Prezident strana 2 z 5

Lékaři zvažují další protesty. Kritizují ministerstvo zdravotnictví, že neplní prosincovou dohodu, která jim sice zajistila růst výdělků až o patnáct tisíc korun, ale chybí jim změny v zákoníku práce, které by je zbavily množství často nelegálních přesčasů. Náměstek ministra zdravotnictví Václav Pláteník (KDU-ČSL) v Událostech, komentářích ujistil, že slíbené zákony už jsou na cestě. Viceprezident České lékařské komory (ČLK) Jan Přáda ale kritizuje komunikaci mezi ministerstvem, komorou a odbory.

V Poslanecké sněmovně i Senátu je letos celkem 270 návrhů na státní vyznamenání. Poslanci přitom část jmen již vyřadili. Během června by měly obě komory odsouhlasit definitivní seznam, který odešlou prezidentovi Petru Pavlovi.

Za normálních okolností by Ukrajina v úterý měla nového prezidenta, nebo by Volodymyr Zelenskyj v případě znovuzvolení oficiálně začínal svůj druhý mandát. Kvůli válečnému stavu, který Kyjev vyhlásil v důsledku plnohodnotné ruské války, se ale prezidentské volby nekonaly. Proti jejich uspořádání se za současné situace staví také naprostá většina Ukrajinců i politická opozice. Rovněž experti upozorňují, že prezident vzešlý z voleb, v nichž by značná část lidí nemohla kvůli okupaci a bojům odevzdat svůj hlas, by neměl patřičnou legitimitu. Pozici Zelenského tak zpochybňuje jen Rusko, které se tímto způsobem snaží oslabit západní podporu Kyjeva a demoralizovat ukrajinskou společnost.

Návštěva argentinského prezidenta Javiera Mileie ve Španělsku skončila diplomatickou roztržkou. Vláda v Madridu odvolala svou velvyslankyni v Buenos Aires a předvolala si argentinského ambasadora poté, co nekonvenční politik Milei na mezinárodní konferenci krajní pravice v Madridu označil ženu předsedy španělské vlády Pedra Sáncheze za korupčnici.

Nový tchajwanský prezident Laj Čching-te, který byl zvolen v lednu, složil v pondělí přísahu a ujal se na příští čtyři roky úřadu. Podle agentury AP se od prezidenta, který užívá i anglické jméno William Lai, očekává, že bude udržovat silné vazby se Spojenými státy. Ve svém prvním proslovu vyzval Čínu, aby přestala Tchaj-wan vojensky zastrašovat. Ostrovní stát nemůže slevit ze své demokracie a svobody, řekl.

Íránský duchovní vůdce ajatolláh Alí Chameneí v pondělí výkonem prezidentské funkce dočasně pověřil dosavadního viceprezidenta Mohammada Mochbara. Stalo se tak po pádu vrtulníku, který si vyžádal životy prezidenta Ebráhíma Raísího a ministra zahraničí Hosejna Amírabdolláhjána. Toho ve funkci dočasně nahradí jeho dosavadní náměstek a jaderný vyjednávač Alí Bágherí Kaní. Chameneí rovněž po smrti politiků vyjádřil soustrast pozůstalým a vyhlásil pět dní státního smutku.

Ebráhím Raísí se stal prezidentem Íránu v roce 2021. Muž, který od března 2019 vedl tamní justici, byl jedním z nejvlivnějších lidí v zemi a mluvilo se o něm jako o možném nástupci nejvyššího vůdce ajatolláha Alí Chameneího, který ho dlouhodobě podporoval. Raísího minulost však poznamenala účast na řízení procesů, které podle lidskoprávních organizací odsoudily na smrt tisíce lidí. Raísí zemřel o víkendu při nehodě vrtulníku.

Íránská státní televize podle agentury Reuters oznámila, že při nedělní nehodě vrtulníku zemřel prezident Ebrahím Raísí i ministr zahraničí Hosejn Amírabdolláhján. Polohu havarovaného stroje se záchranářům podařilo určit v pondělí ráno. Z trosek v nepřístupném terénu se jim podařilo vyzvednout ostatky zemřelých.

