Prezident strana 2 z 5

Tureckému prezidentovi Recepu Tayyipovi Erdoganovi a jeho vládní Straně spravedlnosti a rozvoje (AKP) se podle průběžných výsledků zřejmě nepodařilo v místních volbách dobýt radnice v Istanbulu a Ankaře. Prezident výsledky označil za zlomové a uznal, že jeho strana nedosáhla požadovaných výsledků. Starostové obou měst z největšího opozičního uskupení, Lidové republikánské strany (CHP), vedou s velkým náskokem v průběžném sčítání hlasů a již se prohlásili za vítěze. Kandidáti CHP uspěli i v dalších velkých tureckých městech a metropolitních oblastech. Pro opozici bylo nedělní hlasování zásadním testem po prohře v loňských prezidentských a parlamentních volbách. Při násilných střetech během hlasování zemřeli nejméně tři lidé a další desítky utrpěly zranění.

Vládní novela, kterou se nejspíš už v dubnu začne zabývat sněmovna, ukládá prezidentské kanceláři povinnost zajistit zázemí pro nově zvolenou hlavu státu. Mezi zvolením a složením prezidentského slibu by měl nastupující prezident automaticky k dispozici třeba jednací místnost nebo pracovnu.

Věk odchodu do důchodu se podle ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky (KDU-ČSL) nezbytně musí posouvat. Je ale ochoten diskutovat o pravidlech, která tyto posuny stanoví. Ambice Jurečkova ministerstva vypočítávat penzijní věk z předpokládaného věku dožití konkrétního populačního ročníku, od nějž by se odečetlo 21,5 roku, se vůbec nelíbí opozici. Předsedkyně poslaneckého klubu ANO Alena Schillerová považuje za zásadní, že takový systém nemá žádnou jasnou hranici. Jurečka a Schillerová debatovali o penzích v Událostech, komentářích.

Finalisté slovenských prezidentských voleb burcují voliče. V sobotu 6. dubna Slováci rozhodnou, jestli novým prezidentem bude kariérní diplomat Ivan Korčok, nebo předseda parlamentu a šéf vládní strany Hlas Peter Pellegrini. Oba se také snaží získat podporu neúspěšných uchazečů a proběhly už první schůzky. Žádný z nepostupujících zájemců o prezidentský úřad, který v přímé volbě dostal alespoň dvě procenta hlasů, zatím veřejně nepodpořil ani jednoho ze zmíněné dvojice.

Bojovník proti komunismu, dramatik, prezident, pán s milým úsměvem a také kdosi, po němž se jmenuje letiště – tím vším je Václav Havel pro dnešní teenagery. Podle těch, kdo ho pamatují osobně, je Václav Havel i v současnosti osobností, k níž každý potřebuje zaujmout postoj. Na závěrečné období Havlova života upomíná film Tady Havel, slyšíte mě, který nyní vstoupil do kin. O odkazu exprezidenta natáčela pro 168 hodin Darina Vlková.

Hlasy na podporu Ivana Korčoka znějí od některých politiků české vládní koalice, zatímco představitel opozice podpořil Petera Pellegriniho. V Otázkách Václava Moravce řekl místopředseda vládní ODS a ministr dopravy Martin Kupka, že považuje vítěze prvního kola slovenských prezidentských voleb Korčoka za lepšího kandidáta. Místopředseda opozičního ANO a místopředseda Poslanecké sněmovny Karel Havlíček naopak řekl, že si dovede představit druhého postupujícího kandidáta Pellegriniho jako nového slovenského prezidenta. Spolupředsedkyně mimosněmovních Zelených Magdalena Davis pak uvedla, že pro její stranu není ideální ani jeden účastník druhého kola, nejvíce by jí vyhovovalo, kdyby do druhého volebního období pokračovala dosavadní slovenská prezidentka Zuzana Čaputová.

Slovensko čeká nejtěsnější souboj ve druhém kole prezidentských voleb od zavedení přímé volby v roce 1999, píše slovenský tisk. Sobotní první kolo vyhrál exministr zahraničí Ivan Korčok, na druhém místě skončil předseda parlamentu Peter Pellegrini. Tomu většina průzkumů předpovídala vítězství, porážka podle tisku „otřásla pozicí dosavadního favorita“. Některé listy hodnotí hlasování jako referendum o vládní koalici či přímo o premiérovi Robertu Ficovi.

