Armáda ČR

Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) chce vojákům zvýšit platové tarify i příspěvek na bydlení. Měsíční plat vojáků by se měl zvýšit o zhruba 8300 korun hrubého, řekla na středeční tiskové konferenci. Návrhy půjdou podle Černochové v nejbližších dnech do meziresortního připomínkového řízení a následně se jimi bude zabývat vláda.

Česká republika obdržela od Švédska novou nabídku na prodloužení využívání letounů JAS-Gripen. Armáda by po roce 2027 mohla využívat dvanáct letounů místo nynějších čtrnácti, za pronájem, servis a výcvik by podle současného kurzu Česko zaplatilo 16,65 miliardy korun včetně DPH. Ministerstvo obrany sdělilo, že aktuální nabídka je cenově asi o čtvrtinu výhodnější než dřívější návrhy, s nimiž nebylo spokojeno. Nyní nabídku vyhodnocuje.

Role umělé inteligence (AI) je stále podstatnější i při vývoji dronů pro vojenské či civilní účely. S její pomocí umí bezpilotní letouny mapovat území a vytvořit 3D modely. Zařízení dokáže udělat věrný obraz území zcela autonomně a bez nutnosti GPS. Dronům na zemi pak asistují roboti, kteří hledají například ztracené lidi nebo nepřátelskou techniku. Pracovat s drony, které využívají AI, plánuje i česká armáda. Mohly by jí pomoci kupříkladu detekovat nepřítele.

Česká armáda chce vyměnit stávající obrněné transportéry Pandur II za nová vozidla. S modernizací už nepočítá. Část strojů se po patnácti letech blíží ke konci životnosti a hlavně se změnilo požadované vybavení takových strojů. Sněmovní výbor pro obranu chce o záměru ale ještě jednat. Další možnosti jsou podle vojáků otevřené, ve hře můžou být nové Pandury i jiné typy.

Elitní chrudimský výsadkový pluk si stěžuje na nedostatek zájemců o službu v jeho řadách. Musel proto kvůli tomu slevit při výběrovém řízení. Zkrátil ho, zmírnil některé požadavky. Budoucí kolegy a spolubojovníky navíc pluk hledá například na středních školách v regionu. Snaží se také být vidět na veřejnosti. Spolupracuje i s městem Chrudim. Tématu se věnoval pořad Zóna ČT24.

Litva rozmístí na hranicích s Ruskem a Běloruskem protipěchotní miny, oznámilo tamní ministerstvo obrany s tím, že jde o součást strategie na odstrašení před napadením. Vilnius zároveň očekává příchod německé brigády, která posílí alianční základnu v Rukle, kde jsou momentálně i čeští chemici. Kromě nich už zde působily také mechanizované jednotky nebo dělostřelci. Posílení čeká všech osm základen na východním křídle NATO, Češi slouží na třech z nich.

Koalice se uzavřením části sněmovní schůze k obraně chtěla vyhnout konfrontaci s dotazy opozice, domnívá se poslanec SPD Radek Koten. V Interview ČT24 zdůraznil, že SPD je pro „konstruktivní spolupráci“. Za smysluplnou investici do armády nepovažuje nákup nadzvukových letounů F-35. Za největší bezpečnostní hrozbu i pro Česko pak označuje evropské lídry.

Ve středu se konala mimořádná schůze sněmovny svolaná opozičními stranami k tématu obrany. Zákonodárci ANO a SPD se nakonec velké části jednacího dne neúčastnili, protože nesouhlasili s tím, že bylo odhlasováno neveřejné jednání dolní komory. Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) v Událostech, komentářích mimo jiné řekla, že do přípravy podkladů šlo hodně času i energie. Předseda sněmovního obranného výboru a předchůdce Černochové v čele resortu Lubomír Metnar (za ANO) ale považuje rozhodnutí ze schůze odejít za správné, vláda se podle něj snažila opozici umlčet.