Íránští záchranáři dál pátrají po vrtulníku s prezidentem Ebráhímem Raísím, který havaroval v odlehlé oblasti nedaleko hranic s Ázerbájdžánem. Podle agentury IRNA byl na palubě stroje i íránský ministr zahraničí. Íránská státní televize uvedla, že záchranné týmy už vrtulník našly, mluvčí Červeného půlměsíce ale tuto informaci obratem popřel. Íránský vládní činitel ovšem uvedl, že dva členové posádky byli v kontaktu s úřady. Situace zůstává nepřehledná. Práci záchranářů komplikuje počasí a terén v pohraničním regionu.

Rusko a Čína posilují strategické partnerství. Jejich představitelé Vladimir Putin a Si Ťin-pching odsoudili chování Spojených států amerických a slíbili si nadále prohlubovat obranné a vojenské vztahy. Peking se pro Moskvu, která čelí sankcím kvůli agresi na Ukrajině, stal klíčovým spojencem. Moskva pro Peking zase zdrojem levných surovin.

Zástupci všech stran a hnutí, které letos kandidují do Evropského parlamentu, dostávají postupně prostor na ČT24. Lídryně kandidátky SEN 21 a Volt Česko Lenka Helena Koenigsmark (nestr.) řekla, že v EU by chtěla prosazovat vznik společné evropské armády. Postavila se také za přijetí eura. Míní, že společná měna bude výhodnější pro běžné občany i firmy. Green Deal je podle ní důležitý, jsou tam prý ale i věci, které by stálo za to zrevidovat – například často diskutovaný zákaz spalovacích motorů.

Slovenská prezidentka Zuzana Čaputová vystoupila na mimořádné tiskové konferenci po postřelení premiéra Roberta Fica. Útok odsoudila a označila za „hrozný a zákeřný“. Premiérovi popřála co nejrychlejší zotavení, varovala však také před pronášením rychlých soudů a apelovala na zastavení nenávistné rétoriky. Zvolený prezident Peter Pellegrini, který se úřadu ujme v červnu, uvedl, že „je zděšen“. Za útokem podle něj může být nenávist k jinému politickému názoru.

„Mám radost, že prezident vnímá vědu a inovace jako jednu z priorit,“ řekl po setkání s prezidentem Petrem Pavlem kandidát na ministra pro vědu, výzkum a inovace Marek Ženíšek (TOP 09). Hlava státu ho do funkce jmenuje ve čtvrtek 16. května před polednem, oznámila vzápětí prezidentská kancelář. Předseda sněmovního zahraničního výboru s Pavlem hovořil o prioritách pro vědu a výzkum a rozpočtu kapitoly. Stejné téma řešil už v pátek i s premiérem Petrem Fialou (ODS), který obratem na Hrad poslal návrh na Ženíškovo jmenování.

Italská premiérka Giorgia Meloniová v pondělí přijala v Římě předsedu české vlády Petra Fialu (ODS). Jednali spolu o migraci, bilaterálních vztazích či budoucnosti Evropské unie. Fiala v této souvislosti uvedl, že s italskou předsedkyní vlády mají na další směřování sedmadvacítky velmi podobný pohled. Během jednodenní návštěvy italské metropole se premiér Fiala v odpoledních hodinách setkal i s italským prezidentem Sergiem Mattarellou.

Premiér Petr Fiala (ODS) se ve Strakově akademii sešel s kandidátem na ministra pro vědu, výzkum a inovace Markem Ženíškem (TOP 09). Probrali spolu Ženíškovy priority ve funkci i to, co by chtěl v čele ministerstva do voleb stihnout. Návrh na jeho jmenování už premiér odeslal prezidentovi Petru Pavlovi, potvrdil později pro ČT.

Prezident Petr Pavel na Pražském hradě po roce na návrh vlády povýšil ředitele Bezpečnostní informační služby (BIS) Michala Koudelku z hodnosti brigádního generála na generálmajora. Brigádním generálem se stal ředitel Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS) Vít Hendrych. Při příležitosti Dne vítězství hlava státu povýšila dalších jedenáct vojáků, policistů či hasičů.

