Filipa Turka ministrem životního prostředí. Prezident v jejich obsahu viděl znaky politického vydírání a jeho kancelář se kvůli tomu obrátila na policii. Ta případ na konci dubna odložila.

Rumunský parlament vyjádřil nedůvěru proevropské vládě premiéra Ilieho Bolojana, informují agentury Reuters a AFP. Podle nich nyní zemi čekají složitá jednání o vzniku nového kabinetu. V Rumunsku se před dvěma týdny rozpadla vládní koalice poté, co ji opustila Sociálnědemokratická strana (PSD) kvůli nesouhlasu s reformami zaměřenými především na snížení rozpočtového schodku. Situace ohrozila ratingy státního dluhu země, její přístup k fondům EU a stabilitu měny, píše stanice Digi24.

Vietnamští komunisté svěřili nebývalou moc do rukou generálního tajemníka a nově i prezidenta To Lama. Podle expertů se země blíží čínskému modelu vládnutí, včetně omezování svobod a zvýšeného dozoru nad občany, zatím však nepraktikuje tak rozsáhlé represe. To Lam, organizátor masivní protikorupční kampaně „Hořící pec“, spustil ambiciózní ekonomické reformy. Plánovaný rozmach hospodářství ale může zbrzdit blízkovýchodní krize i nejisté vztahy s USA.

Prezident Petr Pavel v pondělí dopoledne přivítal na Pražském hradě finskou hlavu státu Alexandera Stubba. Hovořili spolu například o pokračující podpoře Ukrajiny či o posilování evropského pilíře Severoatlantické aliance (NATO). „Evropská bezpečnost musí být založena na vlastních kapacitách,“ řekl Pavel a dodal, že to neznamená oslabení transatlantické vazby.