Sněmovna se ztotožnila se záměrem kabinetu navýšit výdaje na obranu minimálně na tři procenta HDP nejpozději v roce 2030. Rozhodla o tom hlasy koalice a Pirátů po neveřejné debatě. Té se nezúčastnili poslanci opozičních ANO a SPD. Dorazil naopak prezident Petr Pavel. Opoziční hnutí kritizovala, že veřejně nedostali příležitost vystoupit všichni řečníci s přednostním právem. Koaliční politici mají neúčast opozice za důkaz snahy o show, podle hlavy státu mohla dostat odpovědi na mnoho svých otázek.

Vláda chce příští rok navýšit rozpočet ministerstva obrany na rekordních více než 187 miliard korun, zjistila ČT. Resort má tedy oproti letošku dostat 33 miliard navíc. Právě výrazný růst těchto výdajů považuje kabinet za jednu z priorit pro sestavování příštího rozpočtu. Lídři vládních stran už teď přiznávají, že kvůli rekordním výdajům na obranu může skončit snižování deficitu.

Česko má dostatek dobrovolníků připravených zapojit se do obrany státu, věří ředitel odboru řízení lidských zdrojů při ministerstvu obrany Jaroslav Daněk. Řekl to v pořadu 90’ ČT24, kde se společně s dalšími diskutujícími shodl, že znovuzavedení povinné vojenské služby v současnosti není nutné, naopak by přineslo potíže. Náčelnice odboru doplňování personálu Agentury personalistiky Armády ČR Iva Bednářová upozornila, že představy lidí o tom, jak vojna vypadá, už se dnes neshodují s realitou.

Přes devět desítek tuzemských vojenských pilotů se připravuje na misi na Islandu, kde bude od konce května do července pomáhat s obranou vzdušného prostoru. Ačkoliv tento ostrov patří k zakládajícím členům NATO, nemá vlastní armádu, jedinou jeho bezpečnostní složkou je pobřežní stráž. Na základně v Keflavíku na jihozápadě ostrova se tak nejčastěji střídají vojska ze Spojených států, Kanady a Norska. Do pravidelné rotace aliančních vojsk se Praha právě tam zapojí už počtvrté.

Česko v návaznosti na zhoršení bezpečnostní situace v Bosně a Hercegovině vyslalo do země sto padesát vojáků. Působit by tam měli měsíc, uvedla armáda. Čeští vojáci se do Bosny přesunuli v úterý a ve středu. Společně s rumunskými a italskými kolegy mají posílit bezpečnost země. Podle ministryně obrany Jany Černochové (ODS) se spíše jedná o preventivní opatření, úkolem vojáků bude monitoring.

Zástupci ministerstva obrany a Skupiny D, která organizuje sbírku na drony pro Ukrajinu v projektu Nemesis, na schůzce svolané premiérem Petrem Fialou (ODS) „zahájili komunikaci“ a dohodli se, že v ní budou pokračovat. Předseda vlády schůzku svolal v reakci na některé informace médií a spekulace, které se v poslední době kolem sbírky objevily. Uvedl, že je v zájmu bezpečnosti, aby se některé věci vyjasnily.

Resort obrany má na příští rok připravené projekty až za 2,3 procenta hrubého domácího produktu, v dalších by pak měl nárůst pokračovat rok od roku, uvedla ministryně Jana Černochová (ODS) po zasedání velitelského shromáždění. Upozornila také, že stejným problémům jako s náborem vojáků čelí obrana i v civilní části resortu. Pokud nebude podpora ze strany civilní části fungovat, bude tím trpět armáda, a tedy i obrana země, doplnila.

V Centru leteckého výcviku na základně v Pardubicích mají na přípravu bojových pilotů dvě nová letadla Aero L-39 Skyfox. Jsou první předzvěstí dodávky amerických stíhaček F-35 páté generace. Těch má Česko od USA objednaných 24, první mají dorazit v roce 2031. Právě podzvukové lehké bojové letouny Skyfox (neboli Nebeská liška) uznává americká strana jako vhodné pro výcvik pilotů stíhaček F-35. Věnoval se tomu pořad Zóna ČT24, jehož tématy jsou bezpečnost a výzvy dnešního světa.