Kandidát TOP 09 na ministra pro vědu Pavel Tuleja požádal Slezskou univerzitu, aby stáhla z jeho publikačního seznamu články, které vyšly v časopisech zařazených na Beallův seznam takzvaných potenciálně predátorských časopisů. Uvedl to po jednání s premiérem Petrem Fialou (ODS) a také na síti X s tím, že texty pocházejí z roku 2015. Zpětně vnímá, že měl více zkontrolovat kvalitu nakladatelství, kde články vyšly. Fiala jeho veřejnou omluvu přijal a odeslal na Hrad návrh na Tulejovo jmenování. Prezident to má udělat v pondělí.

Kampaň dělající z hnutí ANO zastánce ruských zájmů je podle prezidenta Petra Pavla stejně nefér a nebezpečná jako výroky předsedy ANO Andreje Babiše podněcující protiukrajinské nálady. Jedno ani druhé nezlepší politickou kulturu v Česku a nezvýší důvěru občanů v politiky, uvedl na síti X. Kampaň je podle premiéra Petra Fialy (ODS) poukazem na nebezpečí, která politika ANO přináší. Šéfka klubu ANO Alena Schillerová hovořila o hybridním útoku ze strany pětikoalice, Babiš označil Fialu za směšnou, či spíše už jen smutnou postavičku.

Novela zákoníku práce, která zavádí pravidelný růst minimální mzdy, prošla ve čtvrtek odpoledne ve sněmovně prvním čtením. Zaručenou mzdu ponechává pouze ve veřejné sféře. Následně poslanci probrali a do výborů poslali změny v kárných řízeních se soudci, státními zástupci a exekutory, podpořili i legislativní zakotvení pravidel pro lobbování. Mimořádnou schůzi k předlohám v prvním čtení a v závěrečném schvalování nechaly svolat koaliční strany. Zákonodárci si hned v jejím úvodu odhlasovali možnost jednat a hlasovat i po 21. hodině, opozice byla proti. Poslanci v prvním čtení podpořili i další legislativní návrhy.

Německý prezident Frank-Walter Steinmeier zahájil dvoudenní návštěvu Česka, na Pražském hradě ho v pondělí po poledni přivítal prezident Petr Pavel. Hovořili o energetice, kyberbezpečnosti nebo situaci na Ukrajině a Blízkém východě. Steinmeier na tiskovém brífinku zmínil, že vztahy mezi Německem a Českem nikdy nebyly lepší a že rozšíření Evropské unie je strategickým zájmem pro obě země i samotnou EU. Oba prezidenti následně uctili památku obětí loňské střelby na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze.

Slezština je hrubá a zatím nepříliš spoutaná pravidly. Stále se mění a různí se region od regionu. Dříve byla pokládaná za pouhý dialekt polštiny, od pátku má ale blíže k přiznání statutu regionálního jazyka. V přelomovém hlasování – už osmém takovém v historii – to schválil polský Sejm. Slezština tak dostává šanci například na zápis do školních osnov.

Prezident Petr Pavel jako dosud první hlava státu navštívil Úřad pro zahraniční styky a informace (ÚZSI). Rozvědce poděkoval za práci, její činnost označil za klíčovou pro bezpečnost, zahraničně-politické a ekonomické zájmy Česka. Návštěva sídla ÚZSI v pražských Kobylisích navázala na nedávné jednání prezidenta s vedením Bezpečnostní informační služby (BIS).

Exprezident Spojených států Donald Trump by měl podle prokuratury dostat pokutu deset tisíc dolarů (zhruba 236 tisíc korun) za porušování soudního příkazu, který omezuje jeho veřejná vyjádření o aktérech procesu kolem údajného falšování exprezidentových finančních záznamů. Soudce zakázal Trumpovi mluvit o potenciálních svědcích nebo členech poroty, obžalovaný se navzdory tomu v posledních dnech před novináři nebo na internetu v této souvislosti opakovaně vyjadřoval.

Americký balík vojenské pomoci Ukrajině o rozsahu téměř 61 miliard dolarů je určitě jedním z důležitých momentů, řekl poradce pro národní bezpečnost Tomáš Pojar v Interview ČT24. Nyní o něm jedná Senát Spojených států, o víkendu jej schválila Sněmovna reprezentantů. Pojar také nepochybuje, že právě díky této pomoci a dodávkám munice ze Západu se bude moct Ukrajina lépe bránit.