V západoafrickém Senegalu se blíží prezidentské volby, proběhnou 24. března. Poté, co nedávné vojenské puče ve třech afrických zemích vynesly k moci protizápadně naladěné junty, působí Senegal jako vzor demokracie, přestože i tam hlasování místy vyvolalo násilné protesty.

První kolo slovenských prezidentských voleb skončilo až ve 22:30 poté, co dvě volební místnosti uzavřely hlasování oproti plánu později. V jedné z nich zkolaboval člen místní volební komise. O funkci v prvním kole usiluje devět kandidátů. Podle průzkumů nemá žádný z nich šanci získat nadpoloviční většinu, dva nejúspěšnější by v takovém případě postoupili do kola druhého. To je naplánované na 6. dubna. Největší favorité prvního kola, exministr zahraničí Ivan Korčok a předseda parlamentu Peter Pellegrini, vyzývali k co největší účasti, aby měl nový prezident silný mandát. Prezidentka Zuzana Čaputová popřála Slovákům hlavu státu, která bude ctít a chránit slovenskou ústavu.

Tradičně velké rozdíly ve volebních výsledcích vykazují hlasy z venkova a měst. To dokládají i výsledky z loňských parlamentních voleb, kdy ve větších městech vítězila hlavně současná opoziční strana Progresívne Slovensko. Naopak v menších obvodech triumfovaly vládní strany. S podporovateli odlišných politických proudů natáčel na Slovensku štáb ČT.

Bývalý prezident Miloš Zeman, který je osmým dnem hospitalizován na jednotce intenzivní péče, bude v pátek přemístěn z kliniky kardiovaskulární chirurgie na interní kliniku jednotky intenzivní péče. Z podstaty jeho onemocnění je jeho stav i nadále závažný, informovala Fakultní nemocnice Motol. Minulý týden se Zeman neplánovaně podrobil operaci kvůli kritickému nedokrvení nohy, které způsobila krevní sraženina.

Poslední debatu před sobotním prvním kolem prezidentských voleb na Slovensku provázelo vzájemné vymezování se dvou nejpopulárnějších kandidátů na funkci hlavy státu. Diskuse se zúčastnilo všech deset uchazečů, třetí nejpopulárnější z nich, exministr spravedlnosti Štefan Harabin, opakoval své proruské názory včetně odmítání protiruských sankcí. Několik zájemců o vrcholnou politickou funkci v zemi a také Harabin se vyslovilo pro vystoupení země z NATO. Mezi nimi byl i Róbert Švec, který v závěru debaty odstoupil ve prospěch Harabina.

Slovensko čeká 23. března první kolo prezidentských voleb. O post se uchází devět kandidátů, současná prezidentka Zuzana Čaputová úřad neobhajuje. Průzkumy veřejného mínění favorizují zejména současného předsedu parlamentu Petera Pellegriniho a diplomata Ivana Korčoka. Na hlasy voličů cílí ale i bývalý předseda Nejvyššího soudu, expremiér, politik z maďarské menšiny, historik a archivář či policista. Průzkumy naznačují, že voliči o budoucím prezidentovi rozhodnou až v druhém kole, které je stanovené na 6. dubna.

Dva nejpopulárnější kandidáti na slovenského prezidenta, Peter Pellegrini a Ivan Korčok, se poprvé potkali v televizní debatě. Názorovou při vedli o slovenskou reakci na nedávné rozhodnutí české vlády přerušit mezivládní konzultace se slovenským kabinetem premiéra Roberta Fica. Jednotný názor neměli ani na řešení války na Ukrajině, která se už více než dva roky brání ruské vojenské invazi – a která za ochlazením česko-slovenských vztahů stála.

Prezidentské „volby“ v Rusku nebyly svobodné, a o skutečné volby tak nešlo. V tomto smyslu hodnotí tamní víkendové dění řada západních politiků, například reprezentanti Litvy, Německa, Francie či Evropské unie. Odsoudili také uspořádání „voleb“ na okupovaných ukrajinských zemích, neboť takové hlasování je zcela nelegální. Naopak představitelé autoritářských států a diktatur, mezi nimi Čína, Severní Korea, Indie či Írán, ruskému vůdci Vladimiru Putinovi gratulují.

Francouzský prezident Emmanuel Macron během více než dvou let od začátku plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu zcela změnil svůj postoj k Moskvě. Evropský státník, který na začátku konfliktu vyzýval k vyjednávání, nyní mluví o možnosti nasazení západních vojáků v pozemních operacích na Ukrajině. V době, kdy mají Ukrajinci potíže s odoláváním ruskému tlaku na frontě a Spojené státy již nejsou spolehlivým partnerem, podle Macrona není možné mít ve vztahu ke Kremlu „žádné červené linie“.