Výcvikovou misi na základně Armády ČR v Pardubicích v pondělí odpoledne zahájí dva nové cvičné letouny Aero L-39 Skyfox. Zapojí se do tréninku českých vojenských pilotů, kteří se připravují na pilotáž amerických strojů F-35. Skyfoxy tak nahradí dosud využívané L-39C.

Česká armáda dlouhodobě řeší nedostatek personálu, a to v období, kdy modernizuje svou techniku. Země se zároveň snaží o zlepšení civilní obrany, vláda před měsícem schválila novou koncepci. O výchově k vlastenectví, přípravě občanů k obraně státu a dalších tématech debatovali v pořadu Zkraje ministryně obrany Jana Černochová (ODS), senátorka Adéla Šípová (Piráti), investigativní novinář Respektu Jaroslav Spurný, režisér a někdejší člen aktivních záloh Václav Marhoul, plukovník ve výslužbě a místostarosta Chrudimi Zdeněk Kolář (ANO) a ředitel Agentury personalistiky AČR Vladimír Studený.

K obnovení česko-slovenských mezivládních konzultací nejsou podmínky ani důvod, prohlásil v Otázkách Václava Moravce premiér Petr Fiala (ODS). Příčinou jsou nynější zahraničněpolitické aktivity slovenské vlády v čele s Robertem Ficem (Smer), dodal. Fiala tvrdí, že kritika aktivit, které nejsou v zájmu Česka, není „vměšováním do slovenských vnitřních záležitostí“ a žádný z vládních představitelů se toho nedopouští. V rozhovoru také připustil, že by bylo možné v příštím volebním období zvýšit výdaje na obranu na tři procenta hrubého domácího produktu (HDP).

Střídání české armády v zahraničních operacích pokračuje. Z Pobaltí se vrátili dělostřelci s houfnicemi Dana, místo nich na místě začíná působit chemická jednotka. Armáda teď čeká na nová, moderní děla Caesar, která budou mít už standardní ráži NATO. To usnadní logistiku a případné nasazení. Podle ministerstva obrany jsou nyní vyrobeny dva předsériové kusy děl Caesar, potřebné vojskové zkoušky mají nové zbraně absolvovat letos ve třetím čtvrtletí, pak mohou následovat dodávky.

Armáda je právě teď uprostřed střídání v zahraničních misích. Vojáci v nich rotují po půlročním nasazení. Nejvíce jich bude působit opět na Slovensku a v Pobaltí, kam se vrací například i liberečtí chemici. Na Island zamíří po delší době gripeny.

Česko poskytlo Ukrajině od začátku plnohodnotné ruské invaze nepotřebný vojenský materiál za 7,3 miliardy korun. Na bilanční tiskové konferenci to v pátek oznámila ministryně obrany Jana Černochová (ODS). Uvedla také, že by tuzemsko v letošním roce mělo poprvé splnit dvě procenta výdajů hrubého domácího produktu (HDP) na obranu. Opozice je ale skeptická ohledně toho, zda se podaří peníze utratit smysluplně. Resort podle hnutí ANO zvyšuje výdaje zčásti i navýšením splátek, a vládě tak prý hrozí blamáž. Podle ministryně se ukáže, jaké útraty Aliance uzná.

V pondělí uplyne dvacet let ode dne, kdy pět českých vojáků 601. skupiny speciálních sil zemřelo při střetu vojenské tatry s rychlíkem na předměstí Prostějova. Vraceli se z výcvikového prostoru, kde trénovali střelbu. V bojových operacích přitom skupina nikdy neztratila jediného vojáka.

Vojenská pomoc v oblastech zničených zářijovou povodní s listopadem končí. V Moravskoslezském a Olomouckém kraji pomáhalo více než pět tisíc vojáků.