Řada firem českého obranného a bezpečnostního průmyslu letos pravděpodobně dosáhne svých nejlepších výsledků ve výrobě i tržbách. Pomáhá jim válka na Ukrajině a rostoucí obranné výdaje států. Už nyní řada společností produkuje na hraně kapacit, přestože je v uplynulých letech navyšovaly.
Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu předpokládá, že podniky v tomto sektoru by letos v exportu mohly překonat hranici sta miliard korun. Jednou z takových úspěšných firem je URC Systems, která se zabývá ochranou před drony. Dodává i české armádě systémy pro eliminaci bezpilotních systémů, narušení komunikace protivníka nebo detekci. Poptávka po jejích produktech roste, a firma proto otevřela v Prostějově novou výrobu. Rozšíření s sebou přineslo také nábor desítek nových zaměstnanců.
Detekční systémy URC Systems mohou využívat třeba objekty kritické infrastruktury – nemocnice, elektrárny nebo letiště. Právě zvýšené množství bezpilotních letounů kolem evropských letišť v posledních měsících ochromuje jejich provoz.
Zvýšenou poptávku zaznamenává také společnost ELDIS Pardubice, která vyvíjí radary. Firma exportuje do více než třiceti zemí světa, například do Indie. Celkem zaměstnává zhruba 400 pracovníků a jejich počet stále navyšuje. „Oproti minulému roku jsme výkony firmy ve smyslu výrobních výkonů navýšili o sto procent, tedy na dvojnásobek. Co se týče tržeb, je to zhruba 70procentní nárůst,“ vysvětluje generální ředitel ELDIS Pardubice Vladimír Vojáček.
Rostoucí kapacity si žádají právě více pracovní síly. Prezident Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu ČR Jiří Hynek ale upozorňuje, že záleží také na její odbornosti. „Potřebujeme navyšovat počty kvalifikovaných zaměstnanců, zdůrazňuji slovo kvalifikovaní zaměstnanci, nejsme montovny typu nevyučeného zaučíme,“ zdůrazňuje.
Rostoucí odvětví bude potřebovat kapitál pro další expanzi, což dle prezidenta České bankovní asociace a šéfa Komerční banky Jana Juchelky přináší obchodní příležitosti také pro banky. S rozvojem pomůže i státní Exportní garanční a pojišťovací společnost, která může pojistit úvěry na investice. Instituce nyní eviduje žádosti za více než dvě miliardy korun.
Roste vývoz i objem pro Armádu ČR
Zhruba devadesát procent tuzemské výroby jde na export. V roce 2023 měl hodnotu padesáti miliard korun, loni to bylo už bezmála jednou tolik. Nejvíc vojenského materiálu z Česka končí na Ukrajině, loni tam mířila víc než polovina celkového vývozu. Následují Bulharsko, Nizozemsko nebo Vietnam.
Podle ministerstva obrany se zvyšují dodávky také české armádě, která loni podepsala s domácími i zahraničními firmami smlouvy za skoro 244 miliard korun. V roce 2023 to přitom bylo jen 116 miliard. Často se jedná o víceleté smlouvy s rozdělenými platbami v čase.
Kandidát na ministra průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO) registruje dobrou kondici českého obranného průmyslu. Prohlásil také, že nastupující vláda považuje odvětví za významné, žádnou zvláštní podporu pro něj ale nechystá. „Stát dneska nemusí podporovat zbrojařské firmy, zbrojařské firmy vydělávají víc jak stát. Stát musí vytvořit dostatečný tlak, aby velké firmy zapojovaly do svých dodavatelských řetězců právě tuzemské výrobce, tuzemské menší firmy, startupy, a aby spolupracovaly s vědeckým prostředím,“ míní Havlíček.
Česko asi nesplní požadavek na dvě procenta HDP na obranu
Končící premiér Petr Fiala (ODS) očekává splnění závazku NATO ve výši dvou procent hrubého domácího produktu (HDP) na obranu. „Tady se bavíme, jestli to bude jedna celá devadesát pět nebo to bude dvě celé nula jedna, ale prostě ta dvě procenta to budou a děláme do poslední chvíle všechno pro to, abychom ta dvě procenta trefili,“ říká Fiala. Ministryně obrany v demisi Jana Černochová (ODS) odhaduje výsledné číslo na 1,95 procenta.
Prezident Petr Pavel ale neskrývá skepsi. „Já se obávám, že nebudeme schopni naplnit celá dvě procenta letošní rok a velmi pravděpodobně tak nesplníme letos závazek, ke kterému se předchozí vláda zavázala. Je to dáno nejenom rostoucím HDP, ale také ne úplně dobrou schopností čerpat,“ vzkázal prezident vládě z návštěvy Libereckého kraje.
Česká televize z dat ministerstva financí zjistila, že ministerstvo obrany zatím k 10. prosinci utratilo 127 miliard, což odpovídá 1,5 procentu HDP. I kdyby vláda vyčerpala celý plánovaný obranný rozpočet ve výši 161 miliard, dosáhly by armádní výdaje 1,9 procenta HDP.
Nastupující vládní koalice proto kritizuje odcházející vládu za neschopnost využít peníze. „Oni neumí utratit ani ta dvě procenta a to už tam jsou různé zálohové platby a všechno možné. Už ani nevědí, co by do toho všechno dali,“ říká expert SPD na obranu Radovan Vích.
Loni ale Česko závazek splnilo, výdaje ministerstva obrany meziročně vzrostly o rekordních 58 miliard korun. Letos ovšem obranný rozpočet oproti roku 2024 meziročně o šest miliard poklesl a zároveň vzrostl HDP.