Zuzana Čaputová přijíždí do Česka. Letos v červnu skončí jako prezidentka Slovenska, o další mandát se již neuchází. V čele země stála v turbulentním období, které poznamenala pandemie covidu-19 i plnohodnotná ruská invaze na Ukrajinu. I vnitropolitická situace na Slovensku byla bouřlivá. Prezidentka provedla zemi dvěma parlamentními volbami a jmenovala čtyři premiéry.

V Rusku v neděli v podvečer skončily třídenní prezidentské „volby“. Vladimir Putin v nich nečelil žádné skutečné konkurenci, což potvrzují i první oznámené odhady výsledků. Nezávislí experti v Rusku i v zahraničí nepovažují volby za svobodné ani spravedlivé. Stejně se vyjádřilo i české ministerstvo zahraničí či Bílý dům. Rusové v různých městech i po celém světě se zapojili do protestní akce „Poledne proti Putinovi“. Přesně ve dvanáct hodin v různých časových pásmech přicházeli k volebním místnostem a dávali tak najevo svůj nesouhlas s režimem. V souvislosti s volbami bylo v různých ruských městech v neděli zadrženo přes sedmdesát lidí, uvedl server OVD-Info.

Francie bude možná v určitém okamžiku nucena vést pozemní operace na Ukrajině, aby čelila ruským silám. Podle agentury AFP to uvedl prezident Emmanuel Macron v sobotu zveřejněném rozhovoru s deníkem Le Parisien. Macron podotkl, že si takový scénář nepřeje a že Paříž takový krok neplánuje. Zopakoval ale, že Francie je připravena na všechny scénáře.

Bývalý prezident Miloš Zeman je po čtvrteční operaci ve stabilizovaném, ale vážném stavu. Jak dlouho zůstane v nemocnici v pražském Motole, nelze nyní určit, konstatovala nemocnice v tiskové zprávě. Podle ní byl exprezident operován kvůli kritickému nedokrvení nohy, které způsobila krevní sraženina. Mluvčí bývalého prezidenta Jiří Ovčáček řekl, že Zemanovy zdravotní komplikace souvisí i s cukrovkou. Brzké uzdravení Zemanovi popřál jeho nástupce v prezidentské funkci Petr Pavel.

Bývalý prezident Miloš Zeman je po operaci. Byl hospitalizován ve Fakultní nemocnice Motol v Praze, její mluvčí Pavlína Danková uvedla, že příčinou bylo náhlé nedokrvení nohy, které způsobila krevní sraženina. Zemanův mluvčí Jiří Ovčáček upřesnil, že hospitalizace souvisí s cukrovkou a trvat by měla zhruba týden. V předchozích dnech Miloš Zeman přijímal návštěvy a vystoupil taky v rozhovoru pro Českou televizi.

Přijít hlasovat v prezidentských „volbách“ v Rusku v neděli 17. března přesně v pravé poledne – tak má vypadat protest Rusů, kterým se nelíbí politika současného vládce Vladimira Putina a ruská invaze na Ukrajinu. Akci před svou smrtí z vězení podpořil vůdce opozice Alexej Navalnyj.

Osud Ukrajiny nám připomíná, jak klíčové před čtvrt stoletím bylo, že se Česko spolu s dalšími zeměmi dokázalo chopit příležitosti a dovést k cíli svou integraci do Severoatlantické aliance (NATO). Na konferenci Naše bezpečnost není samozřejmost, která se koná na Pražském hradě u příležitosti 25. výročí vstupu ČR do NATO, to v úterý prohlásil prezident Petr Pavel.

Prezident Petr Pavel v pátečním rozhovoru pro Českou televizi nevyloučil, že se za necelé čtyři roky pokusí ve volbách obhájit svůj mandát. Ředitel odboru vnitřní politiky Hradu Tomáš Lebeda v pondělním Interview ČT24 uvedl, že by další působení Pavla bylo pro Česko přínos. Podotkl, že prezident usiluje o hodnotově orientovanou politiku, kde nejde o ego politika. Podobní lidé se na tuzemské politické scéně dle jeho slov nenacházejí snadno. Za sebe svůj první rok v nové pozici po přesunu z akademické sféry vnímá pozitivně.